(09.12.2015 0:00)Petr Zdráhala napsal(a): (08.12.2015 10:22)Bronislav Gruna napsal(a): Je dobře, že jsou vaši členové spokojeni se servisem ZO. Pokud ale budete chtít platnost vašeho průzkumu zobecnit, zeptejte se i těch, co nebyli na schůzi.
Také záleží na formulaci otázek. Dalo by se zeptat i takto:
Chtěl bych si dotaci o dotaci požádat sám poštou nebo elektronicky společně s hlášením do Hradištka?
Chci mít možnost léčit kyselinou šťavelovou pro případ vzniku rezistence kleštíků na amitraz (=Varidol)?
Chci léčit podle aktuálního napadení a mít možnost koupit léčiva v lékárně, když ZO objednává léčiva v polovině dubna?
Samozřejmě otázek by mohla být celá řada a v některých případech by bylo možno nabídnout 10 možností. Některé otázky mohly být položeny lépe. Mohu vás však ujistit, že otázky nebyly sestavovány s tím úmyslem, abych včelaře naváděl k určité odpovědi. Spíš se vycházelo z některých zkušeností. Např. dotace 1.D. je jedna z mnoha dotací, o kterou se žádá na SZIF. Převážnou část dotačních titulů využívají zemědělci a ti museli žádosti (alespoň u titulů, které jsou mi známé) podávat na zemědělské agentuře, v našem případě v Přerově. Proto ta nabídka v dotazníku. I zde se možnosti podání žádostí o dotace mění, kdy je možné žádost podat přes internet, ale co vím, tak stejně většina zemědělců chodí na agenturu a žádosti podávají osobně. Myslíte, že u včelařů, kde možná 60 až 80% intetrnetem nevládne, že by byli nadšeni, kdyby o dotaci mohli požádat pouze elektronicky? Možná se pletu. Osobně bych s tím neměl problém ať pro svou potřebu a nebo že bych přestal žádosti pro včelaře vyřizovat. Ale je celá řada včelařů, kterých si vážím a dal jsem se na to, abych určité služby včelařům zabezpečoval, takže jsem ochoten, kdo o to stojí, mu tu službu poskytnout.
U léčení jsem rovněž nechtěl navodit strach z použití kyselin. Možná si rizika nyní používaných léčiv pro naše zdraví neuvědomujeme, jelikož nejsou okamžitě pozorovatelná naproti potřísnění nějakou kyselinou. Myslím si, že pro řadu včelařů by byl velký problém manipulovat s kyselinami, ať co se týká ředění nebo vlastní aplikace. U Varidolu nebo Gabonu je to podstatně jednodušší. Ale třeba i u Gabonu včelaře důrazně varuji, aby po manipulaci s léčivem si řádně omyli ruce a v žádném případě nic nejedli. Od kolegy vím o případu, kdy včelař při aplikaci Gabonu pojídal švestky, které v tu dobu zrovna dozrávají a nakonec skončil v nemocnici se stejnými příznaky jako při infarktu. I použití Formidolu by se zdálo bezpečné, ale nemusí to být vždy pravda. Opět příklad z blízkého okolí, kdy zkušený včelař (B. Gruna ho i dobře zná) s přítelkyní dávali do včel Formidol. Myslím, že druhý den měla jeho přítelkyně poleptané ruce a až potom si uvědomili, z čeho to je a že i při aplikaci "bezpečného" Formidolu je potřeba určité obezřetnosti. I proto to upozornění na nebezpečí poleptání při použití kyselin, kde je riziko daleko vyšší a nezvládne to každý. V žádném případě nejsem odpůrce kyselin a kyselinu mravenčí v tekuté formě také občas používám.
Pro někoho asi zavádějící otázky, ale my jsme si z toho udělali určitý závěr, co by ZO měla pro své členy zabezpečovat. Samozřejmě to zase nesmí sklouznout do té roviny, že výbor bude dělat včelařům blbce. A v tom by se dalo zase pokračovat ...
Závěrem opět taková připomínka. Zde se vyjadřují pouze včelaři, pro které elektronická komunikace není žádný problém. Kolik % může být takových včelařů? V každém případě je to menšína. Rovněž menšina včelařů je schopna léčit včelstva nejenom a nebo spíš jinými přípravky než Varidol, Gabon, ... . Co tedy s tou většinou včelařů. Zakážeme jim včelařit?
Vážím si všech, kteří dokáží pozdvihnout místní spolkovou činnost na vyšší úroveň, tak že je přitažlivá pro stávající i nové včelaře. Zde mám kromě vás na mysli zejména p. Šumeru nebo Martina Pospíšila (MartinP). A to bez rozdílů, jestli jde o ČSV, PSNV nebo jiný spolek. Jen díky takovým lidem nakonec místní spolky před stoletím vznikaly.
Věřím vám také, že manipulativní vyznění otázek nebylo z vaší strany úmyslné. Vždyť takto je celá desetiletí vedena propaganda výrobce těchto léčiv. Také věřím, že přítomní včelaři odpověděli převážně pravdivě a jsou tedy se stávajícím stavem většinově spokojeni.
Zbývá ale otázka, zda je to dobře nebo ne. Já jsem hluboce přesvědčen, že většina včelařů včetně mnoha funkcionářů žije v izolovaném světě dosti vzdáleném od reality. Chápu, že není snadné udržet si kritické myšlení, když z centra systematicky působí jednostranná propaganda. Bohužel cílem tohoto "vzdělávání včelařů" není prospěch včelařů, ale udržení monopolu moci. V oblasti zdravotní pak udržení monopolního odbytiště na výrobky firmy ve vlastnictví několika málo fyzických osob (zejména Kamler, Titěra). Organizovaně tak přihlížíme, jak nám roste spotřeba léčiv i míra úhynů. Pořád vás shora ujišťují, že to děláme nejlépe a v zahraničí nám závidí. Ve skutečnostu už jsme na evropské špičce v míře úhynů. Reakce na plošný úhyn 2014 je stajná jako po roce 2007. Jednotná metodika stále funguje, jen lajdáci včelaři ji nedodržují. A úhyny kolem 35 % ještě nejsou plošné
http://www.vcelarstvi.cz/clanky-informac...-2015.html
Jako kdyby si ještě nechávali rezervu až bude hůř. Hlavně že spotřeba léčiv nám po takovém kolapsu roste. Nevím, kolik se v ČR spotřebuje varidolů, formidolů, gabonů, ale nárůst spotřeby dokumentuje následující graf čerpání evropských dotací na titul "boj proti varroóze":
V drtivé většině jsou to dotace na výrobky Dolu. A zisky z tohoto obchodu jdou ke konkrétním lidem. Podle veřejně dostupných informací zde:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-de...pis=132354
(otevřete pdf soubor na konci stránky)
např. ředitel a 20 %-ní vlastník Dolu ing. František Kamler v roce 2014 získal z Dolu asi 700 000 Kč jako plat vedoucího pracovníka, dále 300 000 Kč vyplacených podílů na zisku vlastníků. Větší část zisku byla ponechaná ve firmě, takže hodnota podílu Kamlera na majetku Dolu vzrostla v roce 2014 o asi 1 milion Kč. Účetní hodnota jeho 20 % podílu činí asi 17 milionů. Jelikož se jedná převážně o budovy, pozemky a peníze v hotovosti, blíží se i hodnotě tržní.
Aby bylo jasno, nejde mě o vzbuzování závisti. Je mě jasné, že je za tím hodně práce a organizačních schopností. Bohužel ale také šíření jednostranné propagandy a snaha o udržení monopolu. Píši to sem proto, aby bylo jasnější, že tu nejde jen o lásku ke včelám.
Podíváme-li se jen kousek za hranice, vidíme jiný obraz. V civilizované Evropě už cestu syntetických akaricidů pomalu opouští, nebo minimílně paralelně rozvíjí jiné postupy. Prošli si totiž vývojem postupného snižování účinnosti a zvyšování dávek "tvrdé chemie". Protože ale pochopili, že je to cesta do pekel a protože používali svůj vlastní zdravý rozum a nikdo je mediálně nemasíroval, postupně většinově přešli na to, co je u nás nazýváno alternativou (organické kyseliny, biotechnika, chov odolnějších včel atd.).
Zajímavé srovnání způsobů tlumení varroózy v ČR a v Rakousku poskytl projekt Colos. Zde jsou výsledky z roku 2014:
http://www.modernivcelar.eu/clanky/colos...lstev.html
Konkrétně obrázek 9:
![[Obrázky: Coloss_2014_tlumen_VD_v_R_a_Rakousku.jpg]](http://s2.postimage.org/m026xkxt1/Coloss_2014_tlumen_VD_v_R_a_Rakousku.jpg)
Z grafu je zřejmé, že v Rakousku používají syntetické akaricidy jen asi 2 % včelařů. V ČR uvedlo tento způsob léčení 80 % respondentů. Domnívám se, že čeští včelaři nejsou natolik věkově nebo mentálně odlišní od rakouských, aby samostatné léčení bez syntetických akaricidů nezvládli, jak se nám snaží podsouvat výše uvedená anketa v ZO Petra Zdráhaly. Jsou jen kulturně odlišní, protože rakouští včelaři vyrůstali v prostředí svobodném a jsou lépe připraveni nést tíhu osobní odpovědnosti.
Já sám svododně využívám Varidol. Gabon jsem nepoužil od ověření snížené účinnosti již v roce 2010
http://www.modernivcelar.eu/clanky/k-uci...-pa92.html
Nyní se chci vydat cestou nahrazení Varidolu aplikací kyseliny šťavelové v pozdním podzimu, i když to nyní není u nás legální. Jednak pro lepší pocit vůči zákazníkům a také proto, že si myslím, že až přestane Varidol fungovat, bude to obrovský problém. Vaše anketa mě v tom jen utvrdila.
Možná bude pro mě lepší, nechat spokojené členy ČSV v klidu. Alspoň žena mě přesvědčuje, že takto si dělám jen nepřátele a vděk ať nečekám. Podobně jako řada vlivných lidí v centru ČSV zažíváme jako profesionální včelaři zlaté období. Prodej oddělků se mimořádně daří, med už je předem prodaný za to vše za ceny, o kterých jsme před 5 lety snili. Příští rok bude trochu útlum, protože v dobré kondici přezimuje skoro 600 000 včelstev. Další organizovaný úhyn ale máme ve firemním plánu na rok 2017. Díky vám všem, kteří udržujete v nevědomosti masu oddaných včelařů.