Já už to tu psal dvakrát, tak ještě jednou: dr. Dubná na přednášce v Brně o tomhle mluvila a srovnávala výskyt laktobacilů a bifidobakterií v trávicím traktu včely při zimování včel na cukru a na medu, přičemž při zimování na medu byl jejich výskyt mnohem příznivější. Tohle ale není můj obor, takže jen referuji. Nezbývá, než počkat na další číslo MV, kde budou teze toho referátu publikovány. Zjištění je to ale velmi podstatné, soudím já ...
Myslím si, že jsem to tu už někde psal. Paní Dubné jsem dodával loni v zimě včely, které celoročně žijí jen na medu. Záměrně jsem vybral včelstva na stanovišti, kde nemohly být výsledky zkresleny vyloupením včelstev zakrmených na zimu cukrem. Výsledek byl ten, že hladina latobacilů mých včelstev byla ve srovnání s těmi zimovanými na cukru řádově vyšší. Mnohem bohatší byla i struktura. Dokonce prý byly takto objeveny neznámé kmeny laktobacilů. Jen pro ptředstavu. Např. ledová úroveň laktobacilů mých včelstev byla cca stejná jako červnová u včelstev zimovaných na cukru. Aby jste si uměli představit, co to znamenalo v tomto případě.
Moje včely odebrané začátkem ledna žily zdravé v klíckách mimo chomáč přes měsíc, než jim výzkumnice ustřihla pro své pokusy hlavy. Včely odebrané z včelstev zimovaných na cukru v klíckách po cca týdnu dostaly nosemu, pokálely se a zemřely.
To jsou praktické dopady zimování na medu. Při jarním rozvoji to představuje cca rozdíl i 1kg včel týdně při stejném nebo i menším množství plodu u včelstev zimovaných na medu proti těm zimovaným na cukru. Jinak souhlasím, že si každý musí najít svojí cestu a celkem rozumný, pro něj přijatelný kompromis, jak uvedl např. př. Křapka.
Leoš Dvorský
Ale to ešte neznamená, že to bolo len preto, že zimovali na zimu, mal ste p. Dubnej dodať svoje včely zazimované na invertobvanej sacharóze a potom robiť pokus.Potom ba bol pokus preukazný. Takto mám pochybnosti.
Pozoroval som svoje včely zazimované na mede a sacharóze, najskôr spotrebovali cukrový invert a až na jar sa dostali k medovým zásobám a posledné zimné včely som pozoroval pri výletoch z úľa koncom apríla a zač. mája. Takže boli maximálne dlhoveké, samozrejme niektoré uhynuli i skôr. Anton
P.s. Je to príliš zložité!
Vsechno je stejne veci nazoru. Med je prirozena cesta a cukr polidstena cesta.
Obe funguji,ale pro mne ta moje cesta je med
A kolik sezon jsi již na medu zimoval Stando, že máš už svoji cestu?
Presne ti to povim ( ono to logicky vyctes z meho profilu). Jeste zadnou,ale jsem tvrdohlavy natolik ze se rozhodnu
pro vec ktera pro my holky je dle myho nazoru ta nej alternativa! Nerad delam veci pres kopirak a taky nerikam ze priste to neudelam jinak. A to je ma cesta zacatecnika kterou nikomu nenutim
Kazdej to dela jinak a vsici spravne
V hlave me hloda jeden cervik s otazkou. Bude asi plna nelogickych chyb,ale tu je a predem dik za reakce.
Modelovy priklad:
Na jare pristiho roku 20 vyzimovanych oddelku jednoho nastavku 39x24 o deseti ramcich.Z kazdeho tohoto vcelstva si udelam po dvou triramkovych oddelcich v kvetnu (kdyz bude vse ok).
Med od nich vytacet nebudu ,jen je zesilovat.
Jake bude potom zimovani? Muzu je nechat zimovat tak jak jsou ( za predpokladu dobrych mednych zasob) ? Nebo musim udelat jeste nejake jine kroky? ( tyka se to tech 20 vcelstev)
Už samotná tvorba oddělku prakticky zavrhuje zimování pouze na přinesených zásobách.Pokud tvá otázka směřovala do této oblasti ?Již od počátku spotřeba zásob bude nestejnoměrná stejně jako růst včelstev.Přeci jen budeš tvořit oddělky z minima a ty k růstu potřebují spousty zásob které si sami obstarávají jen otížně a pomáháme jim prakticky stálím krmením .Riziko nedotahnout tvorbu oddělku až do konce a v nevhodné době ponechat oddělek svému osudu je příliš velké ty potřebuješ mít do jara silná včelstva a né přežívající slabochy.A bát se celou zimu že vymřou hlady tak to určitě nestojí za to .Jak jsem se již zmínil krmím prakticky neustále i když jen malé dávky ,většinou již mnoho na dokrmení nepotřebují.Pokud k nim budeš přistupovat v tomto smyslu tak nevím proč by neměli normálně zimovat.
Co se týče vytáčení medu s oddělku ve stejném roce jeho utvoření by bylo dle mého názoru barbarství a nejsem si jist zda to vůbec někdo vzhledem k metodě tvoření oddělků praktikuje.Jiné je to u raných rojů či záložních matek v malích úlech ,ale to je mimo téma.
Cukr versus med z pohledu radiovitality.
cukr - vykazuje málokdy 1 000 A°, spíš se blíží k nule
med - má radiaci 5 – 8 000 A°
zdroj: MUDr. František Kahuda, DrSC.
Kahuda Kahuda co ti na to asi řeknou biomedaři.Já si hned říkal že je u těch včel nějak lépe vidět.Med mi chutná třeba začnu svítit má to své klady při dnešním zdražení energie.Připadá mi to jako s živočišným tukem jeden tvdí že je skoro jedovatý a druhý že je to to nejlepší mastidlo.Ono je těch jedovatých-zdravích potravinje nakonec přehršle že
Tak nevím jestli už ty dva příspěvky výše nepatří spíš do tématu včelařské vtipy. Ale logiku to má včelám ten med na zimu víc topí.
nejsem atomový fyzik abych to mohl vyčíslit.
Část zimy bez plodu je období, kdy i silně infikovaná včelstva jsou bez klinických projevů moru včelího plodu. "Jarní" plod pak onemocní v případě, že v krmení je větší koncentrace spor, než larva v daném stadiu vývoje toleruje. Potravu larvy dostávají pouze ze zimních zásob.
Nevím, jestli už někdo zjišťoval, zda v případě nálezu spor v zimní měli jsou větší koncentrace spor v medu, nebo v cukerných zimních zásobách.
Výsledky by mohly podpořit zimování na medu, ale i naopak.
Jazýčkem na vahách mohou být právě probiotické mikroorganismy. Hladiny v medu a cukerných zásobách jsou nesrovnatelné. Tlak spor je však i přes zimu silný z prostředí i když si neodvažuji tvrdit, jestli je větší množství spor v prostředí úlu - dílo po plodu, povrch těl včel, rámky atd, nebo počet spor v medu. Spíš bych si tipnul že to v medu bude méně. Ale to obrovsky zajímavé je právě možnost díky medu a probiotikům pro včelstvo - vzdorovat svým hygienickým chováním a díky příznivé mikrofloře i většímu tlaku spor. Pokud se však sejde včelstvo se špatným hygienickým chováním, zbavené medu a nakrmené cukrem, plus včelař, může z toho být katastrofa. Nejen proto, všem doporučuji, aby si celoroční provoz včelstev na medu každý začal alespon zkoušet. Myslím, že budou mnozí překvapení, že to zdánlivě nereálné je možné...
Zcela bez zaváhání bych si přisadil na to, že větší množství spor bude ve vlastním prostředí úlu. Již méně bych si byl jist, že tyto spory, které "špiní" prostředí úlu, se dostanou do krmení larev tak snadno, jako ty, které jsou přímo v zásobách. A vůbec si nejsem jist, jestli by se jich více našlo v zásobách z cukru, nebo v medu.
Probiotikům přeji, aby splnila očekávání. Zatím to však jsou (přes výzkumy paní doktorky Dubné) pouze očekávání.
Dnes mne navštívil Milan M. z nedaleké vesnice, který hodlá po delším období opět začít včelařit, k mé radosti na stejném systému jako já. Dobře jsme pokecali a napadla nás taková otázka - na čem zimovala včelstva v časech protektorátních, když bylo málo cukru a jen na lístky? Pamatují si to nějací pamětníci, nebo pamětníci pamětníků?
Zcela jistě, zimovala na jejich přirozené stravě, tedy medu. Z vyprávění dědečka, který byl totálně nasazený v Reichu, nebyl cukr ani do melty. Natož několik desítek kg pro včelstva. To samé potvrdila i babička, ta zůstala v protektorátu v Praze a o cukru si mohla nechat zdát.
Ani jeden ale nebyl včelař, takže těžko říci, jaká další byla omezení pro včelařinu, zda nebyla redukována včelstva na osobu, či zda se nemuselo povině odevzdávat určité množství (většinu) získaných surovin protektorátu. (podobně jako to bylo později za komunizmu).
Něco přidám, co jsem se dověděl, aniž bych svého dědečka, kdy potkal. Včelařil na Těšínsku, v době těsně po Guido Sklenarovi. Co jsem slyšel, tak, v té době patřil mezi zakladatele „moderního“ včelařství ve Slezsku. Rámky v té době byly přibližné velikosti A5. Za 2. světové války byl povolám do německého vojenského námořnictva „Kriegsmarine“, odtud byl vrácen zpět domů, z důvodu, že Němci potřebovali med. Musel však splnit stanovené dávky medu pro německou armádu. Na toto dostával příděl cukru (dokrmovalo se tak cca do 5 kg na včelstvo). Výnosy medu v té době byly 5 -7 kg ze včelstva. Obhospodařoval cca 50 včelstev, v porovnání s dnešní dobou to byla taková skoro "divočina". V meziválečném a válečném období se včely údajně dokrmovali nějakou náhražkou podobnou melase (mělo to svůj název), dokrmovalo se před úly, z části se zimovalo na medu. Mřížky v těchto poměrech neexistovaly, točilo se částečně i s plodem. Děda zemřel v roce 1956 a já jsem znovu obnovil u nás včelářství po 54 létech.
Cukr byl dotován a na příděl, bylo z toho, jak už to u náš bývá, řada "tipů a triků", takže u mnohých "členů" byl důvodem členství ve spolku a včelaření právě ten levný cukr. Říkalo se jim cukráři. V naší spolkové kronice (Včelařský spolek pro Dobřichovice a okolí) je o tom dosti zápisů. Uvedu pro příklad dva kousky z r. 1934:
Nový výbor schválil člen. přísp. na rok 1935 opět Kč 23,-, bude vybrán při přidělování cukru, kdo do 15. prosince nezaplatí, bude z členství vyškrtnut. ...
Ze zprávy předsedy o činnosti spolku za rok 1934: 2/3 z celkového počtu členů jsou včelaři „cukráři“, kterým jde jen o příděl cukru, o včelstva se nestarají, podbízejí cenu medu, na schůze nechodí. Bude třeba jim připomenout jejich povinnosti. Pro 362 včelstev obdržel spolek 4200 kg cukru.
Jiří
(17.12.2011 6:47)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Pro 362 včelstev obdržel spolek 4200 kg cukru. Jiří
Kolik že to byl (chtěný) průměr na jedno včelstvo? Skoro stejné, jako dnes, samozřejmě s ohledem na technologii r. 1934. I kdyby, jak píše Jiří, ne vše skončilo ve včelách.
iRP
(15.05.2012 9:01)PetrM napsal(a): [ -> ]Sám jsem zastáncem zimování na medu, ale rozhodně bych nenazýval lamou ty, kteří zimují na cukru.
Někdo obětuje těch pár kilo medu pro zdraví svých včel, někdo raději ten med prodá, koupí cukr a dá si s tím tu práci při krmení. Každý dle svého uvážení.
A jsme úplně mimo téma o výhodné ceně cukru
Prosím admina ať to případně přepošle jinam, kam to patří. Na jakém medu ale zimovat? Podle toho co jsem slyšel není medovicový med úplně ideální jako zásoba na zimu. Uskladnit tedy květový a pak rámky na zimu vrátit?