Příspěvek: #5661

(12.06.2026 17:59)j_shadow napsal(a):  Vidíš pouze krátkodobý zisk, nic víc. Co eroze? A retenční schopnost krajiny? Nemáš pravdu, že toto řeší hlavně zelení. To řeší hlavně zemědělci, kteří mají k půdě vztah a neberou ji pouze jako výrobní prosředek.

Hm, zemědělci spíš řeší jak současně nějak splnit ty nadiktované zelené nesmysly a současně si nesrazit produktivitu, aby současně v pořád ještě tržním prostředí EU nezkrachovali.
K smíchu jsou ty tvoje eroze a retenční schopnosti krajiny. Ty řeší pouze teoretici a potom zelení škoditelé lidské společnosti.

Příspěvek: #5662

Randy skús si pohľadať niečo o pestovaní na pôde bez orania. Budeš prekvapený.

Příspěvek: #5663

Už jsem to viděl. Během roku, dvou let nastává velké přemnožení plevelů a je třeba používat nadprůměrné množství plevely odstraňujících herbicidů, aby se bezorebné technologie udržely na poli dlouhodobě. Kromě toho bezorebné technologie snižují zasakování vody do půdy a zvyšují stékání srážkové vody do vodotečí a jejich mizení z krajiny. Prostě bezorebné technologie jsou sice součástí zelené propagandy, ale ve skutečnosti to jsou technologie výrazně méně šetrné k přírodě než ty klasické. V podstatě to je klasická zelená propaganda, protlačování věcí, které ve výsledku lidem škodí.

Příspěvek: #5664

Žiješ v omylu. Nie je to zelená propaganda. S "plevelom" máš trochu pravdu, ale s vodou si úplne mimo. Hľadaj lepšie.

Příspěvek: #5665

Jako že do pooraného pole se vsakuje méně vody než přes hladký povrch dlouhodobě neoraného pozemku?
Viděl jsi někdy poorané pole?
A kromě toho dlouhodobě aplikované bezorebné technologie poškozují půdu. Úplně svrchní vrstva půdy, 1 - 3 nejhořejší centimetry obsahuje přebytek živin z rozkládající se biomasy, zatímco spodnější vrstvy půdy, do těch zhruba 10 - 30 centimetrů, kde se dříve živiny dostávaly zaoráváním, jsou soustavně vyčerpávány kořeny pěstovaných rostlin a obsah živin se tam tak velmi snižuje. Až na úroveň živin danou přirozeným rozkladem podloží půdy která je zejména na sedimentovaných horninách velmi nízká. Na vyvřelých a na sedimentech z vyvřelin je to poněkud lepší. Ale stále je tak nízká, že snadno nemusí zajistit dostatečnou výživu pěstovaných kulturních rostlin.

Příspěvek: #5666

Si nehľadal. Škoda.

Příspěvek: #5667

Čím více odborníků, tím více protichůdných tvrzení.

Příspěvek: #5668

Stačí se pobavit z těmi, kteří půdu obhospodařují s vizí budoucnosti. Výnos z jednotky plochy není to jediné, co dává smysl. Jen idiot se nepoučí z chyb, které v minulosti udělal. A je jedno, jestli je to zemědělec anebo včelař...

@Riosa
S ním je to zbytečná diskuse. Zaseknul se někdy v normalizaci, kdy vystudoval a zjevně má pocit, že už nemá potřebu se více vzdělávat. O tom svědčí i jeho jiné příspěvky. Žije z toho, co bylo kdysi. Přítomnost a budoucnost ho míjí...

Příspěvek: #5669

(12.06.2026 20:28)Tini napsal(a):  Čím více odborníků, tím více protichůdných tvrzení.

I tak to může být.
Ono jednoduchý člověk funguje jako ovce z Farmy zvířat. Odněkud dostane slogan a potom jen mele. Jak je nasměrován.
Poorané špatné, bééé, neorané dobré, bééé
Ve skutečnosti to například s tou půdou a erozí je poněkud složitější. Při určitém dešti a určitém intervalu po poli bez orby dávno teče potok vody a dávno začíná eroze tam, kde se ten tok vody soustřeďuje. Zatímco oraniště ještě stále spolehlivě vsakuje a nic z něho neteče. Při jiné intenzitě a intervalu deště se to třeba vyrovná. Při přívalovém dešti teče voda všude, ale oraniště má tu erozi mnohonásobně víc. A při jiné intenzitě deště je na obojím eroze katastrofální a je to pak z hlediska eroze úplně jedno. Závisí to na spoustě věcí, na sklonu té plochy, na poloze, jestli je nahoře na poli nebo pod svahem, na tom jaká tam je půda, jestli jílovitá či písčitá, jestli organicky vyhnojená a tudíž lehká snadno splavitelná nebo ne atd. Pole zpracovávané dlouhodobě bezorebnou technologií je navíc na erozi výrazně citlivější, protože většina živin se soustřeďuje v prvních centimetrech půdy a pokud tuto eroze odnese, zůstane na tom poli pomalu neúrodná hlušina. Taky potom ta půda a ty živiny způsobují, že v tom potoce či řece je půda z bezorebného pole výrazně škodlivější než erodovaná půda z klasického pole udržovaného orbou. Nakonec je třeba, kvůli objektivními zjištění, rozdělit to pole na malé kousky, třeba jen několik metrů čtverečních nebo jen metr čtvereční a na každý ten kousek to počítat zvlášť. Takže objektivně zjistit takovou erozi je spíš práce na nějaký superpočítač.
A navíc to závisí na charakteru srážek. Na jejich intenzitě, naakumulovaném množství za nějakou dobu srážek nebo z předchozích srážek neb dokonce na ročním období, protože pole se během roku mění. Takže je třeba provést x výpočtů pro x variant běžných srážek.
Někoho třeba napadne provést jeden konečná výpočet platný univerzálně pro nějaký interval srážek ohraničený shora a i zdola nějakou pravděpodobností, aby získal jednu hodnotu stejnou pro víc let, kterou se může v diskuzích ohánět. Třeba to dá spočítat, ale potom přijde taková událost mimo pravděpodobnost, jako ty vysoké srážky tady v Jeseníkách a Beskydech předloni v září a takové zprůměrované výpočty budou úplně mimo.
Vždycky ale bude platit, že někde na poli při nějakém dešti je na části pole horší eroze na pooraném, při jiníém dešti bude horší eroze na poli bezorebném, Na tom konkrétním metru toho pole.
A tak to je u většiny věcí, i těch tady často diskutovaných.
To jen někteří lidi, ty jednodušší, co nejsou schopni obsáhnout, že věc není buď jenom černá nebo jenom jenom bílá, ale že bývá kombinovaná, ať už zelení aktivisti nebo lidi úrovni jim podobní, furt melou to svoje, co do nich někdo "naprogramoval".
"Jedna věc úplně špatná, bééé druhá úplně dobrá, bééé" a nemění to, protože "programátor" tam zrovna není.

Příspěvek: #5670

Pekne si to napísal. Tým si vysvetlil všetko.

Příspěvek: #5671

Louky o sobě dal vědět:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-fot..._url_varAA
Jak už to novináři umí, pletou si nejvetší včelaře se včelaři s nejpočetnější včelnicí na jednom místě. Slovíčko sem, slovíčko tam.

Příspěvek: #5672

Moc nechápu smysl sdělení toho článku. Pět krátkých vět a pár fotek. Reportáž to není, rozhovor to není...

Příspěvek: #5673

Já to chápu tak, že Louky si dobře promyslel sérii(vážně míněných, relevantních, leč záměrně provokativních) příspěvků na tomto fóru, aby posléze, když byl donucen přestat tlačit na pilu, toho využil, uplatnil zajímavá témata ve svých videích a toto je jen třešnička na dortu: formální prezentace v médiích pro nevčelaře (nezapomeňme, že Louky avizoval, že kromě oddělků se chce více věnovat produkci medu). Já jsem se svými 4 včelstvy začátečník břídil, ale díky všem autorům videí a široké komunitě (i tady na VF) mám pocit, že mi včelaření poskytuje nesmírně zajímavé poznatky. A Loukymu fandím a obdivuji (stejně jako mnoho dalších). Od každého se lze něco naučit. (a - vůbec to sem nepatří, ale souvisí to s mojí odpovědí- pokud si vzpomenu na názor svého otce, když jsem se mu během ZDŠ svěřoval, že učitel je takový či makový, tak mi vysvětlil proč tomu tak je a od té doby vím, že i od špatného učitele se dá hodně naučit - 95 % úspěchu v učení totiž závisí na žákovi, tupý žák se nenaučí nic ani od skvělého učitele; vždyť potom by ani Sergej Bubka nepotřeboval trenéra, protože ten jeho trenér možná neskočil ani polovinu)

goro upravil 14.06.2026 18:00 tento příspěvek z důvodu: doržujte predpisy diskusného fóra.. bod č. 20 = Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Částečná citace předešlého příspěvku je povolena, ale měla by být výrazně kratší, než je délka předešlého příspěvku. Míru adekvátního zkrácení posuzuje administrátor/moderátor individuálně.

Příspěvek: #5674

Pokud to má být sebeprezentace (reklama, PR článek), tak je to hodně špatné.

Příspěvek: #5675

Určitě je to tak. Ale myslím, že Louky uvažuje jinak. Nevčelař, laik uvidí kvanta úlů, slyší o miliónech včel a vznikne v jeho mysli marketingová zkratka "hodné včely => zkušený včelař, který to s nimi umí => hodně medu". A až přijde myšlenka na koupi medu, ta marketingová zkratka se nevypaří.

Příspěvek: #5676

...když ho má hodně, měl by ho prodávat levně. Tomu říkám geniální marketingová úvaha...

Příspěvek: #5677

Videl jsem to video z Loukyho vcelnice. Hadam... Uzivnost v 2,5km polomeru krajiny muze byt pro 100 vcelstev tak 6-10kg, prinos pylu od pulky kvetna nedostacujici. Z deklarovanych 450 vcelstev na stanovisti, hadam max. 200 kmenovych, zbytek oddelky. Mnozirna. Plod z kmenovych je prenasen do oddelku, coz usnadnuje architektura vcelnice a kumulace plodovych plastu i materialu na 1 miste. Ta je uzpusobena i zakrmovani nebot vcelstva se nedokazou plnohodnotne bez cukru vyvijet, prvdepodobne pridavani pylovych nahrazek. Produkce cisteho medu k poctu vcelstev minimalni. Masove zaletani, sdileni nemoci. Poprava rady hmyzich druhu v okoli. Technicky zpusob leceni, krmeni, usporne zimovani v plastu i vcelareni - orientovany na zisk a prodej vcelstev.

Spousta prace, svym zpusobem obdivuhodne technokraticke reseni, ale z mnoha duvodu nic pro me, byt vcelarime v podobnych poctech.

Příspěvek: #5678

(12.06.2026 19:27)Riosa napsal(a):  Randy skús si pohľadať niečo o pestovaní na pôde bez orania. Budeš prekvapený.

Vyprovovals mě, tož jsem si vyhledal a na Wiki píšou:
Bezorebné zemědělství:
- hodí se spíše pro nížiny
- výrazně podporuje šíření škůdců, chorob a plevelů
- potřeba časté a nákladné chemické ochrany rostlin, především herbicidy, zvyšuje se - riziko rezistence plevelů
- znemožňuje efektivně (se zaoráním) používat statková hnojiva, technologie
- preferuje hnojiva průmyslová
- dochází k degradaci půdy, která není provzdušňována
- podporuje riziko ztužování půd
- není vhodná pro vlhké a již ztužené půdy
- vyžaduje specializovanou techniku
A taky je zajímavé, že tam není srovnání výnosů z hektaru. Ale to jsem už kdysi kdesi viděl a bylo to tristní.

Někdo tu psal i o tom, že místo NPK se musí zaorávat hnůj. K tomu bych dodal, že do půdy by se mělo vracet hlavně to, co vzniká jako produkt při spotřebě potravin zde vyprodukovaných. To, co se běžně dělo na vesnicích, kde na dvoře bylo hnojiště a na jeho okraji kadibudka. Zbývá jen vymyslet, jak tento vzácný produkt z dnešních měst zpracovat tak, aby kaly z čističek nebyli jed, co se musí vyvážet na skládky, ale opravdu hnojivo. Jako první krok bych viděl tlačit na výrobce detergentů (mýdla, šampony, prášky na praní..), aby jejich produkty byli biologicky rozložitelné. Jenže dnes je problém zužitkovat i bahno odtěžené při čištění vodních nádrží, protože obsahuje splachy z polí a je toxické.

Příspěvek: #5679

Bezorební není to samé, co regenerativní způsob hospodaření.

Pro spestření ještě z jiného soudku. Kdysi jsem od jednoho lesáka slyšel, za sa současné problémy ze smrkovýma monokulturama bylo zaděláno již za Marie Tereziky, kdy se začala zužitkovávat veškerá dřevní hmota do posledního klacíku, tedy všechno se vyvezlo z lesa ven a na tlení a hnojení nezůstalo skoro nic...

Příspěvek: #5680

S tím odlesňováním je to holý fakt. Už od 18 století, kdy začala růst populace ve městech a manufaktury zvýšili a zrychlili produkci zboží, se masivně zvedla poptávka po palivovém dříví. Došlo k masivnímu odlesnění krajiny a problém s palivem vyřešilo až průmyslová těžba hnědého a černého uhlí na našem území. A nejenom to, taky bylo potřeba vybudovat rozsáhlou železniční síť v druhé polovině 19 století, aby se to uhlí dostalo tam, kde ho bylo potřeba. Proto se všude, kde to bylo možné, sadil rychle rostoucí smrk. Stačí se podívat na dobové pohlednice a všude jsou vidět holé vrcholky kopců, na kterých se stavěli první rozhledny. U nás na jihu Moravy kupříkladu vznikla tzv. Moravská Sahara, kdy po likvidaci doubrav a odlesnění docházelo erozí ke vzniku písečných dun a krajina mezi Bzencem, Vracovem a Rohatcem se opravdu změnila na polopoušť. Zabránit tomu dokázal projekt masivní výsadby borovic, který zde vlastně trvá dodnes. A co ještě větší paradox, fragment té polopouště zůstal v koridoru po obou stranách Dráhy císaře Ferdinanda. Zůstal tam proto, že parní lokomotivy jiskrami zapalovaly snadno hořící borovice a suchou trávu, tak to kolem vykáceli. A teď v tomto koridoru prý žijí vzácní živočichové a Děti Země to využívají proti stavbě dálnice mezi Bzencem a Hodonínem. A další ekoteroristé blábolí o odlesňování naší rodné hroudy. Prdlajs, naše krajina nemá problém s rozlohou lesů. Jen to asi chce lesy, kde pod smrky není jen vrstva jehličí, kterou spláchne kdejaký deštík. A k tomu nám onedávno dal kůrovec taky hezkou příležitost.