Tak jsem po dovče koukl do včel. Hm
a hned nasazuji krmítka, zimování na medu letos moc nebude.
Minimálně tady v lese.
Jsem na tom stejne.To co jsem jim nechal (a ze toho bylo), tak vse z velke casti spotrebovano. Krmi tez o 106 a fest.
Kdyz to tak spocitam, tak kdybych nechal holkam co by potrebovaly od sezony az po jaro, tak by na mne letos moc nezbylo.
(07.08.2016 12:38)misan napsal(a): [ -> ] (07.08.2016 11:37)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]"preto na zazimovanie je najvhodnejší cukor a je aj lepšie straviteľní pre včelu."
Tak tohle je zase blábol roku.
Tak nechaj zimovať na medovici.
Prečo? Není k tomu žádný racionální důvod. Ne ten, žeje medovice nejdražší, ale včely na zimování na medovici nejsou evolučně "naprogramované". Pokud je to možné, zimovat není problém na levnějším medu květovém.
fuj tak otrava cukrem mi nehrozi
2,5kg naraz bych nedal ani za melouna.....bleee...mam ale jednu zkusenost od kamose s medem,prej miluju ho a sni ho na posezeni kolik chce,,,vzal jsem teda 3 litrovku a lzici a dlabal...chtel teda podvadet a zajidat chlebem,ale u nej melo telo stopku kdyz dofutroval odhadem neco malo pres trictvrte sklenice telo reklo dost,byl teda poruznu zbarvenej ale je tvrdak ale na hajzlik to nestihnul zeblil chodbu na chalupe,kdyz se rano vzbudil zvladnul jen kafe a to slo hned ven a jeste vecer nic nejedl..ale jedl to vazne bez prestavky neudlabaval celej den nebo vecer u televize a to ho ze zacatku i pil mel dojem ze to da....otravit se da asi vsim jde jen o mnozstvi....
ps:med ma furt rad,ale nema rad pohled na 3litrovou sklenici...
(09.08.2016 13:50)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Tak tohle je zase blábol roku.
Tak nechaj zimovať na medovici.
[/quote]
Prečo? Není k tomu žádný racionální důvod. Ne ten, žeje medovice nejdražší, ale včely na zimování na medovici nejsou evolučně "naprogramované". Pokud je to možné, zimovat není problém na levnějším medu květovém.
[/quote]
Ja by som si dovolil k tomuto len toľko dodať. Stretol som sa s názorom ohľadne zimovania včelstiev na medovici . Že včelstvá sú tu omnoho skôr než homo sapiens zliezol zo stromov a zistil že okrem naháňania mamutov sú na svete aj včely. Lenže tie včely pred tým nepoznali hektáre plné repky, alebo agátové háje s jednodruhovým medom. Zimovali prevažne na poslednej znáške a tá bola práve a pravdepodobne medovicová. Čiže logicky a evolučne by mali byť včely praveže na medovicový med naprogramované. To čo už odborníci vo výskumných ústavoch zistili ohľadne melicitózy je nespochybniteľné no minimálne diskutabilné z pohľadu vývoja včely v Európskych končinách.
Co zjistili s melecitozou?
Evoluční vývoj včely vidím trošku jinak, tedy v době, kdy se jim do toho pletla jen matka příroda.
První med je vždycky květový a je ho hodně.Většinou i dnes. Včelstva tedy musela mít místo, kterému dnes říkáme medník, do medovice plné a zavíčkované. Nikdo jim to nevzal. Kam tedy s medovicí? Do zavíčkovaného to nejde. No, něco přistavět ale možnost je jenom dolů a zbytek kolem plodu, převážně pro výchovu zimní generace. Pro plod to bylo i výhodné pro větší obsah minerálních látek v medovici. Po skončení snůšky, do zimního chomáče, medovice prakticky nebyla a včelstvo se spomalu stáhlo k zimování ke květovémiu medu....
Cukr a jiné dobroty jsou a budou pro včely jenom náhražky. Nic na tom nezmění ani fakt, že je to pro nás ekonomicky výhodné.
..mám pocit,že u nás má tá evolúcia iný priebeh..včely pochopili,že z medníkov im to vždy včelári aj tak zoberú..tak už serú na to aby to do nich vláčili
(09.08.2016 19:31)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Evoluční vývoj včely vidím trošku jinak, tedy v době, kdy se jim do toho pletla jen matka příroda.
První med je vždycky květový a je ho hodně.Většinou i dnes. Včelstva tedy musela mít místo, kterému dnes říkáme medník, do medovice plné a zavíčkované. Nikdo jim to nevzal. Kam tedy s medovicí? Do zavíčkovaného to nejde. No, něco přistavět ale možnost je jenom dolů a zbytek kolem plodu, převážně pro výchovu zimní generace. Pro plod to bylo i výhodné pro větší obsah minerálních látek v medovici. Po skončení snůšky, do zimního chomáče, medovice prakticky nebyla a včelstvo se spomalu stáhlo k zimování ke květovémiu medu....
Cukr a jiné dobroty jsou a budou pro včely jenom náhražky. Nic na tom nezmění ani fakt, že je to pro nás ekonomicky výhodné.
Prvý je kvetový teraz, no pred XY rokmi vtedy to ale vypadalo určite inak.Samozrejme nejedná sa o pár 100 rokov dozadu. Včelstvá žijúce v horských výškach mali prvý kontakt z kvetmi až keď zmizol sneh a začala kvitnúť lúčna zmeska snáď až koncom mája, žiaden agát tu nebol.. Prvý med bol pravdepodobne skonzumovaný plodom a samotným včelstvom. Včely boli odkázané na silnú medovicovú znášku z roka pred tým, ako silný štartér na jar. Tento med bol zrejme ukladaný hore v diele, kde sa včelstvo postupne premiestnilo a zimovalo na ňom po skončení plodovania matky.. Samozrejme treba brať do úvahy aj fakt bez silného globálneho otepľovania, žiaden varroa, žiadne pesticídy, žiadni včelári a desiatky ďalších faktorov. Dnes je všetko inak, nové vplyvy, zhumplované počasie, všade samá chémia. Napriek všetkému by som neriskoval a včelstvá nenechal zimovať na medovici. Aj keď si o tom myslím svoje. Q. Sklenár svojho času údajne robil dáke experimenty s medovicovým medom a nechával zimovať včely na ňom. Robil to už presne neviem ako, ale tuším že med vytočil zriedil vodou a dal včelám naspäť.
ktovie čo bolo skôr..vošky či včely..?
Myslím, že se tu většina mýlí.
V naší zemi (střední Evropa) nejspíš převládaly bukojavorové lesy, smrk žil až nad 1.000 mnm. Někde (za pohořími) ve srážkových stínech převládaly stepi a lesostepi, v nížinách bažiny a lužní lesy, tedy opět bez jehličnanů.
K medovici je nutné přemnožení producentů a to se stěží "konalo" na jednotlivých soliterních stromech (jehličí jen v horách).
Jarní med byl k dispozici v ohromném množství z javoru klenu, v létě medovice s listu a v podletí a na podzim pak ze stepního kvítí. Po revoluci jsem měl kazetu VHS s filmem s názvem (asi tak nějak) Rybaření v Mongolsku I. Doporučuju si ten film najít, Na kameře běželo datum, bylo to natáčené v září a tamní step (tak nějak to muselo vypadat tady) byla rozkvetlá botanická zahrada. Tak velké souvislé koberce, vždy několik arů žluté, jiné "fleky" oranžové, modré, jiné rudé a zase jinak žluté, kam oko dohlédlo kvítí, kvítí, kvítí... Filmař si všímá (v tom prvním dílu) v půlce filmu přírody. Tehdy jsem pochopil jak zimovaly včely u nás před tím, než jim změnil svět člověk. Tady už přirozené není vůbec nic...
Svědčí to ale hlavně o neskutečné adaptibilitě včel, dokáží se přizpůsobit skoro čemukoli.
(09.08.2016 20:57)gusto napsal(a): [ -> ]ktovie čo bolo skôr..vošky či včely..?
Alebo sliepka či vajce ?
Pravdepodobne sa to vyvíjalo spoločne, jeden druh hmyzu vedľa druhého.
.....to je všechno špatně. V minulosti tu byl oceén a žraloci a žádné včely a lesy. Do dneška tu po oceánu zůstala Vincentka. Teď mě napadá, že tu včela i my nejsmě původní, aby nás EU nechtěla také "odstranit".
(10.08.2016 6:32)Tom-Z napsal(a): [ -> ].....to je všechno špatně. V minulosti tu byl oceén a žraloci a žádné včely a lesy. Do dneška tu po oceánu zůstala Vincentka. Teď mě napadá, že tu včela i my nejsmě původní, aby nás EU nechtěla také "odstranit".
A u nás Budíška
TAk odkiaľ potom prileteli včely? Možno sa vyvinuli z tých žralokov
V EU je všetko možné, obzvlášť ak predsednictvo vedie štát, ktorý má v čele bandu mafiánov a zlodejov najhrubšieho zrna.
Prevažne na území Velkej Moravy bol strom lipa, lipa je strom Slovanov. Takže tu bol med s kvetov lipy a lipovéj medovice.
Včely majú v plodiskách hodne zásob, naschvál som im zobral ako vždy a po zvážení to bolo 12.85Kg a to im ešte ostalo 1/3. jak sa budú podkrmovať tak sa rozbene ešte plodovanie. Vytočený medník + plodisko sa drží priemer 29kg a hustota medu 16 - 17%, takto to vypadá po lucerke.
Kdsi tu byl Rimany obavany neproniknutelny Hercynsky les pres pul Evropy. Listnate, ve vyssich polohach smisene souvisle lesy jen mistne prerusene kouskem stepi nebo pozdeji ostruvky sidlist a obdelavane pudy.
Moje teorie je jednoduchá - kde byla včela tmavá tam byla převážně medovicová snůška - je na to uzpůsobená a je velmi úsporná a poradí si když vypadne medovice.
O květových snůškách v lesních oblastech - je z jedné rozsáhlé přirozené lokality na severní Moravě zkušenost že kraňku je tam třeba v květnu přikrmovat. Všechny to překvapilo.
A melcitoza včelám zas tak moc nevadí pokud se jim do toho nekecá. To ej na delší povídání.
Pokud je nezničí pozdní snůška až do října jako v 2002. To byl jediný průse s meelcitozou co znám a že je u nás melecitoza doma. A možná to nebyla jen melecitoza, protože toho roku byly úhyny i na jižní Moravě a tam o melecitoze nikdo neslyšel. Tedy že by ji měl v úlech.
Ahoj, mám dotaz ohledně napadených zásobních plástů zavíječem. který se mi dostal do skříně. Tyto zásobní plásty jsou již napadené a jsou už i tmavší a tak bych je chtěl vyvařit na vosk. A dotaz je: jelikož jsou plné zásob, je možné je zavěsit například na strom nebo oplocení asi tak 100 metrů od včelína, aby si je včely vyčistily - vybraly zásoby?
Já bych to takto vyřešil, a také to tak občas dělám. Jen si uvědom, kam to "odložíš", abys nevyvolal loupeže.
Právě to bych potřeboval vědět jak daleko od včel to zavěsit aby to nevyvolalo loupež.