Příspěvek: #21

Na jedné straně se chceme včelařinou přiblížit k přírodě, na straně druhé tady čtu o chemickém boji,před a pod uly,stačí když ji používáme uvnitř ulů.
Kvuli čemu? Kvuli pár mravencum pod víky,nebo přesnějšímu počtu roztočů na podložkách nebo snad kvuli pohodlnosti ?
"Opravdový"včelař s tímto vším žije v symbioze,vezme kosu nebo křovinák,popř sekeru,a několikrát za rok růst usměrní ale nevytváří kolem sebe saharu.

Příspěvek: #22

Jednoho krásného dne jsem byl na návštěvě u kamaráda včelaře. Chová asi 100 včelstev, které vydělávají na jeho živobytí.
Vedli jsme dlouhé rozhovory o včeličkách... Zanedlouho jsem si všiml, že před vchodem do včelína měl umístěné dlouhé prkno podepřené cihlami (minulou návštěvu ho tam neměl...), aproto se ho ptám co ho vedlo položit tam to prkno... No a víte co mi odvětil? Prý tam mají mravenečci cesticky k malinám a je mu líto když je zašlapuje. Zprostředkoval jim tedy bezpečný podchod.
Holt každý máme jiné priority
Honza

Příspěvek: #23

(10.02.2011 8:09)Havelka Jan napsal(a):  Pokud je potřeba zlikvidovat nálet, keře atp. Roundup je i na tyto dřeviny účinný. Účinkuje tak, že je přijímán zeleným pletivem rostlin a následně ničí jejich kořenovou část, takže nemá cenu ho nalévat ke stromkům, ale dopravit do jejich oběhového systému. Stačí několik záseků nebo čerstvý řez (pařez ) a natírat ho Roundupem, popřípadě postříkat listy. Nejúčinější je to při jarním rozpuku, sluneční záření podporuje účinnost, déšť naopak snižuje. U dvouletých rostlin ( kopřiva ) je potřeba si pohlídat čerstvé výhonky dva roky po sobě.

Já nevím, co chemický skeptik preferuji krumpáč, vykopat i s kořeny a pak jen "udržovat" mechanicky. Většinou to funguje, když se první fáze udělá gruntovně ... Ostatně vykopaný nálet se dá sešrotovat na mulč ...

Příspěvek: #24

(09.02.2011 21:45)Jiří Danihlík napsal(a):  Proto jsem se dopracoval až k chemii, což ne každému je sympatické. Používám RoundUp - totální herbicid, je neškodný pro včely - i kdyby ho měly sbírat na květech.

Kdysi sem četl, že:" Jediný herbicid který je neškodný, je ten, kerý se používá dél než sto let."
Já z jara používám srp a později křoviňák.

Příspěvek: #25

No nejsem si jist co je přírodě blíž, jestli ta chemie nabo křovinořez - ze zkušenosti vím že se včelkám řev křovinořezu a oblaka dýmu nikdy moc nelíbyla...
Kosa a strp by bylo něco jiného, ale když si představím terén kolem mých některých úlů, tak abych nakoupil rovnou několik kos na sezonu
Jasně že kdybych měl dvacet včelstev na zahradě, tak nic neřeším...

Příspěvek: #26

(10.02.2011 10:20)Jan Pavlů napsal(a):  Zdravím, na bujnou vegetaci kolem úlů a včelína používám křovinořez. Proč ti neuspěl v praxi? Můžeš ho přece vzít do jakéhokoliv terénu a na cokoliv, dlouhá struna krásně obseká podstavce, nohy pod úly atp. a netrvá to moc dlouho. ...

Pokud vkládám energii do předělávání podstavců na "mravencotěsné" (nohy v miskách s olejem apod.) má smysl to dělat pořádně - nebo vůbec... Na pár včelnicích volím první postup, na pár druhý. U toho prvního potřebuji vyloučit všechny přechodové můstky. Abych toho docílil křovinořezem (nebo kosou - to je jedno), musel bych cca co 14 dní úly obsekávat. V praxi to jde jen ráno nebo večer - pokud tedy nehodlám zvyšovat svoji odolnost proti včelímu jedu a naštvávat zbytečně včely (kosa není až o tolik lepší než křovinořez...). A spojovat to s jinou činností u včel se mi neosvědčilo z podobných důvodů.

No a v sezóně se vždycky najde nějaká jiná důležitější práce, než vyrážet k úlům kvůli tak častému obsekávání. Práci s křovinořezem zrovna nemiluji a kosa pro změnu vyžaduje časté naklepávání, aby práce s ní byla co k čemu.

Takže jak jsem napsal - po dvou letech zkoušení mi jako jediná nevyzkoušená metoda zbývá chemie. Podotýkám, že to bude poprvé, co budu herbicid pořizovat... (a i používat). Nadšením z toho tedy nejásám - ale už jsem se s tím smířil.

Anebo monitoring řešit jenom na lesních včelnicích, kde s trávou problémy nejsou.
Anebo přejít na včelaření na paletách alá Kolomý a nohy namazat vazelínou nebo oblepit oboustrannou lepicí páskou.

Příspěvek: #27

Prošel jsem celé téma a zjišťuji, že tu ještě nepadla možnost, kterou používá většina zahradnictví a zahradníci opečovávající městskou zeleň - štěpka, nebo borka apod. 10cm vrstva přeci musí na jednu sezónu stačit a na příště přeskupit, přisypat novou atd.

Příspěvek: #28

Ach jooo chemicí... zlatá kosa, křiovinořez, kuklu na hlavu a v podvečer to posekat....

Nebo ješte lepší nekoho požadat at to poseka a nedat mu kuklu, třeba tchyni ))) Spojite příjemné s užitečným a nemusite cpat chemii do přírody ))

Příspěvek: #29

(10.02.2011 19:40)architekt odpadu napsal(a):  Prošel jsem celé téma a zjišťuji, že tu ještě nepadla možnost, kterou používá většina zahradnictví a zahradníci opečovávající městskou zeleň - štěpka, nebo borka apod. 10cm vrstva přeci musí na jednu sezónu stačit a na příště přeskupit, přisypat novou atd.

Tomu se říká mulčovací kůra.Funguje spolehlivě.Jinak Roundup,jak je zde zmiňován, je také učinný,ale drahý jako čert.Působí tak,že v rostlinách zablokuje některé přirozené chem. reakce a rostlina tak kompletně celá zahyne.Já bych byl ale také raději pro ten mulč.

Příspěvek: #30

(10.02.2011 20:14)Madra napsal(a):  Ach jooo chemicí... zlatá kosa, křiovinořez, kuklu na hlavu a v podvečer to posekat....

Nebo ješte lepší nekoho požadat at to poseka a nedat mu kuklu, třeba tchyni ))) Spojite příjemné s užitečným a nemusite cpat chemii do přírody ))

To je nápad!!! Ale vážně. Pokud včely startují při pohybu před úly, je potom srdečně jedno, zda kosa v ruce vrčí nebo ne. Včely startují na motor ať již spalovací nebo biologický. Vím o čem hovořím. Mám včely na zahradě u rodinného domku a kontrolu mírnosti včelstev provádí pravidelně manželka benzinovou sekačkou. Na mé upozornění "vem si alespoň klobouk" říká s úsměvem "pocuchal by mi účes. Pak přijde a říká, ta "trojka a čtrnáctka", měl bys je trochu pohlídat. Na očkách ti včely začaly demonstrovat. Obvykle měním matky. Benzinová sekačka je vynikající nástroj k testování mírnosti včelstev. A co teprve křovinořez. To musí být nářez. Je však otázkou, jak hodná chci mít včelstva umístěná v přírodě???

Příspěvek: #31

Jestliže chcete investovat do formistopů, tak je potřeba zabránit vstupu mravenců všemi možnými můstky. Tráva zvlášť na jaře roste jak zběsilá, takže pokud máte jeden podstavec hned u domu, tak se to dá uhlídat a není ani potřeba mulčovací kůra či cokoli jiného, dá se to obsekat.
Pokud ale není možnost kolem včel chodit denně a hlídat každé stéblo trávy, tak je použití herbicidu nezbytné... Pokud se mravenci do úlu dostanou i jinak než po nohách podstavce, je zbytečné do formistopů investovat.
Takže záleží na každém, jaké má možnosti - kdo je schopen kosit, nechť kosí i dále, ale jsou i tací, kteří kosit nestíhají a těm doporučuji buď lesní stanoviště bez trávy, nebo herbicid...
Případně lze ještě položit podstavec na vybetonovaný povrch

Příspěvek: #32

Já s formistopy (olejová lázeň v miskách) nemám zkušenosti, ale na schůzi naší ZO jeden včelař zmiňoval, že mravenci se v misce s olejem sice utopí, ale zároveň tím vytvoří most pro zbytek mravenčí populace. Konstatoval, že se to musí často kontrolovat? Nejsou mi známy rozměry jeho misek...
Jaký zkušonosti máte vy?

---

Ještě jenda otázka: Co Vám vadí víc? To, že mravenci "kradou" med a kleštíky, nebo to že "brousí" polystyren?
Mě vadí hlavně jak se vrtají v polystyrenu (plechová víka optimal)... nedá se třeba natřít nějakým lakem atp.?
Honza

Příspěvek: #33

Dřív jsem do vík ještě na polistyren lepil hliníkovou folii,(je jich mnoho druhů), která se dává běžně za radiátory a hrany kolem dokola utěsnil silikonem, tak mravenci polistyren ve víku nerozežerou.
Ještě k té chemii, posekání 8 stanovišt i s přejezdama mě s křovinákem(nasazený zub) zabere cca.5 hodin -(dopoledne),to že při sekání s křovinákem nebo kosou dostaneme nějaké to žihadlo, to ke včelařině prostě patří a musíme stím počítat.
Chovám se k přírodě šetrně,tzn. nepoužívám chemikálie jen abych ušetřil čas, i po nas přijdou další generace,co jim předáme ,ještě víc otrávenou zem než za posledních 60 let.

Příspěvek: #34

Právě řeším výrobu vík, takže dobře načasovaná informace. Tome, jakým lepidlem, pls?

Příspěvek: #35

(11.02.2011 11:26)Tomáš Polách napsal(a):  Dřív jsem do vík ještě na polistyren lepil hliníkovou folii,(je jich mnoho druhů), která se dává běžně za radiátory a hrany kolem dokola utěsnil silikonem, tak mravenci polistyren ve víku nerozežerou.......Chovám se k přírodě šetrně,tzn. nepoužívám chemikálie jen abych ušetřil čas, i po nas přijdou další generace,co jim předáme ,ještě víc otrávenou zem než za posledních 60 let.

Ahoj nejsem chemik, ale mám čich a věřím, že silikon v úle není to pravé ořechové. Všude tam, kde jsem použil silikon, tak tam smrdí dodnes

Co ten bezbarvý lak a polystyren?

Příspěvek: #36

Možná by pomohl Akvarijní silikon.

Příspěvek: #37

..na název toho lepidla si Karle už nevzpomenu,ono je to už přece jenom deset let,co jsem to lepil. Zkoušel jsem nejprve několik různých lepidel na kouscích a podle pevnosti jsem volil. Možná že to bylo lepidlo přímo na folie za radiátory,koupíš v OBI.
Ona celkově i ta hlin. folie za radiátory má tepelně izolační a odrazové vlastnosti.
S tím silikonem v hranách stříšky (kolem dokola) jsem to nikdy nijak neřešil,dával jsem ho tam minimalně,dnes už jsou určitě možná i nějaké nezávadné silikony viz. PetrM, navíc střiham durafol folie, takže do přímého styku se včelstvem to nepřijde.
U silných včelstev jsem si všiml že si včely s mravenci poradí,popř.někdy oblepí i propolisem jinak to může být u slabších a oddělků.

Příspěvek: #38

(11.02.2011 13:05)Tomáš Polách napsal(a):  ........U silných včelstev jsem si všiml že si včely s mravenci poradí......

U mě je to tak, že mravenci lezou po vnější boční straně úlu. Po sléze, až dorazí pod víko, rázem se schutí pustí do soustavné lividace polystyrenu .
V úle (mezi plásty) jich nalézám zlomek oproti prostoru mezi fólií a polystyrénem. tam se snad snaží založit novou kolonii (usuzuji podle počtu vajíček ).
Honza

Příspěvek: #39

Možná taková hloupost - Kdysi ve včelařských začátcích jsem právě na tyto místa v blízkosti ulů a pod uly sipal vysušenou kávovou sedlinu :)) -(s turecké kávy) ,s různým uspěchem,když zapršelo bylo po tom.
Mravencům to ale moc po chuti nebylo :)

Příspěvek: #40

Právě jsem položil sluchátko a ukončil tím telefon s mámou, která se nedávno dočetla, že proti mravencům zabírá a teď přátele poslouchejte:

ROZDRCENÉ (ROZEMLETÉ) RYBÍ ŠUPINY, KOSTI A KŮŽE

Aproto jsem si dal nyní cíl, ačkoliv ryby nemusím, koupit kapra a posypat prostor kolem nejvíce napadeného úlu mravenci rozdrceným rybím prachem.

Výsledky zde zveřejním