Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Dvoumatečné včelaření
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3
Nezkoušel jste někdo vytvářet dvoumatečné včelstvo pomocí věže nad dvěmi plodišti jako je v následujících odkazech :
http://www.50000bees.com/?p=10
http://www.bjornapiaries.com/uniquebeekeeping.html
Píší, že to má jisté výhody :
  • Jednoduchý přístup do plodiště (alespoň do poloviny, ale i zbytek by se dal vytahat)
  • Zvýšení produkce medu (trochu více než dvě samostatná - asi platí pro slabší včelstva)
  • V případě ztráty matky v jednom plodišti není včelstvo stresováno a brání i tu část bez matky
Hezké hraní. Typnul bych si, že to často skončí sjednocením vlevo či vpravo. Zbude opuštěné plodiště - úplně suché souše.
JKL
Před deseti-patnácti lety to propagoval pan Boháč ze Semil. Negativa převažují nad pozitiva. Resp. skoro nikdo kdo to zkoušel u toho nezůstal. Možná by to bylo efektivnější s včelou černou. Ale kraňka jede pecky a někdy jednomu včelstvu přizpůsobit prostor je problém, natož 2v1.
Jirka je som v dvojmatkovom systéme úspešne včeláril trinásť rokov (určite so bolo pred pánom Boháčkom) , prestal som asi pred 12 rokmi, keď som zistil, že včelstvá sú schopné sa dostať do potrebnej sily aj s jednou matkou. Posledné tri desaťročia sú také ideálne pre včelstvá , hlavne v zimných mesiacoch a na jar dokážu vychovať toľko plodu, že sa včelstvá dostávajú do silného rojového stavu.

Tento systéme je dobrý v čase, keď je zima krutá a jarné mesiace daždivé a studené ( ja som osobne zažil), tento systém dvoch matiek je úspešný. Ak si včelár systém osvojí, dokáže moderne včeláriť, musí však byť aj chovateľom matiek, potom tvorba druhého včelstva je rýchla a jednoduchá, každoročne je potrebné pre každé včelstvo pripraviť 9-10 Ms.

Nebudem zložito vysvetľovať celú technológia vedenia včelstva s dvomi matkami som zhrnul do 12 -tich článkov s ohľadom na každý mesiac v roku:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&...=0&thold=0
Pán Turčáni,
nemáte prosím ešte v zálohe uvedené články, pretože odkaz už nefunguje ?
Alino, tieto články sa dajú najsľ ma novej webovej stránke stránke vcely.sk
Odkaz je tady : http://www.vcely.sk/kategorie/technologia/page/4/,
včetně mnoha jiných zajímavých článků.

Nevím proč, odkaz opět nefunguje
(05.12.2011 20:59)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Jirka je som v dvojmatkovom systéme úspešne včeláril trinásť rokov (určite so bolo pred pánom Boháčkom) , prestal som asi pred 12 rokmi, keď som zistil, že včelstvá sú schopné sa dostať do potrebnej sily aj s jednou matkou. Posledné tri desaťročia sú také ideálne pre včelstvá , hlavne v zimných mesiacoch a na jar dokážu vychovať toľko plodu, že sa včelstvá dostávajú do silného rojového stavu.

Tento systéme je dobrý v čase, keď je zima krutá a jarné mesiace daždivé a studené ( ja som osobne zažil), tento systém dvoch matiek je úspešný. Ak si včelár systém osvojí, dokáže moderne včeláriť, musí však byť aj chovateľom matiek, potom tvorba druhého včelstva je rýchla a jednoduchá, každoročne je potrebné pre každé včelstvo pripraviť 9-10 Ms.

Dovolil jsem si tě Antone krátit. V prvním odstavci jsem zvýraznil podstatu a k druhému odstavci chci říct, že věštit neumíme a nikdo nevíme předem jak zlá bude zima a tak ...

A nyní můj názor.
Myslím, že ignoruješ jeden základní, opakuju ZÁKLADNÍ fakt.

To, že stačí včelařit jednomatečně není dáno tím, že je nějaké příznivé několikáté desetiletí. To je dáno jen a pouze Kraňkou. Boháč sám byl, dle tvrzení několika očitých svědků, kteří ho navštívili, víc než bídný včelař. Nikdy neměl Langy a včelařil na míře 39x30 + 39x15 a své neúspěchy sváděl na Semilsko, podhůří, výšku nad 600 metrů a přitom se v té výšce běžně včelaří. A taky mnohem výš! To jen naokraj.

On jen překládal a miloval Němce a Německo a naprosto nekriticky propagoval západní včelaření. Jeho rady nikdy nefungovaly a nebo jen z části, pro hnidopichy, jeho rady nikdy nefungovaly mě a mým známým. Už jsem to tu psal a děsně mě tu za to někteří zepsuli, že pomlouvám zesnulého. Nepomlouvám osobu pana Boháče. Nesetkali jsme se, psali jsme si pouze a nepadli jsme si do oka. Kritizuju jeho "dílo" a to je nutné aby si všichni ti nenávistiví pisatelé, co mě napadali, laskavě uvědomili.
Poctivě varuju všechny, aby si nenaběhli jako kdysi já. Já Boháčovi věřil a skutečně mě to stálo nemálo peněz, ale hlavně ztrátu chuti včelařit. A neznám nikoho, kdo by úspěšně vyzkoušel s Kraňkou u nás to, co on tvrdil.

Vysvětlím oč podle mě jde. V USA a jinde se chová včela italská, tak zvaná vlaška. Její jarní rozvoj je ve srovnání s Kraňkou zoufale pomalý a proto má tato včela jakousi přirozenou snahu zimovat co nejpočetnější. Prostě v USA se běžně zimují (jak opakovaně tvrdí v mnoha článcích Boháč) včelstva o 30, ale i 40 a více tisících jedinců!!!! A to právě vyčetl a překládal Boháč a já hlavně jemu vděčím za tyhle informace, to nepopírám, v 80 letech 20 stol Včelařství hodně otiskovalo právě Boháčovy články.
On ovšem tyto americké informace podle mě nesprávně vyhodnotil. On radil krmit 25 i 30 a více kg cukru a napodzim spojovat několik včelstev, aby se včelstva přinutila zimovat co nepočetnější. A úplně ignoroval fakt, že výhoda Kraněk je právě ve schopnosti zimovat v nepočetných zimních hroznech o jen 10 či 15.000 jedinců, ale taky mnohem slabších. Kraňka má doslova raketový jarní rozvoj, vyvíjela se v horách a je velice šetrná, úsporná a vždy zredukuje počet jedinců. Nepotřebuje zimovat početná, "ví", že dokáže zjara v krátkém čase namnožit dostatek jedinců, aby využila už ranou snůšku. Boháč si toto částečně uvědomoval a v pozdějších článcích radil rozchovávat Kraňky s právě nesprávnými vlastnostmi = ochotou zimovat početně. Jen proto, aby na teoretický "amerikanizmus" napasoval české podmínky. To tvrdím já, je to můj dojem na základě mnohaletých pokusů s mírami 39x24, 39x30 a u obou jsem používal (a používám) NN 39x15 a tak jsem, stajně jako Boháč na Lang nepřešel. Ovšem 11 r 39x24 má ÚPLNĚ STEJNOU RÁMKOVOU PLOCHU jako 10 r 44,8x23,2 a tak v úlu to být nemůže!

Proto Boháč pro mě jen popsal papír a všechny jeho vývody jsou nesmyslné a nemůžou fungovat když tu nechováme včelu, o které byly ty články, které překládal. A články které psal bylo jen teoretizování, které nemohlo z výše vysvětlených důvodů fungovat. Taky nikdy nikde nejmenuje nikoho z tehdejšího Československa, komu by fungovala jeho tvrzení a ani sám nikdy neříká kde to co psal vyzkoušel a kdo to viděl. Aspoň mě to dokonale uniklo pokud něco takového někdy zveřejnil. Taky nikdy nezveřejnil výnosy. Tomu se vyhýbal, řekl bych systematicky. Psal o tom, kolik mají medu v emerice, ale nikdy o tom, že tady. Jestli totiž radil krmit 3x víc než bylo běžné, chtěl jsem taky číst, že vytočím 3x víc. To se ovšem kloudně a jasně ne a ne nikdy nikde dočíst.
Dokonce jsem byl tak hloupý, že jsem uvěřil, že je to tenkostěnností nástavků. Nebylo nic snazšího než zazimovat v 3 cm smrkových nástavcích, které byly normální výbavou jako medník u izolovaných úlů z 50 let. Tak v tenkostěnnosti to fakt není!

A k tématu dvomatečného systému. Jak včela tmavá, se kterou včelařil Brenner, který psal o dvoumatečném včelaření, tak Vlaška asi potřebuje na jaře dvě matky aby včelstvo dokázalo to, co dokáže každá průměrná a možná i podprůměrná Kraňka sama od sebe s matkou jednou.

Ale na rozum patent nemám, mě to prostě nefunguje, poctivě dávám co jsem zjistil za celý život já. Nakonec ona nejlepší zkušenost je ta z vlastních chyb. Kdo chce, může se poučit z zěch mých.
Tom, skúšali ste to aj takto: http://www.psnv.cz/old_web/ ? článok" Se sílou dvou matek"
Spojenie trvá len na obdobie včasnej znášky z vrb a pred nástupom RN sa rozplodované včelstva znova rozdelia. V podstate ide len o efektívnejšie hospodárenie s teplom a tým o uvoľnenie lietaviek na znášku. Na spojenie stačia dva prezimované, priemerne silné odložence. Podľa mojich skúseností je spojenie počas celej sezony naozaj lotéria a z 5 dvojvčelstiev mi fungovalo celú sezonu len jedno. Kontrola RN je pri dvojvčelstve pracná a výnos asi o polovicu vyšší. Znášku z vrb mi v našich podmienkach využili len silné včelstvá spojené koncom novembra. Štandardné včelstvo to nedokáže.
Alberte. Na odkaz se podívám, díky. Myslel jsem, že si dospělí chlapi tykají.

Víš, nejdřív jsem chtěl napsat, že co to meleš o vrbách, že já u Komárna nevčelařím. Pak jsem se ti podíval do profilu. Hluboce smekám. Já za celý život vytáčel med prokazatelně z vrb jen jednou. Já ve výšce 400 - 500 m prostě nemím využít vrbu jinak, než na podnícení a směs s "řepkáčem", nebo co to vlastně nosí, na řepku už ani nejdou, stříkají to nějakými šmejdy a včelu na tom tady u nás není vidět.

Díky za názory. Že by se tedy dosáhlo na vrbový med pomocí dvoumatkové metody? Spojovat včesltva v listopadu jsem ještě neslyšel. Zajímá mě to, vysvětlíš? Myslím, že nebudu sám koho to bude zajímat. Díky Tom.
Koukám do profilu, Dadant z Langa3/4 to musí být sílaSmile

Kolikarámkové je to plodiště a jak se spojuje - přeložením, vedle sebe, nad sebe?



Dvoumatečné jsem různě zkoušel, snad nejrozumnější mi vyšel ranný chov matky nad mřížkou a nechat ji tam chvilku než ji dám stranou - to zůstanou tomu spodnímu po čas první lesní snůšky létavky z toho horního.

S čím si pohrávám je trochu modifikace co jsem slyšel že jeden zkouší. Na jaře hodí nad mřížku matku na plástu a zkouší prodloužit období růstu a nástup rojovky. On to původní vyzimované včelstvo použije k chovu, já bych si takto udělal dvě skupiny, jednu bych posílil na jarní snůšku včelami, druhé bych vyhnal na pozdní. Ale tohle je takové hraní.
Když si vezmu že by se na jaře mělo prodat vyzimované včelstvo za cenu průměrného výnosu plus něco na víc (asi tak oddělku + HW), tak si myslím, že nejlepší využití druhého včelstva je jeho prodej, pokud nepotřebuji doplnit stavy já a nechci mít tolik včelstev.
Tom:
Ak to dovoľuje v marci a apríli počasie, tak prvá nektárová znáška je v našej lokalite z rôznych druhov vrb - prevažne rakyta. Spravidla ju včelstvá preplodujú, ale silné včelstvá si dokážu niečo uložiť. V novembri 2O11 som spojil dve bezmatkové včelstvá so susednými a tým vznikli dve včelstvá s dvojnásobným počtom zimných včiel. Jedine tie mi dokázali využiť skorú znášku z vrb a uložiť pár kg nového medu nad plodisko. Prirodzenou cestou takéto včelstvo u kranky nie je možné dosiahnuť. Znášku z vrb robia na 90% staré včely. Ich spojením podľa odkazu na článok p. Boháča by sa dočasne takéto včelstvo vytvorilo a súčasne by sa urýchlil rozvoj na znášku z púpavy. RN u nás nastupuje najskôr koncom apríla a na púpavu by už boli pripravené opäť samostatné včelstvá.
Karel:
Ide o spojenie štandardných vyzimovaných včelstiev cez mriežku.
Pýtaš sa asi na 6/4 L. Spojil som dva N 3/4 L do veľkého plodiskového rámika vysokého 38 cm. Je to pokus s veľkým plodiskom s technologiou Dadant. Zatial nič moc, ale treba to doladiť.
Niektoré články na vcely. sk nie sú dostupné. Je pri nich symbol 10pj /Turčani, Bencúr/ a pravdepodobne ide o autorské právaHuh
Našel jsem jedno velice zajímavé video, možná ho už někdo viděl.
Jedná se o třímatečná včelstva nebo se pletu? Slyšel o tom někdy něco? Né, že bych tohle chtěl praktikovat!!!! To NE.

Ale rozhodně je to velice zajímavé.
Je možné že jsou to třímatečná včelstva ?
Pokud se budeš lépe dívat, tak sice třímatečná - ale včelstva? V každém tom "nástavku" je jen 6 rámků. Sice v tomto videu není uvedena doba, kdy se takovéto "včelstvo rozšiřuje, ale přesto - já bych to osobně viděl jako plodiště v jedné 12 - ti rámkové bedně a pak další nástavky.
Dost dobře ale nedovedu představit ten komín, až to včelstvo "doroste" do snůšky..... Obsluha horních nástavků asi jen z vrtulníku. Nám bohatě stačí 7 - nástavků, kam jsou schopna se dorůst normální včelstva.
Prvotně se jako další zajímavá věc může jevit "hřeben" na úpravu roztečí jednotlivých rámků v každém z nástavků, ale jen do chvíle, než je potřeba s jednotlivými rámky jakkoli manipulovat, zvláště v nejvyšších nástavcích (nad výší očí) - jak tam kontrolovat, že je mezera ta správná? Dalším rizikem je možnost pomačkání včel mezi posunuvšími se rámky. O riziku matky ani nemluvím.
Stálo by to za to ale vyzkoušet, aby se vidělo, jenže další výroba harapáků navíc. Už tak je ten sortiment docela neúnosný. Navíc by ale musela být asi úplně jiná konstrukce mřížky, aby matka zůstávala pouze ve "svém" plodišti a neproklouzla pod mřížkou k sousedce.
iRP
Zkouším dvoumatečné včelstvo. Je to pravda z nouze cnost, ale zajímá mě to jako pokus. Dal jsem nad stávající roj usazený v 1 NN mateřskou mřížku - na ní noviny a nad ní vystrojil 2. NN pro druhý roj, večer jsem druhý roj nasypal (před týdnem). Popravdě jsem to udělal, protože jsem už neměl další volné dno.
Nasadil jsem krmné víko a dal 1 litr cukru 1:1, to jsem ještě asi 4 x zopakoval (deštivý a chladný minulý týden).
Včera kontrola, "horní včelstvo" postaveno spousty díla, uloženo hodně zásob, plod 0 !
Dolní včelstvo ploduje (začíná). Obě matky jsem viděl, horní nástavek sedí neklidně, při kontrole včely pobíhají sem tam a vylézaj z nástavku na všech stranách jako když přetéká těsto před mísu.
Proč "horní" včelstvo nenechává matku plodovat ??
Jak to vyřešit ? Napadlo mne vložit mezidno a oddělit dvě včelstva, a spojit až bude dost plodu v obou.
A není to tím, že ten jeden roj je vlastně poroj s novou matkou, která se musí oplodnit?
Má ta horní matka otevřené očko????
je to možné že je to poroj, nevím jak bych to poznal Sad
včelstva produkční mám na 5, 6 i 7 NN, takže rozebírat velstvo a cokoliv zjišťovat v "plodišti" je asi nesmysl...
očko jsem otevřel při prohlídce kterou jsem konal po asi 5 dnech od usazení, možná to je chyba, měl jsem dát mezi včelstva folii, otevřít očko a pak je teprve jako rozplodovaná spojovat v jedno dvoj-včelstvo, ale pro deštivý týden jsem to udělal s novinami, abych mohl pokrmit obě najednou Smile
Škoda že jsem to prošvihl a ve všech 3 chovných plemenáčíc mám vyběhlou matku - nestíhal jsem. Pod vlivem článku v MV jsem se chystal zase vyzkoušet vícematečné včelaření.

Tady si myslím, že je dobré aby tam byl ještě nejméně jeden NN mezi nimi, pokud jsou skladen, aby se feromon tak snadno nemísil. A nebo pro jistotu zatím folii. Až budou obě klást, stejně jim budou NN malé.
Chci se zeptat na zkušenost ostatních s tzv. dočasným parkováním včelstev na sebe přes MM. Jde mi o to, že pokud jsou vyzimovaná včelstva slabá (a letos to žádná sláva není), je šance je tímto způsobem (zaparkováním na sebe na cca 1 měsíc - viz. tuším Moderní včelař 5 a 6/2014) posílit? Zatím jsem to nikdy nezkoušel a ani neznám osobně nikoho, kdo by to dělal. Je výsledný efekt opravdu znatelný? Jinými slovy....o kolik procent jsou takto na sebe naskládaná včelstva schopny posílit více (synergický efekt), než kdyby se nechala klasicky v samostatných úlech?
Stran: 1 2 3
Referenční URL's