Příspěvek: #161

To panenské dílo a kvalita medu je taky sporná. Údajně podle rozborů vchází med ze zakladenych plastu mnohém lépe. Přednáška na YouTube Warren uly čas 2h 20m.+- . Ale chápu že v dadant systému bez mm by to jinak nešlo. D

Příspěvek: #162

TomasK1 Tvou uvedenou literatúru jsem hltal a věřil před 40ti lety. Moje přez 40ti letá praxe to prostě vúbec ale vúbec nepotvrdila. A celosvětově to pochopila již dávno většina světa. Knihy v 50tých letech byly psány i s polityckým kontexstem kdy byl potřeba včelí vosk na konzervaci zbraní a munyce jako ochrana při cestě přez oceán. Komunysti chtěly včelí vosk ,dobře ho platily a propagovaly jeho výrobu. Proto je to záležitost prosazovaná jen ve střední evropě.

Příspěvek: #163

Zdenku, ale já netvrdim, že neměnit dílo je špatně nebo že měnit dílo je dobře. Třeba v tvém případě si upřímně myslím, že včelaříš bez úhynů, tak nemáš motivaci k tomu, abys řešil obměnu díla, tím spíš, že seš profi včelař a že máš jiné práce až nad hlavu a co si tak pamatuji, tak nevčelaříš v lokalitě/-ách, kde bys měl 100kg na včelstvo. Takže jedno s druhým dohromady mi dá, že úplně chápu, že dílo neobměňuješ, protože ti to takto provozně i ekonomicky funguje.

Já jsem se jen snažil zjistit, jak je to s tou velikostí včely, respektive vlivem zmenšeného objemu buňky na velikost dělnic. Bohemia.gall pak k tomu přidal svojí poznámku o tom, že velikost dělnice nemá vliv na to kolik včelstvo donese, tak to mě taky zaujalo, tak sem zvednul zadek od počítače (od fóra) a šel se podívat do knihovny....no...a co sem tam našel ohledně velikosti buněk, velikosti dělnic a medného výnosu a produktivity dělnic, tak jsem sem dal.

Příspěvek: #164

Zdenek Barnat, prosim te, kolik ramecku tvoje vcelstvo postavi (zhruba/rok)? a jak predchazis rojeni?

Příspěvek: #165

(15.02.2024 22:32)dalibor 23 napsal(a):  To panenské dílo a kvalita medu je taky sporná. Údajně podle rozborů vchází med ze zakladenych plastu mnohém lépe. Přednáška na YouTube Warren uly čas 2h 20m.+- . Ale chápu že v dadant systému bez mm by to jinak nešlo. D

Pokud nepoužíváte varroacidy, tak je med ze zakladených plástů podle mě skutečně zdraví prospěšnější - obohacený o malé množství bílkovin z košilek (sericyn, fibroin...), také více bílkovin z pylu/pergy. Tvrzení o vyšší kvalitě medu z panenských plástů je postaveno na údajně lepší chuti (subjektivní) a na absenci reziduí z prostředků proti varroáze.

Příspěvek: #166

(15.02.2024 23:00)Dast napsal(a):  Zdenek Barnat, prosim te, kolik ramecku tvoje vcelstvo postavi (zhruba/rok)? a jak predchazis rojeni?

V plodišti nyní už nestavím vúbec,to už mi do dúchodu vydrží. V medníku dávám 9 panenských plástú místo 11ti a tam když je snúška tak staví medníkové plásty do šířky. Rojení bráním velkým prostorem na pmavých plástech, mladými matkami a když už je to na rojení tak přeleták nebo rozebrání do ondělkú.

Příspěvek: #167

Čo sa týka rojových nálad je dobré si spraviť pre neveriacich jednoduchý pokus. Jednu skupinu viesť tak,že sa do plodiska nebudú pridávať medzisteny a druhú skupinu viesť tak,že sa do plodiska medzisteny nazebrujú. Potom po týždni spraviť kontrolu na rojovú náladu a výsledok bude každému jasný.

Příspěvek: #168

Přesně tak ,já když do svého velkého plodiště s komplet staršími plásty vložím do středu jednu mezistěnu ,vznikne na 90% rojová nálada. Když je nechám v klidu bez zásahu tak se nerojej . Ta jediná mezistěna naruší harmonji a zaběhlej pořádek.

U malých včelstev a klasického včelaření ,tam postupné vkládání i několika mezistěn funguje tak jak to všichni známe.

Příspěvek: #169

A ještě dodám skušenost, že pokud měníte matku za mladou múžete do plodiště zároveň vložit klidně i tři mezistěny a vše je v pořádku. S mladou matkou má včelsvo restart a velký elán a na rojení nepomyslí. Na výstavbu těch mezistěn musí být snúška nebo musíte přikrmit.

Příspěvek: #170

(15.02.2024 21:16)TomasK1 napsal(a):  ono to tak trochu i vyplývá z toho, co psal Zdeněk a Ivik, kdž odkazovali na "nevýměnu" díla v Austrálii, Novím zelandě, kanadě, usa a podobných končinách, kde se jim problémy s kleštíkem a přenosem nemocí skrze kleštíka teprve rozjížídí a z toho plyne, že dosud neléčili chemií (---rezidua ve vosku), neměli zárodky nemoci ve starém díle atd. hodně to zestručňuju, ale logiku v tom vidím.

V AU a na NZ toto může platit, protože do AU přišel kleštík teprve nedávno a na NZ kolem roku 2000, ale v USA a Kanadě je to, co píšeš, úplný nesmysl. Tam jsou mnohem dále co se týká virů navázaných na kleštíka a chemie v díle. To k nám úhyny na viry přišly až s velkým zpožděním po USA a Kanadě.

Příspěvek: #171

(15.02.2024 22:06)TomasK1 napsal(a):  To že pak kladou i do 100x / 1000x / 10 000x zakladené buňky, .

Délka vývoje dělnice se uvádí 21 dní. Pokud by matka hned po vylíhnutí dělnice nakladla další vajíčko, tak by se za 1 rok vylíhlo v té buňce 17 dělnic. Tedy využití buňky 100x bez přestávky, to znamená 5 a 3/4 roku, 1000x, to znamená 57 a půl roku a 10 000X znamená skoro 575 let nepřetržitého využití buňky pro líhnutí dělnic. To asi nebude moc reálné...

Příspěvek: #172

Holt to je praxe 100let na milionech včestev . Když jim to je těsný tak to vykoušou

Příspěvek: #173

(16.02.2024 7:07)Zdeněk Barnat napsal(a):  Přesně tak ,já když do svého velkého plodiště s komplet staršími plásty vložím do středu jednu mezistěnu ,vznikne na 90% rojová nálada.

To jsou tedy ty tvoje včely nějak slabé na nervy, když je rozhodí už jedna mezistěna. Já mám zkušenost, že včely takovou jednu mezistěnu do druhého dne rozestaví a jedou dál. Moje včely staví rády, kam jen to jde.

Navíc zajistit skladované 20 let staré plásty na podzim před zavíječem je oproti mladému dílu strašný opruz nebo ekonomicky nákladné. Takže dost včelařů takové dílo povětšinou ani neuchrání a prostě mu ho sežere motýlice. Ze zdravotního hlediska pak tmavé dílo jednoznačně výhodnější třeba pro rozvoj plísní nebo kumulaci spor zvápenatění aj.

Kdo taví, opravdu vidí, jaké "kelímky" i z 5 let starých plástů zbydou a jak včely vykusují a čistí. V tom souhlas s Tomášem. Pro mě je to evidentní, kdo to ale nevidí, ať věří, že včely vše vyčistí.

Příspěvek: #174

A kto sa tu baví o skladovaní černých plástov? Včely medzisteny stavajú že,no musí byť znáška že áno a treba sa pozrieť aj do profilu kto v akej hostinnej oblasti včelári a nerobiť zo seba múdreho a posmešne reagovať o včelách slabých na nervi. Niektorý si nevidíte ani na kraj nosa v tých svojich pravdách.

Příspěvek: #175

Nitro, Zdenda tmavé plásty neskladuje. Není třeba. Včely na nich zimují a ochrání si je samy. Medníky má nízké, panenské a tam je skladování bez problému.

Příspěvek: #176

Nitro, pouč mne prosím, co je na kelímcích, co zbydou po tavení špatného pro včely? Nějak tomu nerozumím, snad jen pro včelaře, že vytaví méně vosku.

Příspěvek: #177

Neviem- všetko je relatívne,pokial sa niečo nestane, myslím so včelstvami nejaké pohroma /neprajem nikomu/. To že je vosk zo starších plástoch, trošku tmavší /vytápam parou/ je aspoň u mna pravidlom.

Příspěvek: #178

Ano, ze starých souší toho moc nevytopíš, ale otázka zní, proč by košilky či tmavá barva měly být pro včely špatně? Zootechniku ať má každý svoji, ale nikdo neřekl žádný relevantní argument o škodlivosti tmavého díla. Padá tady jen argument o nějakém hygienickém hledisku, ale ničím nepodložený, jen stokrát od někoho opsaný. To jen k zamyšlení, zda se zbytečně nehoníte za něčím, co není.

Příspěvek: #179

Nemám nič proti tmavým plástom , zaplodovaným- dokonca som pred pár rokmi ako aj teraz spomínal, bojoval je dosť silne slovo lepšie povedané dôraz na zimovanie na zaplodovaných čiže tmavých plástoch, čierne mi fakt vadia po neradostnej situacii po jednom kupenom včelstve nejdem to rozmazávať,.. takže preto tvrdím že pravda je relatívna.. možno že som zabudol premiesť včelstvo s čiernych bohviekolko ročných či desaťročných plástov alebo chyba bola niekde inde- neviem. len tolko.

Příspěvek: #180

Tini - proč by měl X krát zakladený plást dát méně vosku než třeba 1 zakladený nebo nezakladený plást? Ta základní vosková konstrukce zůstává stále stejná.