Příspěvek: #181

Tini, to že se nějaký názor "opisuje", je zcela běžný postup u lidí, kteří chtějí mít svůj názor nějak podložený - na základě studia nabýváš určité vědění, tvoříš si názor a uplatňuješ to v praxi. A já jsem se nesetkal s žádnou odbornou prací, která by to jako prevenci zavrhovala a doporučovala chovat včely na 20 let starém díle (myslím, že v přírodě málokteré včelstvo vydrží dvacet let ve stejném prostoru). Naopak jsem se vždy setkal s doporučením dílo obměňovat.

Navíc, když nějaký rámek během zimy chytne plíseň, anebo v případě zvápenatění, je pro mě nemyslitelné, takové plodiště neobměnit za nové dílo. Ale dělejte si to každý, jak chcete. Moje včely zkrátka staví rády, tak nevím, proč bych jim v tom bránil a neumožnil jim to.

Příspěvek: #182

Dobrá otázka. Zákon zachování hmoty platí patrně i ve včelařství. Není vosk jako vosk, ale po zkušenostech se ty černé souše ani nesnažím tavit, spíše si je šetřím, pokud mi je nesežere zavíječ.

---

Nitro, nic proti ničemu, to, o čem ty píšeš, to je zootechnika a tu nech si dělá každý dle sebe, s vápenatěním plodu nemám zkušenost nebo problém a souše plesnivé se nebojím včelám nechávat, ony to vyčistí. Stavět nechávám v medníku, takže se stavbou problém taky nemám.

Příspěvek: #183

Tini - bingo....mým oblíbeným "obloukem" se dostáváme k tomu, že tavit zakladené plásty je vopruz, takže dle zásad prokrastinace se tavením zakladených plástů odkladá a odkládá, protože rok od roku stáří je to větší vopruz to tavení a nakonec se to nechá a z lenosti se udělá přednost = včely milují staré dílo......to není žádný výpad proti nikomu, jen konstatování faktu, sám také prokrastinuji, jsem líný a dílo systematicky neobměňuji, ale ne z důvodu lenosti, ale protože nestíhám tavit

ještě doplním k tomu množství vosku - ono ho asi bude méně, ale ne proto, že v tom X krát zakladeném plástu bude vosk ubývat, ale proto, že v tom bordelu (košilky, pyl atd.) ve vařáku ten vosk prostě zůstane. Když strčíš do hrnce s horkou vodou suchou souš z medníku, tak ti v tom hrnci bude plavat jen voda a vosk. Když tam ale strčíš X krát zakladený plást, tak ti v tom hrnci bude plavat voda, vosk a bordel. a když ten bordel sítem vytáhneš, tak ti na tom bordelu vždycky ulpí vosk, který pak hodíš na kompost (tak to dělám já).
pokud by se ale tavilo v parním vařáku, tak ta ztráta vosku by měla být minimální či žádná.

takže záleží, jak ten vosk z těch X krát zakladených plástů získáváš.

Příspěvek: #184

(16.02.2024 21:23)janR napsal(a):  Nemám nič proti tmavým plástom , zaplodovaným- dokonca som pred pár rokmi ako aj teraz spomínal, bojoval je dosť silne slovo lepšie povedané dôraz na zimovanie na zaplodovaných čiže tmavých plástoch, čierne mi fakt vadia po neradostnej situacii po jednom kupenom včelstve nejdem to rozmazávať,.. takže preto tvrdím že pravda je relatívna.. možno že som zabudol premiesť včelstvo s čiernych bohviekolko ročných či desaťročných plástov alebo chyba bola niekde inde- neviem. len tolko.

Chyba byla v tom kupovani vcelstva odjinud. Nestoji to za to.

Příspěvek: #185

Tomáš
Parní vařák ti nic nezachrání. Potřebuješ odstředivku nebo lis

Příspěvek: #186

Je to tak, Thomas, se starim ramecku vosk pomalu ubejva. Zjistoval jsem to, kolik vytavim z ramku, moje metoda to umoznuje (pracnejsi, ale ma 100% vyteznost). Mas pravdu, ze pres sito a ty kosilky bys to tezko vazil.

Příspěvek: #187

Daste - ubejva, ale odkud?

1/ z plastu? A kam?
2/ z kybliku z vytavenym voskem? A kam se ztraci na ceste mezi plastem a kyblikem?

Příspěvek: #188

No... pravdepodobne proto, ze musi ten plast porad dokola okusovat, aby se tam ta vcela vesla. Kosilky by se tam jinak hromadily. A tim zrejme dochazi k pomalemu ubytku vosku, ale ne az tolik, jak by se zdalo, to mas pravdu.
Porad z te cerne souse vyzdimu treba 80g, jako vazila mezistena, ktetou jsem tam kdysi dal.

Příspěvek: #189

No ale tak to podle mne neni. Vcely nebudou to dilo destruovat, aby z nej ubiraly hmotu, cimz by dilo ztracelo sve vlastnosti.
Soucasne pokud po vytaveni stareho dila zbydou kosilky ve tvaru bunek, ve kterych byly, tak to znamena, ze vcelynemohou vykusovat vosk, ktery je pod tema kosilkama.
To ze ty kosilky po odtaveni vosku drzi tvar dila, ve kterem se nachazely, je dano tim, ze vosk mezi dvema sousednimi bunkami se odtavi a ty kosilky prilnou k sobe. Otazka je, zda diky zbytkum vosku nebo vode/vlhkosti v tavicim zarizeni.
Pokud to bude v slunecnim tavidle, tak to bude, pokud vubec, voskem. V slunecnim tavidle jsem netavil, tak ani nevim, jestli v nem ty kosilky zustanou v usporadani "bunek". Rekl bych, ze spis ne.
Ale kdyz to bude ve vodnim nebo parnim varaku, tak to bude vlhkosti/parou/vodou.

Příspěvek: #190

Tři dny jsem tu nebyl a nestíhám číst tu záplavu názorů. Třeba můj děda, který mě učil včelařit ještě v budečácích, dával mezistěny jen aby nahradil souše co mu sežral zavíječ ve skříni, kde skladoval souše z medníků po vytočení, které nejdřív nechal rozmístěné po zahradě, aby je včelky vylízaly od zbytků medu, což se dnes nedoporučuje, prý kvůli vyvolání loupeživé nálady, já to občas dělám taky a nic jsem nepozoroval. Děda rámky nikdy nevyvařoval, ani vosk nijak netavil, víčka a zbytky poškozených plástů občas měnil přes organizaci za pár mezistěn a fungovalo to. Já jsem měl nejakou dobu tendenci kvůli hygieně v úlu to dělat jinak a dílo obměňovat, postupně od toho upouštím, jednak už mám všechno dílo zaručeně svoje a další včelstva nebo oddělky nekupuju, takže i starší dílo je chemie prosté, ale hlavně mě to tavení a separace vosku v improvizovaných pomínkách hrozně nebaví, i když se tomu občas nevyhnu, na tohle je ideální sluneční tavidlo, bez práce a pokud je to tobře udělané tak zbydou bez lisování jen košilky které jsou suché jak papír. Každému vyhovuje jiný systém a v ten věří, já se s každou sezónou snažím svůj přístup vždy o něco zjednodušit, zmenšit počet zásahů, v postatě souhlasím se Zdeňkem Barnatem, že pokud mají včelky dostatečný prostor, většinou není třeba zasahovat proti rojové náladě.
Ověřil jsem si to mnohokrát a do plodiště se snažím lézt minimálně.
Jo Tomáš se tu několikrát ptal jak je to s dorůstáním včely po vylíhnutí z kukly, (možná to už někdo vysvětlil a já jsem to přehlédl),včela jako i jiný hmyz,po přeměně v kukle na dospělce už neroste, velikost již vytvořené kutikuly (vnější kostra) jí to nedovolí, růst umí třeba pavouci, ale za cenu svlékání chitinové kutikuly...

Příspěvek: #191

No, kutikulu sice vyvinutou ma, ale prijde mi, ze se i opticky zvetsi. Mladuska je takovej zmuchlanej nedomrlec... A po vylihnuti se cpe pylem, teprve se ji vytvari nektere zlazy a zvysi svoji hmotnost o 50%. Tak by se to mohlo projevit i objemove...

Příspěvek: #192

V tom Schonfeldovi to bylo tak neurcite...pise tam, ze kutikula ztvrdne az po prijmu bilkovin, tedy pylu, tak mi prislo, ze dokud ta mladuska jeste v prwvazujici mire zije z glycidu, tak ji ta kutikula/chitinova konstrukce tvrdnout nezacne a je tam prostor pro rust. Ale takto explicitne to tam naosane nebylo, v tom twxtu co jsem sem dal.
A to ze se hmotnost vcely / delnice behem jejiho zivota meni, to tam psal taky, ale nezminoval, ze by to bylo uvetsovanim/zmensovanim telesne schranky. Je mozne, ze muze dochazet ke zmenam organu, a tim celkove homtnosti delnice.

Příspěvek: #193

Tak to je, jen ta kutikula už neroste, spíš je při vylíhnutí někde přeložená přes sebe a vývoj uvnitř ji složí do finální podoby, mladušky jsou někdy takové pomačkané, i matka se od vyběhnutí do rozkladení zvětší, ale jen do limitu co jí vnější kostra dovolí a to je podle mě dané geneticky a velikost buňky na to nemá vliv, stejně jako jsem nikdy nepozoroval rozdíl ve velikosti mezi matkou z rojového matečníku, případně přelarvenou do umělé buňky a tou z nouzového na běžné dělníčí buňce...

Příspěvek: #194

Petře, ale Schonfeld (Zdenek Barnat promine ) píše, že na velikost matky má vliv velikost matečníku, analogicky bych usuzoval na to, že na velikost dělnice má vliv i velikost = vnitřní prostor dělničí buňky.

Já jsem tedy při svém "chovu matek" viděl hodně rojových matečníků a různě velkých a ty matky byly tak nějak taky různě velké, ale tehdy (loni předloni) jsem nezkoumal závislost velikosti matky na velikosti matečníku, tak nevím, jestli z velkých matečníků byly matky vždy větší než z malých matečníků.

Letos se matkám chci věnovat trochu víc, mám od loňska zakoupené mikrováhy na vážení matek, bohužel jsem je ještě nepoužil, nějak jsem nestíhal

Příspěvek: #195

Ono ve velikosti matek i dělnic rozdíly jsou, ale je otázka jakou má velikost vliv na funkci...

Příspěvek: #196

Na funkci vetrináre to také vplyv mať nebude..

U matky je rozhodujúci pre "funkciu" skutočne ten vaječník, a stupeň jeho kvality závisí od toho akou kvalitnou stravou bola larva chovaná od vajíčka...
Obyčajne sa pri dostatočne kvalitnej kašičke a jej prebytku v matečníku rozvinie nielen viac rúrok vajcovodu ale aj telo matky je potom väčšie, ale tvrdiť, že v vo veľkosti je kvalita by som si po doterajších skúsenostiach netrúfol kategoricky tvrdit (aj genetika a iné faktory..)
U robotníc je veľkosť včiel významné ovplyvňovaná v priebehu roka toľkými faktormi že veľkosť bunky je prakticky zanedbateľná... veľké zimné včely (alebo aj rojové) sú veľké nie skeletom ale hlavne vykŕmeným rúškom...

Příspěvek: #197

Ešte by možno stálo za to upozorniť na fakt, že čím väčšia matka, tak treba brať do úvahy jej inú rýchlosť pohybu po pláste, vyhľadávania vhodných buniek a samotného zasunutia zadočku do bunky. Stredná šikovná sa môže ukázať ako omnoho efektívnejšia.

Takže ja osobne by som určite netvrdila, že cieľom chovu má byť čo najväčšia veľkosť matky. To len na okraj, aby sa niektorí nadšenci nezamerali na zlý ukazovateľ.

Omnoho dôležitejšia je tá vhodná výživa ako uvádza Goro, tj optimálne podmienky pre výchovu lariev - primerané množstvo ponechaných materských buniek.

Příspěvek: #198

Nelze než souhlasit, optimální výživa v larválním stádiu je spolu s dobrou genetikou základ, proto dlouhodobě preferuju matky z rojových matečníků, kde je larva živena od správného okamžiku, což u přelarvených do umělých misek nemusí vždy být, to časové okno malé larvičky je příliš krátké a podle mě jde o hodiny...

Příspěvek: #199

A co argument, že při (volné!) stavbě v plodišti na jaře se zvyšuje teplota, která
1) nedovolí "správný vývoj" VD
2) omezuje množení viróz (a možná nosemy?)
(v tomto argumentu nejde o to jestli mají včely rády takové/makové dílo, ale že patogeny nedobře snáší stavbu nového díla)
m.