Příspěvek: #41

je to MDF a ta má objemovku někde kolem 800-900 kg/m³ (takovej tlustej sololit)

hdf má objemovku 1100kg/m³ (používá se na plovoucí podlahy)

osb má objemovku asi 600-650 kg/m³ (to už znáte )

Příspěvek: #42

To nebyl překlep je to skutečně MFP, žádnej sololit:
http://stavebniny.baushop.cz/mfp-desky/w...p-desky-pd
Deska je v podstatě to samý, jako OSB, akorát má menší třísky a není rozdíl v pevnosti podél a napříč, jako je tomu u OSB.
Hustotu má taky podobnou.
Tady jsou hustoty dřev:
http://www.dokamen.cz/hmotnost.htm

Příspěvek: #43

Pavle sorráč - to je zasejc něčí výmysl, aby ušetřil při výrobě

no v podstatě to je o tom že než na nástavky totok tak nejlepší je vejmutovka - při vysušení na truhlářskou kvalitu (8-10%) tak váží cca 320 kg/m³. Akorát to nesmí dodavatel poplést jako u mě posledně a místo 1,5 m³ vejmutovky mě dovezli smrk = tak sem to ani nesundával z auta a hezky si to odvezli zpátky . Jen doufám , že to do brzo dovezou správně abych měl s čeho dělat nástavky. Pokud to nezvládnou zavčasu tak půjdu do poliše jak píše. p Šumera a bude klid.

Příspěvek: #44

Ahoj,
tak to doufám s tebou, že přijedou
Bo nejsem příznivcem polyše

Příspěvek: #45

(06.02.2012 16:51)Tomáš Blecha napsal(a):  Co se týká rohového spojení nástavků, tak je to na rybinu a ta by měla být ještě pevnější, jak na ozub..

Zkuste nástavek se spojením na "rybinový spoj" jako je na fotografiích a zjistíte, že vám to nepřinese výhodu oproti spojení na ozub zajištěnou buk. kolíkem viz. výrobce Nerad.
Rybina na přední straně zajištěna z čelní strany nahoře a dole nejspíš vrutem nebude žádné terno. Rybinový spoj (část zešikmení) kde dochází k přerušení vláken ve dřevě způsobí praskání a ulamování když budou pracovat boční stěny nástavku.

KUPTE; VYZKOUŠEJTE A NAPIŠTE MI, ŽE JSEM SE 100% PLETL!!!

Příspěvek: #46

Pro NB1:
Vyrábím si nástavky sám vše rybinový spoj a to co říkáte slyším poprvně, nikdy se mi nic neulamovalo či ani nepraskalo. Jistě však záleží na použítí materiálu..
Roh spoje zališťuji 40mm sponou
Podotýkám, že slíla stěny nástavku je 20mm.




P.S:Lepší foto jsem nenašel

Příspěvek: #47

Pánové lehce odbočím a trochu poupravím Vámi používanou terminologii.

cink=ozub = rybina

otevřený ozub

   

polokrytý ozub


  minipolokryteozuby.jpg (Velikost: 4,84 KB / Stažení: 1188)

ještě existuje varianta zakrytý ozub, ale ta po venku vypadá jako dřevo spojené na 45°


spoj čepovaný je ten co používá L. Nerad - to jsou na sebe poskládané čepy tzn vícenásobný čep a rozpor což představuje přesné pravouhlé provedení

spoj , kterým vy nazývýte rybinu asi myslíte spojení na drážku - nechci si zde hrát na chytrýho, ale aby jsme se zbytečně nezabývali maličkostmi a dúležité věci nám neutíkaly

Příspěvek: #48

No a k této diskusi můj poznatek.
Prvních 120 ks NN nástavků OPTIMAL s tl. stěny 25 mm jsme si pořídili někdy kolem r. 1986, vlastníme je tedy více než 25 let. Byly dělány způsobem tzv. polokrytého cinku na svislé cinkovačce Pionýr. Lepeno bylo tehdy velice módním a asi i dobrým lepidlem Chs EPOXY 1200. Nástavky byly dělány tak, že cink byl viditelný pouze zboku, tedy teplá stavba. Byl tak (včelnicové uspořádání) hodně chráněn proti povětrnosti. Přesto se po cca 5 - ti letech nástavky začaly rozlézat. Proto jsem přistoupil k řešení nástavky truhl. ztužidlem opětovně (nasucho) stáhnout a v každém rohu probít 63 mm hřebíkem. Bez jakéhokoli problému slouží dodnes, životnost lze odhadnout tak min. na 50 let a více. Jediný nesignalizuje že by měl i v dohledné době jakýkoliv problém.
Protože po čase jsem přístup na tuto cinkovačku ztratil, začali jsme nástavky dělat systémem pera a drážky. Lepeno dispersním lepidlem, nástavky byly navíc hned při montáži staženy 8 ks šroubů 5 x 60 mm s dvoutřetinovým závitem s předvrtáním. Staženo docela poctivě, tzv. na krev. Tyto nástavky (cca 600ks) máme sice jen asi 10 let, ale z hlediska životnosti o nich zjevně platí totéž, co o cinkovaných. Zatím ani jediný náznak problému.
Pro další série nástavků jsme pořídli tzv. ozubovací stroj, tedy frézu, která umí najednou vytvořit ozub na celém čele spojovaného prkna. Tedy systém, jak se dělají klasické šuplíky. Protože se chci vyhnout hřebíkům, jediný možný způsob zjištění je v rozích zaklíženého nástavku vyvrtat otvor a vlepit bukový kolík. Způsob, jaký používá př. Nerad.
Existují asi i jiné způsoby spojení, ale je třeba si uvědomit požadovanou tuhost nástavku např. při manipulaci s plným N medu nebo plodu, stav, kdy uvnitř je vlhkost kolem 95% a venku na spoj praží sluníčko. To pak jakákoliv sranda končí.
iRP

Příspěvek: #49

(09.02.2012 22:17)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  ... stav, kdy uvnitř je vlhkost kolem 95% a venku na spoj praží sluníčko.
iRP

Mohu se zeptat, kdy u Vás dochází k situaci, že uvnitř úlu či nástavku máte 95% vlhkost...?

Příspěvek: #50

Bobr ' napsal(a):  spoj , kterým vy nazývýte rybinu asi myslíte spojení na drážku - nechci si zde hrát na chytrýho, ale aby jsme se zbytečně nezabývali maličkostmi a dúležité věci nám neutíkaly

Upřesním co je rybina.
Rybina ja profilová drážka buď jednostraná nebo oboustraná která je rozšířená směrem do materiálu tedy do ní nelze protikus narazit jako u čepu a dlabu ale musí se do ní zasunout.Spoj je to velice pevný nehodí se však jak spoj rohový používá se spíše jako spoj plošný či svlakový hojně využíván při výrobě klasických necek.Lepší pro rohové spojení jsou již zmíněné ozuby či opakovaný čep a dlab daším klasickým rohovím spojením je spojení na kolíky.Samozřejmě je třeba přihlédnout k možnosti vnějších vlivů.Toď z učiva pro truhláře které jsem pochytil téměř před čtyřiceti lety.:-)Dnes se hojně používá hřebík či vrut tedy spíše tesařské spojení někdy se kombinuje s kolíky.Vrut se mi jeví jako dobré spojení pro venkovní použití a pokud se k tomu přidá ještě nějaký spoj pro stabilitu tak to vydrží desetiletí

Příspěvek: #51

Když už se tady tak krásně prudí , přidám se taky.
Toto je rybinový spoj

   

a toto cinkový

   

Příspěvek: #52

To horní jsou tzv. rybinové ozuby.Ty horní vpravo a dole vlevo jsou jsou rybinové ozuby polokryté. Ještě se dělaly celokryté,to znamená,že ten tmavý přířez by pak neměl ty rybiny skrz podobně jako je to u toho světlejšího.Nejtěžší jsou ty odkryté,protože je vidět každá škvírka. Vzpomínám jak jsme je na učňáku"šťourali" dlátem,aby nám pak s tím mistr praštil o zem,když to nebylo OK. Dvě prkénka jsme tak postupně zkracovali a zase znovu spojovali celý den. Ručně vysekané ozuby jsou takové "gró" truhlářské práce. "Cinkování" je starý truhlářský termín pro výrobu ozubů všeobecně,jestli se dobře pamatuju.Hotovým ozubům se pak říkalo cinky.Ty dole jsou ozuby rovné(přímé).Ty mohou být rovněž samozřejmě,podobně jako rybinové, polokryté i celokryté. Dnes se používají i frézy,kdy jsou ty ozuby úzké a je to spíš něco jako nekonečný spoj,než ozuby.Používají vzdáleně podobné u výroby rámů na dřevěná okna.Jinak tam je ještě obrázek s rybinovou drážkou.Ve starém nábytku se takto připojovaly police k bokům.Také se takto podobně vyráběly svlaky(příčná prkénka třeba ze spodu stolní desky,aby se nekroutila).

Příspěvek: #53

Keď už tu tak pekne rozoberáte rohové spoje, aký je váš názor na perodrážkový spoj rohu nástavku, aký je uvedený v dokumentácii v technických výkresoch? Prvú sériu nástavkov som vyrobil s týmto spojom, rád by som sa dopracoval aj k rybine či čapovanému spoju, ale zatiaľ na to moje technické vybavenie a skúsenosti nemajú.

Příspěvek: #54

Zato při stavbě roubenek je rybina typický rohový spoj...

Proč je z pohledu truhláře jako rohový spoj nevhodná? Používá se tak docela často...

Příspěvek: #55

Zajímavá nástroje na různé spoje nabízí fa. IGM
osobně mě zaujaly tyto nástroje, dále pak tyto a tyto.

Příspěvek: #56

U roubenek to je tesařina a ty rybiny jsou složitější.Bývaly se zámkem či bez.Jsou někdy skosené jakoby všechny plochy.Je jich těch spojů více.Také bývaly i rovné.Rovněž se zámkem či bez zámku atp.Bývaly také všechny,tak jak byly sesazené,shora provrtané až dolů a zafiksované vlastně takovou dřevěnou holí natlučenou do otvoru.Říkali tomu "roubík".Pokud mohu mluvit za sebe,tak to docela obdivuji jak to tehdy vymakali.Dnes jsou na to mašinky a je to hned.

Příspěvek: #57

Pokud to budu dělat jako profík, tak se nesmím za nástavek stydět. Proto cink, rybina atd. Pokud to mlátím doma na koleně. tak proč si komplikovat život. Investice do strojního vybavení a moře času. Já je dělám jako jdjd a jsem spokojen. Faktem je, že mi na ně moc neprší a asi bych zpíval jinak být někde v lese. Ale těch deset let v pohodě vydrží a jsou jen na tupo, ani nemůžou nelákat "naše nenechavce". A v případě spálení, mě tolik srdce bolet nebude.

Příspěvek: #58

(10.02.2012 10:00)Š.J. napsal(a):  Keď už tu tak pekne rozoberáte rohové spoje, aký je váš názor na perodrážkový spoj rohu nástavku, aký je uvedený v dokumentácii v technických výkresoch? Prvú sériu nástavkov som vyrobil s týmto spojom, rád by som sa dopracoval aj k rybine či čapovanému spoju, ale zatiaľ na to moje technické vybavenie a skúsenosti nemajú.

Jediný technologicky správný spoj masivu jsou v tomto případě ozuby.Bohužel.Ještě by se možná nechal zkolíkovat,ale to se spíš používalo u konstrukčních desek (dřevotříska atd.) u nábytku.Další truhl. zásadou je to,že vruty a případně hřebíky(těm se staří truhláři vyhýbali jak čert kříži) musí jít vždy kolmo k vláknům.Nikdy ne do čela.(Hřebíky byly pro truhláře něco podřadného) Čelo přířezu(tam kde jsou kolmo přerušená vlákna) se ke spojování nepoužívá.Nemaže se lepidlem a ani se k němu nic nepřilepuje.Proč? Protože to nedrží.Čela si truhláři nevšímali,protože je to část přířezu,která se nedá použít ke spojení.Veškeré ozuby a čepy se mazaly klihem.A to pouze na styčných plochách(na vláknech),nikoliv na čele.Za to jsme dostávali jako učni pohlavek.
Je ale otázka jestli lze tyto zásady realizovat ve včelaření.U těch nástavků by to bylo vhodné,ale musí mít na to mašinu.Někteří výrobci užívají ozuby a čepují i rámky. Mám čepované rámky od jednoho výrobce a ty by asi šly i normálně klížit bez hřebíků podle správných truhlářských zásad.Má to pěkně na těsno,tak akorát.Nevím.Já je zbouchnul hřebíčky.

Příspěvek: #59

Ja mam niektore nastavky zbite na tupo klincami uz vyse 20 rokov a vecsina je v pohode. Rozhodujuce je mat dobre vysusene dosky, z ktorych nastavky vyrabas.

Příspěvek: #60

Dovolím si ešte jeden dotaz ohľadom kvality dreva, resp. miery jeho vysušenia. Pán Sedláček na svojom webe píše, citujem:
"Další zimní prací je doplnění řeziva lípy a borovice vejmutovky. Toto dřevo ze zimního kácení je možné po roce venkovního sušení použít jak pro výrobu rámků, tak i nástavků."
Čo si o tom myslíte? Stačí rok takéhoto sušenia? Všade sa píše, že treba použiť drevo sušené v sušiarni, tu zase "starý" praktik píše že nie. Na druhú stranu, v úli je dosť vlhko, takže by bežná vzduchosuchá vlhkosť nemusela až tak vadiť, drevo tú vlhkosť zvnútra úľa aj tak znova natiahne. Alebo nie?