Příspěvek: #341

Studená stavba .

Příspěvek: #342

Studená stavba, koukám že už to je napsáno

Příspěvek: #343

Aha, ďakujem.
SS mám ako kde a keďže mám všade pod rámikami podmetovú podložku podobnú tej od sedláčka, tak postavenie stavby tu nehrá žiadnu úlohu.

Příspěvek: #344

Dobrá pánové, trochu jste mě nahlodali a tak nezbývá než to vyzkoušet. Jsem příznivcem mít v plodišti dílo 3 roky a míň. To doporučují prakticky všichni, Praxe mě ale několikrát přesvědčila, že většinový názor je také někdy pěkná pitomost. Věnuji tomu teda na každé včelnici 3 včelstva a uvidíme. Kdyby to tak doopravdy bylo, ubylo by spoustu práce a ozdravování včelstev by se mohlo řešit jinak. Jinak napájení včelstev v úlech jak jsem slíbil mě nijak nepřesvědčilo. Ale na celkové hodnocení je zatím brzy. Dám vědět! Zdraví R. S.

Příspěvek: #345

Ano také mě hodně nahlodali. Co když jsou úhyny způsobené částečné také tím, že jim bereme staré dílo, které mají dokonale vydezinfikovane propolisem? Prováděl vůbec někdy někdo porovnání, staré černé dílo vs nově postavené na přítomnost viru, plísní atd.?

Příspěvek: #346

To néé ,tmavé dílo neuškodí ale taky nepřidá . Ale na rozvoj slabšího včelsva to má veliký vliv jestli se na jaře rozvíjí na tmyvých nebo světlých plástech.Tam je to nejvíce znát. No a pak v obdobích bez snůšky ,to než by kladly do světlého tak rači omezí celkovou plochu plodu a budou slabší a budou i slabší zimovat.

---

Ivíku Nevím kde schánět ty články z Moderního Včelaře. Odebírám až od letoška v elektronické podobě. Jestli má cenu kvuli tomu kupovat 7let starý časopis. Je to už starý nedalo by se to někde jen tak přečíst na volno? Nebo nemůže to sem někdo dát?

Příspěvek: #347

Já si jen dovolím takovou malou poznámku, aniž bych se chtěl zapojovat do aktuální diskuze o stáří díla. Nejen ve včelařství se často tradují různá moudra, která hlavně začátečníci berou za fundament, o kterém se nediskutuje a který tak prostě je. Ale časem to někdo objektivně prozkoumá a zjistí, že to byla jen taková forma předávané víry bez ověření a doopravdy se věci mají úplně jinak. Často ale na druhou stranu člověk dojde ke zkušenostem, které podle něho vyvracejí určité zažité pravdy, ale to jen proto, že si neuvědomí, že podmínky, za kterých tyto zkušenosti nabyl, jsou zcela specifické a výrazně se odlišují od podmínek běžných a obvyklých. Začátečník má pak zcela protichůdné informace, nechce a ani nemůže vše odzkoušet na dostatečném vzorku úspěšných pokusů a neúspěšných pokusů - a teď babo raď...

Příspěvek: #348

Praxe.

Protože jsem to chtěl vědět a měl jsem málo souší (množil jsem vč), vyzkoušel jsem jeden rok u 3 středních vč 39x30x11, všechna TS, smetení. U všech jsem to udělal jinak, podle mouder u všech špatně, ale všechna 3 vč měla jeden nejmladší rámek s plodem a s matkou nesmetený, tedy původní. Takové vč, dle mouder, nemá pyl a má se mu dát pylová deska, protože jak nemá pod zimními zásobami pyl, má pak zjara prý pomalý rozvoj, když bílkovinově strádá (tvrdí moudrá literatura). Nedal jsem - neměl jsem pyldesky. Zimovalo to na panenském kromě tedy toho jednoho nechaného rámku s matkou a i to byl velmi světlý plást u všech tří vč. Nemělo to deko medu, (pár deka možná ano na tom jednom plástu u každých), zimovalo to jen na cukru.

Takže. Ta tři vč neměla med, ale jen cukr, neměla pyl a navíc zimovala všechna 3 vč na panenském. Logicky by to mělo mít, podle třeba co tvrdí naposledy pan Barnat, pomalejší jarní rozvoj. Nebylo tomu tak, chtělo by se napsat, že to mělo lepší rozvoj, ale dobrá, řeknu, že nebyl rozdíl mezi těmito třemi včelstvy a zbylými asi tenkrát jen 20. V té době jsem měl jen 39x30.

Jasně, že 3 vč z 23 není dost velký vzorek na jakoukoli relevantní statistiku. Na druhou stranu výzkum, aby měl statistickou hodnotu, může provádět (a bere na to prachy od státu) jiný subjekt, ten ale už 30 let nevyzkoumal nic, jen se kapsuje na léčivech. Přesto tedy, že můj pokus nemá statisticky vědeckou cenu, přesto by mohl každému ledascos napovědět.

Jestli tedy stáří díla nemá vliv na jarní rozvoj - těžko mě a nejen kvůli tomu jednomu pokusu, ale na základě mnohaleté praxe a pozorování, něco přesvědčí, že by mohl mít pravdu pan Barnat. Pak není žádný rozumný důvod vědomně udržovat dílo staré. Protože já nemám včely jen pro peníze, hlavní je pro mě pocit čistoty a pocit, že je to pro včelstva lepší, že jsem udělal maximum co šlo. Polopatě, o můj pocit z koníčka jde asi víc, než stroze materiální benefit, o kterém navíc nejsem vůbec přesvědčený a v dlouhodobém horizontu je, dle mého, lepší čistota a hygiena včelařiny.

Ale.
Kvůli objektivitě musím něco přiznat.
Získal jsem před pár lety několik vč na míře 37x30 a převáděl je na 39. Jedno vč jsem ale nějak neudělal a zimovalo na 37. Protože jsem nechtěl dávat stavět nové souše na míře, kterou jsem likvidoval a protože jsem nestíhal, stalo se, že toto jedno vč nedostalo za celou sezonu ani jedinou M. Rok před tím taky ne - mělo být přece převedeno. Medníky mám všude panenské bez mřížky a i tento úl měl medníky 39x15x11. Vč na úplně černém díle (za celý život jsem takovou vepřovinu neudělal) zdárně vyzimovalo a na 39 jsem ho převedl až další jaro. Na plásty jsem se ale skoro štítil i jen sáhnout, ale jak to tu čtu, tak je to jen můj hloupý předsudek. Ano, sám jsem, sice nechtěně, ale u jednoho vč vyzkoušel, že se včelám nemusí dát cellý rok vystavět ani jediná M a vč se nezhroutí, nijak výrazně nestagnuje (těžko soudit z jediného vč), není nemocnější. Je normální. Přesto to rozhodně dělat nebudu.

Příspěvek: #349

O výměně díla podzimním přemetením jsem psal v příslušném vláknu. Potvrzuji, co psal tom.50

Citace: Jarní rozvoj začíná až po přínosu pylu, je však bouřlivý a brzy se včelstvo vyrovná ostatním.
Metodu jsem před léty vyzkoušel a to 26.září. Sice jen na jednom včelstvu, ale mohu potvrdit, že v následujícím roce bylo nadprůměrné.

Příspěvek: #350

Přátelé, je nutné rozlišovat kecala co si vymýšlí a bije se v prsa když chce zaujmou.

Mám vedle škodlivosti sladkého vývaru z černých souší další důkaz a ten si můžete také vyzkoušet.

Opět na vlastní zodpovědnost za zdraví svých včelstev.

Stačí vzít mlhovku a vodu najaře dodávat přímo do prázdných souší nebo buněk hned vedle chomáče, třeba směrem k osluněné stěně, tam to má největší podněcovací efekt. Použít je vhodné běžnou čistou pitnou vodu. I přes přídavek jódové tinktury.

Zvápenatění se Vám okamžitě ukáže ve větší míře.

Takže stačí vlhčí rok a zjistíte, že jste zase o něco zkušenější a uvědomíte si ztrátu času s další kravinou z internetu od nezkušeného velkovčelaře. Je to prostě špatně neobnovovat dílo. Nechápu proč se šíří takové rady jako kašlat na obnovu díla. Možná vtom je nějaký konkurenční záměr kdyby se to rozšířilo, měl by někdo určitou výhodu s menším zdravotním problémem.

Protože když dva dělají totéž, není to totéž.

---

Ještě k zásadám u zvápenatění. Je vhodná výměna matky. To je jasné, další je nevkládat ze včelstev kde je zvápenatění jinam. Je vhodné si rámky prostě označit spejem nebo fixou a ty buď po vytočení dát k vyvření nebo je vracet zpět jen do včelstev které mají zvápenatění. Dále je vhodné častěji čistit dno, hlídat vlhkost v plu, protože je ztnámo, že vlhčí roky zvyšují případy zvápenatění.

Nevím co dále sdělit ..., ale rozhodně je nutné vyzdvihnout, že zvápenatění je infekční houbové onemocnění.

Příspěvek: #351

Souhlasil bych s vámi vyjma jedné věci. Barnat to stěží píše proto, že chce zaujmout a ani o jeho zkušenostech bych nepochyboval ani milisekundu.

A zvápenatění bude jak píšete vy, ale ještě i v něčem jiném. Třeba pan Barnat tu zjara nějak psal o tom, jak ve velkém koupí nějakou umělou šmakuládu. Dokonce jsem mu psal SZ aby to svým včelám nedával. Neodpověděl.

Já měl zvápenatění do té doby, dokud jsem choval vč klasicky s mřížkou, převěšováním, používáním starého díla (ty nejhnusnější souše šly na několik let do medníků a teprve pak do kotle). Pod dojmem Boháčo - Kamlerovsko - Ptáčkovských a jiných bludů jsem v předjaří nezužoval, protože dobré vč si přece zjara poradí. Aby se rychle rozjelo jsem dával v rámci tehdy panujícího bludu s názvem PODNĚCOVÁNÍ různé bílkovinné sračky. Ty jsme si pracně dělali nějak sami, koupit to za komárů nešlo, návodů za ty roky byly desítky. Vč kvůli těstu potřebovala vodu a docházelo ke katastrofálním ztrátám létavek jak musely pro vodu i za deště a teplot kolem 5. Navíc se doma neohřály, protože další vraždou byl průvan ze zotvíraných oček.

Ale nejhlavnější důvod je podle mě jiný. Prostě asi tak do r 1985 bylo zvápenatění celkem vzácné i při blbé technoligii jak úlů tak chovu včelstev. Pak přišla doba, kde vč bez zvápenatění bylo vzácné, malinko to bylo skoro u všech vč, některá na to taky padala. A nyní od cca 2000 zvápenatění zase ustoupilo a přežívá jen tam, kde má podmínky.

Ale toto vlákno je o dezinfekci úlů. Jednoznačně z toho vyplývá, že ne prasečina a pak dezinfekce, ale po celou dobu max hygiena a není problém. V životě jsem nic nedezinfikoval, kromě vyžehnutí nástavků a den a v poslední době ještě vařím celé rámky.

Příspěvek: #352

Ali: problém je s vůní té vyvařené vody, podporuje slídivost asi 10x více než med samotný, protože med není prvotním impulzem ke slídivosti ale úlová vůně kterou lze přenést do vývaru a umí ovonět celý prostor těžby vosku. Dále. Celou úlovou vůni zabalenou do vody lze přirovnat k tzv. otravě pod lípou stříbrnou, která prý obsahuje hodně lákavé vůně ale minimum nektaru. Takže mrtví opylovači jsou v podstatě umořeni hledáním lákavé sladiny která není. Proto je ta vůně tak nebezpečná a může způsobit ztrátu celého stanoviště kvůli loupeživosti. Ta probíhá tak, že se zvýší nejprve zalétávání a posléze se z tiché loupeže stane během pár hodin a dnů loupež zjevná. Zpravidla s katastrofickým scénářem úplné destrukce a sepse u všech včelstev na stanovišti a totálním odnosem zásob jinam.




Obměna díla probíhá umne u medometu při medobraní, probíhá současně jako příležitosná akce paření dávek souší, přitom medobraní podle velikosti hromady u pařáku v prostoru kde se motá jen vosk. A vten moment lze takový oškrábaný ještě teplý rámek vklidu vzít, zatavit doněj mezistěnu a přidat k vytočeným rámkům určených zpět do včel nebo do skladu souší. Nebo se přesune o prostor vedle, kde se hromadí několik tisíc rámků a po sezoně ta halda prožene v jiném kotli varem s hydroxidem sodným a rámek se tak dokonale odmastí a nachystá se na odvoz do skladů a najaře se zataví donich mezistěny těsně před rozšiřováním.

Celá obměna je tak jednoduchá, pokud se dělá podle někým před několika příspěvky zmíněné průhlednosti den buněk, nebo se prostě rámek podle vizuálního měřítka vyřadí k pařbě.

Nechápu proč bych si měl myslet, že menší buňka plná košilek je lepší než buňka nově vystavěná z mého vosku na mém stroji mýma rukama.

Připadá mi to jako nová éra.

O zkušenostostech lze pochybovat protože nikdo není neomylný. I o mých. Ale snažím se vždy oddělit osobní invece od diskuzního tématu.

Mohu se mýlit, třeba vtom, že starší dílo, které je postaveno na rozteči do 5,4mm, se do znovuobjevené rozteče 4,9 - 5mm na buňku prostě chová přátelsky vůči ovoňávačkám, které ji připravují matce k zakladení.

Ale když dva dělají totéž není to totéž. Měl jsem tu čest u staršího včelaře kterému nyní vypomáhám dojít na zajímavý problém s menší roztečí buněk, resp 5mm a v zakošilkovaném stavu kdy buňky měly viditelně ubráno a v plodišti tento černý rámek prakticky zavazel v 5 z 10 úlů. Viditelně čekal a bylo vidno, až ho kropidlák černý nahlodá a aby ho mohly včely posléze vykousat a vynést.

A také k problematice stáří díla a k charakteru stanoviště je nutné přičíst i půdní bakterie a jejich vliv na dílo, protože voskový materiál není jim odolný a včely takové napadené dílo také ignorují a vyhýbají se mu určitý čas.

Už jsem se tím jako názorem mít černé dílo tady jednou setkal u kolegy, prý dílo neobměňuje, prý jsem moc úzkostlivě čistotný, což je první znak oponentury který má přesměrovat diskuzi k někomu a ne k něčemu, ale po připomínce, že je významný výrobce oddělků jsem mu připoměl praktickou věc, že obměna uněj probíhá prodejem starých rámků s dílem zákazníkovi a výrobou nového rámku a vložením ke stavbě.

Takže prakticky se lze lehce dostat k neměněnému dílu snadno, je hodně včelařů, kteří se přestali snažit obměňovat dílo a společným znakem je dílo "jako bota" černé. Chov se jim daří, dílo v podstatě má na rozteči mezistěn 5,4mm/buňka hodně dlouhou životnost oproti slabému roji, který má menší rozteče buněk a plástů někde v kmenu, proto se rojí jako slabší a jako slabší zase staví dílo nové.
Do toho bodu v mým chovu, kdy mít základy buněk, které se přirozeně vyskytují u slabých rojů, se dostat nechci.

Příspěvek: #353

Bože vy umíte zkomplikovat naprosto jednoduchou věc, vy máte skutečně (asi velkovčelař s tisíci rámků) čas na takové blbosti? To já bych byl líný a vždy vše dělám nejsnazším možným způsobem.

Proč nevyváříte v noci a nebo v zimě? A jakou pařbu? Vy napařujete s výtěžností tak mizernou, že se vám ani nevrátí vklad v podobě metistěn? Z napařování jsou rámky tak hnusně za.rané, že se pak musí dočistit, proto louh? Aha.

A jestli nepaříte, ale vyváříte, proboha proč vyváříte vyvařené rámky v chemii? To mi hlava nebere. Napadlo vás jak asi je včelám v rámcích nasáklých louhem? Co zkusit rámky vyvářet (jsou tak čisté, že jsou bez šahnutí ihned zase použitelné) a rozvařenou břečku prohnat vařákem s lisem a mít výtěžnost nejméně 60%?

Napařování (nebo tavidlo)je jen pro fandu s pár vč.

Proč jste se úplně vyhnul tématu a příčinám zvápenatění v příspěvku, pod kterým je váš elaborát? Umíte nějak vyvrátit co tam jasně říkám? Bez komplikací s roztečí buněk třeba a jiných věcí?

Jaké rozteče buněk? Vy máte čas na hlouposti? Já tedy ne, to jdu raděj na ryby.

A na něco vás upozorním, nějaké teorie odvíjet od roje v dutině stromu je hloupé. Od roje totiž nikdo nechce půl metráku medu ročně a nebo i výrazně víc. A taky jestli uhyne nebo ne je naší údajné "matce" přírodě úplně šumák.

Ano, když dva dělají totéž, není to totéž. Jde jen o to, že někteří něco nedělají z nevědomosti, jií z tuposti a jiní prostě proto, že se to neslučuje s jejich naturelem.

Příspěvek: #354

Šecí, co desinfikujete úle a rámky, čím to děláte?

Příspěvek: #355

(27.11.2020 2:24)tom.50 napsal(a):  Ano, když dva dělají totéž, není to totéž. Jde jen o to, že někteří něco nedělají z nevědomosti, jií z tuposti a jiní prostě proto, že se to neslučuje s jejich naturelem.

Promiňte ale správně jste zareagoval a je nutné se nad tím zamyslet všeobecně a i ohledně dezinfekce úlů. Vězte že je hodně málo věcí co jsem si neosahal ve včelařství. Proto mám zkušeností více. A protože nejsem zatvrzelý a bijný v prsa, snažím se investovat do věcí, které jsou dávno objevené a ověřené. Např. těžba párou, pařba díla s rámky. Platí opravdu to, že když dva dělají totéž, není to totéž. Je nutné mít jen jiný přístup.
Který viditelně neznáte ikdyž jste se snažil ho objevit. ...

---

(27.11.2020 5:32)Jan Petřík napsal(a):  Šecí, co desinfikujete úle a rámky, čím to děláte?

Zčni u sebe když se takto dotazuješ. Abys to diskuzně vyniveloval.

---

(27.11.2020 2:24)tom.50 napsal(a):  A jestli nepaříte, ale vyváříte, proboha proč vyváříte vyvařené rámky v chemii?

Protože vy se snažíte o profylaxi jinak, obměnou díla. Chemie je to základní, ta moje je z původem a čistotou jen z "jednoduše" zpracované mořské vody někde ve velkém v Lovosicích nebo u Vady v IT. (moc fabrik na zpracování solanky není v EU)

A lze to Vaše zvolání přirovnat ke konstatování, kdy v podstatě kolega Barnat se táže, proč proboha Vy měníte tak často dílo?

Proto mám svůj postup a cestu. Je to efektivní, praktické a rychlé a v celku nenákladné.

Příspěvek: #356

Já ničím, kromě rámků, keré sem po vyvaření "dočistil" louhem. Ináč čistí enom mechanicky......

Příspěvek: #357

(24.11.2020 23:16)Aculeus napsal(a):  Všetko čo spomínate som už inštinktívne riešil a ak bude čas odskúšam aj dezinfekciu diela ožarovaním.
Ak to pomôže, rád sa o skúsenosti podelím.

Ještě poznámka. Vaše cesta má několik zajímavostí jak danou věc provést, pokud se použije osluněný prostor kde lze regulovat teplotu, něco jako včelotěsný skleník, můžete rámky prakticky dezinfikovat metodou bělení Sluncem. Samotný proces natáčení a dobré ozařování buňky při správném náklonu díla vám provede jednostranně samo Slunce. Takže nutno po nějaké době, třeba týden, dílo otáčet a "bělit" na druhé straně. Proces lze podle určitých patentů nebo vzorů, které přímo s bělením včelího vosku i souvisí, i urychlit.

Příspěvek: #358

Tak sem napište svoje dlouhodobé % úhynů a pak se můžem bavit o efektivitě opatření a přístupů k chovu. Dílo měním v plodišti minimálně (medníky mám z 90 % panenské souše) Nic nedezinfikuju, léčím v průměru 1-2 x do roka (KŠ, ekopol, thymol). Za 8 roků mám průměr úhynů 15 % (řádově stovky přezimovaných včelstev), zvápenatění ve zvýšené míře pouze 1 sezonu (oddělky na spíše světlejších souších), jinak jen jednotlivé případy.

Příspěvek: #359

OK, odpovím, ale líbit se to zarytým antichemikům nebude (jako by kyseliny nebyly chemie).

Ani jediný úhyn od r 2009, kdy jsem opět začal včelařit po totálním úhynu 11 vč v r 2007. V r 2007 padlo v MO, kde tehdy bylo 105 členů a hodně přes 1.000 vč, 97% vč. Léčil jsem blbě, pozdě začínal krmit, podceňoval jsem to a léčení šidil (mě přece nebudou náký dědci radit, trapné na tom je, že mi bylo už 51).
Nutno podotknout, že do r 2007 ani jediný úhyn. (když tvrdím, že to jde úplně bez úhynů tak to vím jistě - mám to vyzkoušené)

Poučil jsem se a začal znova. Léčím jak se má, žádná kyselina, hlavně ne ta mravenčí, v srpnu Gabon (měsíc) a po 10.10. JEDNA fumigace, před vánoci acetonový aerosol (Varidol tedy Amitraz stejně jako při fumigaci).
Nic víc, žádné další léčení není potřeba. V letošním roce jsem měl bez oddělků 51 vč.

Letos jsem prvně použil místo acetonu KŠ a dal jsem si to udělat odborně abych měl jistotu, že to nepodělám neumětelstvím. Uvidíme. Jestli přijde první úhyn na "vymizení včel" po novém začátku v r 2009, stěží mě něco přesvědčí o pozitivech kyselin. Už jsem to tu psal, ale zopakuju. Co nepoužívám v žádné formě KM (asi 6 let) mám dvojnásobně lepší včely a asi o 30-40% víc medu. KŠ je u mě naprostá premiéra.
Nijak neničím trubce, tedy nevyřezávám trubčinu, ale pošetilosti jako LBV taky nedělám. Už ne.

Jak se mi to daří tu píšu několik let, každý to může ihned napodobit bez sebemenší investice a práce navíc.

V životě jsem nikdy nic nedezinfikoval, kromě vyžehnutí repasovaných nástavků či den, v životě bych nic nenapustil louhem, tím už vůbec ne!!! A nepoužil bych ani obyčejnou sodu (na praní, ne jedlou), jak se dřív radilo. Taky bych nikdy nijak neaplikoval parafin, ten prostě do včelařiny nepatří nijak v žádné formě!

Většinu úlů mám tenkostěnných z masivu smrk 20 mm, velkou část NN pak z překližky 18 mm. Jediné zateplení je 20 mm PS v deklech. Ovšem od začátku krmení jsou na úlech dekly jiné bez jakéhokoli uteplení a to až do asi tak konce listopadu. Pak dám zateplené dekly.

Nic víc, ale ani nic méně.

Příspěvek: #360

Je zajímavé, že v Německu léčí pouze kyselinou, asi jim to tam funguje...