Příspěvek: #741

Já vůbec netuším kolik to je kv. Jde to zjistit pouhým okem, nebo to někde musím zjišťovat?

Příspěvek: #742

Zistiť sa dá o akú linku ide v hornej tretine je čislo stĺpu a myslím, že na každom 4-5stlpe je ta. VN 400kV. Tie čísla stlpov vedenia sú praktická vec, lebo dispečer poruchár , hasiči by vás mali podľa toho nájsť (keď má ide šľak trafiť, doslo píívo ). Teda to značenie platí keď si splnil povinnosť ten čo to má v náplni práce servisovať...

Příspěvek: #743

(17.01.2020 19:55)Slavík napsal(a):  Já vůbec netuším kolik to je kv. Jde to zjistit pouhým okem, nebo to někde musím zjišťovat?

Všeobecne sú v teréne vidieť elektrické vedenia na vysokých stĺpoch sústav 110, 220 a 400kV a hustej siete vedenia 22kV (vo východných Čechách aj 35kV) pre napájanie obcí a väčších firiem na „malých“ stĺpoch. Elektrické napätie vedenia sa dá vizuálne veľmi zjednodušene určiť z veľkosti izolátorov, na ktorých je vedenie upevnené. Na tých malých stĺpoch 22kV sú malé izolátory dĺžky cca 30cm, väčšinou „nastojato“, t.j. vodiče sú nad izolátormi. Na veľkých stožiaroch 110, 220 a 400kV vodiče visia na dlhých izolátoroch, na ktorých sa dajú vidieť zúženia (opticky sa skladajú z jednej až troch na seba naväzujúcich častí). Jednu časť izolátorov bez zúženia má vedenie 110kV, dve časti 220kV a tri časti 400kV.

Příspěvek: #744

Moc díky Pavol, zítra to půjdu omrknout...

Příspěvek: #745

Ještě i takhle- 22kV k trafostanici např. ve vesnici- 3 vodiče vedle sebe vodorově, vysoké napětí 110, 220,400 kV - vysoké sloupy, na dlouhých izolátorech bývají vodiče uspořádány nějakým nad sebou

Příspěvek: #746

Stožáry dálkového vedení:

https://elektro.tzb-info.cz/teorie-elekt...ary-vvn-ii

Příspěvek: #747

Já je mám pod vysokým (400kV) taky a do síly je nemůžu dostat celé čtyři roky. Ale asi to neumím, a navíc u mě bych řekl, že to není tím VVN, ale tím, že sů v chudém kraji (trocha zahrádek, samé pole, žádný les, trochu akátí - řepka dává málo a slunečnica vůbec nic - divné odrůdy). Ani se nechovají agresivně ani jinak divně. Klobouk, brýle, triko. Letos to zkusím ještě o 30km dál. Takže klidně to tam alespoň vyzkoušej. Dej pak vědět ostatním.

Příspěvek: #748

Zdravím včelaře. Už několik let se chci pustit do včelaření, ale zatím mi do toho vždycky něco vlezlo (stěhování, finance, děti...) Letos bych se do toho ale už skutečně rád pustil. Rád bych umístil včelstva na střechu (s dobrým přístupem), včelky bych měl takříkajíc nad hlavou, výlet na jih směrem od zahrady do lesíka, k rybníku, do třešňovky... Jediné co řeším je horko na plechové ploché střeše v létě a naopak severák v zimě. Myslíte, že je možnost nějak odspoda úly odizolovat a zhora zastínit? Nějaká konstrukce z jeklu, podlaha osb deska/polystyren/osb deska a shora jen deska s lepenkou + na zimu záda proti větru... U nás na Nymbursku když se to rozfouká... Chtěl bych tak 3 úly, takže nic velikého, statika by to udržela. Ale bude izolace stačit? Abych včely neuvařil... Je to reálné nebo úplná blbost a mám vymýšlet jiné umístění? Mám relativně malý pozemek a roční dcerku, takže zahrada nepřichází v úvahu...
Děkuji moc za rady

Příspěvek: #749

Řešil bych to včelníkem.
JK

Příspěvek: #750

Zdravím přátele včelaře.
Letos jsem se konečně odhodlal k tomu, že začnu včelařit. Vše je již připravené, jen jsem dost nerozhodný ohledně stanoviště. Mám k dispozici zahradu, která je pod severním svahem (louka) na kterou plynule navazuje smíšený les, který je také ve svahu (kopec, spíše hora). Vzhledem k nadmořské výšce 600 m n. m. jsou zde drsnější podmínky co se týče sněhu a větru. V zimě je slunce nízko a než se přehoupne přes kopec, tak to chvíli tvá, takže zde nesvítí hned z rána. Podmínky pro pastvu jsou ze smíšeného lesa, okolních luk a pastvin, zahrada s ovocnými stromy a pak stromy jako lípy a kaštany v blízkém okolí. Úly mám zateplené palubkové 3 cm polystyrén na studenou stavbu.

A teď k otázce umístění stanoviště. Neustále se rozmýšlím, zda umístit úly spíše ve spodní části zahrady, kde by slunce svítilo dříve z rána, ale později odpoledne by zde zase byl stín o něco dříve z nedalekých stromů. Navíc by mohly být úly umístěny pod vzrostlou planou švestkou, která již léta nerodí, která by mohla poskytnout stín...
(Slunce zde dnes svítilo cca od 9 do 16 hodiny)

Nebo umístit úly v horní části zahrady, kde je slunce později ( dnes cca o 1,5 hodiny), ale zase by na ně svítilo déle než ve spodní části zahrady, zde by však nebyly zastíněny.
(Slunce zde dnes svítilo cca od 10:30 do 18:30)

Vzhledem k občasným silným větrům bych rád úly umístil na kovové zabetonované konstrukci, ke které bych je mohl případně přikotvit popruhy, aby vítr nenapáchal škody. Proto výběr stanoviště probírám takto podrobně.

Předem děkuji za rady.

Příspěvek: #751

Dal bych včelstva nahoru i dolu.

Příspěvek: #752

Ahoj, určitě bych volil spodní. Ranní slunce je k nezaplacení hlavně na jaře, krásně včely nastartuje. Navíc píšeš že horní nemá zastínění, to se připrav že včely až bude horko budou létat více pro vodu, než pro nektar ( vlastní zkušenost ).

Příspěvek: #753

(12.04.2020 21:02)Carvik napsal(a):  Zdravím přátele včelaře.

Navíc by mohly být úly umístěny pod vzrostlou planou švestkou, která již léta nerodí, která by mohla poskytnout stín...
(Slunce zde dnes svítilo cca od 9 do 16 hodiny)

Nebo umístit úly v horní části zahrady, kde je slunce později ( dnes cca o 1,5 hodiny), ale zase by na ně svítilo déle než ve spodní části zahrady, zde by však nebyly zastíněny.
(Slunce zde dnes svítilo cca od 10:30 do 18:30)

Vzhledem k občasným silným větrům bych rád úly umístil na kovové zabetonované konstrukci, ke které bych je mohl případně přikotvit popruhy, aby vítr nenapáchal škody. Proto výběr stanoviště probírám takto podrobně.

Předem děkuji za rady.

Jestli se i já můžu vyjádřit, tak za každou cenu přes den stín!

Ale jesatli na vaší zahradě hrozí takové větry, že by mohly sházet úly z podstavce, na takové místo bych včely já nedal.

Příspěvek: #754

Takový vítr samozřejmě není standardní, ale vzhledem k podhorské oblasti se občas vyskytne silnější vítr zejména v nárazech. Možná jsem jen paranoidní a stačil by obyčejný podstavec. Třeba by dokázal poradit někdo kdo včelaří ve větší nadmořské výšce.

Příspěvek: #755

Mám jedno stan "na větrné hůrce". Mimochodem je o 40 m výš, než další dvě na České Sibiři, fouká tam i když je bezvětří a vč jsou tam letos lepší. No a na střeše každého úlu je 15 kg betonová dlaždice, když hrozí vichřice tak dvě a nikdy se mi nestalo, že by vítr úl shodil. A často jsou na vrcholu rozvoje vysoké i 1,2 metru.

Jeden můj známý si koupil plastové Lysoně a na střechu dával jednu cihlu a liboval si, jak jsou ty úly lehoučké. Až je jednou v lednu sbíral po celé zahradě a polovina vč to nepřežila a žihadel prý dostal nepočítaně. Pokud máte úly normální, asi se zbytečně bojíte. Na druhou stranu vás za to chválím, že máte obavy. Daleko větší význam bych na vašem místě přikládal tomu stínu!

Jo a kdyby někoho napadlo, proč nemám střechy na háčky (nebo jiné zajištění) a proč se dřu. Jednak se tím udržuju v kondici a jednak nehrozí sházení úlů z podstavců.

Příspěvek: #756

Tom se nechce dřít s prohazováním nástavků, ale 15kg dlaždici z každého úlu klidně sundavá několikrát do roka někdy člověk žasne....

A co se týče lysonů, tak ty víka jsou udělaný tak pěkně, že tam vítr nemá moc za co brát a já jsem 3 roky na nich neměl vůbec nic a žádné mi nikdy neulítlo.....až jednou mi jich to sfouklo 5 a to byl hodně velkej orkán, tak od té doby dávám 1 dlažební parketu, řekl bych tak 2kg a nikdy mi to už nic nesfouklo.......

Příspěvek: #757

Já na horách potřebuju zásadně vše na slunci a teple!!! I na výborných stanovištích bývá často větrno. Při bouřce může být orkán i doma na zahradě.

Příspěvek: #758

Takže byste spíše doporučil dle mého popisu druhou variantu, kde slunce svítí sice trošku později z rána, ale déle odpoledne, navíc pak celou dobu až téměř do západu slunce svítí na úly. Zastínění až při nízkém odpoledním slunci od okolních ovocných stromů.

Příspěvek: #759

Ne, ideální je aby v poledne a k večeru byl stín. Ovocné stromy a listnáče mají tu výhodu, že zjara než olistí sluneční ozáření umožní, pak poskytují stín. Ráno je chladněji i v létě, vražedné je ale polední a odpolední přímé ozáření sluncem.

---

(14.04.2020 6:53)Louky napsal(a):  Tom se nechce dřít s prohazováním nástavků, ale 15kg dlaždici z každého úlu klidně sundavá několikrát do roka někdy člověk žasne....

A co se týče lysonů, tak ty víka jsou udělaný tak pěkně, že tam vítr nemá moc za co brát a já jsem 3 roky na nich neměl vůbec nic a žádné mi nikdy neulítlo.....až jednou mi jich to sfouklo 5 a to byl hodně velkej orkán, tak od té doby dávám 1 dlažební parketu, řekl bych tak 2kg a nikdy mi to už nic nesfouklo.......

Výjimečně na vás zareaguju. Víte, že mě vůbec nenapadlo to, co říkáte? Betony na střechy úlů mám za tréning, ale přehazování nástavků za předpotopní stupiditu. Obojí jde udělat jinak. Až nezvednu dlaždice, přijdou háčky, perka nebo gumicuky. Prohazování nástavků jsem jako ne, že zbytečnouu, ale velmi škodlivou hloupost odboural už před drahnými lety. Taky 15 kilo a 35 - 40 je pane Louky docela rozdíl, věřil byste tomu?

Příspěvek: #760

Jak daleko jsou od sebe obě stanoviště? Nedrží se třeba dole více zima? Poskytne švestka stín přes celé poledne vzhledem k "trase" slunce? Zastínění přes poledne je lepší.