Příspěvek: #61

(08.04.2020 1:23)tom.50 napsal(a):  Dno plné, podmet 18 mm, česno cca 180x18 mm. Žádný jiný přívod vzduchu do úlu není!

Zrovna tohle mi už dlouho vrtá hlavou, jak velká díra je třeba při plném dnu, aby bylo dost vzduchu. Díky.

Příspěvek: #62

(08.04.2020 0:49)tom.50 napsal(a):  Zítra jdeme u třetiny vč nasazovat medníky a řešili jsme jediné, jak v rámkách moc vysokých, u něj 17 a u mě 15, oddělit špendlíkový med, hustý, barevný a chutný jako medovice. Oba ve výšce 450 mnm. Oba si zavedeme nástavky vysoké 11. Už jsem je sliboval oběma vloni, nestih jsem je vyrobit a teď toho hořce lituju. (prostě jsem to pocenil) (to jsme debilové, třetí míra v jednom úle, pátá v jednom provoze, no hrůza hrůz!!!!!)

Tak konečně jsem se dočetl v tomto "tématu" něco zajímavého.
Jen mě, Tome, zajímá, proč zrovna nástavky 11? Líbí se mi myšlenka na extra nízké nástavky a tím pádem jednoduchá možnost zachování druhovosti medu. A hlavně i ta manipulace, loni jsem si odrovnal ramena od zvedání plných medníků.
Ta druhá věc. Vím, že hodně včelařů to nechce ani slyšet, ale pokud mám nyní tak slušnej nástup, předpověď na budoucí dny rovněž supr, černo v úlu - není lepší rovnou jednu mezistěnu vrazit do plodiště a dvě po stranách plodu? Nemusím pak do nich tak často lozit a ani je nepodtrhnu.
Letos přecházím na plné a nízké dno (ED tím pádem nebude ED) - vůbec mi při otevřeném dnu bez podložky nefungoval manipulační nástavek. Po zakrytí síta to fungovalo o poznání lépe. Matka se mi furt drala nahoru do medníků (při volném sítu), při zakrytém bylo dole více živo a v mednících panenský med.
Pro admina - nejsem off topic (zajímá mě, jak to dělá tom.50)

Příspěvek: #63

(08.04.2020 6:37)Miroslav Vochozka napsal(a):  

(08.04.2020 1:23)tom.50 napsal(a):  Dno plné, podmet 18 mm, česno cca 180x18 mm. Žádný jiný přívod vzduchu do úlu není!

Zrovna tohle mi už dlouho vrtá hlavou, jak velká díra je třeba při plném dnu, aby bylo dost vzduchu. Díky.

Míro, ale uvědomte si, že je to psáno 7 dubna, jsem v asi 420-450 mnm, nekvete tu ještě trnka, ani vrba a ani třešeň, jen špendlíky + nevím co (bělavý jakoby mastný, mírně nazelenalý pyl v malých rouskách). Asi za týden, za plného květu třešní a teplotách nad 20 už zvětšit čeno na asi 300 a za další týden (jak začnou jabloně a řepka) přes celý úl. A tak to bude až do posledního medobraní a prvního krmení, tehdy je třeba zvážit, zda už česno zase začít zužovat.

A zopakuju to o ovsu, zapamatujte si to. Dokud není zasetý oves, česno moc nezvětšujte. Kdy se u vás seje oves zjistěte u jezedáka, i když by ho nepěstoval, ví přesně, kdy se tam u vás seje.

Příspěvek: #64

Nejde jen o dno, vzduch může proudit netěstnostmi ve stěnách a i stropem. Takže otázkou velikosti česna je i to, jestli se používá tenká stěna, falc, jak je materiál úlu prodyšný a hlavně odstín. Mám odskoušeno na mých úlech čísla u česna 8-8,5x180mm po celý rok bez problémů s odparem sladiny a při rozumném odstínu stěny úlu převládá strbrná a bílá a umístění někde v polostínu. Samozřejmě jsou umne ty včelotěsné škvíry které také nějak ventilují aby např. dno nějak po celé ploše odvětrávalo. Lze se domnívat že tmavší odstíny ikdyž mají síto po celý rok otevřený, v určitý hodiny při hicech a plném osvícení prostě nestíhají odvětrávat metabolity hlavně CO2 včelstva a včelstvo se tak dusí. Od jisté doby je hrozně moderní mít dřevo v hnědém odstínu a pokud se porovnají takové rozdíly vteplotě povrchu např. bílá hnědá, hned je jasné že je vhodné k tomuto problému zaujmou nějaké adekvátní řešení. Takže nejde jen o velikost česna. Otázka velikosti česna je mnohem složitější.

Příspěvek: #65

pan Plaček

11 proto, že je to třetina z 34,7 + 2x VM. U KTM jsem viděl míru 39x34,7x11. Zavedl jsem si jí proto, abych nemusel mít polštář a nemusel zvedat VN nikdy. Mám totiž několk starých úlů po předcích, včelám se v nich daří líp jak v čemkoli jiném a protože nemůžou mít POL dole, mají ho nad VN - dělám to tak už asi 40 let. No a míra "35" (zazlívám panu Sedláčkovi, že to neudělal na rovnýcvh 35 - je totiž 2x17 + 7 mm VM (včelí mezera) mezi tím. No a 110+8+110+8+110=346 = 34,6, tedy o pouhý milimetr míň než má být. A abych neudělal kravinu jako pan Sedláček, tak to mám na celé centimetry = 11. KTM chtěl 10, asi mu to budu umět rozmluvit na těch 11. Není nutné, aby NN byly "dělence" VN, ale když se má volit, je třeba se něčeho držet.

Co se týče vašich zad. Ostatní machrujou a nevěří, že i oni budou svoje ramena a záda potřebovat i v 50, i v 60 a i v 70 letech, proto furt nabádám na TS a chápu, že tím mnohé děsně na.írám, myslím to dobře, vím své a vy už, bohužel, taky. Doporučuju se hluboce zamyslet nad POL nad "hlavou", tedy nad VN 39x30. Funguje to dokonale a odpadá zvedání VN i jen 2x ročně, co Dadant vyžaduje.
A jak píšu, že jsem to dělal 40 a asi víc let, ale to jsem vůbec nevěděl, že to jednou nazve Sedláček polštář a vůbec jsem to jako polštář nechápal. Jo, prostě jsem se nedostal k literatuře o Dadantu a tak jsem klopotně vynalezl něco, co už dávno několik generací fungovalo jinde ve světě. Někdy třeba popíšu tu anabázi, slepé uličky a teoretické i praktické rozpory. Aby to už jiný nemusel opakovat. Neuceleně jsem to tu už popsal několikrát, ale pokaždé v jiné souvislosti.

Dál myslíte Loukysystém? To do něj nereju, já myslím, že se nad mými odsudky (a ne jen mými) zamyslel a že o tom přemýšlí a dá nám tu vědět, když ne hned, za rok, za dva určitě. Je to prostě chlap a ti opravdoví hned tak názory nemění, musí se sami přesvědčit a musí se najít někdo, kdo takovému řekne, že to dělá dobře, ale mohl by o hodně líp! A k tomu "líp" stačí strašně malinko.

Nedělejte to. Vy v ED asi plac máte, drtivá většina z nás má ale jedenáctirámky, bratři Slováci dokonce jen desetirámky. Prostě 3 M není kam dát! A mezi plod jí fakt nedávejte, mějte ty včely rád, neubližujte jim, odvděčí se, uvidíte. ED umožní z každé strany jednu M. Ale někdy znovu (poněkolikáté) vysvětlím, že česno uprostřed je děsný omyl a že musí být u strany. Tím v úle vznikne nějaké vepředu a nějaké vzadu a tudíž, když se dává M za POSLEDNÍ PLODOVÝ PLÁST, je tam jenom jedno "poslední".

Ta moje nejlepší vč jsou tak "nadupaná", že aby vůbec bylo kam dát jedinou M + SR, ten tam musí i kdyby nešlo dát M!!!!, tak musím odebírat plodový plást a posilovat, (nerad) slabší vč. Někdy vysvětlím, proč nerad. Není to jen kvůli rojení a přebujení, hlavní důvod je jiný, jestli na to zapomenu, připomeňte mi to někdo prosím. Teď to nebudu košatit aby to bylo k pochopení. I tak je to zase dlouhé.

Zasíťované dno je spolu s očkem nejpekelnější vynález. Nemohlo se vám dařit, byla jim prostě zima a ta vyháněla matku nahoru. Nechcete plod v medníku? Jedna ze základních věcí je mít pevné dno. A klidně je mám tlustá jen 9 mm, protože mi kámoš přivezl tak tlusté palubky za dobře. Já mu zapomněl říct (netušil jsem, že se dělají i tak tenké), že mají mít nějakou smysluplnouu sílu a tak koupil ve velké splevě tyhle. No tak dělám z toho, co mám (jen o pár korun dráž, než zadarmo).

A očko dělá průvan a průvan nesnáší žádný živý tvor ani rostlina. Jen "pokrokoví" včelaři mučí průvanem svoje včely, protože ony nemají kam prchnout. Přitom průvan = chladněji a to vyhovuje broukovi a tak studený odchov je množírna VD. Dokonce včelaři i ví, že za strašně draho si můžou koupit termosolární blbost a tak vědí, že teplo broujkovi fakt nedělá dobře. A přitom stačí nemít sejta a očka a dpřát včelám teplo a současně pobít většiniou brouků... Tak jednoduché to může být...

K průvanu. Dnes mladí mužové nemusí na vojnu. Jinak by věděli, že se dá omrznout při +7 na otevřené korbě Pragy V3S, která jela tak 50-60 a když to někdo rozhulil na 70, tak z ní padaly šrouby!!!!

Ještě dopisuju. Proč musí být ve VN v zadu jeden SR vysoké míry, když dole v POL je jich hned 5-6 nízkých, vysvětlím jindy, fakt je to už moc dlouhé. Prostě to udělejte! Já to někdy znovy vysvětlím.

---

gupa příspěvek 64

Doporučuju každému si vrýt do paměti názor gupa, není co bych k tomu dodal, říká tam přesně všechno, co je třeba dodržet!

Příspěvek: #66

Podnecujete nejakým spôsobom, keď máte včelstvá v znáškovej kondícii a ešte nič u vás nekvitlo?

Příspěvek: #67

(09.04.2020 0:24)tom.50 napsal(a):  A očko dělá průvan a průvan nesnáší žádný živý tvor ani rostlina.

Očka, to je další záležitost o které nemám jasno. Někde se tvrdí, že včely očko uzavřou svým tělem a tím regulují průchod vzduchu (případně zalepí) Prostě si to vyřeší ke svému prospěchu.
Taky mě napadá, že v době veder může být průvan díky očku plus. Fakt nevím, do teď očka nepoužívám i když je koupené úly mají.

Příspěvek: #68

očká u mňa v optimaloch znamenali +1 až 2 % vody v mede naviac

Příspěvek: #69

Dobrý den,
u mě Tomova metoda snižování počtu roztočů nefunguje, včelstva se přehřívají a v podletí sedí polovina včelstva na přední stěně úlu, což asi
také není dobře. Snížené množství roztočů nepozoruji.
S pozdravem Křepelka J.

Příspěvek: #70

(09.04.2020 8:36)patko79 napsal(a):  očká u mňa v optimaloch znamenali +1 až 2 % vody v mede naviac

Ano. Očka vám dělala z medu kvalitního takový, který by se mohl kazit a se kterým je spousta práce a starostí navíc.

---

(09.04.2020 9:46)Křepelka J. napsal(a):  Dobrý den,
u mě Tomova metoda snižování počtu roztočů nefunguje, včelstva se přehřívají a v podletí sedí polovina včelstva na přední stěně úlu, což asi
také není dobře. Snížené množství roztočů nepozoruji.
S pozdravem Křepelka J.

Pane Křepelko, v první řadě nevím, zda funguje skutečně moje metoda snižování VD. Vím jen, co dělám jinak než 90% vás ostatních a domnívám se, že je to tím. To se musí teprve ověřit, měřit, nainstalovat do úlů teplotní čidla a něco, co by to umělo skomunikovat s nějakým počítačem a ten by to někde nějak zaznamenával. K tomu je potřeba, spíš nutnost, nainstalovat čidla schopná měřit obsahy a poměr jednotlivých plynů v % v různých částech úlu a něco, co by umělo získaná data vyhodnotit a najít souvztažnosti. Je mi 64 let a tohle já fakt nezvládnu. Opakovaně jsem tu napsal co máte hledat, hledejte to už vy mladí (třeba nejste mladý, nevím to)

A teď k tomu, co máte teď hned a co můžete udělat hned.

Opakovaně jsem tu psal, že aby vám fungovalo co já říkám, musíte to udělat přesně stejně. V podletí vylehávají včely venku, pod česny, v literatuře se tomu říká "brady", naprosto běžně těm, kteří navzdory radám příliš zredukují medníky. Ale odborná literatura vyslovuje i domněnku, vylehávají často i vč, kde se medníky nezrušily, že včelám s přebujelou funkcí hltanových žláz noční chlad tlumí nepříjemný pocit, možná strázeň. Dokonce to někdo v minulosti přirovnával ke krávě, kterou doslova bolí když není vydojená. Něco na tom může být.

Co popisujete vy ale spíš vypadá, že vám na tenkostěnné úly praží slunce a včely chrání úl svými těly (dal jste opět málo informací, svět se z nynější hyperstručnosti jednou zblázní). Je to běžně pozorovaný jev a popisovaný v minulosti i s fotkami tady na VF. Vždy a všude píšu, že úly nesmí být na slunci, musí být pod stromy nebo přístřešky. Ne vždy to zastínění lze dodržet, na většině stan nemám všechna vč ve stínu celý den a třeba 1-2 hodiny denně na některé úly slunce svítí. Nesmí to být ale déle.

I na to mám fintu, kterou ale v kupovaném úle nejde dodržet. Vnitřní rozměr úlu u míry 390 mm je 405, jenže já na délku mám vnitřek úlu o 22 mm víc. Mám 20 mm tlusté blinovy přepážky. Ty, když splní svojí práci, po asi 6-8 týdnech, musí být 10 měsíců někde uklizené. Mám je u přední stěny úlu při TS = Teplé Stavbě. Nejen že jsou tam zaparkované a nepřekážejí a nemusím se jim nikde vyhýbat. Ony tlumí případné osvícení čelní stěny úlu sluncem. Když začínám práci, kleštěmi nejdřív vytáhnu tuto přepážku. Tím můžu rozvolnit rámky a pracuju pohodlně bez hrnutí včel. U tenkostěnných jedenáctirámků s rozměrem 405 doporučuju včelařit jen s 10 rámky a využít popsanou fintu. U SS to nejde a proto je to další důvod jí nepoužívat a mít čtvercové úly, které lze používat tak i tak, tedy na stejném dně na SS, ale i na po všech stránkách lepší TS.

Tvrzení, že je SS výhodnější je nepravdivé a je to jen proto, že Langstroth někde dostal tisíce beden za odvoz toho ničemného rozměru. Dadant-Blat je čtvercový na 12 rámků. I on měl parozměr ještě delšího rámku než Lang. Jenže Blatt ho modifikoval, Dadant uznal ničemnost svého úlu a přešel na rozměr půdorysu a tedy délky rámku podle Blatta. Proto se název toho úlu píše jako Dadant-Blatt. Na tomto systému včelaří druhá, asi větší půlka světových včelařů a tedy není pravdou Boháčův axiom o nejrozšířenějšímúle světa. Ale to jsem se dostal daleko od vašich přehřátých úlů a ortodoxním langistům se za fakta omlouvám a chápu, že se jim asi nelíbí.

Takže pane. Dejte svoje úly do stínu. Nelikvidujte medník dokud je včelstvo velmi silné, navíc existuje oprávněná domněnka, že vč vyžene část včel a že vyžene ty nejbezbrannější, tedy dlouhověké mladušky. Zkuste pár vč na TS, dejte k čelní stěně přepážku jak popisuju výš, ale HLAVNĚ JIM TAM NEPOUŠTĚJTE LETNÍ HIC OTEVŘENÝMI OČKY! Fungovala by vám v baráku klimatizace, když by někdo zotevíral okna v přízemí, patře i v podkroví?

Tak až uděláte přesně to, co říkám, pak nám sem na podzim napište, zda co radím funguje či ne. Pokud jsem se v něčem nevyjádřil jasně, ochotně odpovím vám i každému dalšímu.

Příspěvek: #71

(09.04.2020 12:21)tom.50 napsal(a):  Tvrzení, že je SS výhodnější je nepravdivé a je to jen proto, že Langstroth někde dostal tisíce beden za odvoz toho ničemného rozměru.

Chlapci dá se někde dopátrat pravdivosti tvrzení o Langstrothovi a bednách?

Příspěvek: #72

kohoute ak napísal Tom že Langstroth získal zdarma tisíce beden tak nad tým nešpekuluj...
aj keď skutočnosť bola asi iná...
5. októbra 1852, Langstroth získal patent na prvý úľ s pohyblivými rámikmi v Amerike. Langstrothov priateľ, Henry Bourquin, stolár z Philadelphie, včelár nadšenec, urobil prvé Langstrothove úle a v roku 1852 Langstroth mal viac ako sto takýchto úľov. Začal ich aj predávať všade tam, kde mohol. Langstroth sa mnoho rokov pokúšal obhajovať svoj ​​patent, no bez úspechu. Nikdy si na svojom patente nezarobil nejaký honorár, pretože patent bol ľahko a široko ďaleko porušovaný včelármi a stolármi.

ale prečo hľadáš pravdivosť toho tvrdenia o bednách ked osobne poznáš jeho autora

(05.12.2012 22:39)KaJi napsal(a):  Já četl že viděl u obchodníka bednu od ryb. To se mi nezdálo, tak jsem začal tvrdit že je Langstroth z bedny od whisky což je mi na langstrothu v podstatě nejsypatičtěšjí.
Je někde nějaké jiné tvrzení o whisky starší cca 5-7 let?
Předtím jsem to nikde nečetl a můj žert se mi zdál originální. Nehledě na to, že výška Langa odpovídá spíše výšce láhve než ryby.

Dokonce jsem měl připravený marketingový tah, že kdybych rozjel tehdy seriovou výrobu bednářským způsobem, tak bych ke každé 50. bedně dával láhev bourbonu.

Příspěvek: #73

No právě proto nad tím špekuluju že jsem kdysi četl toho KaJiho a už jsem nevěděl kde.

Příspěvek: #74

Goro, četl jste Orwellovu knihu 1984? Ne? Přečtěte si jí a dojde vám jak se zpětně upravuje historie.

Ale hlavně to nebylo jádro sdělení, jen konstatování, že Lang má tak blbé rozměry, že to normální člověk nemohl vynalézt a je stokrát pravděpodobnější, že použil nějaké bedny a je úplně fuk od čeho.


"Dochovala" (tedy ne, že byla dodatečně vyrobená) se snad nějaká zpráva o tom, jak tomu rozměru slavný L.L. dospěl? Nějaké teoretické zdůvodnění? Zdůvodnění proč právě tento rozměr a ne jiný? Nebo nějaký předchozí vývoj jako u Adamce? Kdy Adamec složil a pootočil rámky z běžného a ve své době normalizovaného úlu, mezy tehdejšími včelaři drtivě převládajícího, který si mnozí z nás ještě pamatují pod názvem "Almárka"?

Ale toto není jádro sdělení, jen přípodotek, že L je nešikovný úl. Samosebou se v něm dá včelařit, dá se i v klátu nebo košnici a arabi běžně v hliněném hrnci.

A Hlavně. Bystřejší by si povšimli, že navzdory komunistické doktrině JEDNA MÍRA V JEDNOM ÚLE má Langstroth hned 6 měr a lze je všechny dle libosti kombinovat a klidně v jednom úle! Jen to a nic jiného z něj dělá světový úl, jen to. Tak to konečně pochopme a akceptujme a taky to tak jako svět dělejme, že v jednom úle budeme mít dvě míry (i víc když se to ukáže potřeba).

O bednách od šampaňského jsem slyšel já prvně asi před 40 lety od svého o 13 let staršího bratra, když začaly ve Včelařství vycházet Boháčovy články, hodně se o jím navozeném tématu mezi pokrokovějšími včelaři diskutovalo. Kde to bratr vzal se ho už nejde zeptat. Kde byl tehdy KaJi? To víno, export z Francie je pravděpodobnější, luxusní víno mělo jistě luxusní obaly, které byly lepší, než běžné obaly, odjakživa co je na export je nejkvalitnější včetně obalů. Kořalka je asi jen KaJiho pepření.

A ještě k tomu Adamcovi. Fakt je po 116 letech čas na změnu! Měla by být stejně radikální, jako reforma Adamcova.

Příspěvek: #75

(09.04.2020 21:10)tom.50 napsal(a):  ... Lang má tak blbé rozměry, že to normální člověk nemohl vynalézt ...

tome vaše tvrdenie je nevyvrátiteľné..
(.. ked bolo napísané len tak mimochodom...venujte sa ďalej tomu jadru svojho príspevku a nevšímajte si moju diskusiu s Kohútom aby tu zasa nevznikalo nejaké úplne zbytočné flame...)

Příspěvek: #76

(09.04.2020 7:53)Andrej napsal(a):  Podnecujete nejakým spôsobom, keď máte včelstvá v znáškovej kondícii a ešte nič u vás nekvitlo?

Podněcování ve smyslu toho slova nedělám nikdy. Přesto moje vč (a taky třeba v ED) velmi intenzivně a velmi účinně podněcována jsou. Znovu se důkladně zamyslete nad mnou popsanou provozní metodou. Krmí se skrz tolik medníků, kolik je včel, nesmí se zredukovat velikost úlu. Ovšem při posledním medobraní se musí uspořádat vhodné rámky v Krmné Komoře - KK. Ta je vždy jako první nad VN. Medník bude zredukován než se vkládá Gabon, za 3 týdny včel ubyde natolik, že stačí tento jeden NN nad VN, pod kterým je celou sezonu POL = NN a tak je v úle místa dost. I v Adamcovi.

Nakrmí se hodně přes potřebu včelstva. O cca 10 kg suchého cukru víc, než kooik by se vešlo do VN. Výhoda KK je taky v tom, že když se vyskytne cement, uloží ho vždy do KK a vč pak zimují bezpečně. Celá finta spočívá v tom, že se v půlce září (devátý měsíc) podsune KK mezi VN a POL. V této době, tedy v době přidávání prvních medníků se současně udělá z loňského POL a KK nový POL (zbyde jeden truhlík ošklivých rámků na vyvaření) je už KK úplně vyprázdněná a to, jak zásoby přenášely (nevím vlastně kdy, mám za to že tak od půlky února doteď), je podnítilo. Proto vč podněcovaná jsou, i když je já nepodněcuju nijak. Hlavně. Jestli teď dávám (asi u třetiny až poloviny, ne u všech) medníky a teprve tu začíná kvést trnka a třešeň, bez dodání zásob by se včelstva bez plných KK neměla z čeho "udělat", v plodištích, tedy ve VN je dnes stěží kritických 5 kilo zásob. Kdyby snůška nezačala (zatím vždycky přišla - ta raná přijde vždy), musel bych krmit.

Jste Slovák, my máme přísloví (věřím, že vy taky, stejné, nebo podobné): "Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky". Kdo nedá svým vč tolik (nebo nenechá medu), aby měl nejméně 15 a spíš 18 kg v plodištích (39x30x11) + asi 14-15 kg v KK, asi nebude mít před rozkvětem třešní třetinu vč na medník. Potíž je v tom, že do jednoho VN se to nevejde a KK vysoké míry, i jen Adamec 24 by za A musel mít ne 14, ale 20 kg zásob a za B by to včelstva do snůšky nespotřebovala.

Je mi líto, zkrátka mít jen jednu vysokou (nebo jenom nízkou) míru v jednom úle je po všech stránkách nevýhoda.

---

(09.04.2020 21:32)goro napsal(a):  (.. ked bolo napísané len tak mimochodom...venujte sa ďalej tomu jadru svojho príspevku a nevšímajte si moju diskusiu s Kohútom aby tu zasa nevznikalo nejaké úplne zbytočné flame...)

Aha, jasně, díky za uvedení do reality, já měl za to, že se dohadujete se mnou. Prominete, že jsem to nepochopil? Díky.

Příspěvek: #77

(09.04.2020 12:21)tom.50 napsal(a):  Co popisujete vy ale spíš vypadá, že vám na tenkostěnné úly praží slunce a včely chrání úl svými těly (dal jste opět málo informací, svět se z nynější hyperstručnosti jednou zblázní). Je to běžně pozorovaný jev a popisovaný v minulosti i s fotkami tady na VF. Vždy a všude píšu, že úly nesmí být na slunci, musí být pod stromy nebo přístřešky. Ne vždy to zastínění lze dodržet, na většině stan nemám všechna vč ve stínu celý den a třeba 1-2 hodiny denně na některé úly slunce svítí. Nesmí to být ale déle.
[...]
Takže pane. Dejte svoje úly do stínu. Nelikvidujte medník dokud je včelstvo velmi silné, navíc existuje oprávněná domněnka, že vč vyžene část včel a že vyžene ty nejbezbrannější, tedy dlouhověké mladušky. Zkuste pár vč na TS, dejte k čelní stěně přepážku jak popisuju výš, ale HLAVNĚ JIM TAM NEPOUŠTĚJTE LETNÍ HIC OTEVŘENÝMI OČKY! Fungovala by vám v baráku klimatizace, když by někdo zotevíral okna v přízemí, patře i v podkroví?

Par postrehov zaciatocnika:
- Vcely mi na konci leta sedia pod letacom, aj ked maju dost priestoru a mednik je skoro bez vciel.
- Ul otoceny na vychod. Vcely zvecera sedia na prednej strane ula, ale slnko svieti zozadu. Sedia tam pri zapade slnka, aj po zotmeni. Rano a na obed nie. Na ochranu vlastnymi telami to u mna nevyzera.
- Na studenu stavbu: Slabe vcelstva si na zimu zalepuju vacsinu plochy ocka propolisom a nechavaju dierku na jednu vcelu. Silne vcelstva to nerobia. Teraz v predjari pri prvom otepleni ocko znova otvorili naplno. Ak sa omylom ciastocne zosunula na ocko plastova krytka, snazia sa prehryzt cez drevo nastavku a ocko zvacsit.
- Na teplu stavbu: Slabe vcelstva ocko ignoruju. Nelepia, nestrazia, nepouzivaju. Silne vcelstva v teplej stavbe nemam ;-(

Příspěvek: #78

Pořád mám za to, že si nerozumíme, že vy stále nechápete, co se snažím sdělit. Já nevčelařím proto, aby bylo včeličkám hezky a dělaly si co se jim zlíbí a já se přizpůsoboval jim. Nevčelařím aby dávaly plod kde a kolik se jim líbí. Já chci cílevědomně docílit toho, aby bez použití mřížky vč neplodovala v medníku, protože hlavní je pro mě "panenský" med. Tečka! A mřížka znamená polovic medu a vyšší rojení - tedy mnohem víc práce.
A tak ne, že já budu čekat, kde se milostpaním uráčí si zadělávat či otevírat očko propolisem. Prostě o tom, kde bude nebo nebude průvan a kde plod bude a kde nebude rozhoduju já. Polopatě. Očko = čerstvý vzduch (škodlivý průvan= nevitální náchylnější včely) a čerstvý vzduch v medníku = vhodné podmínky pro plod + vlhčí med + pravděpodobně více brouků - vše jsem už několikrát vysvětlil.

Studená stavba = vlhčí med a neskutečně pitomá práce na jednu ruku dlouhou, kdy se to u většiny lidí ke stáru projeví nevratným poškozením páteře a ramen.

Když jsem měl staré univerzály, ty byly izolované a tak jim oslunění nevadilo. V maringotce taky přímé oslunění nebylo. Když jsem si pořídil tenkostěnné úly, dal jsem je do stínu. Brady skoro nedělají a z venku po úle nepřebývají nikdy. Nemyslím si, že by včely měly bydlet z venku na úlu (samosebou jen část) a pokud by to moje včely dělaly, ptal bych se PROČ?

Prostě vám sice věřím co píšete, ale já to neumím nijak posoudit, zhodnotit, moje zkušenosti jsou jiné.

Víte, nějak mi to připadá, už jsem ten příklad dával, že jako bych já tvrdil, že se nesmí jezdit pod vlivem a stále se najdou tací, kdo říkají, že jezdí nalití jak děla furt a ještě se nic nestalo. A vůbec nejde o panenský med nebo nepoužívání mřížky, či deset měr v jednom úle. Jde o to, aby včelstva byla vitální a s minimem léčení měla nepatrně VD a nedostávala nikdy žádné virozy a jiné chcípavky. Včelařit se dá úplně bez jediného úhynu. Mnozí ale myslí, že je normální když část vč rok co rok padne. Pro ně tu nic nepíšu. To jen pro ty, kdo si dávají vyšší mety.

Příspěvek: #79

(10.04.2020 0:11)tom.50 napsal(a):  Já nevčelařím proto, aby bylo včeličkám hezky a dělaly si co se jim zlíbí a já se přizpůsoboval jim. Nevčelařím aby dávaly plod kde a kolik se jim líbí...

A tak ne, že já budu čekat, kde se milostpaním uráčí si zadělávat či otevírat očko propolisem. Prostě o tom, kde bude nebo nebude průvan a kde plod bude a kde nebude rozhoduju já.

(10.04.2020 10:52)tom.50 napsal(a):  Bud

Už jen z vámi opakovaného pojmu, že jste nutil k něčemu včely mi jde po zádech mráz.

Příspěvek: #80

(09.04.2020 21:10)tom.50 napsal(a):  Lang má tak blbé rozměry, že to normální člověk nemohl vynalézt a je stokrát pravděpodobnější, že použil nějaké bedny a je úplně fuk od čeho.


"Dochovala" (tedy ne, že byla dodatečně vyrobená) se snad nějaká zpráva o tom, jak tomu rozměru slavný L.L. dospěl?

Modern Langstroth hives have different dimensions from L. L. Langstroth's beehive that was originally patented in 1852 and manufactured until approximately 1920.