Příspěvek: #41

Když spadnul p. Čermák do pásma, nevíš jak to bude s prodejem inseminovaných matek od něho? Mám v úmyslu ho oslovit na prodej 1-2 ks. insem. matek. Na svých stránkách uvádí, že již má objednávek hodně, ale já doufám, že budu mít ještě štěstí. Čekám do příštího týdne, v neděli máme schůzi, kde nám zdělí výsledky odběrů- asi půjdem do pásma také .
Radek

Příspěvek: #42

P. Cimala má ještě linii Šerák, alespoň jsem si jí letos objednal a dostal jsem potvrzenou objednávku.

Příspěvek: #43

To ma i linii Serak, mam za to, ze jeden cas mel v nabidce jen Praded. Myslim ze dve matky linie Serak jsem od nej take mel. Musel bych se podivat mezi matricni listky, ktere si archivuji. Jen vim, ze matky linie Serak jsem dal nijak nerozchovaval, ani nevim proc, kdybych si procetl stare zaznamy, tak nejspis sem o ty matky nejak prisel, jinak bych je jiste vyzkousel rozchovat.

Příspěvek: #44

Já jsem si původně taky, jako většina objednal linii Praděd (4 matky), ale potom jsem si řekl, že neuškodí testnout i linii Šerák (2 matky). U nás je hlavní snůška leckdy až v červnu, takže nakonec by dle popisu p. Cimaly měly být k nám vhodnější, než linie Praděd. Příští rok uvivíme

Příspěvek: #45

(07.03.2011 16:13)Radouš napsal(a):  Když spadnul p. Čermák do pásma, nevíš jak to bude s prodejem inseminovaných matek od něho? Mám v úmyslu ho oslovit na prodej 1-2 ks. insem. matek. Na svých stránkách uvádí, že již má objednávek hodně, ale já doufám, že budu mít ještě štěstí. Čekám do příštího týdne, v neděli máme schůzi, kde nám zdělí výsledky odběrů- asi půjdem do pásma také .
Radek

Na tohle téma jsme se spolu nebavili, ale mám za to, že pokud chovatel matek má samostané vyšetření na MVP, tak je možné matky prodávat, oddělky do této výjimky nejspíš nespadají, ale kontaktuj přímo p. Čermáka, nechci dělat chytrolína.

(07.03.2011 20:00)Tomáš Blecha napsal(a):  To ma i linii Serak, mam za to, ze jeden cas mel v nabidce jen Praded. Myslim ze dve matky linie Serak jsem od nej take mel. Musel bych se podivat mezi matricni listky, ktere si archivuji. Jen vim, ze matky linie Serak jsem dal nijak nerozchovaval, ani nevim proc, kdybych si procetl stare zaznamy, tak nejspis sem o ty matky nejak prisel, jinak bych je jiste vyzkousel rozchovat.

pokud vím, tak linii Šerák přestal p. Cimala nabízet a nahradil ji linií Praděd, alespoň mi to říkal kolega, který od něj matky kupuje.

Příspěvek: #46

Dival jsem se na stranky ing.Cimaly a linii Serak ma aktualne v nabidce...
http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp?type=MA

Příspěvek: #47

Jak to tak čtu tak jsou tu jen dve liniie vigor a singer a co kranky? už jsou za "zenitem" či nejsou tak dobře na tom jak ty druhe ?

Příspěvek: #48

Vigor a Singer jsou liniemi včely kraňské...

Příspěvek: #49

aaaha ja to nevedel páč jsem to nikdy nestudoval, ale je lepší se poptat než se o to nezajimat vůbec a jen tupě neco delat ve včelaách ....

Příspěvek: #50

Citace z webu p. Čermáka o kmeni Vigor :

Vigor patří ke kraňskému plemeni včely medonosné (Apis mellifera carnica), karpatskému ekotypu. Vzhledem k početnosti chovu lze chov Vigor označit zootechnickým pojmem “kmen”.

Přehled taxonů - pro orientaci:
Druh - včela medonosná
Poddruh (také plemeno nebo rasa) - kraňská
Ekotyp - karpatský
Kmen - Vigor
Linie - několik (zde nepojmenovaných) linií v rámci kmene

Příspěvek: #51

Hmm tak teď nevím. Vzhledem k početnosti chovu Singer (předpokládám, že je několikanásobně více než Vigorek) lze označit tedy také "kmenem" včely medonosné kraňské.

Jak to tedy je?

Bylo by fajn slyšet/číst názor odborníků.
Díky Honza

Příspěvek: #52

No ja to spíš vyvozoval s toho že : přítel soused stary včelař co me to učí(82 let) řekl, že si mam koupit kranky .. ale nezminil se o kmenech ... zřejmě proto, že to sám neveděl ... a pdle čeho se tedy dá poznat jestli mám vigor či singer ? matku jsme při předelavani do nových ulu ani jednou nevideli, ale jsou mírne a nebodaji ..

Příspěvek: #53

Docela tomu pánovi (82 let) závidím, že byl u toho, když tady byly i jiná plemena než kraňky. V 30tých letech se to tady docela mlelo. Včelstva díky divokému křížení měly asi dost "orginální" povahové rysy Říkalo se "ciperky - luciperky"
Osobně jsem zažil už jen takzvané "italky" s výrazným žlutým zadečkem někdy na konci 70tých let.
Ale je potřeba přiznat, že pokud se hodnotí kritéria obsluha a medný výnos tak kraňka musela vyhrát.

Příspěvek: #54

Čistou linii/kmen lze definovat zřejmě jen z čistého (bez vlivu trubců jiných linii) šlechtění. Ve zjištění co máš ty by nejvíce pomohla morfometrie - rozlišování druhů včel podle vnějších znaků stavby těla, a to je třeba provést potřebná měření. Takový odborník, který by juknul na včelu a prostým okem: "tahle má šikmý voči a zakřivenou zadní nohu, tak to je singrovka", není. Ale možná mne někdo opraví.

Příspěvek: #55

(20.04.2011 8:36)jacktenrek napsal(a):  Jak to tak čtu tak jsou tu jen dve liniie vigor a singer a co kranky? už jsou za "zenitem" či nejsou tak dobře na tom jak ty druhe ?

Ještě je tu hodně rozšířená linie "Sklenar".

Příspěvek: #56

(20.04.2011 9:26)Jan Pavlů napsal(a):  Hmm tak teď nevím. Vzhledem k početnosti chovu Singer (předpokládám, že je několikanásobně více než Vigorek) lze označit tedy také "kmenem" včely medonosné kraňské.
Jak to tedy je?

Chov Singer je jednoznačně kmen, nikoliv linie. Označení kmen je dost volné, ale je to širší pojem než linie a tedy početnější populace než linie. V rámci kmene je obvykle několik linií, mohou být udržované jednu nebo několik generací, vznikat a zanikat. Kmen mívá mnohem delší trvání. Z dalších kmenů kraňky lze uvést: Troiseck, Sklenar, Vučko, Wurm, Lunz, Havlín, Tatranka, ...
Pojem linie je vymezen dost přesně - je to potomstvo jedné vynikající matky, říká se jí zakladatelka linie. Pokud uvažujeme všechny potomky této matky, jde o linii genealogickou, pokud uvažujeme (evidujeme si) jen potomky, kteří nesou vlastnosti matky zakladatelky, pro které jsme linii založili, jde o chovnou linii.

Příspěvek: #57

Jestli mohu, chtěl bych se zeptat, jak má kdo a v jaké oblasti (nadm. výška, terén, snůškové podmínky, apod. a jestli ještě někdo něco dodá) vyzkoušené různé matky - Vigor, Singer, Troiseck, Sklenar, Havlín, Praděd, atd. atd. Mám na mysli např. rozvoj, medný výnos, mírnost, atd. včelstev těchto matek, díky JK.

Příspěvek: #58

Já letos pořídil dvě loňské matky Praděd (p. Cimala), takže ještě nemůžu posoudit rozvoj, snůšku, rojivost atd., ale můžu posoudit sezení na plástech a možná částečně i mírnost v porovnání s naší místní nešlechtěnou včelou.
Jen na ilustraci jaká je místní včela. Náš předseda místní ZO se stal zastupitelem na našem MÚ a tak automaticky dostal na starost řešení stížností občanů na včelaře. Máme každý druhý týden v měsíci takovou dobrovolnou neoficiální schůzi včelařů (potlach/pokec) kam chodí tak 6-8 ze 40 včelařů naší ZO. A zrovna na poslední nám předseda vyprávěl svůj zážitek se řešením jednoho případu. Jen na úvod řeknu, že u nás nikdo z členů dříve nekupoval a ani neměnil žádné matky, vše co si přečtete o bastardizované včele v Čechách je pravda, dokonce bych řekl, že skutečnost je někdy ještě horší, proto taky u nás nikdo nemá příliš včelstev, obvykle 3 až 5. Nutno podotknout, že s příchodem nových včelařů (a nového předsedy) se to začíná měnit, dokonce loni ZO nakoupila 5 matek. Ale zpět k obecní stížnosti. Na MÚ přišla stížnost, na jednoho našeho člena, že jeho včely se pořád rojí a tyto roje sedají u nich na zahradě a včely jsou silně agresivní, podepsáno několik sousedů s jeho pozemkem (má je na svojí louce, včelař bydlí jinde). Náš předseda vyrazil do terénu v době kdy viděl, že včelař se synem orají traktory přilehlá políčka u těchto včelstev. Říkal, že navzdory situaci (během čekání až k němu dotyčný včelař přijede, dostal několik žihadel a to stál cca 100 metrů od jeho včelstev) se musel smát oba traktoristi jezdili ve včelařských kuklách. Nakonec sám včelař přiznal, že je má strašně bodavý a s předsedou se dohodl na výměně matek, protože to sám neumí.
Ale zpět k tématu. Já včelařím cca 15 km na sever od Plzně, v n.m. výšce 420 m n.m, snůšková oblast - řepka, louky, ovocné stromy, lípy a javory a poslední roky i medovice. Vyzimoval jsem jedno včelstvo s místní včelou. Letos na jaře včely bodavý jako sviňa, kupodivu i letošní roj bodavý (podobné zkušenosti měli i ostatní místní včelaři), oproti loni kdy člověk mohl chodit k rojům a ani si ho nevšimly. V blízkosti do 10 metrů jisté žihadlo. Cca na přelomu května a června se včely uklidnily, přikládal jsem to tomu, že asi začala klást nová matka. Proto jsem si taky letos začátkem května pořídil dvě loňské matky Praděd. Ze začátku byly oddělky dost bodavý, ale postupně se to zklidnilo, ale ne až tak jak bych si přál. Možná až se úplně vymění veškerá generace včel, tak uvidíme. Sezení na plastu nebetyčný rozdíl. U místní včely se půlka včel z plástu zvedne a začnou hromadný nálety, že i kombinéza je plná žihadel, bez skafandru žádná šance. U včelstev s matkami Praděd, perfektní sezení, zvedne se jen pár včel, rámky zůstanou plné včel a dokonce když od sebe vzdaluju dva rámky, tak včely ze svých těl vytvoří mosty, jak se od sebe nechtějí vzdálit. Tolik zatím porovnání mezi místní a ušlechtilou včelou. Příští rok snad už budu vědět víc, jak to bude s jarním rozvojem, snůškou, rojivostí atd., bohužel nebudu už moc přímo porovnávat, v pátek jsem moje včelstvo s místní včelou zrušil.

Příspěvek: #59

hmm, tak to máte zajímavou lokalitu. U nás jsou hlavně Singr(dol, jeseníky) a pak pár matek od p. Cimala a Vigorky.
Samozřejmě je tu početná skupina včelařů, co včelaří v budečácích a nové matky nechtějí ani vidět kvůli jejich silné plodovosti - rojivost. Chovají si pouze vlastní linie.
Mam jedno včelstvo 3. generace, matky neznámeho původu a oproti ostatním není velkého rozdílu. Místní zkušení včelaři mají včelstva hodná a oproti minulosti, je včelaření už klidný koníček.
Jeden zkušený včelař dokonce dává ostatním své matky k dispozici zcela zdarma, aby měl větší "jistotu" že se mu to v okolí nezdivočí. Věřim, že cesta selekce, tvorba včelstev s mírností, kde bude mnoho trubců, bude mít úspěch v budoucnu. Zatím pevné nervy, protože zlá včelstva to je fakt oříšek.

Příspěvek: #60

Myslíš, že včelaři s dvěstě a více včelstvy mají čas být na fóru?

S menším počtem včelstev nelze nic moc porovnat. Aby jsi něco o něčem mohl říci, tak to odhaduji na skupinu 30 včelstev pro každou "linii", spíše však chovatele.

A i pak ti to nic neřekne, protože neuvádíš kde včelaříš.

A i kdyby ti vyšla dobře třeba Vigor (u těch ostatních taky, možná ještě víc) , tak stejně musíš vědět od koho on nakupoval matky, protože pokud si je nechoval sám od ins. matek, tak každý chovatel má jiné okolí s jinými trubci.

Nejlepsší je najít někoho v okolí, kdo má podobné úly a dobré výnosy a zeptat se jej a hlavně každý rok polovinu matek vyřadit. Pak budeš mít nadprůměrné včely.

a rýpavá poznámka na závěr: "Singer, Troiseck, Sklenar" - u takového označení, mám pocit že je to jako "anglická slanina" na krámě. K opravdové anglické slanině to má velmi , velmi, daleko. Přijde mi to, jako kdybych já doma vyráběl opravdové BMW.
Párkrát jsem se opatrně zeptal chovatele co prodává takové matky, ale nikdy jsem neslyšel - jsem v kontaktu s Rakouskem, každý rok od nich nakupuji xx chovných matek. Docela by mě zajímalo, co si pod tím "Singer, Troiseck, Sklenar vlastně přestavit.