Toto fórum používá cookies

(Včera 17:59)j_shadow napsal(a): Vidíš pouze krátkodobý zisk, nic víc. Co eroze? A retenční schopnost krajiny? Nemáš pravdu, že toto řeší hlavně zelení. To řeší hlavně zemědělci, kteří mají k půdě vztah a neberou ji pouze jako výrobní prosředek.

Hm, zemědělci spíš řeší jak současně nějak splnit ty nadiktované zelené nesmysly a současně si nesrazit produktivitu, aby současně v pořád ještě tržním prostředí EU nezkrachovali.
K smíchu jsou ty tvoje eroze a retenční schopnosti krajiny. Ty řeší pouze teoretici a potom zelení škoditelé lidské společnosti.

Randy skús si pohľadať niečo o pestovaní na pôde bez orania. Budeš prekvapený.

Už jsem to viděl. Během roku, dvou let nastává velké přemnožení plevelů a je třeba používat nadprůměrné množství plevely odstraňujících herbicidů, aby se bezorebné technologie udržely na poli dlouhodobě. Kromě toho bezorebné technologie snižují zasakování vody do půdy a zvyšují stékání srážkové vody do vodotečí a jejich mizení z krajiny. Prostě bezorebné technologie jsou sice součástí zelené propagandy, ale ve skutečnosti to jsou technologie výrazně méně šetrné k přírodě než ty klasické. V podstatě to je klasická zelená propaganda, protlačování věcí, které ve výsledku lidem škodí.

Žiješ v omylu. Nie je to zelená propaganda. S "plevelom" máš trochu pravdu, ale s vodou si úplne mimo. Hľadaj lepšie.

Jako že do pooraného pole se vsakuje méně vody než přes hladký povrch dlouhodobě neoraného pozemku?
Viděl jsi někdy poorané pole?
A kromě toho dlouhodobě aplikované bezorebné technologie poškozují půdu. Úplně svrchní vrstva půdy, 1 - 3 nejhořejší centimetry obsahuje přebytek živin z rozkládající se biomasy, zatímco spodnější vrstvy půdy, do těch zhruba 10 - 30 centimetrů, kde se dříve živiny dostávaly zaoráváním, jsou soustavně vyčerpávány kořeny pěstovaných rostlin a obsah živin se tam tak velmi snižuje. Až na úroveň živin danou přirozeným rozkladem podloží půdy která je zejména na sedimentovaných horninách velmi nízká. Na vyvřelých a na sedimentech z vyvřelin je to poněkud lepší. Ale stále je tak nízká, že snadno nemusí zajistit dostatečnou výživu pěstovaných kulturních rostlin.

Si nehľadal. Škoda.

Čím více odborníků, tím více protichůdných tvrzení.

Stačí se pobavit z těmi, kteří půdu obhospodařují s vizí budoucnosti. Výnos z jednotky plochy není to jediné, co dává smysl. Jen idiot se nepoučí z chyb, které v minulosti udělal. A je jedno, jestli je to zemědělec anebo včelař...

@Riosa
S ním je to zbytečná diskuse. Zaseknul se někdy v normalizaci, kdy vystudoval a zjevně má pocit, že už nemá potřebu se více vzdělávat. O tom svědčí i jeho jiné příspěvky. Žije z toho, co bylo kdysi. Přítomnost a budoucnost ho míjí...

(Včera 20:28)Tini napsal(a): Čím více odborníků, tím více protichůdných tvrzení.

I tak to může být.
Ono jednoduchý člověk funguje jako ovce z Farmy zvířat. Odněkud dostane slogan a potom jen mele. Jak je nasměrován.
Poorané špatné, bééé, neorané dobré, bééé
Ve skutečnosti to například s tou půdou a erozí je poněkud složitější. Při určitém dešti a určitém intervalu po poli bez orby dávno teče potok vody a dávno začíná eroze tam, kde se ten tok vody soustřeďuje. Zatímco oraniště ještě stále spolehlivě vsakuje a nic z něho neteče. Při jiné intenzitě a intervalu deště se to třeba vyrovná. Při přívalovém dešti teče voda všude, ale oraniště má tu erozi mnohonásobně víc. A při jiné intenzitě deště je na obojím eroze katastrofální a je to pak z hlediska eroze úplně jedno. Závisí to na spoustě věcí, na sklonu té plochy, na poloze, jestli je nahoře na poli nebo pod svahem, na tom jaká tam je půda, jestli jílovitá či písčitá, jestli organicky vyhnojená a tudíž lehká snadno splavitelná nebo ne atd. Pole zpracovávané dlouhodobě bezorebnou technologií je navíc na erozi výrazně citlivější, protože většina živin se soustřeďuje v prvních centimetrech půdy a pokud tuto eroze odnese, zůstane na tom poli pomalu neúrodná hlušina. Taky potom ta půda a ty živiny způsobují, že v tom potoce či řece je půda z bezorebného pole výrazně škodlivější než erodovaná půda z klasického pole udržovaného orbou. Nakonec je třeba, kvůli objektivními zjištění, rozdělit to pole na malé kousky, třeba jen několik metrů čtverečních nebo jen metr čtvereční a na každý ten kousek to počítat zvlášť. Takže objektivně zjistit takovou erozi je spíš práce na nějaký superpočítač.
A navíc to závisí na charakteru srážek. Na jejich intenzitě, naakumulovaném množství za nějakou dobu srážek nebo z předchozích srážek neb dokonce na ročním období, protože pole se během roku mění. Takže je třeba provést x výpočtů pro x variant běžných srážek.
Někoho třeba napadne provést jeden konečná výpočet platný univerzálně pro nějaký interval srážek ohraničený shora a i zdola nějakou pravděpodobností, aby získal jednu hodnotu stejnou pro víc let, kterou se může v diskuzích ohánět. Třeba to dá spočítat, ale potom přijde taková událost mimo pravděpodobnost, jako ty vysoké srážky tady v Jeseníkách a Beskydech předloni v září a takové zprůměrované výpočty budou úplně mimo.
Vždycky ale bude platit, že někde na poli při nějakém dešti je na části pole horší eroze na pooraném, při jiníém dešti bude horší eroze na poli bezorebném, Na tom konkrétním metru toho pole.
A tak to je u většiny věcí, i těch tady často diskutovaných.
To jen někteří lidi, ty jednodušší, co nejsou schopni obsáhnout, že věc není buď jenom černá nebo jenom jenom bílá, ale že bývá kombinovaná, ať už zelení aktivisti nebo lidi úrovni jim podobní, furt melou to svoje, co do nich někdo "naprogramoval".
"Jedna věc úplně špatná, bééé druhá úplně dobrá, bééé" a nemění to, protože "programátor" tam zrovna není.

Pekne si to napísal. Tým si vysvetlil všetko.

Tematický mód \| Lineární mód Zprávy z tisku
Autor	Zpráva