dobrý den pořídil jsem si tři oddělky a dnes jsem dal jednomu oddělku vytočený plást po medobraní a o chvilku poté mi začaly zhřejmě sousedovy včely loupit tak jsem zužil česno a chci se zeptat jak dělat případné dokrmování curerným roztokem bojím se aby včely nezačaly znovu loupit. děkuji za radu
Znovu, znovu, znovu.
Oddělek nemá co mít otevřené česno, pouze očko na jednu včelu, doslova nalisovat na očko i za cenu absence "krycího plástu", t.j. neobsednutého plástu a krmení uvnitř, nebo vrchem prosakovacím krmítkem bezprostředně nad včelami. Kmit, krmit a zase krmit . A prohazovat nevystavěné mezistěny dovnitř mezi postavené a zakladené. A krmit a krmit. To vše klidně do konce září. Teprve pak bych si MOŽNÁ!!!!! risknul pootevřít hlavní česno.
Nový oddělek není dospělé včelstvo, to je takové včelí mimino a podle toho se s ním také musí zacházet.
iRP
a když se mi po krmení začnou slétávat kole úlu zlodějky a hned začnou loupit? a nemůže to také být tím že další dva sousedé sou včelaři a mají včelstva dost blízko od mých cca150m od mého stanoviště?
Podle čeho poznáš, že začali loupit? Já s tím mám pořad problém a vidím loupež za každým zabzučením. Co jsem ale postřehl je, že po zakrmení jsou oddělky o dost aktivnější a na očku je dost rušno. Včely se ale nervou, tak snad to loupež není.
přiletující včely se pokoušejí dostat do úlu i různými jinými mezerami a co víc přiláká ostatní včely cukerný roztor nebo vytočený plást po medobraní? protože dal jsem plást do úlu a během 10 minut už byli u úlu loupežící včely tak jsem přehodil přes úl mokrý hadr. a co si myslíte o těch sousedových včelách práve se bojím aby se to neopakovalo když jsou takhle blízko jeho včely? děkuji za odpověd
Ten obrat: "Sousedovy včely" to je takový folklór. Jednak to sousedovy včely být nemusí, ale hlavně, kdyby jsi měl své včely v pořádku tak by tam žádná loupež nevznikla.
Vytočený rámek to velké lákadlo, voní tak intenzivně, že to cítí i včelař natož včely široko daleko takže to se dá teď dát jen nad silné včely.
Loupit nemusí jen "sousedovy včely", ale i vlastní z vedlejšího úlu. Slabší včelstvo je vždy potenciální objetí silnějšího, ony ani netuší, že jsou tvoje, jde jim o zásoby bez ohledu na majitele. Ale je elegantnější to svést na souseda.
Jeden příklad, loni kamarád souběžně krmil čtyři včelstva současně, dostaly stejnou dávku. Jedny se mu jaksi nezdály, tak do nich nakoukl. Byly téměř na suchu. Zato vedlejší měly tak nacpané rámky, že nešly ani vytáhnout. Ty vyloupené znovu nakrmil, tentokrát už bez potíží, protože loupící období už končilo. Bohužel zimní, dlouhověká generace včel musela odedřít práci se zpracováním cukru a tím se vysílit. Zimu i přes to zvládly bez potíží.
Přišlo období kdy budou loupeže velmi častým jevem.Vše nasvědčuje tomu že je po sezoně občas se sice vyskytne nějaká slabší snůška pokud není v doletu slunečnice či jiná nektar dávající plodina .Je na čase myslet na příští sezonu a pomalu začít přikrmovat ,zůžit česna podle stavu včelstva,přisunout co nejblíže česnu plod.Obzvláště čerstvě zrabované včely,oddělky,slabší včelstva,včelstva z neoplozenými matkami a také velmi mírná včelstva budou v ohrožení.Je lépe učinit opatření před lopením ještě než k němu dojde.Jakmile začne být včelstvo loupeno tak si to řeknou všechny včely v okolí a během jednoho dvou dní je vše dokonáno takové invazi pokud již nastane se včelstvo těžce brání někdy je dokonce pozdě udělat nějaká opatření proti loupeži.Někdy je včelstvo vyloupeno pěkně potichu i na to je třeba brát ohledy.
Velmi často se tu opakuje rada, když to přeženu, nacpat plodový rámek až skoro do očka. To zní velmi logicky a u teplé stavby i velmi proveditelně. Když mám studenou stavbu, tak dám plodové rámky kolmo na očko do je blízkosti nebo toto není dostatečné a je lepší přejít na teplou stavbu? Možná tento dotaz zní hloupě a matadoři se chytí za čelo, ale razím heslo raději se zeptat a chvíli vypadat jako blb, než se nezeptat, pokazit to a být blb.
Pochopil jsi to velmi přesně a plně Tě chápu. Takže u teplé stavby je to myslím docela jasné, já v takových případech ještě někdy jakoby uzavřu včely rámkem zásob, aby se nerozplizly na dalších třech - čtyřech souších a pak teprve zásoby.
Tedy složení od očka:
Nejobsednutější rámek s plodem, další a další plod a podle situace (má matka kam klást?) rámek zásob a další souše, nebo klidně jen volný prostor. Prostor pro matku na kladení není potřeba nijak přehánět, matka toho stejně v prvopočátku moc nenaklade, protože tam nejsou včely a o plod tak nemá kdo pečovat. Až oddělek zesílí, tak tento prostor pro kladení úměrně zvětšovat podle síly.
U studené stavby je to podobné - nejobsednutější rámek s plodem proti očku, do stran ty méně obsednuté s méně plodem a olemovat zásobami. Ostatní souše (pokud jsou) nebo mezistěny, klidně i volný prostor. Nic složitého, hlavně krmit.
Pokud dáváš rámky od vytáčení, tedy ještě oslintané od medu - s nimi velmi opatrně. Osvědčuje se přidávat je po jednom vždy večer. Do rána jej včely vyčistí a rámek tak přestane intenzívně vonět. Ještě lepší je, když je druhý den chladno a pošmourno, jako dnes. To včely prakticky nelétají a oddělek má na to vyčištění více času.
iRP
Komu není rady, tomu není pomoci! Vždyť už tady několik lidí psalo, že oddělek musí mít zavřené česno a otevřené pouze očko. A v případě loupeže i to očko bych přivřel na polovinu. Tak proč to neuděláš?????
Zdravim pratele,
chci se zeptat a pridavam odkaz mych oddelku...
Myslite,ze by to mohla byt loupez?Cesno mam zuzene prepazkou,takze zadne souboje ani nevidim...je tento hromadny jev vraceni z letu? Nebo prvni okruzni lety mladusek?
Oja, v tvojom prípade je to prirodzený jav včiel, keď 3-5 dní po vyliahnutí robia tzv orientačný prelet. Mladé včely vyletia pred úľ, otočia sa hlavou k letáču či očku a ukladajú si do centra pre orientáciu a pomaly sa vznášajú v kruhoch vyššie a ďalej od úľa. Tento údaj jej ostane po celý jej život. Pre vzdialenejšie miesta, slúži včelám k orientácii slnko.
Prelety nie sú jednorazový jav, ale postupne ako sa včely liahnu a sú vhodné slnečné dni, orientačné prelety pokračujú. Iné sú prelety po zime, keď sa včely musia preletieť kvôli preplneným výkalovým vakov.
Samotná rabovka včiel sa letom včiel líši, ak rabujúce včely majú svoj zdroj potravy preverený, prilietavajú intenzívne, snažia sa uchmatnúť čím väčší krajec. Domáce včely sú bezmocné a vo väčšine prípadoch takéto včelstvo nie je ešte scelené alebo mu chýba matka. Rady ako zúžiť letáč na jednu včelu je neúčinné, včely aj cez úplne malý otvor. Zabudol som spomenúť najčastejšie prípady rabovania-lúpenia, keď včelár čerstvo urobenému odložencu-oddělku ponúknu cukrový roztok a včely to nezvládnu, lietavky odleteli a nešťastie je na svete.
Sliedičkami to začalo a skončilo to megarabovkou, je to velmi nebezpečna situácia, ak to neprestane, je včelár nútený premiestniť svoje úle na určitý čas inde. Jeden včelár si nedal pozor pri svojich 500 úlov a zostalo mu len 10 ks, vyhladili sa navzájom, včelár to musí včas spozorovať.
Inak je zle. Bez znáškovom období je treba častejšie pozorovať čo sa deje na letáči.
Zlodejku odhalíme ak ma pri svojom pozorovacom lete pri letáči spustené nohy a snaží sa za každú cenu vniknúť cez strážkyne do vnútrá, ak sa jej to podarí, tak to začne.
Pozorujeme ako pri letáčovom otvore vznikajú boje. Zlodejka sa obyčajne velmi opatrne približuje k letáčovému otvoru. Nohy jej visia charakteristickým spôsobom a vždy je pohotovostná ujsť, ak by bolo zle. Odhodlanie zlodejke nechýba preto útočí na stráž ktorá je na česne, ak je silná tak nepustí do úlu votrelkinu.
No iné zlodejky využijú tento chaos a vnikajú do úla. Aj vnútri musia byť zlodejky opatrné pretože strážkyne sa nachádzajú aj na plástoch ktoré sú najbližšie k letáčovému otovru.
Ak sa podarí zlodejke sa dostať dalej vyhrala. Nacucaná rýchlo opúšťa rabovanú kolonu a ponáhla sa zvestovať svojím sestrám že je možnosť ,,brať"
čoskoro je pred napadnutým úlom húf zlodejok. Domáce včely sa prestanú brániť. Vtakomto štádiu sú rabujúce včely schopné zničiť matku. Domáce včely sa potom pripoja k zlodejkám a vyplienia tak napadnutý úl. Po neúspešnom hladaní dalších zásob potom už húfne napádajú včelstvá susediace s vyrabovaným včelstvom.
Nakoniec pokračuje všeobecná rabovka.
Ked spozorujeme prvé príznaky začínajucej sa rabovky musíme okamžite zužiť letačový otvor na velkosť jednej včely. Ak to nepomohlo treba robiť včelám-zlodejkám dalšie prekážky.
Potom zoženieme rýchlo vela haluzia a obložíme ním rabovaný úl a susedné úle.
Teraz sa zlodejky budú musieť predierať spomedzi haluze čo neradi robia, lebo haluze ím znemožnujú rýchly únik.
Zatial včely, ktoré patria k rabovanému úlu si cestičku vždy najdu. Haluze takto musíme nechať 5-6 dní, odstranujeme ích postupne, pretože zlodejky nezabudajú tak rýchlo a nevzdávajú sa. Ak by tento névod nevyšiel nič iné nám neostáva len premiestniť včelstvá na vzdialené miesta aspoň na 10km. Na prechodnom stanovišti prikrmujeme. Po 2-3 týždnoch možno vrátiť na ích pôvodné miesta.
Ach jo, zase jeden mistr slova a strašení. Takže schopný včelař mající 500 včelstev na zlodějinu zvysoka kašle, protože mu nějaké velké škody nepůsobí. Zlodějina jako taková je nemoc zcela hloupých a neschopných! Jenže tu máme roztoče a s tím související virózy a to je průšvih a loňský rok byl v tomto směru ukázkový a to je také asi příběh zmiňovaného včelaře . Jinak o zlodějině teď ve Včelárovi psal př. Jokaj, prakticky něco podobného. Prostě zdravé vitální včelstvo chystající se na zimu žádné zlodějky nedostanou! Zdraví R. S.
(02.08.2012 18:18)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Ach jo, zase jeden mistr slova a strašení. .....Zlodějina jako taková je nemoc zcela hloupých a neschopných!
Rudlo, jak Ty mi mluvíš z duše. Hlavně strašit a rozdávat mínusové body. Ach jo. Někdy mám po takové eskapádě (viz dnes) sto chutí pro ostatní nic nepřidat a udělit si bobříka mlčení alespoň na měsíc. Ať to učeně napíše ten......
Jenže pak mi to zase nedá, já si těch ostatních totiž vážím, protože tu radu potřebují. Promiňte, snad to vydýchám.
iRP
Dobrý den,
rád bych se zeptal ohledně předcházení loupežím (mám odělky a jsem začátečník)
Bylo tu řečeno: Vstup do úlu je velmi vhodné co nejvíce zúžit, u oddělků až na "jednu včelu". Pokud jsou do úlu někde velké škvíry, kudy by pronikaly vůně ze včelstva nebo nedej bože mohly včely nebo vosy prolézat, dobře ucpat.
Co ale když mám zasíťované varroa dno, kudy vůně ze včelstva mohutně uniká?
Další dotaz k loupežím: Když si nejsem jistý, je možné loupež vyloučit, pokud moje včelky pilně nosí pyl do úlu?
A do třetice: Je vhodné opatření krmit na noc a tak, aby včely krmení odebraly během noci - nebo je toto opatření zbytečné?
Zasíťované dno je v pořádku, s pronikáním vůně nic nenaděláš, není to jen o vůni zásob, ale i o feromonech. Vyvaruj se pocintání úlů a okolí sladkým roztokem, krm všechny oddělky najednou. Večerní krmení je vhodné, ale ne nutné. Česno zúžit, není na škodu před něj položit olistěnou větev, znesnadňuje přímý útok na česno). Na vosy a sršně je dobré instalovatt lapač s pivem, viz. téma Boj s vosami a jinou havětí.
(05.08.2012 9:57)Boris napsal(a): [ -> ]Co ale když mám zasíťované varroa dno, kudy vůně ze včelstva mohutně uniká?
No tady letos začínám na 4 oddělcích a u síta není tak problém ta vůně, jako to že když otočím sklenici, tak část proteče úlem přes síto až pod úl. To řeším tak, že pod úl před krmením dám podložku a až dokrmím, podložku umyju a uklidím.
Další problém byl, když jsem krmil kupovaným těstěm. Kousky toho tešta včely drobyli přes síto ven. Hodně to lákalo vosy. Teď na ten sajrajt kašlu, krmím cukrem a vosy ze včelnice téměř zmizely.
Jinak to očko na jednu včelu je u 3 z mých oddělků už nereálné, 3 oddělky jsou na 2VN, ten 4. bohužel špatný, slabý, tomu očko na 1 včelu stačí. U těch na 2VN je letová aktivita tak vysoká, že i když mám otevřeno tak na 3 včely dopoledně je na očku extrémní tlačeníce včel s pylem, že padají pod úl, tam ten pyl ztrácejí apod..
