Příspěvek: #321

Tématu zimní měli se chopila lokální media: jeden z příkladů:
http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/vcel...-myp9.html
Jiří

Příspěvek: #322

Všichni píší o nařízení SVS natírat - kdo mi to nařízení zhmotní v odkaze. Ať hledám jak hledám tak zatím nic, jen blekotání "veterina nařídila".
Nebo to myslí to v Metodice 2015 od MZe co vyšlo již loni na podzim?
Veterina zatím nic písemě nenařídila a nezveřejnila na úředních e-deskách letos o varróze.

Příspěvek: #323

Paniku šíří funkcionáři ČSV - jde to jen ze schůzí, u nás jsem se ptal co je vlastně nařízeno.
Neví se. Ale je to prý jisté, má se natírat a na léto se prý veterina nařídí Gabon.

Ale určitě už něco je, hodně lidí dle nařízení natřelo, jen neví podle kterého.
Teď ještě jestli na správnou barvu?

Hlavně nešiřte paniku.

Příspěvek: #324

Petr Chalupský.

Omlouvám se vám za chybu v příjmení. Josef

Příspěvek: #325

(12.03.2015 17:12)JKL napsal(a):  Všichni píší o nařízení SVS natírat - kdo mi to nařízení zhmotní v odkaze. Ať hledám jak hledám tak zatím nic, jen blekotání "veterina nařídila".
Nebo to myslí to v Metodice 2015 od MZe co vyšlo již loni na podzim?
Veterina zatím nic písemě nenařídila a nezveřejnila na úředních e-deskách letos o varróze.

No právě že ještě nic nenařídila , nejspíš to vyjde kolem 20.3. jako loni, kam spěchat?
Hlavně zůstat v klidu

Příspěvek: #326

(12.03.2015 17:47)josef napsal(a):  Petr Chalupský.

Omlouvám se vám za chybu v příjmení. Josef

Omluva se přijímá, ale je to spíš na soukromou korespondenci, než do tohoto tématu, nicméně oceňuji .

Příspěvek: #327

(12.03.2015 13:32)JKL napsal(a):  Tady u těch grafů musím jen maličko kontrovat. Závislost je zde naprosto jasná, není ale jasná metodika jak došli k těm spadům po - v kolik nástavcích zimovali, zda vyklepávali rámky po léčbě apod.
Jinak v přírodě je systém přežití zajišťován navyšováním počtu (jedinců, vajíček ....) a pravděpodobnost přežití je pro dané druhy +- konstantní. V absolutních číslech to ale znamená čím větší je výchozí počet jedinců, tím větší je počet přeživších jedinců za předpokladu stejného působení prostředí (predátoři, podnebí, chemie).
Jinými slovy se domnívám, že i kdyby se ti VD umrtvení léčivým zásahem vyklepaly 14 dní po léčení, tak ta korelace skutečně přeživších bude podobná jen v absolutních hodnotách menší a to možná dle použité metodiky testů dost výrazně.

Nicméně to nic nemění na faktu, že ten počet skutečně přeživších VD v léčených včelstvech je tak malý, že dělat na základě toho prognózu vývoje v daném roce je jak předpovídat výšku sněhové pokrývky v zimě z prvního sněhu na podzim.
Proto stále platí - předpovídejme výšku sněhové pokrývky na leden ze sněhové pokrývky o Vánocích a i to je dost sázka do loterie.

Máte pravdu, že počet kleštíků před léčením má vliv na počet přeživších po léčení. Nemohu vyloučit, že i tento faktor se podílí na těsné korelaci mezi intenzitou varroózy na podzim a počtem klešíků v zimní měli.

Pokud by ale tento vliv měl být dominantní, pak nemá smysl dělat vyšetření zimní měli. Stačí sledovat vývoj napadení na podzim a zvýšenou intenzitu napadení jen zahrnout do rizik následující sezóny podobně jako teplý průběh zimy. Ještě lépe bude, pokud chovatel zareaguje již na podzim zvýšením účinnosti léčení, například důsledným odstraněním víčkovaného plodu při léčení.

Broněk Gruna

Příspěvek: #328

Tak a teď už jen si objasnit jaký vliv na počet přežití jen ten nejpodstatnější = sepsat vlivy a pak nechat odborníky, aby přiřadily váhu danému vlivu dle jejich znalostí a pak sestavit pareto graf.

Jinak vzhledem k předloňskému minimálnímu napadení VD (já měl maximum 80 VD za všechny 3 fumigace a gabony) a následné teplé zimě a jaru. Tak vzhledem ke stovkám VD loni na podzim, já osobně usuzuji, že průběh zimy jara je tím naprosto mandatorním vlivem. Konec konců to odpovídá i tomu, že v chladnějších oblastech jsou většinou s kleštíkem v pohodě.
Nakonec ta mrazová kotlinka je pro včely z hlediska zdravotního lepší než teplé, úrodné nížiny. Výnosy sice nic moc, ale o to zdravější včely (na VD) a lepší pylová pastva.
Ty viry, které se podílí patrně do značné míry na těch 200 000 vymizelých včelstev také u nás nejspíš vymrzají nebo jsou včelky díky rozmanitosti pylu a menší chemické zátěži neošetřovaných ploch tak nějak odolnější - zatím.
No všechno má své a nic není černobílé. Konec konců i ta zimní měl pro tradicionalisty zimujících v jednom nástavku a nesledující stav VD a podzim (a těch je zatím stále dost) má svůj význam.
Jenom nevím proč se ten význam paušalizuje stejně jako plošné ošetřování jediným správným léčivem a v jediný okamžik, když jak úlové sestavy, klimatické podmínky a způsoby ošetřování rozhodně paušalizované nejsou.
Snad ten trend nařizování nekonkrétních VLP bude pokračovat a uvolní se časem i ty termíny dle místních podmínek a diagnostika se povolí/doporučí dle úlové sestavy a metod ošetřování. Jen jestli se toho dožiji při současných přehazovačkách horkých brambor mezi SVS a ČSV, kdy jeden říká navrhněte alternativu, druhý říká chtějí to oni aby jejich laboratoře měli příjmy a výsledek je tak to raději zachováme.

---

Hlavně v zájmu včel a včelařů.

Příspěvek: #329

(13.03.2015 11:36)JKL napsal(a):  Tak a teď už jen si objasnit jaký vliv na počet přežití jen ten nejpodstatnější = sepsat vlivy a pak nechat odborníky, aby přiřadily váhu danému vlivu dle jejich znalostí a pak sestavit pareto graf.

S kolegy v PSNV jsme sestavili tento seznam hlavních příčin úhynů:
http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Budu rád za vaše názory.

Je to jen kvalifikovaný odhad, protože solidní výzkum zatím není. Já osobně věřím, že mnohem lepší podklady poskytne projekt COLOSS. Určitě je tu velký prostor pro základní výzkum našich odborných apidologických institucí.

Broněk Gruna

Příspěvek: #330

Ten dokument je ale trocho u něčem jiném - úhynech a ty podzim/zima ne až tak zcela souvisí s přemnožením kleštíka - alespoň tak se to jeví. Sice má velký nezanedbatelný podíl ale přesto bych oddělil řešení problému varroózy a řešení úhynů a tím pádem jinak sestavil jinak ten seznam vlivů.

U varroózy bych ty vlivy viděl takto - počet minulá sezóna, způsob léčení podzim, tepelné podmínky zima/jaro, stanoviště (klimatické, snůškové, geografické podmínky), chov trubců případně vyřezávání trubčiny, linie včel, léčebné zásahy jaro, léto, vliv zodpovědnosti/nezodpovědnosti okolních včelařů, demoralizující vliv některých nesmyslných nařízení SVS.

U těch úhynu ty virózy a Nosema je taková zapadlá v malé snůšce. Myslím, že by měla zaujímat daleko významnější a samostatné postavení. Zrovna včera mě zaujala informace v TV, že tuším v Jižní Americe začaly hromadně hynout obojživelníci a nyní jsou některé druhy na hranici vymření, jelikož se jim tam rozšířila nějaké plíseň z Afriky. Hned mě napadlo - co my víme o vlivu nové Nosemy C. a synergických efektech s nějakými zdejšími organizmy nebo používanou chemií. Co mi víme o nových virech a jejich mutacích, které se stávají. Pořád jen a pouze ten neřád kleštík.
Pak mi tam chybí vliv včelaře - zbytečné rozebírání/se vrtání ve včelstvu na podzim z účelem zjištění zásob nebo odstranění plodu s výsledkem stresování včelstva nebo poškození matky v této již kritické době. Já osobně raději zaléčím později než vyřezávám plod. To jde ale v našem klimatu. Ti v nížinách a na jihu to mají složitější. Chtělo by to vyšlechtit včelu, která má i v teplém podzimu plodovou přestávku.
Není zde vliv síly včelstva resp. linie včelstva - to by mne také zajímalo zda jsou nějaké linie náchylnější nebo padají více ty masařky.

Takové pareto grafy na základě toho jak odborná veřejnost dává váhu danému vlivu by byla zajímavá. Řekla by do jaké oblasti je potřeba se zaměřit.
Moje představa - seznam vlivů/faktorů, váha 0 až 5(nejvyšší), dotazník ohodnoťte vlivy váhou dle svých znalostí. Vyhodnocení - součet přiřazených hodnot váhy pro jednotlivé faktory a vynešeno do pareta grafu. Závěr - zaměřit se na první 3 nejvýše hodnocené vlivy a konat.

Ano četl jsem studii a viděl grafy souvislosti napadení viry s intenzitou napadení kleštíkem a je prokázána korelace. Přesto je zajímavé, že někde je ta intenzita roztoče malá a přesto se včely vytratí a naopak, kde je kleštíků dost tam včely přežijí. Jakoby ta potvora věděla - aha tady toto včelstvo je již obsazeno jiným parazitem, tady nám pšenka nepokvete, ty už to mají stejně spočítané, raději se povezeme o pár úlů dál, kde jsou zdravější a plodu více, tam si zařádíme.
Takže asi tak. Do Colossu se samozřejmě stejně jako loni zapojím. Sice můj poslední řízený jeden úhyn byl v září, kdy jsem po 14 dnech rezignoval na zachraňování vylupovaného včelstva tak asi zkreslím statistiku, ale co bych pro výzkum neudělal.

Příspěvek: #331

Bronislav Gruna napsal - Budu rád za vaše názory.
Tady je-
U varroózy bych ty vlivy viděl takto – kolapsy dávají první signály již rok dopředu už tím, že u některých včelstev bylo nedostatečně účinně provedeno poslední ošetření. Tím vznikají zamořenější ohniska (i v rámci stanoviště) a v nich další a početnější množení tohoto parazita v následujícím roce. Tepelné podmínky zima/jaro, stanoviště (klimatické, snůškové, geografické podmínky), delší plodování, záměrný chov trubců případně nevyřezávání trubčiny, nekontrolování populace parazita během sezóny dává roztočům prostor pro ještě intenzivnější přemnožení. Existuje tu určitá hranice, a okolnosti kdy četnost nabodávání včel infikovanými roztoči, způsobí vznik viróz a horizontálním přenosem se rozšíří i do méně napadených včelstev (to je efekt, kdy v tom můžu být nevinně). Pak už zpravidla bývá pozdě a včelstva již spějí k zániku. Záměrně zde neuvádím čím populaci roztoče omezit a kdy, to je věc všeobecně známá a liší se jen účinností zásahů. Tady působí vliv zodpovědnosti/nezodpovědnosti včelařů, i těch kteří se domnívají, že není třeba roztoče hubit až k „nule“. Sám mám takové pravidlo: Co můžeš udělat do slunovratu, neodkládej na příští sezonu. V jednom mají tyto opakující se úhyny pozitivum – ukazují na slabá místa (geograficky či personálně nebo chovatelsky). Berem si z toho poučení? Při horizontálních přenosech viróz nemusí být přemnožení roztočů nijak velké a včelstva jsou odsouzena k zániku při nečinnosti včelaře (nerozpozorování příznaků). Uvedu pár příkladů:
Proč je včelstvo na stanovišti slabší a nejde do síly? - stojí za úvahu
Proč je včelstvo vylupováno vosami? - to je jasný signál
Proč je ve včelstvu v podletí mnoho trubců? - trubci jsou nejčastějšími dárci VD
Těch proč je ještě víc. Ale nejhorší je se vymlouvat jen na sousedy a nic nedělat.

Příspěvek: #332

Přesouvám sem diskusi o zimní měli z tématu "náměty na zlepšení VMS"

(26.09.2015 9:13)vcelky.cz napsal(a):  Tak tady mi to v souvislostech nějak uniká:

1. Vyšetření zimní měli je napadáno pro jeho nepřesnost (netroufám si nyní naplno napsat, že i Pavlem, ale mám dojem, že ano).
2. Zároveň statistiku z vyšetření zimní měli považujete za klíč k pochopení vývoje a šíření varroázy.

Tak to bych ještě jednou proprosil o vysvětlení...

Celoplošné povinné vyšetření zimní měli dává využitelná data pro sledování intenzity varroózy v minulosti. Dobře totiž dokumentuje napadení na podzim minulé sezóny. Takže lze tato data použít pro sledování víceletých populačních cyklů přemnožení kleštíků. Zveřejněny jsou neúplné souhrny dat pro celou ČR, případně po úroveň okresů. Pavel má na mysli zveřejnění podrobnějších dat na úrovni katastrů nebo tzv. "malých okresů" a sledovat víceleté populační vlny v regionech. Osobně si myslím, že by taková analýza měla smysl, jestliže taková data jsou již k dispozici.

Potřebnost povinného vyšetření zimní měli je zdůvodněna významem pro předpověď vývoje nákazy ve smyslu: hodně kleštíků v měli = vyšší riziko přemnožení kleštíků v následující sezóně. Bohužel populační cyklus kleštíka funguje právě naopak. Po roce kulminace přichází populační propad.

Podrobně je problematika vysvětlena v mém článku: http://www.modernivcelar.eu/clanky/potre...-meli.html

Statistická data pro sledování minulého vývoje lze získat lépe - přesněji a levněji - přímým monitoringem. Proč počítat kleštíky usmrcené při léčení s odstupam několika měsíců až v zimní měli, když může včelař spočítat přímo léčebný spad? Domnívám se, že sběr dat by si měla organizovat přímo SVS, tak jako u ostatních nemocí hospodářských zvířat. A využít k tomu peníze, co nyní jdou na zimní měl. Málokdy se statistika velkých souborů dělá tak, že se spočítá úplně vše. Je to nepřiměřeně nákladné. Většinou se zvolí reprezentativní výběr vzorků. SVS by si měla vytvořit síť respondentů (vyškolených a placených včelařů) a provozovat vlastní systém analogický VMS.

Že se u nás používá povinné vyšetření zimní měli k určení intenzity nařízených preventivních opatření vyplývá z platné metodiky kontroly zdraví zvířat: http://eagri.cz/public/web/file/351185/M...k_2015.pdf - ExM310, ExM320

Důsledkem takto založeného systému prevence je loňská katastrofa. Na jaře 2014, na prahu úhynového roku, jsme se pochválili, jak dobré jsou výsledky měli. Pochopitelně ani žádná plošná jarní preventivní opatření nebyla nařízena. Organizovaně se objednalo méně léčiv pro letní tlumení kleštíků.

O rok později, na jaře 2015, pod vlivem špatných výsledů zimní měli jsou veterinární správou nařízena plošná jarní a letní přeléčení. Také včelaři vyděšení z úhynů navyšují objednávky léčiv. Akorát roztočů je letos nějak méně i bez jarního a letního přeléčení.

Nepřipomíná to kocourkov? Byla by to legrace, bohužel to způsobuje stamilionové škody. Zkuste si vynásobit 200-300 tis. uhynulých včelstev cenou přezimovaného včelstva na jaře 2015 (3-5 tis. Kč). Zatím to ale ochotně platí včelaři ze svého např. tím, že když po létech bídy přijde medovicový rok, nemají včely. Z hlediska ČSV úhyny nejsou plošné, metodika funguje a za úhyny opět můžou lajdáci včelaři http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/inf...8-2015.pdf
SVS nemá od včelařů hlášené úhyny, takže taky nemá problém. Takže vlastně je vše v pořádku. Hlavně když všichni poslušně odevzdáme povinnou zimní měl.

Broněk Gruna

Příspěvek: #333

(26.09.2015 11:24)Bronislav Gruna napsal(a):  ... Většinou se zvolí reprezentativní výběr vzorků. SVS by si měla vytvořit síť respondentů (vyškolených a placených včelařů) a provozovat vlastní systém analogický VMS....

Broňku, vyjádřím se jen k výše citované větě, považuji ji za problematickou. Podle mého názoru jde o protimluv.

Vyškolená síť respondentů NENÍ reprezentativní vzorek.

Kdo je vyškolitelný v monitoringu, bude s vysokou mírou pravděpodobnosti oplývat takovou mírou schopností a ochotou se učit zároveň, že bude o svoje včelstva pečovat lépe - řekněme nadprůměrně.
Zároveň bude de facto pod neustálou kontrolou (rovnou od kontrolního orgánu) a tak nebude mít zájem na nějakém pranýřování.
Mluvím o realitě v naší kultuře.
Stejný problém má projekt COLLOS - v podání tuzemské realizace - také nepracuje s reprezentativním vzorkem. Sofistikovanými statistickými metodami zpracovává nereprezentativní data. A co víc, prezentuje je jako vyhodnocení českých zimních ztrát...

Příspěvek: #334

Co je na tom složitého.
Monitoring zvládne průměrný včelař. Když si bude moci důchodce přivydělat takovou službou, jistě zájem bude. Kvalita toho monitoringu se prokáže brzy podle toho, co se v jeho okolí následně stane. Když bude pod patronací SVS, nikdo ho pranýřovat nebude, naopak bude pranýřovat okolí proto, že se mu zvedá spad rychleji, než je vývojem roztoče v izolované včelstvu možné.

Příspěvek: #335

Pavle, vracíme se o skok zpět:

Bude-li vyškolený respondent mít nízké spady a nebudou mu přibývat kleštíci migrací z okolí, neznamená to, že okolním včelařům v zimě nepadnou včelstva na varroázu.

To už se řešilo před týdnem v jiném vlákně...

Včelstvo s klinickým projevem varroázy (a tudíž nasměrované k zimnímu úhynu) nemusí totiž být nutně zdrojem kleštíků pro svoje okolí.
Protože ne vždy se nechá vylupovat (ač třeba KaJi má jiné zkušenosti).
Ale běhají-li někomu po plástech v září včely s kleštíky na zádech, bez křídel a se zakrnělými zadečky, tak se jara jistě nedožijí.
O tom ale vyškolený respondent při monitorování svých včelstev nemusí mít ani potuchu, protože on třeba jen důsledněji tlumil varroázu předcházející zimu a udělal k tomu letos pár oddělků... A u něj se to prostě neděje, má včely OK.
Zato jeho soused - nerespondent jej bude následující jaro "milovat a velebit" neb mu přeci nic nehlásil a on byl tudíž v pohodě. Akorát mu do jara někam zmizely včely... Pokud se nějaký důchodce nechá zlákat finanční odměnou, může se mu to takto docela rychle zle vrátit. Navíc se domnívám, že o to až takový zájem nebude neb ani včelaři - důchodci nejsou blbí a umí dopočítat do deseti.

Příspěvek: #336

Prodělal jsem tři kolapsové roky s kontinuálním monitoringem, tak vím, o čem mluvím. Vždy jsem ten problém včas, s rezervou zaregistroval. Z počátku jsem zpochybňoval Martinovy počty populačního růstu roztoče, pak jsem si ověřil o co jde, jaké jsou průvodní jevy, co následuje a jak to končí.

"""""Zato jeho soused - nerespondent jej bude následující jaro "milovat a velebit" neb mu přeci nic nehlásil a on byl tudíž v pohodě. """"
Minulý rok přišli včelaři v ČR o 1 miliardu a nikoho za to nekřižují.

Já myslím, že jsme si to vysvětlili a já vím, že by byl monitoring úrovně výskytu roztoč V.D. přínosem, tedy lepší, než nedělat nic. Vy Jakobe si myslíte opak. S tím nic nenadělám.

Příspěvek: #337

Jo, jo. S lidma je práce k hov... . To vždy říkal můj děd. A měl svatou pravdu.
Bohužel je to již i v naší ZO. Pořád se opakuji, pořád vysvětluji a nic . Minulý týden jsem byl za našim vyškoleným zdravoťákem (soudním znalcem v oboru včelařství) pro "léčiva". Protože mimo předsedy dělám důvěrníka a kdo chce, tak mu to tam fouknu. Mimo jiné mi sdělil, že letos je velký problém s vosama a už mu zlikvidovali spoustu včelstev. Je to normální? U některým lidí ano a že jich v ČSV je.
PN.

Příspěvek: #338

Pavle, také Vás nemínim přesvědčit.
Jen nevnímám jako fajn věc, když je prezentován na nějakou věc jen jeden názor.
Ať z takového nebo makového názorového proudu.

Díky za debatu.
K.

Příspěvek: #339

Můj názor je uprostřed, takže je logické že oba dva mají svoji váhu, ale i protiváhu na opačné straně.

Jasně, že se podle VMS nemá nařizovat ošetřovat (jak to zkouší v malé kopii VMS na OV Mělník) , ale doposud mi informace o všobecné situaci a trendech byly k užitku.

V obou posledních vrcholech a úhynových letech jsem vzhledem k očekávaným úhynům v okolí dával Gabon.
Protože u nás nebyl běžný, tedy začal se dávat až rok po úhynu, tak fungoval což jsem viděl na podzimním spadu.
Proto taky a díky této informaci vím své o tom, co se dá v takovém roce dělat.

Jen poznamenám, že v 2011/12 jsem ztráty neměl, jen všeobecně slabá včelstva často pokálená, naposledy to bylo zase jinak. Stanoviště naprosto Ok a pak to jedno a částečně druhé.

Takže já si myslím, že by VMS mohlo nějaká globální data dávat, i když si uvědomuji to nebezpečí, kdyby se dostaly do rukou těm co si myslí, že jim někdo řekne kdy a co mají dělat. A že se to dá celoplošně nařídit.

Příspěvek: #340

Význam vyšetření zimní měli i monitoring má pro jednotlivého včelaře pokud si jej dělá pro sebe a hlídá jednotlivá včelstva.
Po letošku nevěřím, že je velký význam VMS. Snad jen pro statistiku.
Ty rozdíly jsou nejen mezi stanovišti, ale i mezi jednotlivými úly na stanovišti a to docela zásadní - tedy v počátcích nástupu VD - tedy začátkem července.
Zimní měl je jen orientační a je nutno započítat konfiguraci zazimovaného úlu. Tam kde se zimuje na dvou a více nástavcích a nechává se zábrana proti stavění je spad VD spíše otázkou jednoho teplého zimního dne a vypovídá více o klimatu než o extenzitě VD. Peníze prošustované na tato vyšetření by se dala využít smysluplněji - Babiš ale na tom nešetří nebo to neví.
Stejně nechápu, logiku nasazování gabonu v srpnu. Nějak mí to nehraje s tvrzením, že zimní včely se líhnou v červenci a srpnu. To už je s křížkem po funuse a zimní generace zasažena. No a dříve to zase nejde, jelikož je medovicová snůška (hlavně v kopcích) a pokud jsou vedra jako letos tak i KM se nedá moc použít.
Nějak mi z toho vychází, že nejlepší bude po 1. medobraní udělat kontrolu napadení a případně hned zasáhnout - nejspíše KM - formidolovou peckou.
Pak po poledním medobraní opět kontrola a buď něco s thymolem nebo opět KM. A to vše bodově a stále sledovat spady = mít varroa dno.
Pak je mi vlastně jedno zda soused léčí či nikoli. Pradoxně pokud neléčí a nekontroluje může být pro mne výhodné - pokud dojde až do kolapsu a mé včely se nakrmí, ušetřím na cukru, VD zaregistruju a sundám ho, sníží se zavčelení, volně žijící včelstva si také nějakého VD mohou odnést a urychlit si tak svůj kolaps (3výhody:1nevýhoda).
Prostě nějak nechápu smysl těch MVO. Je to vlastně uměle udržovaná agónie neschopných jedinců co ještě nepochopili, že s VD se dá v pohodě žít, pokud je člověk ve střehu (monitoring) a nachystán (volně dostupné schválené VLP) a ani blbec soused ho pak nemůže vyvést z míry, snad jen jejich větší koncentrace v nějakém pseudozájmovém spolku, kde zájem o buzeraci jiných je větší, než názvem deklarovaný předmět zájmu.
Dokonce i SVS by si ušetřila práci neboť krom, nevydávání MVO by se přirozeně oddělilo zrno od plev.

---

(26.09.2015 12:40)vcelky.cz napsal(a):  ..
Vyškolená síť respondentů NENÍ reprezentativní vzorek.
...
Stejný problém má projekt COLLOS - v podání tuzemské realizace - také nepracuje s reprezentativním vzorkem. Sofistikovanými statistickými metodami zpracovává nereprezentativní data. A co víc, prezentuje je jako vyhodnocení českých zimních ztrát...

Ano, souhlas. To je ovšem dáno neschopností někoho jiného to dělat důsledněji.
Ty hasnumera co poskytlo ČSV je ovšem také nereprezentativní. Už jen to, že jsou dvě čísla od včelařů a od OO lišící se o tolik procent. Mě se třeba nikdo neptal kolik mám včelstev v květnu - tak nevím co si tam vycucali - patrně je to z objednávek na léčivo. Ten únor je podle měli a tam by to mohlo být +- OK.
Jinak nechápu, proč se třeba nezavede ještě jedno hlášení do Hradišťska třeba k 15.4. Hned by bylo jasno co se týká procenta úhynů, pokud to někoho opravdu zajímá a pohoršuje se, že jiný projekt udává za ČR nereprezentativní data.

Nicméně ten COLLOS měl i jiné otázky, vedoucí k možnosti statistického hodnocení dle jiných vlivů (léčebný prostředek, metoda, snůškové podmínky ...) a to z nějakého pouhého hlášení počtu rozhodně nevycucá.