Příspěvek: #81

Vím, že čtení knížek je otrava, ale najde se tam hodně zajímavých informací. Včelí mezera doporučovaná široké veřejnosti je 8 mm a tolerance+-2mm.

Příspěvek: #82

Koukám, že jsem byl na krásném druhém místě

Včelí mezera má být 8mm plus/mínus 2mm, takže minimálně 6mm, maximálně 10mm
Třeba 2/3 Langstroth má nástavky vysoký 168 a rámky 159, takže tam je mezi rámky navýšku 9mm, což je v toleranci.
Experimenty bych v této oblasti nedělal, a bral bych to jako fakt.

Příspěvek: #83

Díky za odpovědi, nakones jsem ještě asi půl hodiny před půlnocí našel nákresy ve Včelařství od pana Veselého vydání 2007 str. 138. Myslel jsem, že mám tu knížku prohlédnotou tam a zpátky.

Ještě bych měl otázku co se týče chovu včel na horách řádově 900m nad mořem Rokytnice nad Jizerou. Tam je to předpokládám o výrobě vlastních nástavků s nějakých širším polystyrénem, co si myslíte o parozábraně, ta zvyšuje účinnost izolace, neboť se z úlu nedostává vlhkost stěnami, mi s dědou tohle nikdy neřešili všechny úly máme v údolí a ve voze. Jinak lze použít taky extrudovaný polystyrén.
Jen aby bylo jasno, mluvím tu o nástavcích ze dřeva. Mám tři roky stavební průmyslovky a táta prodává izolace už 20 let, takže trochu o tom vím. Díky za názory.

Příspěvek: #84

Pokud to chceš pitvat, tak je to skutečně otázka stavební fyziky. Parozábrana by měla být na teplé straně "místnosti" a sendvičová konstrukce (jednotlivé vrstvy) by měla mít směrem po toku tepla stále rostoucí paropropustnost.
Parozábrana však neslouží ke zvýšení účinnosti izolace, ale k zabránění kondenzace v izolaci.
Vždy záleží na tepelných a vlhkostních poměrech venku a uvnitř a také na intenzitě větrání.

Zkus to zkonzultovat s otcem, když se v tom pohybuje tak dlouho, tak na to bude mít určitě svůj názor.

Příspěvek: #85

Je fakt, že táta snad něco vymyslí. Jen mě zajímá, jestli tam někdo parozábranu dává, jak píše S-ladek jde o zabránění kondenzaci, ale je potřeba si pčředevším uvědomit, že mokrá izolace prostě vede teplo ještě lépe než vzduch . Ona asi nebude úplně sranda tam nějakou folii inteligentně zalepit měla by přijít pod palubky z vnitřní strany, jenže dřevem a hlavně spárou to bude táhnout teplý vzduch a když je venku - 20 °C tak to už je pěkný teplotní rozdíl, kolik může být nahoře v úle, když jsou včely v chumáči 15 °C?

Viděl jsem někde foto nástavku ze styroduru, nebo snad polystyrénu, což je skoro to samé a tam byla hliníková folie zevnitř nástavku, možná to byl třeba celofán, ale ve stavebnictví se většinou používá vícevrstvá hliník-folie-síťka.

Příspěvek: #86

Řekl bych, že tam nikdo nic jako parozábranu nedává (teda tu hliníkovou fólii jsem taky viděl), zamezení kondenzaci jde také větráním - síťované dno, někdo má otevřená očka a nepoužívat strůpkovou fólii.

Strůpková fólie se tady před časem probírala, zkus si vyhledat výraz "koberečky"

Příspěvek: #87

(12.02.2012 12:28)Jan Šefčík napsal(a):  Díky za odpovědi, nakones jsem ještě asi půl hodiny před půlnocí našel nákresy ve Včelařství od pana Veselého vydání 2007 str. 138. Myslel jsem, že mám tu knížku prohlédnutou tam a zpátky.

Ještě bych měl otázku co se týče chovu včel na horách řádově 900m nad mořem Rokytnice nad Jizerou. Tam je to předpokládám o výrobě vlastních nástavků s nějakých širším polystyrénem, co si myslíte o parozábraně, ta zvyšuje účinnost izolace, neboť se z úlu nedostává vlhkost stěnami, mi s dědou tohle nikdy neřešili všechny úly máme v údolí a ve voze. Jinak lze použít taky extrudovaný polystyrén.
Jen aby bylo jasno, mluvím tu o nástavcích ze dřeva. Mám tři roky stavební průmyslovky a táta prodává izolace už 20 let, takže trochu o tom vím. Díky za názory.

Kolego, nechápu izolaci ze dřeva. To budete dělat včelám roubenky?

Ale doporučuji Včelařství ročník 1997 a pak Moderní včelař asi tak pár let zpět. Tam se tomu věnoval Ing. Pavel Holub.

V článku v roce 1997 - ten mi v tomto otevřel oči - je věta, kterou by si každý zlepšovatel a vynálezce nejlepších včelích úlů měl vytesat nad čelo.
Cituji z paměti před zrcadlem:

"STarý a suchý kmen osídlený včelami měl ideální kostrukci stěny.
Uvnitř včely opatřily stěnu parotěsem - natřely propolisem a voskem. Navenek pak klesal difůzní odpor ve dřevě vrůstající plochou. "


Takže je dobré přemýšlet a pokud někdo zapojí mozek na 3a čtvrt závitu plného výkonu, tak dřevěné stěny prostě nenatře zevnitř ani zvenčí a dá včelám do prádla. Ony si to zařídí. (To není proti vám, to je proti nám všem co občas neodoláme a náatavky natíráme a hloubáme nad ekologickými barvami urřenými pro styk s potravinami a tím vyčerpáme mozek tak, že ani ta 1/4 výkonu nezbyde na normální myšlení)

Pokud ale cněkdo chce včely potrestat, úl natře zvenčí a pak bádá proč se loupe barva, případně nad parotěsem. A nakonec to celé vyvaří v parafinu, včely vydrží všechno.

Tím nemám nic proti sterilizaci parafínem, ale sterilizace nových nástavků se dělá při výkonu 1/4 mozkového závitu.

Máte to kousek do Špindlu, tam je zkušený včelař Holdiak - doufám že jméno nekomolím. Koukněte se k němu, v čem se dají dosahovat skvělé výnosy.

A pokud zvažujete použití polystyrenu, pak nechápu to dřevo okolo. Polystyren sám o sobě asi parotěs nepotřebuje, nevšiml jsem si, že by byl při zateplování budov aplikován.

Já osobně jsem měl s PS jediné (ale podstatné) potíže, vlhkost kondenzuje v tepelných mostech ze dřeva mezi nástavky v případě silné stěny.

Příspěvek: #88

(12.02.2012 20:24)KaJi napsal(a):  Já osobně jsem měl s PS jediné (ale podstatné) potíže, vlhkost kondenzuje v tepelnách mostech ze dřeva mezi nástavky v případě silné stěny.

Toto je patrně také problém tenkostěnných nástavků ze dřeva - v místě výřezu u ouška rámku je tloušťka stěny nástavku cca poloviční - lokální tepelný most (kromě spáry mezi nástavky) a následné černání oušek rámků, které je občas vidět na fotkách uveřejněných zde na fóru
Vlhkost se stěhuje do míst s nejnišží teplotou.

Příspěvek: #89

Mé nejslabíš nástavky jsem před lety dělal z hamižnosti ze 17mm dřeva, a mezi prkny z lenosti nechával mezery - nebyly na polodrážku, natož na pero. Mají propolis a jsou prý na rozdíl ode mě pracovité, tak ať si to upraví podle sebe . Možná proto jsem si nevšiml problémů o kterých mluvíte
Samozřejmě je to v nížinách zde u Hostinného.

Příspěvek: #90

Včela není člověk, úl není dům,

1. Parotěsná zábrana se skutečně používá pro ochranu termoizolace ve stavbách. ( např při vestavbách podkroví ), tam bývá povětšinou izolací minerální vlna, která je náchylná na vlhkost. Polystyren - zejména extrudovanyý vlhkost snese, vžyť se dává i do země jako izolace základů.
2. Na svislé stěně nástavku, nemá parotěska takřka žádné uplatnění, vlhkost se odpařuje nahoru, kde je strůpková folie.
3. V zimním období včeslstvo omezí plodování a tím i produkci vody. ( člověk odpaří z těla asi 2 litry denně-v tomto případě má parotěska v obytných budovách smysl).
4. Ta zmíněná folie nalepená v polystyrenovém nástavku na fotce má spíš za úkol bránit včelkám vykusovat polystyren a neslouží jako parozábrana.

Radek

Příspěvek: #91

Jsem stavař, trošičku i o teplných mostech něco vím. A zajímal by mne tepelný most u tzv. "otužovacích " nástavků ing. Čermáka viz
http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/
iRP

Příspěvek: #92

Ano správně,
doplňuji
bod č. 5- má cenu vůbec uvažovat o termoizolaci nástavků ?

Příspěvek: #93

Prostřední nástavek s vodorovnými prkny je za 17mm asi 7 let provozu. Materiál z nouze - palety. Až z Finska Již bez nátěrů.
Horní zelený, cca 10 let, 2x12mm palety české, natřen Luxolem - jako maskování. Spodní natřen dle Boháče Karbolou, taky 10 let.

Na horním obrázku novotou vonící nástavek je bez vrutů, jen sponkován do kříže 38mm sponkami + lepidlo D3. Po třech sezonách všechny drží.
Spotřeba práce na jeden do 30minut práce, mimo manipulační časy, rovnání dřeva atd. Materiál odpad - palety a palivové dřevo z výroby palet.
Až nenatřen za dvacet let doslouží, bude vrácen k palivovému dřevu, tedy dřevo = 0Kč, sponky, lepidlo atd cca 10Kč +30minut výroba, 30 minut režie (maximalizovaný odhad).
Pod ním starší konstrukce, čelo 2x12mm, boky ze 17mm. Tehdy konstrukční chyba, prkna sklížena a pak to celé pracovalo. Dneska jen prkna na tupo k sobě a včely si to zatmelí, Mezi nástavky nevzniká na spojích mezera - to je problém jiné roztažnosti podél a jiné napříč.

Příspěvek: #94

(12.02.2012 12:28)Jan Šefčík napsal(a):  ... Ještě bych měl otázku co se týče chovu včel na horách řádově 900m nad mořem Rokytnice nad Jizerou. Tam je to předpokládám o výrobě vlastních nástavků s nějakých širším polystyrénem, co si myslíte o parozábraně, ta zvyšuje účinnost izolace, neboť se z úlu nedostává vlhkost stěnami, mi s dědou tohle nikdy neřešili všechny úly máme v údolí a ve voze. Jinak lze použít taky extrudovaný polystyrén.
Jen aby bylo jasno, mluvím tu o nástavcích ze dřeva. Mám tři roky stavební průmyslovky a táta prodává izolace už 20 let, takže trochu o tom vím. Díky za názory.

Nic proti stavební průmyslovce, ale zde se jistě neřeší vhodnost použitých materiálů pro obydlí včel.

Když čtu příspěvky ohledně zateplení - "nechápu jak to včely dokázali přežít do dnešního 21. století bez polystyrenu". Asi dnešní včela je rozmazlená - měla by EU zasáhnout a nařídit včelařům povinný tepelný audit na úly něco jako vzniká na budovy.
Už se těším až se začnou vyrábět "pasivní úly s klimatizací" aby včely nemusely celoročně větrat - VŽDYŤ TÍMTO NEZODPOVĚDNÝM CHOVÁNÍM SE PODÍLEJÍ NA GLOBÁLNÍM OTEPLOVÁNÍ PLANETY!!!

Příspěvek: #95

Vcela medonosna by bez pomoci vcelarov v sucasnom globalizovanom svete neprezila. A hned za nou by sa do vecnych lovist pobralo takych 400 mil. ludi.
Buhuzial nase vcely su napadane globalnymi chorobami a parazitami proti ktorym nemaju vyvinute obranne mechanizmi (varoa, mor, nonzema a pod..). Jedna z moznosti ako im v tomto boji pomoct je minimalizovat ich namahu na ostatne cinnosti (vyhrievanie ula, vynasanie meliva o ineho odpadu z ula, prinos vody z dialky a pod.).
Kto to nechape tak sa spokoji aj s mizernymi 30-40 kg vynosmi, my ostatni si uzijeme metrakove vynosy na porovnatelnych stanovistiach.

Příspěvek: #96

Můžeme my nechápající poprosit o info k těm výnosům. Hlavně podmínky a porovnání. A úly.

Na webu LD je pěkný slogan - chci včelařit tak, aby zde byly včelůy až já tady nebudu.

Nevím, jestli přešlechťování včel v superizolovaných úlech je cesta k vyšší odolnosti včel jako takových.

Váhám, jestli slepím letos ty nástavky z PS, uvidím. Ale stále budu chovat ze včel z těch 17mm beden.
Co mi může ukázat matka v klimatizovaném úle?

Příspěvek: #97

Když to tak sleduji, tak je možné že jako stavbaři ještě najdem uplatnění ve výrobě úlů. Mě by se to líbilo. mám ve firmě instalatéry a topenáře.
Nechcete někdo do úlů sprchy, nebo kotel s ústředním vytápěním ?


Radek

Příspěvek: #98

Vcely su najdolezitejsim domacim zvieratom pre ludstvo. Len sa pozrite co vsetko sa v sucasnosti robi v modernych kravinoch pre kravy. Myslim, ze pribytky vciel caka do buducna revolucia.

Příspěvek: #99

Ještě, že se té revoluce nedožiji. A ač jsem ateista, tak se modlím za včely.

Příspěvek: #100

Krávy se začínají dopovat geneticky upraveným růstovým hormonem-děkuji nechci. To bych raděj včelařil v klátech než takovou revoluci.