Příspěvek: #261

Ja hlásim asi -2 včelstvá je tam za hrsť včiel- ostatné boli na podložke. Tiež som mal nejakú kontrolu,,dobrú dušu´´ sňal striešky plechové zaťažené tehlami, drevené veko s polystyrénom ,tiež koberčeky, .ostala len folia. Zatiaľ nič nezmizlo...možno deti.. . K tomu dá sa povedať úhynu- mladé matky menené v júni..

Příspěvek: #262

(14.12.2018 14:09)Albert Gross napsal(a):  ....
VD sám osebe v stovkách nespôsobí kolaps včelstva. Včelstvá by už dnes pravdepodobne padali aj bez VD. Ak dokážeme ochrániť zimnú generáciu včiel pri jej tvorbe, tak ani štartovacích 200 VD v apríli nemôže do konca júna spôsobiť škodu. Od polovice júla do polovice septembra sa liahne podstatná časť zimnej generácie včiel, takže už v období slnovratu musí byť včelstvo čisté, nie v auguste či septembri.
.....

No trochu nechápem, ako sa to dá dosiahnuť. Ak prezimuje 100-200 klieštikov, tak do slnovratu sú ich tisíce. Potom by to chcelo čarovný prútik. Šibnúť a úľ je čistý, zimná generácia už nevie, čo je to klieštik...Možno nejaké biotechnologické metódy i za cenu markantnej straty výnosov....Alebo od jari "imrvere" používať "tlmiče"??? Ty podľa toho čo uvádzaš v predchádzajúcich príspevkoch si ponechal zimovať i také včelstvá, kde sa predpokladá, že takýto počet klieštikov i prezimuje. Tak dáš vedieť...

Albert, inak ten "výcuc" zo Včelára- však to sú všetko "omáčky", ktoré sa omieľajú dookola, počuť ich skoro z každej strany, i v tomto vlákne. Rečičky, reči a "skutek utek". Realita je ale nekompromisná. Včele zdá sa definitívne dochádza niekde dych . Ak by to teda malo pokračovať v nastúpenom trende v posledných rokoch, tak včelám v končinách kde určuje pravidlá agrobiznis, nebude dlho trvať a "odzvoní". Lebo ten len kvôli včelám svoju politiku nezmení, i keď sem- tam nejakú tú omrvinku ústupku verejnosti podhodí. Vo vymenovaní likvidačných faktorov ale chýba i poddiel samotných včelárov. Predsa selekcia šľachtenie chovov - matiek mala a má jasné priority: medné výnosy potom chvíľu nič, potom miernosť, nerojivovosť, nerozbiehavosť a hlavne "línie!"..., dotácie na "výrobu" matiek pre chovateľov a ich "strojová" výroba. Tomuto podvodu, ktorý má na svedomí biznis, včelári uverili a zdá sa, že naň začínajú doplácať. Názor, že čím silnejšie včelstvá, tým viacej medu, začína mať druhé dejstvo: "čím silnejšie včelstvá, tým skôr prázdnejšie úle"....Včelár bol a ešte je šťastím celý bez seba, keď zistí že denne pri eldoráde z repky či slnečnice či ovocných sadov pribudlo do mešca niekoľko kg medu. No vodu odparili, ale "svinstvo" zostalo....No dá sa namietať, že čo toho kecám, keď sa ma to netýka...A dúfam, že ani týkať nebude...

Příspěvek: #263

(14.12.2018 17:08)marek120 napsal(a):  To sú podľa mňa prehnané čísla... Každopádne ja z každej strany počúvam že na rok pôjde med vôli tomu riadne s cenou hore aj u nás..

Cena medu na slovensku už nieje určovaná počtom včelstiev či urodnostou konkrétnej sezóny..prúdia sem kamiony medu z ukrajiny,to je limitujúci faktor ceny a množstva ktoré dokážu najmä vačší včelári predat..to tak platilo do cca 2015,že malo medu-'tak zvyšime cenu o 1-2€ a aj tak sa po nom zapráši..únia zrušila ukrajincom clo - im to pomáha,nám škodí..ono,bolo by to v pohode pri cenach za ktoré predávame teraz,ak by boli vynosy ako pred 10 rokmi a viac..

---

A s Danielom suhlasim v tom,že v agrarnej krajine to maju včely z roka na rok ťažšie..ak nemajú v dolete aj dostatok divorastucich porastov tak je to katastrofa..Trnavská tabula je toho príkladom..

Příspěvek: #264

Je to len žonglovanie s číslami - apríl 200, máj 400, jún 800 potom zásah. Môže to byť podstatná redukcia KM, alebo na 0 odobratím zaviečkovaného plodu. Ak je vo včelstve vysoký tlak vírusov a NC, tak riziko zostáva aj bez klieštika. Vírusy sa dajú zriediť umelým rojom a prísnou dezinfekciou. Šlachtenie, brakovanie a bondtesty sú scifi zona, ale možno po určitom čase...
Sú to keci. Skutky na záchranu svojich včelstiev robia všetci včelári. Kto im poradí, aby to robili úspešne ?

Příspěvek: #265

Gusto: Je to o klientele, ktorá chce poctivý slovenský originál a nie gebuziny z Čínskeho a Ukrajinského dovozu. Týmto ľuďom keď sa to zrozumiteľne odkomunikuje väčšinou chápu, že med nie je niečo čo len tak pootočením kohútika tečie všade. U nás už niektoré jednodruhové medy kolegovia úspešne predávajú o v priemere 1 € drahšie a to je ešte jar v nedohľadne.. Fakt je že na jar budeme aj v SR niektorí veľmi nemilo prekvapení čo si tam nájdeme.
Zaregistroval som pred týždňom v susedstve padnutú prakticky celú včelnicu u nejakého kolegu. Z 22 mu ostali dve rodiny, ostatné všetko v podmete padnuté si našiel..

Příspěvek: #266

(14.12.2018 8:46)pavell napsal(a):  Stefanos689 jaké jsou mezi nimi aktuálně rozdíly?

1 úhyn, některé zeslabily na 4-5 uliček a sílu slabého oddělku a některé se drží v dobré kondici... z těch budu množit v dalším roce... takhle alternativně nechávám cca 25% včelstev... za pár let budu možná chytřejší a možná ne

Příspěvek: #267

Len tak pomimo tému. Ak teploty čo i len nočné klesnú dobre pod O st., tak chumáč na 4-5 uličkách nie je zase až taký chudák ....

Příspěvek: #268

Kolaps včelstev se dřív opakoval po cca. třech letech. Co měníme v úle za tu dobu. Proč Norsko zakázalo dovoz mezistěn. Proč Němci testují dovezene mezistěny? Když se ty lepší vyvezou na kšeft, kde seberou výrobci vosk pro nás? Který významný výrobce mezistěn v majetku ČSV zkrachoval. Kde je nějaká nezávislá studie akumulace léčiv ve vosku? Norové ji mají a vědí proč tam mají zákaz. Upozorňuji, že to není jen voskem, ale včelí dílo je to nejdůležitější pro vývoj nové generace. Dřív se léčilo méně. Dnes nátěrem plod, pak dáme kyselinu, necháme je proběhnout po Gabonu a hned třikrát přeléčíme před zimou. Včelky si ještě něco přinesou z chemicky ošetřených polí. Proč máme poslední dobou neustále problémy se zhroucením díla? K té chemii. DDT bylo taky nezávadné.

Příspěvek: #269

To je důvod, proč mám volnou stavbu. Co si holky postaví, to mají. Nic jim tam nevnucuju. Člověk si ale musí zvyknout na méně medu. A to mi nevadí....

Příspěvek: #270

Info o vyvozu mezisten mame odkud?

Příspěvek: #271

(15.12.2018 22:39)maci01 napsal(a):  Proč Norsko zakázalo dovoz mezistěn. Proč Němci testují dovezene mezistěny? Když se ty lepší vyvezou na kšeft, kde seberou výrobci vosk pro nás? Kde je nějaká nezávislá studie akumulace léčiv ve vosku?

áno jeden z faktorov kolapsov, bohužiaľ ale kolapsom neunikli ani včelnice na voľnej stavbe

Příspěvek: #272

Kdo má zájem zjistit, kolik si může dovolit nechat přezimovat roztočů, necht´si prohlídne tento odkaz: scientificbeekeeping.com/randys-varroa-model/ a domyslí si souvislosti. Určitě to nebude 1000 ks.

Příspěvek: #273

Podle Randyho Varroa Modelu by nejvhodnější redukce roztoče byla nutná v březnu s účinností min.70% např. u mne KM nebo Thymovar a pak v červenci Thymovarem a v listopadu KM. Na ochranu zimní generace včel je nejdůležitější redukce jarní. Nejnižší počet březnových roztočů umožní zdárný vývoj zdravé zimní generace. Jeho grafům musím dát za pravdu. Nepočítá se tu s invazí z okolí, ale pro každého včelaře je to poučení, jak vnímat úlohu roztoče v destrukci včelstva a nevymlouvat se jen na okolí. V letošním roce bylo nepřetržité plodování od ledna a při neprovedení jarního léčení ty grafy ukazují přesně to co se u nás děje (kolapsy). Systém dosavadního „léčení“ je špatný a již překonaný.

Příspěvek: #274

Po kolapsu včelstev jsem pátral jak z toho ven. Nejlepší postup má Leoš Dvorský. Bohužel se věnuje více výzkumu a informace pouští jenom kusé. Ale díky aspoň za to drobné popostrkování vpřed. Vycházel jsem z článku bezj edu to nejde. http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Bez_j...brazky.pdf a příspěvků z VF a forum Šance pro včely. Snaží se o to, aby včely měly přirozený vývoj tak jako kdyby tu člověk nebyl.( Aspoň takhle jsem to pochopil já, ale ještě spoustu věcí si musíme dohledat) Na jaře nechá rozplodovat včely po zimě. V termínu od 15.5 - 15.6 udělá oddělky. Zjistil, že se kleštík v tomto termínu zdržuje více na včelách, než na plodu. A když už, tak na trubčím. Asi v poměru 80% včely a 20%plod. Kleštík jako parazit čeká na roje a tím na rozšíření do okolí. Oddělek po vylíhnutí matky(přidány matečníky/rozkladení přidané matky) neošetřuje z důvodu malého napadení plodu. Tady si nejsem jistý, protože to dělá několika způsoby. Oddělek když nejsou naražené matečníky, přeléták - když mají naražené matečníky. Před úly má víka od úlů, ale stačilo by asi cokoli, co by zabránilo poškozeným včelám zmizet do trávy. U úlů, kde zjistí poškození plodu, tak nasadí léčku KM 60%. Používá přirozenou stavbu díla a hlavně nepřesunuje rámky. Včely si udělají vše podle sebe a trubčí plod odsouvají na okraj hnízda. Od poloviny června (nebude to u všech stejné, vzhledem k nadmořské výšce), nebo kdy skončilo rojové období nastává druhá fáze. Poměr kleštíka zavíčkovaného a na včelách se obrací. Tady je to asi nejméně popsané. Monitoruje poškození včel a přemnožení kleštíka. Neléčí plošně a zasahuje jen u úlu, který má problém. Nemá problém se selektivním výřezem tubčiny u nejvíce napadeného včelstva? (toho vytěsněného na kraj hnízda) Končí koncem července, kdy je včelstvo připraveno na zazimování. Nekrmí, protože má mednou komoru. V tom článku je i graf nárůstu populace včel, rojů a kleštíka. Když my všichni krmíme v srpnu (včelstva plodují protože je přínos), tak si rozmnožujeme(přemnožujeme) kleštíka, tak Leoš Dvorský už má včely v klidu připravené na zimu. Doufám, že se Leoš Dvoský nebude zlobit, že jsem to tady sesumíroval, ale je to jen hrubě popsané a někomu to může pomoc odpoutat se od chemického lobby ČSV. Neví někdo,kdy bude mít Leoš Dvorský nejbližší přednášku, abych si upřesnil kde tápu?

for patko79 ano je více faktorů ale co je zkusit postupně eliminovat. Co nejvíce se přiblížit životu v přírodě - .přirozenou stavbu, nepřehazování plodiště, medná komora a vyhovět včelám. Pak už se snažit o pozorování a šlechtění. Bohužel na to musíte mít cit a dostatek chovných včelstev. Zjistil jsem, že jen chemické ošetření včelstev nestačí. Bylo to zjištění tvrdé, ale snad jsem se poučil.

Příspěvek: #275

. Tady na fóru se probírala konference v Plzni kde měl hlavní přednášku nějaký včelař z USA (jmeno si nepamatuji a hledat ho treď nebudu). Hodně se tady lidi divily, že to prezentoval na fotografiích sestarém dílem. Když pominu, že nechal bez ošetřšní 1000 včelstev a zbylo mu jen 100, tak z logiky věci tam nedám nové mezistěny. Dále v tom vláknu bylo uvedeno, že nějaký včelař z Rakouska vyšlechtil varroatolerantní včestva, ale nikdo je nechce, protože jsou snad malá a málo přinesou. a po přenesení na jiná jiná včelnice brzo ztráci varroatoleranci. Poslední rok to vede jeho syn, ale už to není ono. Začal jsem pátrat. Souvisí to asi s poměrem velikostí kleštíka a včely. Je zajímavé, že nějaká včelstva provádí groming a po rozchovu se to hned neprojeví. Kleštík jako parazit je plně přizpůsobený včele. Jak barvou, která je červená až červenohnědá a je to zrovna v takovém spektru, ve kterém včela nic nevidí. Než jsem si o tom něco přečetl, tak sem předpokládal, že včela provádí groming, když kleštíka zahlédne, Když se vylíhne včela z prirozeného díla(kde jsou buňky vetšinou menší, než na mmezistěnách), je menší. Rozteč složeného oka je tedy logicky menší než u větší včely. Pohyb je vnímán jako přechod z jednoho očka do druhého, to co je mezi nimi včela nevidí(wiki) Představil jsem si, jako když se díváte přes ceník. Jeden má větší oka - větší včela a druhá má menší oka - menší včela. Když se budu dívat na stejný předmět skrz, tak větší včela bude mít nezaregistruje pohyb, protože to zaregistruje méně oček než menší, kde to zaregistruje více oček ve složeném oku. Problém je, že v úle je tma, ale kleštík svým zbarvením se stejně vyšlechtil, aby ho to složené oko co nejméně zahlédlo. Někde tady bylo video, kde kleštík čeká na květině. Když přiletí včela, tak nasedne. Možná by se to nestalo, kdyby včela byla menší. Takže včele musí vadit něco jiného. Na Wiki jsou uvedeny rozměry kleštíka: široké 1,5-1,9 mm a dlouhé 1,1-1,5 mm. To jecelkem velký rozptyl na tak malého tvora. Že by kleštík díky člověku šlechtěný na mezistěnách byl větší, než na přírodním díle. O kolik procent je větší v poměru k rozměru včely? Spočítat velikost včely na mezistěně a ve volném díle a poměr velikosti kleštíka nechám pro výzkumníky. Mně stačí, když si to jen selsky odůvodním. Nejsem vědec. Od určitého rozměru asi včelám vadí. Přeci jenom tahat sebou 20 litrový batůžek, nebo 75 litrovou krosnu je i pro člověka rozdíl. Jak to, že se i na mezistěnách objeví včestvo, které provádí groming? Měníme jim Mezistěny, ale pokaždý, když se buňka zmenší vylíhnutím včely, tak následující včela je menší. Po třech letech máme v úlu minimálně tři velikosti včel. Velké - nová mezistěna, střední - po druhém roce a třetí - mezitěny zakladené třetím rokem. Když z nich uděláme oddělek, tak tam můžeme mít ještě menší, ale ty nahrazujeme mezistěnami a následující generace je větší, ale kleštík z původního oddělku bude asi ten nejmenší - včela ho asi nemá cenu zaregistrovat. Když v přírodě žijí včely, začnou dílo a buňka je vždy menší až do určité velikosti, kdy to včely vykoušou a postaví nové buňky. Ale pořád to bude včela +- stejně velké jako ostatní. Prostě mají procentuelně větší šanci zaregistrovat kleštíka dřív a zlikvidovat, než velikostně rozdílné včely chované člověkem. Proto asi v přírodě mohou přežívat dlouhé roky bez ošetření. Je samozřejmě rozdíl, když se vyrojí divoké včelstvo a naše "uměle" chovaná. Našemu bude chvilku trvat, než se dopracují na velikost buňky divokých včel a to je může stát život. Kolik bylo pozorování, že se usadil roj a nepřežil rok, dva, ale některé žijí léta. Ty divoké mají štěstí, že jim šlechtíme obrovského kleštíka asi snáz poradí, než u nich vylíhlé. Zase za ta léta můžou trénovat groming na tich větších a přežívat. Vrátím se na začátek. Prezentace na černém díle, vyšlechtěné malé včely, nebo menšího počtu americkým arrakouským včelařem. Oba dospěli asi ke stejnému poznání. Menší buňka si napomáhá a včelám se lépe bojuje s kleštíkem. Ale zase dodám, jen o tom to není musí se přidat ještě něco. Tak snad příště. Omlouvám se, kde je to více kostrbaté, ale myšlenky letí pořád vřed a já dvouprstovou technikou psaní nestačím psát.

Co se týká šlechtění na varroatoleranci. šel jsem na to jen selským rozumem a tak mě omluvte, nejsem biolog apod. Většinou se jedná o včelstva, které málo plodují a mají málo včel, nebo jsou menší velikosti než je běžná velikost buněk koupené mezistěny

---

K tomu ještě jsem zapomněl. Vyšlechtit varroatolerantní včelu asponň za podminek uvedených výše, tak při přenesení na jiné stanoviště dodáním standardních mezistěn nebude fungovat Řekněme, že 5.4 buňka je velká, ale po třech letech se zmenší na rozměr? Tady je šance na výzkumníky. Bude to tam, kde se v třívelikostním včelstvu začne projevovat groming. Ale pozor ! Když začneme všicni používat velikost buňky 4.9 přirozenou cestou se zmenší i kleštík. Jen malá otázka. Velký kleštík žije déle, než malý? Další otázka pro vědce?

Příspěvek: #276

Zkrácení vývoje včel. Pan Leoš Dvorský má vyšlechtěnou linii, která se líhne po 19 dnech! Jak to, to není možné! Ale je. Používá přírodní dílo a kde je buňka menší. Když vymysleli mezistěnu a dělali s ní pokusy, tak zjistili, že při zvětšení buňky jsou včely větší, dál doletí a přinesou za jeden výlet za potravou více sladiny, nebo pylu. Byl to bohulibý počin, ale nebyl u nás rozšířený kleštík. Ve všech učebnicích je napsáno , že včela dělnice se líhne za 21 dní. Tady něco nehraje? Když se asi prováděl průzkum na délku líhnutí, tak to většinou byli zapálení a pokrokový včelaři, kteří chtěli rozluštit zákonitosti života včel. Určitě používali nejnovější výdobytky své doby. Rozběrný úl, rámečky a v neposlední řadě mezistěny. V košnici by asi zpět dílo vrátit nemohli a a tím sledovat vývoj včel. Zajisté věděli, že včelstva na volném díle staví "skoro" stejné buňky. To ale není pravda. V případě malého včelstva, nebo chudé snůšky stavějí menší buňky. Proto asi při výzkumu použili mezistěny, aby byly zajištěny stejné podmínky. Jaké použili, to opravdu nevím, ale zdá se, že už přiměřeně, ne-li už zvětšené. Do větší buňky se vejde větší larva. Takže trvá déle než se vykrmí. Někde tady na fóru je obrázek zavíčkovaného a nezavíčkovaného plodu. Je tam hezky vidět, jak nezavíčkovaný plod je teplejší než nezavíčkovaný. Zmenšením buňky tedy larvička může být dřive vykrmená. Když jsou buňky více u sebe nezavíčkovaný plod může produkovat více tepla na čtverční centimetr a tím více udržet tepelnou pohodu hnízda. Takže menší larva, větší pohoda při udržování tepla může být tím urychlením vývoje včely. Nemusí to být jenom to. Pan Leoš Dvoský nepřehazuje včelám rámky. Většínou na kraji hnízda jsou umístěny trubčí buǩy. I ty při krmení vyrábí spoustu tepla tím mohou udržovat lepší pohodu v hnízdě. Když k tomu přidáte záměrné šlechtění na co nejkratší vývoj plodu, tak se zajisté k tomu došlechtíme. Dřív jsem si mysle, že ve včelstvu jsou dělnice sestry. Dnes už vím, že jsou to nevastní setry. Matka se na snubním proletu spáří s 10 trubci. Ale když začne klást, tak ty trubčí geny pořádně promíchá. Takže vedle sebe můžou být vajíčka oplodněná jiným trubcem. Tím zvětšuje diverzitu včelstva a v případě nějaké nenadálé události, třeba nemoci, zvětšuje šanci přežití včelstva. Není to tedy tak, že naklade nvajíčka od jednoho trubce a pak pokračuje až ktomu poslednímu. Jak odolná tedy mohou být uměle oplodněné matky? Chovat místní směsku bude asi to nejlepší pro genetickou rozmanitost a odolnost proti DWV virus deformovaných křídel, nosema apis a nosema caranae apod. Takže někde to tam bude, jen zjistit a zkombinovat správné trubce a matky. Některé prostě přežijí a některé ne. Takže když přijdu o včely a nakoupím plno dodělků smechanicky oplodněnýma matkamy, mohu čekat že při nejbližší příležitosti, zpravidla jednou za tři roky přijdeme o včelstvo. Vždyť jsou to většinou F1 a všechny příbuzné. Logicky, když budou všechny matky příbuzné, rozmnožené uměle z jedné matky. To by se muselo šlechtit proti těmto nemocem. Zatím se šlechtí na rozbíhavos, přínos medu, mírnost atd. A ještě je to podpořeno dotací na chov matek. Proč by měl VÚ Dol šlechtit na varoatoleranci a proti těmhle nemocem. Výrobce léčiv si přece nepodřeže zlatý důl. Hromadné úhyny se budou stále opakovat čas se bude zkracovat. Pokud ČSV nezmění způsob ošetření, chov matek, kontola mezistěn, šlechtění - servis pro včelaře, nemá cenu být členem ČSV. Psát ve Včelařství, jak to děláme dobře nestačí. Za svůj příspěvek dostávám jen tvrdou chemii, jednou za rok řízek na valné hromadě, jeden měsíčník, ve kterém se skoro nic nedozvím. To je trochu málo za ty prachy od cca. 55000 včelařů. Ještě jednou děkuji Leoši Dvorskému za otevření očí a nakopnutí správným směrem.

Příspěvek: #277

Vplyv menších buniek 4.7-5,1 mm nemá vplyv na klieštika, Zo zdrojov, ktoré sa robili v USA a v N.Zélande výsledky dopadli horšie ako na medzistienkách 5,4mm...skôr je to o niečom inom..

Příspěvek: #278

Tonouci se stebla chyta...Ona kazda malickost ve zmene postupu muze prispet.Volna stavba,premetani,jine postupy v leceni,medna komora atd.Jsou to jenom stripky z mozaiky,kterou do detailu nikdo nezna.A jak se zda,ti co u nas maji v nazvu badani,badaji ve jmenu sebe sama a ne vcelstev.Smutne.

Příspěvek: #279

Ako prvé potrebujeme diagnostiku úhynov, aby včelári vedeli s kým majú tu česť.
Po druhé klasifikáciu, ktorú slušne vypracoval Leoš Dvorský - napr. ABCD a
po tretie terapiu včelstiev a včelára.
Čo všetko okolo úhynov dokáže bežný včelár zistiť na letáči, pred letáčom, na podložkách, v otvorenom včelstve, v melive, na mrtvolkach včiel a na plástoch
Včelár nemá bežne mikroskop a za rozbory vzoriek si musí zaplatiť. Spoľahlivá diagnostika si vyžadje hodne času, tiež ochotu a mentálnu dispozíciu včelára. Bez správnej diagnostiky nevieme určiť ani rozsah poškodenia včelstva - klasifikáciu, ani terapiu a správne postupy na zastavenie a obmedzenie úhynov.
Ak by sa vytvoril manuál pre bežného včelára, dal by sa aktualizovať podľa nových poznatkov. Je absurdné, že je vytvorený úradný manuál na mor včelieho plodu, ktorý je už v súčasnej dobe brnkačka, ale na zvládnutie 30% úhynov /CCD/ sa o systematické riešenie nenašlo dosť potenciálu ani u včelárskych združení, ani u štátnych orgánov. Písal som to vyšie - ak uhynú dve labute na zamrznutom jazere, je celá republika hore nohami, ale zmobilizovať "záchranné zložky" na zastavenie úhynov včiel nikoho ani nenapadne. Budú na rozhýbanie vrchnosti dostatočným kritériom 50 % straty ako v Madarsku ? Na komunikáciu s vrchnosťou si včelári založili včelárske združenia.

Příspěvek: #280

Chtelo by to nejakou tu "prirucku", shanim mikroskop a zacnu se prave na to koukat i v mikrosvete. Plus zmena "zootechniky" smerem k leosovi.
chose