Příspěvek: #101

U mě je to navíc zvláštní tím, že jak psal někdo v ceně medu.
Ten med je drahý, dejte mi jen jeden a za ušetřené vezmu pár láhvinek.
Medovinu ani nepropaguji, ta jde sama, takže to zatím počká. Ale za zkušenosti jsem vděčný, díky.
Ještě ti pošlu značku toho třasáku co mám někde vyfocenou - pneu. To by to z těch loren mohlo urychlit odtok. Navíc se to dá použít na přesívání moučkového cukru.

Jo, k tomu lisu z PL, ten plast má i Novo, to by mi nevadilo, je to množná lepší jak kov, problém je podle mě ta délka. Většina šneků co jsme viděl ve funkci má dlouhý šnek. Tenhle mi přijde krátky.
V první části jde něco skoro jako med, pak to začíná bělet a nakonec je to sladký vosk. Obvkle pod tím bývají dvě až tři vany.

Velký problém je rychlost otáček- musí být velmi nízká aby nedošlo k ohřátí a ztekucení vosku.

---

Medomet - kapsy - to je pro malovčelaře.

Já bych si do svého modulového medometu nasadil kulatou nádobu na středový šroub s rychloupínám, spíš širší jak vysokou, u dna medometu do středu koše, kapsy na "bok", pokud by to nebyl radiál.

---

Jo, kdybych já vyráběl medomety, tak je to medomet, pastovač, rozpouštěč cukru, ztekucovač a homogenizátor medu (i ve sklenicích), filtr na med, kvasná nádoba na medovinu, ten "sedláčkův" šmelc na víčka, odstředivka na víčka, odstředivka a pařák na vosk a kotel na vaření medoviny a i nádoba na kvašení medoviny.
Zda by v tom šlo i destilovat zatím nevím

Příspěvek: #102

A nezapomeň i na kanape pro včelaře, Karle .
Pepa

Příspěvek: #103

To ne, ale mohl byj si se v něm i saunit a ještě točit. Díky za inspiraci, Pepo. .-)

Příspěvek: #104

Letos jsem daval vicka oddelkum do stropniho krmitka Jested k vycisteni od medu.
Vycistily je, ale soucasne v tom plastovem krmiktku z toho vosku stavely ruzne "vytvory", coz mi vadilo.
Takze po case jsem jim je prestal davat a zjistil jsem, o kolik medu je pripravim, kdyz ty vicka proplachnu ve vode. Protoze pretaveni vicek s medem neni dobre, ten med v tom vosku dela neporadek.
Vzal jsem 150 gramu vicek s medem a ty proplach, vicka ususil a pak zvazil a vaha tech suchych vicek byla 59 gramu...takze na tech 59 gramech vicek bylo napatlano 91 gramu medu.

Podotykam, ze to nebyly vicka, na kterych by byly viditelne kapky medu, proste jen vicka na jejich povrchu byl med. Bral jsem je asi tak mesic po vytaceni, takze pokud na nich byl med, ktery moh tect, tak ztekl na dno kbeliku.

Takze do kanalu to lejt nebudu, medovinu delat nechci, vcelam tu sladkou vodu davat nema smysl, vic prace nez uzitku pro ne...si myslim, tak to asi fakt dava smysl davat do koralky.

Příspěvek: #105

Má to smysl, pokud to dáš do kvalitní slivovice, nebo vínovice, či jiné ovocné pálenky. Získáš tím tekutinu, která obsahuje rozpuštěný med, propolis a vosk v alkoholu. Pokud tím budeš dezinfikovat rány, kromě dezinfekce zároveň dojde k silnému léčebnému efektu. Kolega v práci trpěl silnou paradentózou. Najedenkrát mu vytahali spodní polovinu zubů, aby mohl mít protézu. Vyplachoval si pusu mojí víčkovicí a po měsíci na kontrole tomu doktor nechtěl věřit. Prý takhle se to normálně zahojí po půl roce.
Jo a víčkovici neprodávám, ale v malých skleničkách rozdávám těm, kteří to potřebují. Rozšiřuju si tím okruh kupců medu.

Příspěvek: #106

Zdravím,
neskúšali ste na lisovanie odviečkovancov použiť lis z lacných shopov ?

Příspěvek: #107

To bych nedelal. Celej tenhle vehikl zamatlas voskopolisem kvuli lizici medu. Pak se to budes snazit hodinu mejt... Pak to bude prekazet nekde v komore.

Příspěvek: #108

Nejlepší separátor na odvíčkovance je dobrá pálenka.

Příspěvek: #109

No a po vylúhovaní v pálenke ako píše nadomnou, davam ešte vylúhovať dubové naštiepane "paličky", chytí to od toho krásnu farbu a fantastickú arómu ako "nejaky francúzsky koňak, z duboveho suda ", no fantázia....

Příspěvek: #110

(05.07.2026 18:47)j_shadow napsal(a):  Nejlepší separátor na odvíčkovance je dobrá pálenka.

kedysi som robil medovinu, ale postupne ani tu už nemá kdo piť

Příspěvek: #111

(05.07.2026 22:48)steve2 napsal(a):  ... ešte vylúhovať dubové naštiepane "paličky", chytí to od toho krásnu farbu a fantastickú arómu ...

Právě jsem založil tzv. "víčkovicu" a zajímalo by mě, jestli třísloviny z těch dubových třísek (je to s kůrou mladých větévek nebo čistě jen dřevo?) tu chuť příliš nesrazí. Že třísloviny přispívají k vyčiření a dodají jiskru barvě, to jsem ověřil u jiných nápojů, ale u víčkovice mám obavy.

Příspěvek: #112

Větvičky s kůrou rozhodně ne. V podstatě se jedná o imitaci sudu, takže použít jádro, bez běle.
Taniny opravdu zlepšují číření, a to díky srážení bílkovin. Takže ne vždy - záleží na původu zákalu.

Příspěvek: #113

Štiepem to zo suchého dubového dreva, nie kôra. To drevo keď štiepem je dobré keď cítiť tu krásnu dubovú vôňu viete že je drevo OK , zdravé (nie je potuchnuté....) a že ju "odovzdá" do viečkovice. Do veľkého pohára od uhoriek.. (cca 4l ?) dám cca 8-10 paličiek prierezu cca 2x2cm, ako sa podarí (štiepané, nie rezané), dlhé na výšku pohára.
Dávam ich teraz až po vyluhovaní viečok, lebo je ten pohár moc plný.. ale môže aj naraz. Pred vyluhovaním dreva viečkovicu precedím a zmiešam dokopy (aby mala rovnomernú chuť), prípadne doladím chuť medom, ak boli viečka moc "suché". Jednotlive luhovania cca 4-5 mesiacov (v prostredí ako sa uskladňuje med), sem tam pomiešať. Výsledkom bude krásna tmavohnedá viečkovica z jemnou dubovou arómou. 20 ročná wisky sa na nu nechytá.... Samozrejme experimentom sa medze nekladú

---

Dávam luhovať jablkovicu 52 stupnovú

Příspěvek: #114

Díky za rady a upřesnění.
Neodpustím si přidat svoji zkušenost s tříslovinami z jiného soudku, i když to sem nepatří, ad 20-ročná whisky:
Poslední roky, pokud dělám jakékoliv běžné ovocné víno (zpravidla směs černý rybíz, červený rybíz, bílý rybíz maliny...), tak vždy přidám aronii(jakoby černá jeřabina). Výsledkem je červené víno s nevšední chutí, nádhernou jiskrou a barvou. Arónie má totiž také vysoký obsah tříslovin (taninů). Pravidlem je dát arónie cca 1/7 až 1/4 z celkového objemu ovoce. Méně arónie se tak silně neprojeví, více může pozastavit kvašení (třísloviny jsou dosti silným inhibitorem kvašení) a někomu příliš tříslovin nevyhovuje. A toto víno na stole vedle francouzského merlotu za 150-200 Kč(který má chuť též ovlivněnou tříslovinami) funguje spolehlivě jako důstojný soupeř - málokdo uhodne, proč je to tak dobré.
Pochopitelně aronii přidávám i při výrobě ovocné šťávy(sirupu; přínos díky zdravotním účinkům arónie je k tomu navíc). Problém je pouze v tom, že se se zralou aronií sejde jen nejpozdnější bílý a červený rybíz či maliny. A tak to někdy spojuji později. Tož tak.

Příspěvek: #115

Steve2: ...a neskušal si to tak spraviť napr. aj s medovinou? teda vyrobil som ju v sklenenom demižóne a po vyčírení dať do nej vylúhovať dubové "špalíky" ? Ale asi to nejde, lebo ma len 13-16 perc. alkoholu... v porovnaní s 52 a viac pri viečkovici...

Příspěvek: #116

edo:..Neskúšal. Raz som robil medovinu a ten proces sa mi zdá podstatne náročnejší a aspoň pre mňa produkt neporovnateľný. (nesmie sa šetriť viečkami) Možná by to chcelo dlhšie vylúhovať, ale zas môže hroziť riziko pokazenia....

Příspěvek: #117

@edo
Leží víno v sudech?
Má to nějaký vliv na výsledek ?
O kolik má víno jinou lihovitost, než medovina?