16.05.2016, 22:47
Tento víkend 14.-15.5. se konalo další "Setkání nad včelami", jak by se zcela určitě dal jinými slovy nazvat nesmírně zajímavě podaný další díl vzdělávacího kurzu hlavně pro začínající včelaře, který na své včelnici pořádá všem členům Včelařského fóra dobře známý středočeský včelař Milan Havelka
Již v pátek během odpoledne se začínají sjíždět první účastníci, poslední přijíždím já až v sobotu dopoledne díky volnu, které jsem nedostal v práci. Všichni už jsou na včelnici, která výškou úlových sestav připomíná newyorský Manhattan, mezi nimiž stojí hlouček lidí oblečených do včelařských kombinéz i bez nich.
Vítám se s ostatními i Milanem a ujímám se role fotografa kurzu a při tom napjatě poslouchám výklad někoho, kdo se včelám věnuje skoro stejně tak dlouho, jako je naživu. Počet otázek i odpovědí neustále roste, stejně tak jako počet otevřených včelstev a nejen názorné ukázky, ale i samostatná práce ve včelstvech, která je zvláště pro nováčky doslova k nezaplacení, ale i starší a zkušenější si zde dokáží najít to, co je zajímá, co dělají jinak, co dělat lépe, ale i to, co nedělat vůbec.
Počasí nám navzdory předpovědím ukazuje svoji slunečnou tvář a tak je krom mírného větru na včelnici velmi příjemně.
Po přestávce na oběd pokračujeme až do pozdního večera v názorných ukázkách i práci ve včelstvech, hlavně mladí manželé, kteří na svá první včelstva teprve čekají, oceňují možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, co manipulace se včelstvem znamená ještě dříve, než budou na zahradě u svého domu ošetřovat své první vlastní oddělky...
I večer se v restauraci při večeři téměř neustále točí kolem včel a Milan neúnavně, ikdyž unaven, odpovídá na další a další otázky týkající se života včel a práce včelaře.
Nedělní ráno nás uvítalo chladným a větrným počasím, přesto se v deset hodin ráno sjíždíme ke vratům obejktu, kde stojí Milano včelí království. Než přijede s ještě narychlo zatavenými mezistěnami, abychom mohli pokračovat v praktické části rozšiřování včelstva, ochutnáváme medovinu a medové víno.
I za větrného a chladného počasí všichni obdivujeme mírnost včel, když otevíráme úly a rozebíráme jednotlivé nástavky. Milan názorně ukazuje i možnosti chovu matek a na propisku natáčí z kousku mezistěny umělý matečník pro snažší přidání včelí matky.
Hledáčkem fotoaparátu lovím momentky "z natáčení" a jsem moc rád, že jsem tady... Myslím si, že tenhle pocit nesdílím sám, ale vyjádřit se může pod tímto mým úvodním příspěvkem každý z "účastníků zájezdu"
Celý víkend se nesl v naprosto úžasné atmosféře a dobré náladě a nebyli by to Češi, aby se zde nezrodil i nejeden vtip. Víte proč se k Milanovým včelám nedá jít na jarní rozšiřování na pátý nástavek v krátkém rukávu? Protože by jste u toho zmrzli!
Co říci na závěr? Milane, díky moc za všechno a všem, kteří ještě váhají, zda by byl kurz pro ně vhodny, jednoznačně doporučuju!
Honza
Malá galerie z kurzu je tady
Již v pátek během odpoledne se začínají sjíždět první účastníci, poslední přijíždím já až v sobotu dopoledne díky volnu, které jsem nedostal v práci. Všichni už jsou na včelnici, která výškou úlových sestav připomíná newyorský Manhattan, mezi nimiž stojí hlouček lidí oblečených do včelařských kombinéz i bez nich.
Vítám se s ostatními i Milanem a ujímám se role fotografa kurzu a při tom napjatě poslouchám výklad někoho, kdo se včelám věnuje skoro stejně tak dlouho, jako je naživu. Počet otázek i odpovědí neustále roste, stejně tak jako počet otevřených včelstev a nejen názorné ukázky, ale i samostatná práce ve včelstvech, která je zvláště pro nováčky doslova k nezaplacení, ale i starší a zkušenější si zde dokáží najít to, co je zajímá, co dělají jinak, co dělat lépe, ale i to, co nedělat vůbec.
Počasí nám navzdory předpovědím ukazuje svoji slunečnou tvář a tak je krom mírného větru na včelnici velmi příjemně.
Po přestávce na oběd pokračujeme až do pozdního večera v názorných ukázkách i práci ve včelstvech, hlavně mladí manželé, kteří na svá první včelstva teprve čekají, oceňují možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, co manipulace se včelstvem znamená ještě dříve, než budou na zahradě u svého domu ošetřovat své první vlastní oddělky...
I večer se v restauraci při večeři téměř neustále točí kolem včel a Milan neúnavně, ikdyž unaven, odpovídá na další a další otázky týkající se života včel a práce včelaře.
Nedělní ráno nás uvítalo chladným a větrným počasím, přesto se v deset hodin ráno sjíždíme ke vratům obejktu, kde stojí Milano včelí království. Než přijede s ještě narychlo zatavenými mezistěnami, abychom mohli pokračovat v praktické části rozšiřování včelstva, ochutnáváme medovinu a medové víno.
I za větrného a chladného počasí všichni obdivujeme mírnost včel, když otevíráme úly a rozebíráme jednotlivé nástavky. Milan názorně ukazuje i možnosti chovu matek a na propisku natáčí z kousku mezistěny umělý matečník pro snažší přidání včelí matky.
Hledáčkem fotoaparátu lovím momentky "z natáčení" a jsem moc rád, že jsem tady... Myslím si, že tenhle pocit nesdílím sám, ale vyjádřit se může pod tímto mým úvodním příspěvkem každý z "účastníků zájezdu"
Celý víkend se nesl v naprosto úžasné atmosféře a dobré náladě a nebyli by to Češi, aby se zde nezrodil i nejeden vtip. Víte proč se k Milanovým včelám nedá jít na jarní rozšiřování na pátý nástavek v krátkém rukávu? Protože by jste u toho zmrzli!
Co říci na závěr? Milane, díky moc za všechno a všem, kteří ještě váhají, zda by byl kurz pro ně vhodny, jednoznačně doporučuju!
Honza
Malá galerie z kurzu je tady