Příspěvek: #5621

O převčelení krajiny má pravdu, ale dělá z toho nesmyslné závěry.
Takových článků bude asi čím dál víc, jak se všelijací grafomanští neználci potupně naučí využívat AI.

Příspěvek: #5622

Jižní Kalifornie je domovem létajícího černožlutého pokladu. Zatímco komerční včelí úly na celostátní úrovni se hroutí pod útokem smrtících parazitů, jedinečná hybridní včela nalezená pouze v této části státu prokázala schopnost přežít.
Kalifornské včely nebyly vůči roztočům zcela imunní. Nicméně kolonie v čele s místně vychovanými kalifornskými hybridními včelími královnami měly v průměru asi o 68% méně roztočů než kolonie v čele s komerčními včelími královnami. Bylo také více než pětkrát méně pravděpodobné, že překročí práh, při kterém se stane nezbytným ošetřením chemikálií.
Včely ve studii nejsou komerční plemeno. Pocházejí z geneticky smíšené populace včel usazených v jižní Kalifornii, často z divokých kolonií žijících ve stromech. Nedávný výzkum ukazuje, že jsou hybridní populací s předky z nejméně čtyř linií včel, včetně afrických, východoevropských, blízkovýchodních a západoevropských včel. Jak by je nazval pan Ing. Cimala?
Aby vědci plněji pochopili odolnost včel vůči roztočům, prováděli také laboratorní experimenty s vývojem larev. Varroa roztoči musí vstoupit dobuněk, aby se rozmnožili, takže tým testoval, zda roztoči byli stejně přitahováni k larvám z komerčních a kalifornských hybridních včelstev.
Nebyli.
Roztoči byli méně přitahováni kalifornskými hybridními larvami medonosu, zejména v sedmi dnech, což je fáze, kdy roztoči obvykle s největší pravděpodobností napadnou. Zjištění naznačuje, že tajemství včel odrážet roztoče spočívá v raném vývoji, než by mohlo vstoupit do hry jakékoli chování dospělých pracovníků.
"Nejvíc mě překvapily rozdíly i v larvální fázi," řekl Čchong-Echávez. "To naznačuje, že mechanismus odboje může jít hlouběji než nějaký druh chování a může být geneticky zabudován do samotných včel."
Vědci upozorňují, že kalifornské hybridní včely nejsou zcela bez roztočů a nenaznačují opuštění současných manažerských postupů. Místo toho doufají, že se dozvědí, které rysy pomáhají těmto včelám udržet hladinu roztočů nižší a zda by tyto rysy mohly podpořit budoucí šlechtitelské programy nebo snížit závislost na chemických látkách.
Dále tým plánuje prozkoumat genetické, behaviorální a chemické signály, které mohou způsobit, že larvy budou pro roztoče méně atraktivní.
Zdroj:https://www.nature.com/articles/s41598-026-45759-9

Příspěvek: #5623

Výskum pokračuje. Bond testy sú jedinné objektívne kriterium na genetický výber odolných včelstiev. Úvahy o úspešnom liečení skončia nekontrovateľným úhynom aj genialnym včelárom.

Příspěvek: #5624

Bond testy (pin testy) vypovídají mnohé o hygieně. Varoaodolné včely (nabo jaký termín chcete použít) jej mají lepší, než průměr.
Varoatoleranci je možné docílit asi více cestami, ale dvě, o kterých vím, se s bond testem nepřekrývají, respektive překrývají se jen částečně. Jeden způsob byl zmíněn v článku, larvičky změnily pach a varoa je necítí a nevleze do buňky, aby byl zavíčkován. Nebo v jiném případě napadené zavíčkované larvičky vylučují neobvyklou látku, včely ji cítí, buňku otevřou a přeruší množení roztoče. Stará samička uteče, ale přišla o jeden cyklus množení. souprava s touto látkou se už vyrábí (k testování včelstev), ale je dost drahá. MUDr. Klíma o ní myslím referoval.
Nemyslím, že by bond testy byly jediným objektivním kritériem. Druhým mohou být pravidelné smyvy a sledování napadení. Pokud se bez léčení (nebo jenom s jedním) podaří včelstvu držet parazita pod kontrolou, je to také objektivní kritérium.
Randy Oliver myslím zatím nekontrolovatelným úhynem neskončil, nebo se to tutlá.

Příspěvek: #5625

Ale Bond test není pin test...

Příspěvek: #5626

Priateľ Daňek, bond testy je stav včelárenia bez žiadneho liečenia = mrtvy včelár = neliči sa.
Tak sú zachované absolútne kriteria na hodnotenie odolnosti včelstiev. Výsledok môže byť 0, alebo 1,

Příspěvek: #5627

V rámci včelnicových systémů o desítkách a stovkách včelstev je jakákoliv odolnost z dlouhodobého hlediska biologicky nemožná. Kdo chce včelařit jen tak pro radost, měl by rozmístit včelstva bodově po krajině. Je to lepší jak pro včely, tak pro krajinu. A mimochodem i výnosy jdou dost nahoru, pokud je menší potravní konkurence.

Příspěvek: #5628

(17.04.2026 13:49)Albert Gross napsal(a):  Priateľ Daňek, bond testy je stav včelárenia bez žiadneho liečenia = mrtvy včelár = neliči sa.
Tak sú zachované absolútne kriteria na hodnotenie odolnosti včelstiev. Výsledok môže byť 0, alebo 1,

To jsem se pěkně seknul. Děkuji za opravu.

Příspěvek: #5629

Pod sedadlem bicyklu v Paříži se vytvořil roj tisíců včel. Majitel kola natáčel.
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-po...l-40576699

Příspěvek: #5630

Počty asijských sršní v Evropě rostou. Česko je likviduje, Německo to vzdává
https://www.denik.cz/zvireci-denik/srsen....sznhp.box

Příspěvek: #5631

V podstatě zbytečný článek bez jakékoliv informační hodnoty, co se aktuálního stavu týče.

Příspěvek: #5632

(17.05.2026 16:10)Lubomír Terš napsal(a):  Počty asijských sršní v Evropě rostou. Česko je likviduje, Německo to vzdává
https://www.denik.cz/zvireci-denik/srsen....sznhp.box

Taky jsem se to chystal sem dát, ale bez té reklamy.
Takhle
"https://www.denik.cz/zvireci-denik/srsen-asijska-v-cesku-likvidace-jak-vypada.html"
A né takhle
"https://www.denik.cz/zvireci-denik/srsen-asijska-v-cesku-likvidace-jak-vypada.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1667470&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box"

Příspěvek: #5633

A co jsi nám tím randy23 jak chtěl sdělit? Nepřipadá ti tvůj příspěvek poněkud zbytečný?

Příspěvek: #5634

Takze pokrokovi Nemci srsen rozsiri po cele Evrope. To je myslim zasadni sdeleni

Příspěvek: #5635

VV se rozšíří tam, kde bude mít podmínky pro život a rozmnožování. Hlavním vektorem je import zboží, ne Německo.
Ve Francii to neřešili 20 let a je to tam takové, jaké to je. Kleštíka jsme se na počátku 80. let snažili vyřešit totální likvidací stanovišť při nálezu jedné jediné samičky a totální genocidou veškerého hmyzu, který přilétl k otráveným krmítkům a následnou soustavnou chemickou válkou. No a v čem nám to pomohlo? K odolnějšímu a rezistentnímu kleštíkovi. Tomu říkám výhra...

Příspěvek: #5636

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-...k-40579109

Příspěvek: #5637

j_shadow
nejednalo se o jednoho roztoče, ale zamoření celých nejméně dvou okresů s nebezpečím úhynů včelstev mnohem vyšších než jsou nyní dnes, když tehdy nebyly ještě nalezeny spolehlivé způsoby likvidace roztoče. A pokud se rozhodlo o likvidaci napadených včelstev, muselo se taky rozhodnout o odvčelení i úlétlých rpojů žijících v přírodě. Nic o tom nevíš a píšeš o tom hlouposti.
Ta likvidace přinesla včelstvům v ČR až dalších 10 let včelaření bez roztoče, ti s e u nás naplno objevili až o 10 let později, v letech 90 - 95.

Příspěvek: #5638

Nepomohlo to vůbec ničemu.
Tehdy byl roztoč nebezpečnější, než dnes? Opravdu? A čím to, že včelstva zvládala napadení 3, ale klidně i 5 tisíc roztočů? To je od toho roku 1981 nějak otužily či zocelily?

Příspěvek: #5639

Myslím, že si jen spočítali ekonomiku oddalování něčeho, co se stejně stane a náklady byly příliš vysoké. Pokudt tady sršen dlouhodobě přežije bude to stejné, jen si "opatřením" koupíme pár let navíc jak u kleštíka.

(18.05.2026 13:22)Frey napsal(a):  Takze pokrokovi Nemci srsen rozsiri po cele Evrope. To je myslim zasadni sdeleni

Příspěvek: #5640

(21.05.2026 21:26)j_shadow napsal(a):  Tehdy byl roztoč nebezpečnější, než dnes? Opravdu? A čím to, že včelstva zvládala napadení 3, ale klidně i 5 tisíc roztočů? To je od toho roku 1981 nějak otužily či zocelily?

Roztoč byl nebezpečnější, protože tehdy ještě neznali dostatečně účinná léčiva a nebyla stanovena nejlepší metodika.
Tehdy byl známý na roztoč varoa pouze tuším Folbex s účinnou látkou brompropylát a zkoušel se thymol. Ten se ostatně zkouší, s ne moc velkým účinkem, dodnes.
A nebyla známá účinná metodika, Folbex byl tuším v Německu a jiných státech Západu k volnému použití a včelaři jím léčili kdykoliv, co to šlo, takže nakonec bylo ve včelím vosku v plástech tolik reziduí, že občas se přidal plást do včelstva a začali padat roztoči.
Brompropylát je jinak látka velmi dobře rozpustná v tucích, proto se ve vosku silně hromadil a kontaminoval ho a krom toho je hodně stálý, takže jím byl vosk kontaminován na velmi dlouho.
U nás ani tehdy ten Folbex nebyl, pokud si ho tehdy někdo nedovezl ze Západu načerno, což byl tehdy problém ze dvou důvodů. Museli by ho propašovat přes celníky a na českou korunu byl na Západě určitě velmi drahý.
Teprve po tom incidentu s varoa na Orlickoústecku a Pardubicku začali v Dole hledat a tam nebo někde jinde a jini objevili fluvalinat ze skupiny pyrethroidů a amitraz, látky, které se používaly ve veterinární praxi a v na rostliny na něco úplně jiného než varoa. Upravili jejich formulaci pro použití na fumigaci a aerosol, stanovili vhodné malé balení a metodiku, která by měla omezit vznik návyku roztočů na ty látky.
A tak vznikla ta klasická metodika, tři ošetření na podzim a jedno ošetření na jaře, pokud roztoči budou v zimní měli.
U nás jsme několik let léčili , nějak od roku 86 nebo 87 a přitom v měli ještě nebyli roztoči, ti se objevili až po roce 90.

---

Salix1 Nebo jsou Němci zadlužení až po uši a protože je zelená nákaza ještě neopustila, zadlužují se přednostně pouze kvůli dalšímu pokračování zelených nesmyslů a pár dalších věcí. Na asijské sršně už dluh zvyšovat nechtějí.
Jinak ale asijský sršeň může mít potenciál plošně velmi oslabit populaci jakéhokoliv hmyzu, tudíž m§ůže být pro evropskou přírodu výrazně nebezpečnější než varoa. Který může "pouze" oslabit včelí populaci. Asijský sršeň může dorazit a úplně zlikvidovat populace těch druhů létajícího hmyzu, které byly už před jejich příchodem nějakým způsobem, hlavně člověkem, oslabené a vzácné. Jedno sršní hnízdo v pozdější fázi doslova vysaje ze svého okolí kilogramy hmyzu, aby sršni měli na odchov nové generace.