Příspěvek: #12301

Právě, že to těžké je. Za půl století jsem se přesvědčil, že včelky za úly nemají rády namachrované rádoby experty kteří neustále trousí moudra a jsou nositelé revolučních myšlenek, ale přesně naopak. A tak se jim snažím vyhovět a jen občas vyjádřím názor, že vše by mohlo být jinak, jen se líp dívat a za úly se chovat k ohleduplně. Točit videa neumím, posílat sem do VF fotky také ne a když vidím čím se tu někteří chlubí, tak jsem za to dokonce rád. A na závěr pár přísloví a moudrostí. 1/ Kdo umí umí. Kdo neumí učí! Kdo neumí učit píše a kdo neumí ani to organizuje a prudí. 2/ Každý nejraději mluví o tom, co doma nemá. 3/ Když někoho kritizujeme a pomlouváme mluvíme vlastně o sobě. Já se tím snažím řídit a stále zjišťuji víc a víc jak je to nadčasové! R. S.

Příspěvek: #12302

Rudo, vdaka za odpoved. Mám asi rovnakú úľovú zostavu, ale krmitka stropné. Nepoužívam volnú stavbu, ani LBV. OP plánujem vyskúšať od jari.
Gusto, môžem natočiť priemerné včelstvo, ktoré nemá problem, ale o 2 týždne môže byť prázdne.

Příspěvek: #12303

(12.09.2021 16:07)Albert Gross napsal(a):  Gusto, môžem natočiť priemerné včelstvo, ktoré nemá problem, ale o 2 týždne môže byť prázdne.

No právě, to že nemá problém vidíš ale jen ty. Pokud se tedy vyprázdní, bez problémů asi nebude. Chce to víc informací, jako detajly na plod, zběžnou prohlídku, (kvůli slídilkám stručně), co dělají česna, co je na dně, množství kašičky, plodu atp. první pohled po otevření víka, pohled mezi nástavky, pohled zespodu.

Všiml jsem si že používáš aerosoly. Ty jsem přestal používat asi před pěti lety. Měl jsem důvod, podobný jak u tebe, kvůli mizení jak popisuješ. Prostě kvůli následné septikémii, které nosiče (oleje, voda, ethanol, aceton) po nějakém čase způsobují. U fumigací se mi to zatím neukazuje. Kouř je mnohem mnohem větší, méně částečkový. Vzdušnicový systém - následně hemolymfa tak není kontaminovaná v takové míře.

Příspěvek: #12304

Alberte tak jsem ti ten článek zveřejnil a dej vědět co ti tam ještě chybí.

Příspěvek: #12305

Článok "Příčiny častých problémů " ? Je výborný, presne tak som si to predstavoval. Samozrejme nie je mi všetko jasné .
A1.Co včelám škodí více viry nebo Nosema ceranae?
A2.Graf: včelstvo 2 padá na NC a včelstvo 3 na virozu. Ako poznáš na čo padlo včelstvo - na vírusy, alebo na NC /2. Poznáte kdy včelstvo padlo na virózu a kdy na NC. / ???


1.Takže reaguješ na oslabenie včelstva /počet včiel/, medzerovitý plod, spad včiel a lariev pred letáčom podaním odvaru z pelyňku. Ak je to plošná prevencia, tak kľdne podanie odvaru pre všetky včelstvá už niekedy v máji ?
2. Hlavný eliminátor VD je Thymovar koncom júla ? Ešte je plod ?!
3. Kyslinová clona je odpar cca koľko ml KM na deň ? Kedy ? 21 dní ? Všetky včelstvá ? Aký stav/príznak je signál na jej podanie ?
4. Tichá lúpež je favorit úhynov a podporuje aj tvrdenia Pavla Holuba. Ťažko sa dá spozorovať, lebo je tajná. Kedy začína obdobie tichých raboviek ?
5. Je jedno, aký spad má včelstvo tento rok. Môže a nemusí padnúť. Dôležité je, koľko vírusov absorbuje v predchadzajúcich rokoch. Preto sa veľké úhyny opakujú až po akumulácii a rozvoji infekci z 2-3 rokov, nie chybami a lúpežami v aktuálnom roku .

Ked si to dal takto na papier, tak mi to dáva zmysel. Ďakujem.

Příspěvek: #12306

Prepáčte, vyjadrujem sa k tomuto článku. Dúfam, že správne.
https://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/prazdna-stranka/

Příspěvek: #12307

Článok "Příčiny častých problémů " ? Je výborný, presne tak som si to predstavoval. Samozrejme nie je mi všetko jasné .
A1.Co včelám škodí více viry nebo Nosema ceranae?
To se nedá jednoznačně odpovědět. NC je zákeřná nemoc, kterou okem nevidíš, ale s velice rychlým průběhem. Následky virů lze spatřit, ale pracněji se jich zbavuje, a lehce se vracejí do úlu.

A2.Graf: včelstvo 2 padá na NC a včelstvo 3 na virozu. Ako poznáš na čo padlo včelstvo - na vírusy, alebo na NC /2. Poznáte kdy včelstvo padlo na virózu a kdy na NC. / ???
Pokud na podložce najdeš větší spad VD, tak je kolaps na viry.
Ale ono je to pak vcelku jedno.

Příspěvek: #12308

Nebyl bych si jistý s tou souvislostí VD s viry. Nemám to ověřené neprošlo mě to laboratoří, ale vzorky se náhodně odebírali po okolí. Z loňské praxe vím, že včely někde po okolí loupily a padli přitom spad byl max. 2-3 VD týdně. Ze vzorků v laboratoři ale vyšlo, že úhyny byli na viry a NC se v úlech nenašla. Přitom průběh byl asi všude stejný v širokém dalekém okolí.

Příspěvek: #12309

Ak je to potvrdené z labákov, tak je možné, že úhyny spôsobuje dlhodobá virová infekcia naštartovaná VD a prenášaná tichou rabovkou. Potom ale ako prvé musia hynúť rabované včelstvá. Ako zistíte ktoré to sú, pokiaľ ešte fungujú ? Ja by som to tipol na vynesené larvy pred letáčom.
Škoda, NC sa dá preventivne potlačiť, ale vírusy nie. Možno len radikálnou výmenou diela, ale po rabovke sú naspäť. AleJirímuV metodika funguje, tak prečo ?

Příspěvek: #12310

Zkusím malinko spekulovat, respektive řeknu svůj názor.
JiřímuV tato zootechnika funguje a fungovat může, protože nezačalo v doletu padat velké množství včelstev, které zůstaly bez dozoru a včely si nedonesly velkou nálož virů najednou. U padlého jednoho až (plácnu) 4 včelstev to třeba funguje, ale když padne na vzdálenosti do kilometru 15 včelstev víkendovému včelaři a úly jsou bez dozoru 14 dní, tak to ani při všem možném opatření nedokážete zachránit.
Vím o případu, kdy z dvou stanovišť ve vzdálenosti 3 km na každém po 20 včelstvech přežily dvoje malé oddělky a uprostřed mezi nimi to začalo na deseti včelstvech, kde se to rozjelo.

Příspěvek: #12311

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Co-se...#pid258485

Znova: rabujúce včelstvá začali hynúť až na Vianoce a vydržali až do jari. Stále sa to tu ignoruje. V pokuse a článku sa podceňuje zalietavanie a tichá rabovka https://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf Tak sa dá za prítomnosti plodu posunúť zdroj infekcie o 2 mesiace skôr, čo už má logiku. Rabovanie úhynov v septembri je potenciál pre úhyny až v dalšom roku

Potom má naozaj význam len plošná prevencia=liečenie. Na druhom brehu sú bondtesty.

Příspěvek: #12312

S tím si dovolím nesouhlasit že včelstva budou hynout až na vánoce. To co mám odpozorované stačí jedna výměna plodu a to je u dělnic 21 dnů od položení vajíčka a pak pár dnů na to než zemře. Z toho vyplívá než si toho všimnete, že rabují pár dní může trvat pokut to není nic ve velkém. Pak uběhne cca 14 dní od larvy a kukly do vylíhnutí a týden na to aby se včelstvo začalo sesypávat. Mluvím o skutečně silném napadení virem. Takto to probíhá u napadení koncem srpna. V září po cca 10 skutečně přežijí až do jara, ale tyto včelstva nakupují až v druhé vně.

Příspěvek: #12313

Viry se dají potlačit. Jestli to ošetření postačí, toť otázka...

Příspěvek: #12314

Nie je to také jednoznačné.
Príklad A:
Včelstvo 1 rýchlo kolabuje, nevie sa brániť, je rabované. Je silne zavírené.
Včelstvá x až y /1 až 100/ ho rabujú. Ak sú tieto včelstvá čisté=bez vírusov, tak si rozdelia vírusový bank. Tieto včelstvá však nemôžu skolabovať za mesiac, pretože nakazený je až nový plod, ktorý hynie sporadicky, nie naraz a staré včely fungujú dalej a sú to aj zimné včely. Včelstvo je oslabené, ale staré a zimné včely zostávajú. Včelstvo padne v zime, najar, alebo až v lete. Získané vírusy môžu včelstvo položiť až o 2 roky.
Príklad B:
Včelstvo 1 oslabuje pomaly už v 5 a 6 mesiaci, nedokáže sa brániť, pretože strážkyne majú poškodené senzory a vpustia hocikoho a včely x až y ho rabujú postupne= tichou rabovkou. Včelár to nespozoruje až do chvíle, ked padne včelstvo 1, ktoré si prinieslo vírusy už minulý rok. Plodovaním sa vírusy rozmnožia a môže to trvať aj 2-3 roky, kým skolabuje. Od tichej rabovky v 5 mesiaci už je možné, aby rabujúce včelstvo padlo v septembri, pretože už môže mať v sebe rôzny vírusový potenciál a zimná generácia je zdecimovaná. Preto niektoré padne a niektoré nie.

Příspěvek: #12315

Věděl jsem, že když se otevře otázka, se kterou dotyčný nemá žádnou zkušenost, začne říkat … to nemůže fungovat…toto je jiná situace… ale jaká je situace dnes – přemnožený VD a když ne tak postižený už i viry. A taková situace na včelnici se musí nejdříve stabilizovat tak, že max. snížím počty roztočů, pak se vrhnu na NC a dočistím virózy. Vše se nedá stihnout za jednu sezónu a toto zřejmě mnoho včelařů odradilo od kyselinové clony. Neznám jiný a lepší desinfekční prostředek pro včely. Je to podle mne „propolis na druhou“. Musí být aplikován dlouhodobě a citlivě. Nesmí vás odradit, když vycházíte z té nejhorší situace, že některá včelstva už to nedají, těm by už nepomohl ani Pán Bůh. Věřte, že jedině včasný zásah může něco zvrátit. Stačí jít krůček po krůčku. Říkal jsem, že by to bylo na hodiny výkladu.

Příspěvek: #12316

Toto jsou včely , které slídí kolem mých úlů. Je to normální včela , nebo něco zvláštního? já ji viděl letos poprvé , málem jsem si ji spletl s vosou .

Příspěvek: #12317

to je sedláčkova žlutá kraňka

já bych podle toho žihadla na třetí fotce řek, že je to normální včela, já mám také takto proužkaté včely ve dvou nebo třech letošních oddělcích, doteď (včelařím od roku 2019) jsem měl bez proužků a letos z odchovaných matek mám proužkatou, ale ne všechny včely v těch úlech jsou s proužkem.

Sice na té první fotce je trochu korpulentnějčí a vypadá jak nějaká včela samotářka, ale ten druhý obrázek vypadá jak "normální" včela.

popravdě řečeno, ještě jsem neviděl kolem úlů a ani rámků vytočených a ani v baráku slídit něco jiného než včelu nebo čmeláka. Vosy také, sršně také, ale těm neříkám že slíděj, ale lověj, protože ty mi lověj včely.

Příspěvek: #12318

Zlute vcely, zlute vcely.... Ja si pamatuju, ze kdyz mi bylo asi 10, tak stari vcelari rikali, ze zrzave matky davaji hodne medu. Celkem by me zajimalo, jak tahle teze souvisi se situaci na ceskych vcelnicich pred 30 lety.

Příspěvek: #12319

Možností je myslím více, dříve jsem měl takových více, pozůstatky zkoušek matek Vlaška, teď zase může být Buckfast, a nebo pro mě novinka žlutá kraňka.

Příspěvek: #12320

Mám v okolí 3 včelaře s doletem pokusím se zjistit a dal bych vědět.