Příspěvek: #3221

Začal jsem krmit 1. srpna na zimu, zatím toho moc neuložili, ale za to plodují, jak blázen. V nejslabším včelstvu my matka ploduje v souších v nejhořejším nástavku.

Příspěvek: #3222

(17.08.2014 15:27)khoobo napsal(a):  

(16.08.2014 17:29)wimpi napsal(a):  Pánové,mám dotaz. Když teď večer kolem 6-7h chodím krmit,tak u všech pokrmených včelstev se do 10 minut zvýší aktivita před úlem a na česnu. Podle oka to na loupež nevypadá. Proč to dělají? Hledají vodu, nebo se tak projevuje simulovaná snůška?

Niekde som cital, (myslim, ze tu na fore), ze vcely po nacucani vyletia, aby mohli spracovat podany sirup a odparit cast vody. Opravte ma pokial sa mylim.

Takže to mám pustit z hlavy a chápat to jako přirozený postup při zpracování potravy?

Příspěvek: #3223

pro slamos1 - ano touhle dobou jsou možné tiché výměny a s oplodněním matky bych obavu neměl, už jsem viděl matky, které se prokazatelně oplodnily koncem září. Já například v pátek měl roj, na tom krásně vidíš, že včelky si vše dělají po svém, nenechají si do toho mluvit a nějak si poradí.

Příspěvek: #3224

(17.08.2014 19:58)wimpi napsal(a):  Takže to mám pustit z hlavy a chápat to jako přirozený postup při zpracování potravy?

Áno, preto je vhodné podávať zásoby večer pred skončením letovej aktivity aby sa znížila pravdepodobnosť rabovky.

Příspěvek: #3225

Letos jsem dokoupil dva úly s varoa dnem. Díky tomu jsem zjistil že mám velký spad kleštíka, u klasických to zřejmě stíhají odklízet (ať už včely nebo mravenci).

Kolegové, doporučuji abyste si spad pečlivě zkontrolovali a nežili jako já v přesvědčení, že vše vyřeší až podzimní fumigace. Nasadil jsem Formidol a nestačím se divit kolik toho padá. A to i u roje který si letos vystavěl kompletně nové dílo.

Držím nám všem palce, tohle byl prapodivný včelařský rok.

Příspěvek: #3226

Pane Suchý, vaše předposlední věta jaksi evokuje, že se domníváte, že je víc roztočů v díle starém jak v novém, avšak to jste na omylu. U roje by mohlo hrát určitou, jaksi ozdravnou roli to, že je celkem dost dlouho bez plodu. Ovšem jak jste to napsal je to dosti nešťastně řečeno.

A ano, je a nebo vlastně už byl to podivný včelařský rok.

Příspěvek: #3227

Ano, žiji v přesvědčení, že když roj odlétne, více roztočů zůstane na plodu než na včelách samotných.
A na plodu se také může rychleji rozmnožovat, protože roj nějakou dobu dílo staví.

Ale jestli to tak není, rád se nechám poučit, protože nejsem žádný včelařský guru.
Včelařím teprve třetím rokem.

Poprosím o tykání přátelé

děkuju

Příspěvek: #3228

VD má vývoj na plodu a je mu jedno, jestli je plod v novém nebo starém díle. Matka je schopna nové dílo zaplodovat poměrně rychle. Úvaha, že roj si sebou nebere roztoče je naprosto zcestná, protože roztoče cestují přímo na včelách. Navíc zapomínáte na to, že včelky touto cestou jsou schopné si do nového úlu donést roztoče, navíc mi přijde, že jsou ochotnější vpustit do úlu i cizí vžebrající se včely a pokud se jedná o mladou ještě neoplozenou matku, tak hlavně rádi přijímají do svých řad trubce a ba naopak jsou rádi, když jsou cizí, zalétlí z jiných úlů a nehledí na to, že mohou být přenašeči VD, ještě bych připomněl, že matka z roje má zájem na tom, aby včelstvo co nejvíce zesílilo, to znamená, že hodně ploduje a hodně plodu znamená prostřený stůl pro VD

Jiná situace je oddělek - ten zpravidla bývá tvořen plásty se zavíčkovaným plodem, tudíž tam zle předpokládat, že na tak malý prostor se kumulují roztoče, co se donesou se zavíčkovaným plodem, navíc se oddělek často tvoří z více včelstev, což prospívá roztočů, protože tak mohou snáze k sobě dostat nepříbuzní jedinci s různým spektrem virů

Příspěvek: #3229

přesně tak, dal sem gabon do jednoho oddělku a měl uplně stejně vysokej spad jako ostatní včelstva

Příspěvek: #3230

(17.08.2014 15:27)khoobo napsal(a):  

(16.08.2014 17:29)wimpi napsal(a):  Pánové,mám dotaz. Když teď večer kolem 6-7h chodím krmit,tak u všech pokrmených včelstev se do 10 minut zvýší aktivita před úlem a na česnu. Podle oka to na loupež nevypadá. Proč to dělají? Hledají vodu, nebo se tak projevuje simulovaná snůška?

Niekde som cital, (myslim, ze tu na fore), ze vcely po nacucani vyletia, aby mohli spracovat podany sirup a odparit cast vody. Opravte ma pokial sa mylim.

Jinde zas někdo píše, že se všechny dozví o zdroji potravy, jen zatím netuší kde.

Příspěvek: #3231

Zdá se, že jistou logiku mají tvrzení, že roztoči se pohybují spíše na úlovýc včelách a zejména na těch, které jsou více kolem plodu ... S tím, že samozřejmě jich je většina na plodu ...
Je pak otázka, kolik takových včel vyletí s rojem ... A vezme s sebou i roztoče ...
U oddělků je to trochu ruská ruleta. A také podle období roku a úrovně napadení. Také se může stát, že se nám "zadaří" odebrat do oddělku zrovna plást s hodně napadeným plodem. Pak samozřejmě odebereme zdrojovému včelstvu (včelstvům) značné množství roztočů, ale čeká nás pak problém s oddělkem, jenž je ale řešitený. Jen je to pracnější. Vlastně v principu a v do jisté miry extrémní variantě (u hodně napadených včelstev) je na tom založena t. zv. Metoda sv. Anna, kdy se bere komplet zavíčkovaný plod a pokud se rovnou nezničí, udělá se oddělek a dál se s ním pracuje (např. KMl ...).
Jiří

Příspěvek: #3232

Taky si myslím, že to s tím roztočem v roji nebude tak horké. Časté rojení a přesun se uvádí jako jedna z hlavních příčin, proč VD nezdecimoval populace svého původního hostitele v Asii. A i tam se nejspíš snaží matka plodovat na novém místě jako divá.
Dost výhodná by mohla být i možnost chycený roj přeléčit fumigací nebo KM, když je podezření na vysoké napadení roztočem. V roji se do zavíčkované buňky před léčivem prostě neschová.

Příspěvek: #3233

Viacero vyletených rojov som hneď po osadení zadymil amitrazom,bolo raritou nájsť čo i len jedného klieštika,bolo to v rokoch 97-2002,odvtedy som to neskúšal..roje po vyletení sú v ťažkej situácii,zásobiť sa dostatočne na zimu,vystavať dielo..a tak ich aktivita čo sledujem je oveľa vyššia ako u bežných včelstiev..z toho mi vychádza jediné-ak je v okolí kolabujúce včelstvo,tak ho tie usadené roje objavia najskôr a so zásobami si donesú aj klieštika..po jesennej fumigácii mávali roje rovnaký alebo aj väčší spad ako ostatné včelstvá,tak mi nič iné rozumnejšie nenapadá,keď oproti ostatným začínajú v máji prakticky s nulou..

Příspěvek: #3234

Taky si myslím, že to musí fungovat. Přeléčit roj, smetenec např. kyselinou mléčnou. Prostě zasáhnout ještě nezavíčkované. Chtěl bych příští rok zkusit rozdělování včelstev před sezonou a následné spojení před zimou. To znamená vždy zrušení nejstaršího včelstva. Sice složité, ale velice ozdravné.

Příspěvek: #3235

len,mne to podľa skúseností z uvedených rokov vychádza tak,že roj nemá význam ošetriť,lebo klieštika zo sebou nenesie..samozrejme,situácia sa mohla odvtedy zmeniť,privítal by som výsledky nejakých nových pokusov..

Příspěvek: #3236

Roj nepřeléčený (sem blb, měl sem to udělat. Ideální čas, šance, mít v podstatě čistý roj) teď prakticky kolabuje, přes 1200roztočů/2 dny.

Příspěvek: #3237

(19.08.2014 13:44)Michal od Nové Vsi napsal(a):  ... Chtěl bych příští rok zkusit rozdělování včelstev před sezonou a následné spojení před zimou. To znamená vždy zrušení nejstaršího včelstva. Sice složité, ale velice ozdravné.

Tu by bylo na místě, Michale, uvažovat o t. zv. Třetinovém systému, o němž psal před pár lety Z. Klíma v MV. Mi to funguje, ač to nepraktikuji důsledně - zatím ...
http://www.modernivcelar.eu/clanky/vhodn...ystem.html
Jiří

Příspěvek: #3238

Záleží jaká je tam snůška. Tohle je pro pozdní medovici.

Příspěvek: #3239

Tenhle článek bych si rád přečetl. Myslím že lze časopis objednat zpětně. Podstata je taková, že rozdělit jedno na tři, po hlavní snůšce spojit na dvě a případně po medovici opět spojit. Zimovat jedno silné včelstvo samozřejmě na vlastních zásobách a v čistém? Nebo jsem vedle? Díky za odpověď

Příspěvek: #3240

Dosti kvalitní výtah z článku MVDr. Klímy "Třetinový systém" najdete na
http://vcelari-zo-litomerice.webnode.cz/...ve-clanky/
Musíte jet pořád dolů, před tím je řada jiných článků.