Příspěvek: #61

Z mojej skusenosti jeden rok vonkajsieho susenia nestaci. Su potrebne spon 2-3 roky. Ale najlepsie je najst v lese na koreni vyschnutu borovicu/smrek. Takyto porez mozno v pohode pouzit uz po roku.

Příspěvek: #62

Přirozené sušení,v hráních venku, je kvalitnější oproti umělému sušení v sušárnách,ale je zdlouhavé.Záleží jak tlustý materiál p.Sedláček takto suší,ale rok se mi zdá hodně málo.Nevím.Ono to vypadá,že to je suché,ale suché to vůbec nemusí být.Možná tu odpoví spíše někdo kdo to má denně pod rukama. Lze koupit i měřič vlhkosti dřeva.Sežene se i za 1500,- až 2000,-Kč tím zjistíte jak na tom jste.Kolik mají být ty hodnoty bych teď kecal.To bych musel fakt hledat. Nás učili,že nejlepší je,když se suší čerstvé řezivo venku v hráních na větru,dešti a slunci.Je to ale na několik let.Čím je lépe vysušené,tím je pak stálejší(nepracuje tolik a hlavně už nesesychá).

Příspěvek: #63

(10.02.2012 10:03)jdjd napsal(a):  Zato při stavbě roubenek je rybina typický rohový spoj...

Proč je z pohledu truhláře jako rohový spoj nevhodná? Používá se tak docela často...

Nesmíme si plést pojem rybina s ozubem.Klasická rybina příliš stenčuje zbilí materiál ke kraji v ploše výřezu byla by tedy náchylná k vylomení.Museli bychom nechat více materiálu u kraje a tím bychom nedocílili rohového spoje bez přesahu nevznikl by rohový spoj typu L aleT.Pěkně je to vidět v příspěvku Jana Havelky 4 obrázek.
Také ja pravda že dřevo ze zimního kácení u některých dřevin vyschne rychleji je to ovšem hodně ovlivněno kde a jak je skladováno.Dřevo také musí nejen vyschnout ale i dozrát takže na některé výrobky se nejdříve máčelo(proto je také ceněno dřevo těžené z přehrad kde bylo pod vodou i několik let) a pak teprve sušilo a ani zmíněné 3 roky nestačili.Většinou se z něj dělal masivní nábytek ale i vrata a jak je vidět na zámcích drží staletí to dnešní nábytek je proti tomu sezoní záležitost.

Příspěvek: #64

(10.02.2012 10:18)Havelka Jan napsal(a):  Zajímavá nástroje na různé spoje nabízí fa. IGM
osobně mě zaujaly tyto nástroje, dále pak tyto a tyto.

Pro pořádek ještě doplním stránku citované fy IGM a jejich cinkovací přípravky
http://www.igm.cz/index.php/pripravky-a-...-pripravek
Otázkou ale zůstává, jestli si hrajeme na nábytek, nebo na účel. A věřte, že znám včelaře, který míval blahé paměti 300 včelstev v OPTIMALECH z nehoblovaných prken pouze stlučených hřebíky. A taky mu to šlo, myslím, že i včelám to bylo celkem jedno......
iRP

Příspěvek: #65

Nádstavky do včelínu jen s hřebíkovým spojem vydržely v pohodě 42 let.

Příspěvek: #66

Někdo to chce mít hezké někomu stačí že to splňuje účel nakonec jsou spokojeni oba

Příspěvek: #67

(10.02.2012 11:00)Š.J. napsal(a):  Dovolím si ešte jeden dotaz ohľadom kvality dreva, resp. miery jeho vysušenia. Pán Sedláček na svojom webe píše, citujem:
"Další zimní prací je doplnění řeziva lípy a borovice vejmutovky. Toto dřevo ze zimního kácení je možné po roce venkovního sušení použít jak pro výrobu rámků, tak i nástavků."
Čo si o tom myslíte? Stačí rok takéhoto sušenia? Všade sa píše, že treba použiť drevo sušené v sušiarni, tu zase "starý" praktik píše že nie. Na druhú stranu, v úli je dosť vlhko, takže by bežná vzduchosuchá vlhkosť nemusela až tak vadiť, drevo tú vlhkosť zvnútra úľa aj tak znova natiahne. Alebo nie?

obecně čím šetrněji dřevo vysušíme tak tím lépe. i to máčení se dříve provádělo a i s tím dřevem s přehrad je to pravda.

ALE pokud se bavíme o řezivu na nástavky úlů tak podle mě rok venku ze zimní těžby je v poho, akorát se to pak lehce protahne dosušením na těch cca 12-15%. Lze to udělat i tak , že se udělá nějaká bedna (maringotka, unimobuňka, skříň, ...) do které se narovnají přířezy a vrazí se tam odvlhčovač a pak už jen bud vyléváme kýble nebo vytáhneme hadičku mimo sušící prostor a nemusíme ani lozit dovnitř. A čekáme až to je suchý jak chceme
stavební řezivo se obecně suší na cca 12-15% vlhkosti
truhlářské (interier) se dosouší na cca 8-10% vlhkosti

Pokud někdo požaduje aby byly rohy cinkovaný(ozyby ) nástavky hladce přebroušený, dříví čistý bez suků a zamodrání tak se nesmí divit, že si to ten kdo to bude vyrábět nechá řádně zaplatit jako když dělá nábytek do obýváku. Toto je naprosto jednoduchá rovnice = čím víc s tím je práce a potřebuju kvalitnější materiál tím to bude dražší.

Příspěvek: #68

začali jsme nástavky dělat systémem pera a drážky

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda při konstrukci nízkých nástavků řežete fošny podél a lepíte je opačnými léty k sobě, nebo pracujete s celým neupraveným prkem o výšce např 18 cm (Optimal). Léta dovnitř, nebo ven? Je tento systém kvalitnější spojení, než na zářez?
Díky

Příspěvek: #69

Já prkna na Langy 2/3 (výška nástavku 168mm) lepím ze tří podélně s vystřídaným směrem letokruhů.
Asi by stačily i dvě slepená prkna, ale koupil jsem dřevo do foroty na stavbu - mám prkna 140mm široká, tak je řežu podélně napůl a pak slepím tři k sobě.
Roh řeším natupo spojení třemi vruty 70x3 + lepidlo
Nástavky po první sezóně jsou OK.

Příspěvek: #70

Svoju prvú sériu nástavkov som robil z cca 8 rokov starého dreva, sušeného na povale. Mal som k dispozícii 20 cm široké dosky, ale pre istotu som ich po dĺžke prerezal a zlepil letokruhami proti sebe. Nástavky sú uskladnené zatiaľ doma v kuchyni, do terénu pôjdu až na jar, takže zatiaľ neviem posúdiť ich kvalitu.
V rôznych fotogalériách na nete som videl aj nástavky robené z jednej dosky, dokonca tak boli vyrobené aj komerčne robené nástavky. Niekde som sa dočítal, že šírka jednotlivej dosky by nemala presiahnuť 12 cm - či to je pravda by mohli potvrdiť miestni profíci, ja som len taký hobby kutil.
Na lepenie dosiek na spôsob špárovky používam nasledujúci prípravok (mám 4 ks), ale samozrejme dá sa to aj inak: http://www.uni-max.sk/svornik-na-skarovk...rotikus/d/

Příspěvek: #71

Může se i ze širšího prkna,pokud je ovšem k dispozici. Ten přípravek na stažení spárovky je ideální a podobný jsme používali jak na učňáku,tak i ve fabrice. Říkali jsme tomu "sklíčidla".Na Slovensku bude asi nějaký podobný termín.Je to OK ,protože se to jím dobře stahne.Akorát se musí dávat pozor,aby jednotlivé přířezy moc nevyjely(nesklouzly po lepidle) při zatahovaní mimo plochu budoucí desky.Natloukali jsme pak pod tu příčnou děrovanou lať na ta místa kde bylo třeba malé klínky.Po zaschnutí se pak spárovky projížděly protahovačkou (tloušťkovačkou) na požadovanou sílu.

Příspěvek: #72

No to klížení používám toto: http://www.uni-max.sk/zvierka-na-skarovky-komplet/d/
je to to nejlepší co jsem kdy měl. Jedním stažením se jednotlivé kusy dřeva stáhnou ve všech směrech a odpadá to klínkování. Po slepení je to rovné a pro výrobu nástavku to skoro již není nutné hoblovat.


Protože si dělám nástavky doma sám a nemám zatím protahovačku, tak používám 19mm podlahovky. Pokud spojím dvě dohromady, mám jen malý ořez, který ještě dál použiju. Je to rychlé a nástavky mají už pěknou povrchovou úpravu.
L

Příspěvek: #73

To co zde prezentoval Luma B je naprosto v pohodě a jak sám píše i dostatečně přesné na výrobu nástavků. Sám také využívám tuto variant, protože po protažení materiálu nařežu nástavky co vyjdou vcelku (165 L) a zbytky co nevyjdou poklížím k sobě a takhle pokračuju tak dlouho dokud je co klížit. na 1m délky (což je bok a čílko u L) používám 4 ks stahováků vedle sebe pro zajištění rovinnosti spoje a nemuset to znova hoblovat.

Přípravek který popisoval Š.J. je řekněme zařízení pracující na stejném principu, ale tak o 1-2 úrovně je s ním složitější přesnost práce optroti výe prezentovanému postupu.

pokud bychom, ale jako základní kriterium vzali cenu přípravku tak vyhraje ten od Š.J. Takže nic není černobílé a je potřeba to vždy tak nějak hodnotit v souvislotech .

další možností je stažení v knechtech a další jsou ztužidla.

Příspěvek: #74

LumaB: Aj nad tým som uvažoval, ale tentokrát zvíťazila ekonomická stránka veci - k tomu kompletu je treba ešte tá horná tyč, takže sa to dostáva do príliš vysokej cenovej hladiny, sú potreba minimálne dva komplety, na 1 m dĺžky aj tri. Na druhú stranu, ak by som mal vyrábať špárovku rutinne, tak by som určite neváhal. Na výrobu niekoľko desiatok nástavkov ročne mi musí vystačiť tá jednoduchšia verzia.

Příspěvek: #75

Tak to já mám ještě levnější stahovák - výroba samo-domo (už jsem sem jednou ten obrázek dával):



Prostě to jsou dvě a dvě střešní latě (nebo jakýkoli hranoly) na konci provrtaný.
Mezi mě dám prkna, který chci slepit a stáhnu to závitovkama. A celé to pak stáhnu truhlářskýma svěrkama. Na sériovou výrobu to není, ale mně to zatím stačí.

Teď jsem to ještě vylepšil, v dolní lati mám ty závitovky napevno (staženo maticí přes podložky na dřevěné konstrukce z obou stran) a horní lať přitahuji pomocí křídlatých matic, takže nepotřebuji na sestvení a rozebrání žádný nářadí.

Teď takto lepím 3+3 metrový prkna k sobě, takže na jedno lepení je hotový dvě spárovky - materiál na jeden 2/3 Lang

Příspěvek: #76

Všechno je o penězích to je pravda, původně jsem vše dělal klasickými stužidly a taky to šlo. Jen ten čas mít. To je jako s tou sponkovačkou na rámky. Čas jsou peníze a rodinka mně chce mít taky někdy doma.
Já jsem to pořešil 3 základy a ty vrchní díly jsem si dodělal doma koupí jeklů ve feroně. Kupoval jsem to i s tím, že nebudu dělat jen ty nástavky
to S-ladek:v
jestli to lepíš doma v obýváku, tak to potom obdivuji tvoji ženu

L

Příspěvek: #77

(09.02.2012 20:40)Petr Machoň napsal(a):  Pro NB1:
Vyrábím si nástavky sám vše rybinový spoj a to co říkáte slyším poprvně, nikdy se mi nic neulamovalo či ani nepraskalo. Jistě však záleží na použítí materiálu..
Roh spoje zališťuji 40mm sponou
Podotýkám, že slíla stěny nástavku je 20mm.


P.S:Lepší foto jsem nenašel

Doupřesním můj názor, hodnotil jsem výrobu nástavku http://www.baranik.sk/ule-a-doplnky-k-ul...gstroth-23 kde je použita též síla stěny nástavku jako u vás 20 mm. Spoj s polokrytou rybinou tedy výška rybiny může být odhaduji na výšku 15 mm na čelní straně. Když by jste nepoužíval zvedák a odkládal nástavky na zem čelní stěnou jak jsem zvyklí já, tak musíte spolíhat na lepidlo aby se vám nástavek nerozložil. Takhle kdyby byly dříve spojovány zásuvky u nábytku třeba u kuchyní za čas po rozklížení lepidla vytáhnete jen "čelo šuplíku".

Pro vás plusové body:

• spoj nástavku je otevřenou rybinou na bocích nástavku výška rybiny 20 mm (čím vyšší rybina tím lépe, zešikmení a přerušení vláken je dál - jako užití u zde uváděných tesařských spojů "roubenek").
• čelní stěna se nehne, boční bude více chráněna při umísnění úlů do řady
• vzniká větší plocha pro lepidlo

Plusy pro ozuby přímé viz. http://inerad.wz.cz/2010/09/Neco-malo-z-...tml#foto57

• snadnější samovýroba více způsoby podle vybavení dílny
• zkuste tahovou silou "přestříhnout" bukové kolíky, který zajištují spoj
• na čepech a rozporech není zešikmení tedy přerušení vláken a tedy nedojde k uštípnutí oproti rybině

Snad už je to srozumitelnější i pro "netruhláře"

Příspěvek: #78

(11.02.2012 18:32)LumaB napsal(a):  jestli to lepíš doma v obýváku, tak to potom obdivuji tvoji ženu

V tomto zimnom období to lepím doma v kuchyni. Vzhľadom na to že u nás je včelárom manželka a ja som len "technológ", nemám s tým problém...

Příspěvek: #79

Asi před měsícem jsem byl "na houbách" - přinesl jsem si choroše do dýmáku, poté, co jsem je vyskládal v obýváku na radiátor tak na to koukám, pak na manželku a říkám, ty si se mnou teda užiješ .

Příspěvek: #80

Brej večír, možná bych měl lépe hledat a našel bych, ale zajímá mě váš názor na včelí mezeru mezi jednotlivými nástavky, tedy mi s dědou máme na nástavcích stejnou mezezu jako mezi rámky, pamatuji si to správně 6 mm?! Někdo z vesnice tam prý má 15 mm, to je podle mě moc. Co si myslíte? Slyšel jsem, že někdo zvlášť u nízkonástavkových úlu tam nemá mezeru vůbec, že stačí průlez mezi rámky vertikálně a mezi rámky a stěnou úlu. Moc děkuju za názory a hlavně vlastní zkušenosti.