Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Stejný bordel jako u nás. Vrchnost si dělá, co sama chce, včelař nikoho nezajímá.

(03.05.2012 0:19)Milan Krokavec napsal(a): [ -> ]Len pre informáciu v SR dotácia pre začínajúcich včelárov bolo schválené (pre SZV) úľové zostavy Langstroth a "B".
Ani Optimal ani Čechoslovák......

Na tento príspevok som už reagoval do iného, "slovenského" vlákna...

chci si udělat nízké nástavky -medníky. Mám nástavky 37x30. Nízké se dělají 37x15 nebo je daný nějaký vzorec co je "polovička" (co je při připližně poloviční výšce optimum)
další dotaz: když mám ty 37x30 zateplené, musí být i ty polonástavky - medníky?

radšej 37x17cm (je síce pravda že 2x17+1=35cm je dosť rozdiel oproti 30cm vysokého rámiku), ale po mojích skromých skúsenostiach kombinovania 2x 3/4LG s rámikmi/NN s CS 37x30 vyšlo jedno, že prekladať potom takto skombinovanú zostavu bude vždy problém (mojím matkám sa takýto jeden hlboký plast viac páčil ako veľajšie LG čisto nové rámiky)

Dobrý den ,

Asi Vás zajímají výhody čechoslováka , protože ho máte . Tento úl má vysoký rámek , výhoda tohoto rámku je poměrně rychlý rozvoj na jaře. V takovém úle se vyplatí včelařit v oblastech , kde jsou silné medovicové snůžky. Zazimujete poměrně slabé včelstvo , které Vám bude v květnu růst a pak v červnu bude mít dobrou sběrací motivaci pro medovici na rozdíl od silných včelstev, které jsou bez zásahu včelaře už za vrcholem. Typické využití jsou střední lesnaté polohy ČR bez řepky. Tmavý med se dobře prodává a menší včelstvo potřebuje méně cukru na zimu. Úl musí být dobře zateplený což je. To je asi moje rada kde využít tyto úly.

Vo vseobecnosti ako vysoky ramik este vcely vystavaju bez toho, aby sa im zbortil? Ma niekto skusenost napr. s 35 cm a viac vysokymi ramikmi?

35 cm vystavajú bez problémov. Viac som neskúšal, ale myslím, že nieje problém ani viac. Ide o to, ako plást prilepia na steny úľa, resp. rámiku (ak by vôbec niekto taký dlhý rámik skúšal). A samozrejme ide o to, ako sa s ktorou veľkosťou plástov manipuluje.

(25.01.2013 10:14)Scipio napsal(a): [ -> ]Vo vseobecnosti ako vysoky ramik este vcely vystavaju bez toho, aby sa im zbortil? Ma niekto skusenost napr. s 35 cm a viac vysokymi ramikmi?

..cele Maďarsko(42x36)..na Slovensku to bola rm"C",ja mam 42x35,vo vynimocnych pripadoch sa stane že sa zbortí plást,prakticky v min.roku sa mi to stalo prvy krat,úle celý deň na slnku,mimoriadne horúčavy,a vystavane medzisteny cele zanesene medom..často sa mi stáva,že pod rámikom mi vystavajú 5cm trubčiny a potom vyberám plást 42x40

Nadmořská výška 550 m. Provádím letos porovnání. Dva Čechoslováky. Jeden nová matka F1 Singer, jeden nová matka rojového púvodu. Zimování bude v jednom nástavku.
Jarda

Chtěl jsem se zeptat pamětníků, proč vlastě byla zvolena délka rámku 37cm pro úl, který měl ambice být jediným úlovým systémem na území tehdejšího Československa? Z čistě technického hlediska to postrádá logiku. Pokud soudruzi dostali zadání vymyslet úl, který nahradí České 39*x a Slovenské 42*x tak bych asi nešel do kratší loučky, ale naopak do delší. Tak jako já nemám problém 39*x převěsit do Langa, když ke stávajícím rámkům přiheftnu pomocí stahovacího pásku delší loučku, ale naopak to je složitější, tak podobně soudruzi znesnadnili přechod na Čechoslovák jak jedněm tak druhým. A pokud nebyl přechod maximálně jednoduchý, tak to byl začátek konce nové úlové sestavy. Tedy proč soudruzi zvolili 37cm a ne 42cm či něco ještě delšího? To by přechod usnadlilo a třeba by se Čechoslovák opravdu ujal. Takhle byl podle mě odsouzen k zániku hned na začátku.

Vtedajšie poznatky o tvare plodového telesa boli prezentované ako guľa, teda štvorec rámik mal byť najbližčie ku kvadrátu, preto bola daná vonkajšia výška rám0ika 30 cm a dĺžka 37 cm, plocha plásta obojstranne 19,8 dm2, celkom 198 dm2, Pritom čo bolo na odobra na šírke miere B a českej, to im bolo pridané na výške. A nebol to žiaden diktát " z hora", ale vychádzala z vtedajších poznaní, plocha miery B bola je 20 dm2, úľ český len 170 dm2, vtedy komisia usúdila (teda nie "súdruzi"), že je to málo (-1,5 dm2). Ešte niečo dodám, pri miere CS úľa vychádzalo včelárenie z dvojpriestorovej úľovej zostave, pri úli optimal sa vychádzalo zo slovenskej B miery, ale výška sa stanovila na 17 cm a zostava pozostávala z dvoch debničiek a nad materskou mriežkou 2 až 4 debničky, čiže princíp viacdebničkový. Takže každý si môže vybrať.

Ja sám som ostal na pri miere B ale veľa včelárov v tej dobe u nás prešlo na ČS a včelária v nich dodnes a úľ si pochvaľujú.

Je tu na fóre niekto, kto používal čechoslováky a vymenil ich za iné úle? Prečo sa pýtam... V mojom okolí sú včelári, ktorí už dlhé roky včelária v CCh a nedajú naň dopustiť. Zatiaľ čo včelári s inými mierami kadejako zamýšľali, skúšali, uvažovali o zmenách..., ale "čechoslováci" nikdy... Zaujímavé... Ale môže to byť skreslené len mojimi nie obsiahlymi kontaktmi...

Antone, jestli to dobře chápu tak při vývoji Čechoslováku byl hlavně kladen důraz na to aby bylo jednoprostorové plodiště s čtvercovým rámkem? Tedy něco co už i v těch padesátých letech začalo být překonané, neboť už existovaly B-10 na Slovensku (z kterých vyšel optimal), tak Zandry v německy mluvících zemích, či WBC v Anglii o Langu nemluvě. Tedy konstruktéři se spíše koukali vzad, než dopředu a kolem sebe. A to že vyvíjí nový typ úlu, na terý budou muset včelaři přecházet ze stávajících RM je evidentně také netrápilo. Tedy otázkou je zdali Čechoslovák měl být opravdu ten úl, který měl sjednotit České a Slovenské RM, nebo si jen vývojáři sestavili úl a věci kolem neřešili.
Co se týče referencí, také znám plno včelařů, kteří si pochvalují budečáky, ale otázkou je zdali vyzkoušeli něco jiného a mají srovnání.

Vznikla na to tehdy federální komise - to snad stačí na vysvětlení.

Asi není špatný. Ale tady jde o problém, že k rámku vznikl jen jeden typ úlu.

A vlastní výhody z hlediska včel jsou irelevantní - rozhoduje podpora na trhu. Tu tehdy neměl skoro žádný úl. K žádnému se nedalo skoro nic koupit, všechny byly drahé.

Navíc pokud se nepletu to mělo pevné neoddělitelné dno, těžký jak pra... a teplá stavba. Takže jen dřina.

Takže proč přejít na 37*30, když byl v ČR 39*30 a na Slovensku dostačující systém od A do C. Hlavně přes Bé.

A začaly nástavkové systémy a s jednoduchou stěnou. Takže ti co chtěli podstoupit změnu šli obvykle jinam.

Problém je, že sehnat nějakou kvalitní literaturu ke studiu tématů "ůl Čechoslovák" je velice těžké, až nemožné. A tak nezbývá, než se spoléhat na paměť pamětníků.

Než jsem si zvolil rámkovou míru 37x30, šla mi z toho hlava kolem. Pokud bych uvažoval, že se včelaření budu chtít mít na bussines, šel bych do rámkové míry 39x24, i když je dle mých informací nepříliš vhodná ke kladení matky, jelikož ta raději klade v kruhu na celistvém plástu a také je nevhodná k zimování, jelikož se do jedné bedny nevleze dostatek zásob, o včelách nemluvě.

Někteří včelaři řeší nevhodnost této rámkové míry větším plodištěm o rozměru 39x30 nebo 39x27 (možná 27,5), ale už zde vyvstává problém dvou rámkových měr a problém s obměnou plodiště, jako u všech dvou-rámkových měr v jedné sestavě.

Takže nakonec jsem se na podkladě dostupných informací rozhodl pro rámkovou míru o výšce 30 cm a dále jsem řešil, jestli o šířce 37, nebo 39. Nakonec jsem se rozhodl pro šíři 37 a to z důvodu, že nechci včelařit na kšeft, ale když už to dělám tak chci, aby se ty živé bytosti cítili co nejlépe. Proto také včelařím bez mateří mřížky a šíře rámků 37 je prý výhodnější, protože včely jsou z přírody zvyklé na úzký a vysoký komín. Je to logické, protože když si v dutině stojatého stromu postavili dílo, lezly po něm nahoru kde měli zásoby na zimu a plod dole. Ony totiž nejsou blbé a vědí, že teplo se drží pod stropem. Také si docela dobře nedokážu představit strom, o šířce dutiny 42 cm, jaký by to musel být obr, a kolik by jich muselo být, aby včely po tak dlouhou dobu přežili ve volné přírodě. Sekvoje jsem v našem středoevropském pásmu nezaznamenal.

Navíc je zda další výhoda, co se týče hmotnosti, pokud bych chtěl jít do polorámků 37x15. Je pravda, že rámky 37x30 jsou těžké, ale v mém věku to není zatím problém. Časem si koupím ometač a to bude fičák. Dále je zde nezanedbatelný parametr, kterým je pořizovací cena. Výrobní náklady na jeden zateplený nástavek jsou skoro stejné, ať už je rámek jakkoliv vysoký. Nejdražší na tom je rám, pak obití a pak izolace. Dovolím si srovnat RM 37x30 a 39x24. Já používám 3 bedny o RM 37x30, což je výška 90 cm. Aby jste dosáhli stejné výše, tj. přibližně stejnou plástovou plochu, museli by jste na sebe dát 4 bedny RM 39x24, což by činilo 96 cm, což je sice o 6 centimetrů více, ale také je to více o cenu jednoho nástavku, to vše násobeno počtem včelstev. To je také důvod, proč se mi stále nechce jít do nízké výšky rámků, protože to navíc znamená dvakrát tolik práce, protože namísto jedné bedny musím manipulovat se dvěmi, což není tak hrozné, ale namísto 11 rámků bych musel manipulovat už s rámky 22. Při současné ceně rámku cca 8,50,- Kč vysokého a 8,- Kč nízkého, to vše krát počet včelstev..... no nevím, ale asi to budu ještě dlouho zvažovat. (viz: http://avos-vyrobce.webnode.cz/ceniky/) Zákazníci ve zdejších krajích na druhový med příliš neslyší a dokáží poznat leda tak med světlý a tmavý, kdy tmavého není nikdy dost. Mě to nevadí, květový mi chutná více a tak mi ho víc zůstane.

No a také prý byly provedeny nějaké srovnávací výzkumy, týkající se výhodnosti úlu o výšce plástu 30 a šíři plodiště 37 a 39 a prý z toho vyšla šíře 37 lépe, co se týče spotřeby zásob.

Ostatně i praktické zkušenosti mých kolegů, v cca. mé nadmořské výšce kolem 400 metrů nad mořem a výše, v Jesenickém zapadákově, jednoznačně mluví pro úly zateplené, prý stačí 3 cm polystyrénu. Poznatky kolegy včelaře se 60 včelstvy svými a dalšími včelstvy jeho otce jednoznačně mluví pro zateplené úly, jelikož jarní rozvoj, ten se opravdu, ale opravdu nedá srovnávat. Co se týče výnosů, tak o tom budu hovořit, až se o tom sám přesvědčím, jelikož včelaři jsou v tomto ohledu stejní, jako rybáři. "V těch mejch zateplenejch to bylo nejmííííííííííííííň a možná ještě víc kg medu, kdy druhý v nezateplených měl ještě o pět kilo víc...."

Dále je sice pravdou, že včely nezahynou zimou, ale hladem na zásobách, ale na těch zásobách zhynou hladem proto, že jsou zmrzlé jak rampouch a bohužel sosáky nemají dlouhé přes celý úl, aby na ty zásoby dosáhly, takže tak. Navíc v místních poměrech sněhu do konce června je problém i co se týče teplot, kdy včely z dřeváků vylétají po prohřání sluncem ven za vodou, aby se již nikdy nevrátili, zatímto ty z "ledniček" vesele lebedí a nenechají se napálit rozmary počasí, tj. prohřátím sluncem, když vzduch se rovná teplotě sněhu všude, kam až oko dohlédne.

Takže abych to shrunul, výhody Čechoslováka a ještě k tomu zatepleného, spatřuju hlavně v tom, že matka může klást na pro ni lépe vyhovující ploše plástu, tj. vysokém, úl je vnitřním prostorem užší, což včelám umožňuje lepší využití komínového efektu při relativně malé ploše stropu - tj. lepší jarní rozvoj, a dale také, při použití polorámku se včelař dostává na bezkonkurenčně nejlehčí váhu rámků a jeho nástavku. Ostatní polo/rámkové systémy mají hmotnost bedny s plnými rámky stejnou, jako rámková míra 39x24, protože mají cca. stejnou plochu plástu. Ti co tyto polorámky využívají tvrdí, že se to však lépe nosí, díky širšímu rozměru.

No a poslední argument, proč Čechoslovák, je ten, že jsem v nějaké starší publikaci četl, že matky nerady kladou do rámků 15 cm a nižších. Do 17 cm vysokých však už také kladou, byť hůře. Toto tvrzení jsem si nemohl nijak ověřit, ale předpokládám, že pokud dám včelkám dvě bedny plodiště o celkové výšce 60 cm, že si s tím docela dobře s rezervou vystačí a pak, když přidám jeden polorámek (a pak třeba i druhý polorámek až nějak zkousnu tu cenu 2v1) získám tím snad druhový med, ale hlavně, pokud bude slabá snůžka, tak mi včely zanesou a zavíčkují celý nízký rámek, respektive většinu, a já získám kvalitní med. Letos jsem měl totiž problém, že snůška byla pekelně slabá a tak bylo medu v některých nejvyšších rámcích opravu poskrovnu, tj. sem a tam, jako když se plivne do ventilátoru.

Takže očekávám, kdo se mi tuto mou argumentaci pokusí rozbít jako první. Langstroťáci to však u mě mají předem prohrané Přeji všem, pěkný den.

Jednou z veľkých vecí vo včelárstve je veľa spôsobov ako včely môžu byť uložené. Jednotný úľ 37x30, slovenské národné Béčko 42x27,5, aj český národný Adamcov úľ 39x24, (ale aj Dadant, Lang a ostatné široko nízke plodiská), sú na ležato položené plodiská (hniezda s úzko vysokými plástami) včelstiev žijúcich v košniciach a v klátoch. Konštrukcia každého plodiska je daná včelím chumáčom, ktorý sa rozťahuje a sťahuje v lete aj v zime v limite plodového telesa s priemerom približne tých 30 cm a výškou asi 40 cm (Luneburská košnica, Japonský národný úľ, ľudový úľ Warre, hlinený keramický úľ z Grécka, naklonený úľ zo Sibíri...). Jednotný úľ je úľ včelnicový a je výsledkom niekoľko desaťročí trvajúcej práce československého včelárskeho výskumu a praktických skúseností včelárskej obce v našich klimatických podmienkach. Bol vyrábaný podľa ČSN 47 8810 z 1.7.1962, ktorá má 22 strán knižného formátu, a hoci je už neplatná, môžete jej fotokópiu získať na Úrade pre normalizáciu. Podľa tejto normy sa Jednotný úľ, s ľudovým názvom čechoslovák, vyrába s manipulačným rámikom a manipulačným okienkom v zadnej časti plodiska. Riešenie úľa s manipulačným rámikom a okienkom v zadnej časti plodiska navrhol pravdepodobne okolo roku 1941 Paschke. Jeho riešenie mu umožnilo viesť rozvoj včiel bez toho aby musel otvárať úľ a vyrušovať včelstvo rozoberaním plodiska. Takéto riešenie úľového priestoru je z pohľadu dnešnej zdravotnej situácie vo včelstvách veľmi dôležité.
Čechoslovák je úľ s pomerne malým štvorcovým pôdorysom, s výškou boxov príbuznou Dadantovmu rámiku, ktorý umožňuje včelám obrovský jarný rozvoj. V tejto úľovej zostave musí včelár manipulovať s rámikmi, pretože manipulácia s nadstavkami by bola fyzicky dosť namáhavá. A na medobranie, pri ktorom musím rozobrať ťažký medník po častiach, pretože by som jeho hmotnosť fyzicky nezvládol, sa vždy teším. Koniec koncov, v našich zemepisných šírkach nepoznám včelára, ktorý by úrodu zo svojich nízkonadstavkových úľov vytáčal s celými nadstavkami, tak, ako tomu má byť v prípade nízkych nadstavkov Lang.

Pane Bencúre můžete mi prosím vysvětlit proč mě mínusujete za obyčejný dotaz:
"proč vývojáři zvolili délku horní loučky Čechoslováku 37cm a proč nepřihlédli k faktu, že na tento typ úlu bude nutné přecházet z RM 39*x a 42*x"? To je Čechoslovák takové dogma, že se ani ptát nesmí?
Docela mě pobavilo Vaše tvrzení:

Citace:"Jednotný úľ je úľ včelnicový a je výsledkom niekoľko desaťročí trvajúcej práce československého včelárskeho výskumu"

Čechoslovák byl představen v padesátých letech a vy Slováci jste do roku 1945 kamarádili s Hitlerem a užívali si Šamoštatného štátu. S Čehůny jste začali zase kamarádit až když jste se potřebovali jako poražený stát vyhnout placení válečných reparací. Tedy ten "niekoľko desaťročí trvajúcej výskum" museli českoslovenští vývojáři stihnout tak za pět let
Nemám nic proti Čechoslováku, jen jsem si chtěl doplnit mezery ve včelařské historii, ale čekal jsem nějaká fakta a ne pohádky o desetiletích výzkumu. A ty okénka si pamatuji ještě z tátových Budečáků, v tom nic tak převratného nevidím. Vypadá to že přechod z jiných RM asi nikdo neřešil. A jak víme nic nevzniká na zelené louce tak by mě zajímalo, kde se vývojáři inspirovali. Jak jsem psal v minulém příspěvku v okolí naší republiky byly spíše delší loučky, našel jsem akorát že úl Wielkopolski měl mít horní loučku 36cm. Většina těch úlů co uvádí pan Bencúr (Luneburská košnica, Japonský národný úľ, ľudový úľ Warre, ...) je bez rámků a nechce se mi věřit, že tyto úly tenkrát někdo za železnou oponou znal a zrovna těmito úly by se vývojáři inspirovali.

Mlho , podle smajlíka jsi to pravděpodobně myslel v žertu ale to co jsi tam napsal sem rozhodě nepatří , je to docela opruz

Kolego Mlho. Ač palce dolů nepoužívám, přeci jen jsem se nezdržel. Invektivy by v tomto fóru být neměly. Za své politiky a blbce včelaři nemohou ať jsou jakéhokoli národa. A včelám je politikaření šumafuk. Ty dokázaly přežít i jiné režimy, ať již v brti, klátu, košnici nebo Čechoslováku.
JK

S tím palcem je to asi stejný, když neuznáváš, že vosa je predátor. Teď asi Milan urazil tvé ego a tak jsi sáhl pro podpásovku. I když, teď to bude asi v žertu.