Příspěvek: #21

(30.10.2014 23:48)Anton Turčáni napsal(a):  Nuž čo k vaším komentárom dodať, kto však "blinuje" nech blinuje, veď malovčelár sa môže s včelami ihruškať, času má dostatok, ale neviem si prestaviť včelára aspoň so 100 včelstvami a viac. Ako som už napísal, včelstvo v zime a na jar priestor nevyhrieva, tak o čom tu točíme?

Je to diskuse o blinovově přepážce, tak "o tom tu točíme".
I negativní názor je názor a pomáhá mi v utváření toho mého. Tak jen dále diskutujte, ať si myslíte cokoli.

Muj názor je, že každá metodika je průměrná. Průměrná v tom smyslu, že nezohledňuje výjimečná včelstva, ať již lepší nebo horší než ten průměr, anebo právě aktuální počasí. To je pak třeba přistupovat individuálně a například právě v případě blinovovy přepážky tu použít či zase naopak ne. Samozřejmě, individuální přístup je možný pouze do určitého množství vcelstev. Ale to zase bude rozdíl mezi intenzivním a extenzivnim včelařením.
Jak s oblibou říkám, je to příroda, nikoli fabrika. Nejde spousta věci naplánovat, někdy třeba med včely dají, jindy ne. Neexistují všeobecně, kdykoli platné vzorce, které by vždy bez pochyb daly návod co a jak a kdy u včel dělat. A to je to nejtěžší, co se snažím předat svým dvěma "učňům". I když mám pocit, že zatím marně. Potvory nechtějí číst. Já přečetl spoustu knih, než jsem začal, a ctu pořád. V jiné diskusi někdo psal, že zájemcům nejdříve půjčí literaturu a pak si je vyzkouší. Něco na tom je. Ale to bude jiné téma...

Příspěvek: #22

V ležane je prepážka v skorej jari dôležitý pomocník. Keď sa včely hromadia na pláste za prepážkou, upozorňuje včelára na čas kedy má včelstvo rozšíriť o ďalšie medzistienky.
V nadstavkových úľoch sa dá s pomocou prepážky vybudovať aj zo slabocha znáškovo zrelé včelstvo.
S prepážkou sa dajú v horách pripraviť silné včelstvá na agátovú znášku v nížinách.

Příspěvek: #23

Komorování je to nejmenší co mi na včelaření vadí

Na jaře hodím do auta maximálně 4 nástavky s přepážkami. Stanoviště mám tak na 2 tucty včelstev co jde zmáknout za chvíli.

Do včel stejně v tu dobu chodím.
Sundám víko:
A - a buď není co komorovat protože

A1 - tam nic není
A2 - je včelstvo od kraje ke kraji a visí i pod nástavek. Vlídně na ně promluvím, zadekluji a udělám O.K. na úle.

B- včely nejdou až ke kraji, vyndám krajní plásty, obřas je to stejně potřeba, dám do nástavku s přepážkami odkud jsem si vzal dvě - posunu rámky - stejně potřebuji najít plod zda je vše OK a v přiměřených místech strčím přepážku, z druhé strany taky. Stejně jsem potřeboval vědět jak moc plodu tam je.

Na úl napíšu číslo podle počtu rámků uvnitř.

V podstatě 4 rámky mezi už jsou dostatečné proto aby matka nebyly omezena, pod nimi je nástavek, až budou v síle jdou dospod.
Za pár neděl, tam jdu a nástavek doplním 2 rámky pro stavbu , přepážky odložím do plemenáčů, budou se hodit a nebo u silnějších rovnou dělám oddělky a izoluji přepážkou v plemenáči.

Nevychází mi tam nic zbytečného kromě pár nástavků na manipulaci s rámky a přepážkami..

Příspěvek: #24

Prepasku nepotrebujem, lebo z 11 ramikoveho ula po zimopvani budto vcelstvo obsada aspon 6 ramikov a vtedy krajne ramiky mozu ostat prazdne alebo neobsada a vtedy ho spokim s inym vcelstvom.

Příspěvek: #25

(31.10.2014 9:43)MilanBencúr napsal(a):  V ležane je prepážka v skorej jari dôležitý pomocník. Keď sa včely hromadia na pláste za prepážkou, upozorňuje včelára na čas kedy má včelstvo rozšíriť o ďalšie medzistienky.
V nadstavkových úľoch sa dá s pomocou prepážky vybudovať aj zo slabocha znáškovo zrelé včelstvo.
S prepážkou sa dajú v horách pripraviť silné včelstvá na agátovú znášku v nížinách.

Ak si dobre spomínam dedo hovoril že v ležane musí ostať vždy jedna ulička voľná lebo ak budú včely už za prepážkou je už neskoro. Toto platilo na jar nakoľko včely pribúdajú každý deň. Toto platilo pre nížinu možno na Orave to je iné neviem.

Příspěvek: #26

Kaji- a kdy zhruba je u Vás v podhůří to "na jaře"?

Příspěvek: #27

Upřímně řečeno, zrovna já jsem člověk, který ve včelařině nemá rád zbytečná udělátka. Nicméně jsem prošel podobným vývojem jako Kaji a přepážku už dnes nepovažuji za zbytečnost (zvláště ne na včelnici, kterou mám v cca 600mnm) a musím připustit, že mým včelám několikrát pomohla. Občas místo přepážky použiji nadstavení slabšího včelstva nad silnější (tzv. parkování) a efekt je většinou stejný.

Příspěvek: #28

Já jsem sice ve výšce něco přes 200 m, ale na vlhké, větrné, zastíněné a poměrně studené stráni, takže jsem to v časném jaru také ocenil. Komorování nelze časově naplánovat, závisí to na konkrétních podmínkách, stavu včelstev a počasí.
Je to každý rok jinak, souvislostí je řada ...
Zateplovací rámky (což je něco jiného než komorování u Dadantů) dávám běžně po celý rok, je-li u oddělků třeba.
Jiří

Příspěvek: #29

(30.10.2014 23:48)Anton Turčáni napsal(a):  Ako som už napísal, včelstvo v zime a na jar priestor nevyhrieva, tak o čom tu točíme?

Uvedomujem si, že je to tak, ale....teplo predsa uniká. Pokiaľ včelám pomôžeme, napr. komorovaním, únik tepla je menší a stojí ich to menej energie.

Příspěvek: #30

(31.10.2014 13:18)pacifik napsal(a):  

(31.10.2014 9:43)MilanBencúr napsal(a):  V ležane je prepážka v skorej jari dôležitý pomocník. Keď sa včely hromadia na pláste za prepážkou, upozorňuje včelára na čas kedy má včelstvo rozšíriť o ďalšie medzistienky.

Ak si dobre spomínam dedo hovoril že v ležane musí ostať vždy jedna ulička voľná lebo ak budú včely už za prepážkou je už neskoro. Toto platilo na jar nakoľko včely pribúdajú každý deň. Toto platilo pre nížinu možno na Orave to je iné neviem.

Súhlasím, ja som však písal o skorej jari, kedy mladých včiel ešte tak výrazne nepribúda ako v čase rozširovania úľového priestoru o "medníky". Tá jedna volná ulička platí aj pre nadstavkové úle. Aby už nebolo neskoro včelár musí nadstaviť ďalšiu bedničku.

Příspěvek: #31

(31.10.2014 19:21)František H napsal(a):  

(30.10.2014 23:48)Anton Turčáni napsal(a):  Ako som už napísal, včelstvo v zime a na jar priestor nevyhrieva, tak o čom tu točíme?

Uvedomujem si, že je to tak, ale....teplo predsa uniká. Pokiaľ včelám pomôžeme, napr. komorovaním, únik tepla je menší a stojí ich to menej energie.
Tiež vykurujem iba priestor vo svojom byte...

To je marné

Pro ty co nad tím přemýšlí. Je třeba asi tak 5cm a víc včel aby udržely tepelný spád cca 20°. SOudím podle fotek termokamerou a jednak podle toho že plod málokdy je blíže hranici chomáče.

Když si představím šišoid (trochu eplipsoid) se včelama a plochu kterou ohřejí v tom šišoidu a pak si představím že kromě jinak dobře izolujících plástů jej zmáčknu deskou styroduru která izoluje tak, že na přilehlé straně plástu ještě matka klade

Takže v případě slabšího včelstva na 5 uličkách by tady u nás za chladu matka kladla na 3 plástech asi tak průměr 15cm.
Když tento objem včel zmáčknu na ty tři plásty, je ta plocha pro plod nejméně dvojnásobná - právě díky tomu že matka klidně bude klást i na té mírně obsednuté vnější ploše plástu přiléhající k přepážce a stačí tam jen normální vrstva včel. Tedy ta 1. a 5. ulička co by vytápěla-izolovala vnitřek koule a byla jen obsazena včelami bez plodu je nahrazerna styrodurem a ušetřené včely pokrývají větší plochu uliček uvnitř.

Příspěvek: #32

(31.10.2014 19:21)František H napsal(a):  

(30.10.2014 23:48)Anton Turčáni napsal(a):  Ako som už napísal, včelstvo v zime a na jar priestor nevyhrieva, tak o čom tu točíme?

Uvedomujem si, že je to tak, ale....teplo predsa uniká. Pokiaľ včelám pomôžeme, napr. komorovaním, únik tepla je menší a stojí ich to menej energie.

Včelstvo, hoci neúmyselne a neefektívne priestor v zime vyhrieva. Zúžením tohoto priestoru znížime straty, pretože sa im sálavé teplo od priblížených stien vracia do chumáča. Taktiež je zaužívaný včelársky "slogan", že včelstvo nezahynie zimou, ale hladom. Príčinou nie je nedostatok zásob, ale nízka teplota-s takými zásobami by v lete neuhynuli. Na jar priestor včelstvo jednoznačne vyhrieva, preto má takú vysokú spotrebu zásob. Ale starší včelár má vždy pravdu podľa pravidla č. 1.

Příspěvek: #33

(31.10.2014 13:53)MartinH napsal(a):  Kaji- a kdy zhruba je u Vás v podhůří to "na jaře"?

No, tak nějak když skončí zima.

Ty přepážky jsou berlička,. ne součást metodiky.
Takže když už létají, teoreticky by to mělo být včas, ale zase nerad smrdím pokálený od včel.

Takže do nich lezu až když už musím a vypadá to na problém. Třeba dlouhá zima, slabší včely.

Já dělám normálně když je všechno Ok prohlídku někdy až na přelomu duben/květen.
Z toho bych tak nějak dovodil, že komoruji předtím, tedy když to není OK.

Omlouvám se, ale já to cítím hrudníkem, nemám na to návodku.

A taky podle toho co chci, obvykle klid a pohodu, nepotřebuji množit atd. tak je moc "neforsuju". Raději místo toho zebruji, ale to je pro silná včelstva, přepážky pro slabá.

Nemám funkční křištálovou kouli abych věděl jaký bude rok a snůška, takže co je silné je připravené dřív a co slabší tak je připravené na pozdější a nemusím mít strach že mo uletí.

Příspěvek: #34

Chlapci, a čo potom ing. Květoslav Črmák, ktorý dávno pochopil čo ja tu tvrdím, aby sa presvedčil o svojej pravde, vyrobil si úle len z dreveného rámu a sololitových stien, ktoré vlastne nič neutepľujú, akurát nedovoľujú vetru, aby včely vyrušoval. Bol by dobré, keby sa pripojil k týmto komentárom a porozprával ako je to vlastne, so včelstvom v zime, vyhrievajú včely celý úľ alebo len tam kde je plod.

Příspěvek: #35

Já viděl úly u jednoho staršího včelaře v Šumvaldě z plechu.A včely měl pěkný.Kolik krmil na zimu to neprozradil. F.V.

Příspěvek: #36

Točíš se v kruhu. Ano, ing. Čermák má i sololitové úly. A na základě shodného vyzimování včel ze sololitových úlů se včelami z normálních úlů dovozuje, že izolovaná stěna úlu je zbytečná. O komorování ale nehovoři a komorování nemá nic společného s uteplenými úly. Že včely v zimě nevyhřívají celý úl snad už dnes ví většina včelařů a KaJi ve svém předposledním příspěvku (33) popsal princip proč komorování funguje. Další debata se mi zdá veskrze marná a zbytečná...

Příspěvek: #37

Dosud se tu psalo o "termo" významu Blínovy přepážky, ale co "podněcovací efekt"? Jestli si to dobře pamatuju z přednášky př. Cimaly, tak včely přenášejí zásoby zpoza Blínovy přepážky, což má mít podněcující efekt (za spolupůsobení podněcování vodou zhora). Máte s tím někdo zkušenost?
M.

Příspěvek: #38

V skorej jari je účinnejšie zúžiť včelstvo priehradkou na počet rámikov, ktoré včely obsadajú, odviečkovať im jeden plást zo zásobami, ktorý sa určite skôr zohreje vedľa hniezda v zúženom včelstve ako v komore za priehradkou.

Příspěvek: #39

Jsou vlastně ještě dva další efekty B. přepážky. Právě efekt simulace jakési snůšky (ten lze vyvolat samozřejmě i jinak) a pak také obměna díla ve velmi vysokých plodištích, což je jinak opravdu docela problém). Všechno to pak spolu souvisí. NA už byla zmíněna.
Jiří
P. S.: původní NC opraveno na NA. Poděkování za upozornění náleží Martinu Holému.

Příspěvek: #40

NC? To myslíš jiří jako termoterapii NC? já myslel že to funguje jen na NA.