Příspěvek: #301

(19.12.2018 7:50)Pavel Holub napsal(a):  ...., tedy včasnou a efektivní evakuaci z kolabujícího včelstva. ....

Jak taková evakuace kleštíka probíhá? Je nějak prokázáno, že kleštík rozpozná kolabující včelstvo?

Příspěvek: #302

(19.12.2018 16:15)Pavel Holub napsal(a):  Rozdíly v napadení kleštíkem mezi včelstvy jsou extrémní. Sledovat něco na vzorku může být značně zavádějící. Abych měl nějaký přehled, musí se monitorovat vše a i přesto v tom dělá okolní prostředí chaos.

Pavle,

Tie rozdiely samozrejme sú aj u mňa (sú rodiny s počtom klieštika nad 1000 kusov). Mám už dosť veľkú vzorku včelstiev, takže mám čo porovnávať. Fakt ale je, že pokiaľ okolo rokov 2000 - 2007 sme mali vo včelstvách v priemere tisícky kusov klieštika (ani sa to nedalo rátať, povedal by som cez 3000 v každom včelstve) po prvej aplikácii amitrázu, dnes sa vojdeme v priemere do desatiny tohto počtu. A prezimovanie je ďaleko horšie. Nechce sa mi veriť, že klieštik vtedy vyciciaval včely menej ako teraz alebo že nebol infikovaný. Myslím, že niečo prehliadame.

Příspěvek: #303

1) první problém, že po kolapsu včelstev neobnovujeme z přeživších, ale nakoupíme oddělky a matky. V úle jsou dělnice nevlastní setry. Podle toho s kolika trubci se matka spářila. Trubec je vlastně jediný pokračovatel matky původního včelstva, protože se rodí z neoplozeného vajíčka. Příroda chtěla, aby ve včelstvu bylo zastoupeno spoustu geneticky rozdílných dělnic. Matka je třeba oplodněna 10 trubci muže mít ve včelstvu 10 dělnic, které mají společnou jen matku, z druhé půlky jsou to potomci matek z jiných včelstev. Zdrojem je kniha Fenomenální včely. Z matky oplozené 10 trubci můžeme mít 10 různých matek. Proto je selekce tak zdlouhavá. Problém je inseminačně oplozená matka, ta má v úlu dělnice, které jsou jen vlastní sestry. V případě jakékoli nákazy (víry, bakterie, houby-nosema) , a včelsvo nebylo vystaveno infekčnímu tlaku, tak padne celý úl inseminované matky. A chovatelé matek jsou kontrolovány, aby nešířili nákazy, takže včelstva budou nejspíše nerobíhavá, klidná, silný čistící pud apod, a bez infekce. Kde by k tomu taky přišla a na to se přeci u nás nešlechtí. Tedy na odolnost proti infekcím. U normálně oplozené matky je nějaká šance, že se s tím včelsvo v minulosti vypořádaloa přes trubce to poslalo dál. Je to 1:10. Proto když hynou celé včelnice, tak zbyde jen pár odolných včel a matka, která je krmena čistou mateří kašičkou. Ostatní nevlastní sestry, které se s tím nesetkaly, hynou. Jenže včelař má málo včel a tak nakoupí oddělily a matky(klidně i inseminované). První rok rozmnoží. Druhý znova + vymění několik matek a třetí rok přečíslí trubci kupovaných matek trubce úlu který přežil. Třetí rok nastává výměna matek, které přežily. (Nebo i dříve). Přijde nákaza a zase lehne celá včelnice. Už ale nemusí přežít žádné včelstvo a tím pádem jsme přišli o geny, přeživších včelstev. Právě proto se to opakuje každé 3-4 roky. Zase nakoupíme oddělily a .... bude to ještě horší.
2) Největší problém dělá nosema apis a nosema ceranae, a vir DWV. Virus deformovaných křídel DWV se musí hlídat a zavčas dlouhodobě zaléčit KM. Hlavní problém bude nosema. Nosema je houba. Cca v červenci odeberem poslední med. Pak začneme krmit. a) krmením simulujeme snůšku a včelsto se rychle rozploduje. Vzhledem k tomu, že kleštík v tomto období je spíš na buňce než na včele, provádíme velkorozchov kleštíka, aniž si to uvědomujeme. b) Proč neléčíme zároveň s krmením. Protože je tam zvýšená vlhkost a teplo. Nosema je houba. Co udělá v tomto prostředí každá houba není zapotřebí psát. Prostě si vypěstujeme a rozšíříme nosemu ceranae a apis. Když včela zjistí(a to i ta dlouhověká), že je nemocná vyletí z úlu a už se nevrátí. Přestaneme krmit, ale včelstvo slábne. Zjistí to silnější jde na lup. A už se tolavinovotě šíří po včelnici. Ale i spousta jiných parazitů, virů a hub má rádo teplo a vlhko. Vlastně si to pěstuje včelař sám.

Příspěvek: #304

Ona i ta obnova z prezivsich neni vselekem ani zarukou,ze se to nebude znova opakovat a bude se to predavat do dalsich generaci diky hustote zavceleni a prirozenemu pareni a bude to vyhovovat pozadavkum vcelare na vlastnosti a uzitkovost.(kompromis co zvolit jako prioritu vcelnice).Ale za pokus to stoji.Pri trose stesti to muze znamenat posun vpred.
Dokud tu nebyla N.C nebyl roztoc problem-nemuzu si pomoct.

Příspěvek: #305

A stačilo by možná málo. Nehchat jim mednou komoru s medem a v srpnu už nekrmit. V MK na NN 2/3L je cca. 15kg medu. 15x150=2250Kč. ZA oddělek dáme stejně, ale vzhledem k úhynům více. Problém je, že se to musí dělat v celém ZO. Když se domluví pár včelařů a ostatní na to budou kašlat, tak naše zdravější včely vyloupí ty slabochy vedle a máme to doma. Včelu prostě nezavřeme. A to je ten největší problém.

Příspěvek: #306

Krmit nemusis,s rostoucim greeningem prijde snuska prave v srpnu a zari na rade mist.Bude suplovat prave to krmeni s vlivem na kladeni matky.Ono tvrzeni,ze nakrmene vcelstvo neleta plati do te doby,nez najde snusku.Zaroven by muselo prijit o prostor,aby tu snusku nemelo kam ukladat a kde plodovat.Greening je taky novy prvek pro chovani vcelstev,podobne jako pozdni medovice,kterou znaji vcelari z lesu.Pozitivem greeningu je nadbytek pylu a mozny vznik dlouhovekych vcel jeste v zari,coz bezne mozne nebylo-coz samozrejme sami nedokazem overit.

Příspěvek: #307

Ovela horsie nez greening su letné teploty do konca októbra(řjn)..tak ako to bolo u nas tento rok..

Příspěvek: #308

Pánové, včelařit začnu až příští rok a teď hodně studuju. Někteří včelaři si na fóru stěžují že včelstva která jsou na začátku července bez varoa mají v září plný úl kleštíků. Tak mě napadlo jak si vybírá čerstvě vyběhlý kleštík z buňky včelu na kterou vyleze. V úle je tma jak v p....i a tak si určitě vybírá podle vůně. Co když v určitě fázi roku preferuje včely které jsou na "návštěvě" a jsou z úlů ve kterých je kleštíků málo podle intenzity nějakého feromonu. A nebo pozná včelu s pachem nepříbuzných kleštíků a na tu nasedne. A včelstva která jsou kleštíků prostá, silná a loupí si těchto stopařů nanosí více.
Nekamenujte mě, je to jen takový blbý nápad.
Vlasta

Příspěvek: #309

Klestik je v bunce driv nez vcela s bunky vyleze

Příspěvek: #310

O včelstvech, které v podletí a na podzim už téměř nic nenosí, už se nešponují a omezí horizont VD na minimum, tu už několikráte psal Milan Havelka. Jeho vlastní zkušenosti.

Příspěvek: #311

VT vlastností včelstva je viac, ale včelár s 20 včelstvami ich nedokáže rozlíšiť a už vôbec nie úspešne a dlhodobo selektovať. Okrem toho, že včelstvo dokáže eliminovať klieštika vlastnými schopnosťami, musí súčasne zvýšiť odolnosť voči vírusom. Sú to spojené nádoby a kto nemal výrazné úhyny doteraz, môže očakávať, že hromadenie vírusov bude narastať dovtedy, až sa tie úhyny dostavia. Myslím, že moje včelárenie je už v tomto štádiu. Preto som sa rozhodol pre radikálnu redukciu vírusov:
1. umelé roje do nových, alebo prudko dezinfikovaných úľov, iba nové rámiky a s medzistienkami si to ešte rozmyslím
2. chov a výmena matiek s najlepšie prosperujúcich včelstiev s využitím odložených plodových plástov
3. preliečenie org. kyselinou
4. krmenie + peľ
5. izolácia matky
Detaily ešte doladím.
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky010.asp

Příspěvek: #312

K bodu 2. Chov matek je problém.
I když budeš mít kvalitní a po všech stránkách vyhovující včelstvo, nikdy nebudeš mít jistotu, že matka z něho odchovaná bude mít stejně kvalitní potomstvo neboť záleží s jak kvalitními trubci se spáří a navíc z deseti nových matek z dobrého včelstva nemusí být kvalitní třeba žádná protože původní matka má v sobě semeno více trubců a opět záleží na tom které bylo zrovna použito na oplodnění do matečníku

K bodu 4.včely jedou na MED, přežijí i na cukru, ale dlouhodobě to způsobuje, že nemají látky potřebné pro svoji ochranu, enzymy, vitamíny,minerály a přátelské bakterie.
Jako bych ti vyšlemoval střevo a potom tě živil jen klobáskama, tsky bys přežil , možná půl roku

Jinak mám hodně podobný názor.

Klíckování zkusím na 1/3 chovu příští sezonu, ale i tu jsem skeptik.
Co začne vyvádět včelstvo až jim zatrhnu práci kolem plodu zavřením matky.
Není to přece o zavření na jeden týden.

Příspěvek: #313

Dle mého mínění nelze srovnávat že včely zimující na medu jsou dlouhodobě v lepším stavu než ty co zimují na cukru.Museli bychom pak srovnávat včely které nejsou ovlivňovány samotným včelařem s těmi do kterých je právě ten zásah zvenčí.Dnes prostě včely které by žily přírodně prostě nepřežijí příliš dlouho a to z mnoha příčin.Mnoho rojů se narojí do dutin kde dříve přežívali několik generací což se nyní neděje.Naopak včelstva v péči člověka na cukerných zásobách u někoho přežívají generace.

Stále tvrdím že za většinou úhynů nestojí VD neustále se k tomu.ale více a více včelařů přiklání spíše bych řekl že se ty úhyny na VD prostě svedou.Stačí jedna televizní reportáž že za plošné úhyny včelstev může VD už to všichni berou jako fakt že jim padli včely právě na VD.
A vše probýhá stejně v červenci téměř žádné napadení po léčení v srpnu tisícihlavé spady v říjnu hrst včel a v listopadu prázdné úly.Nebo naopak spad v normě a příznaky stejné pak se tomu řekne vymizení včelstev A teď kde je příčina?Jenže těch může být mnoho.
První věcí je přešlechtění včely které nastalo někdy mezi roky 1995-2000 kdy začal nárůst včelstev sice pomalý ala jistý v dalších zhruba deseti letech pak nárůst masivní.Už zhrub po roce 2000 bylo vidět jak se zlomil nárůst kladných vlastností jako výkon a mírnost hlavně tlak na mírnost ubraly dle mého mínění včele mnoho schopností bránit se všem vlivům zvenčí.I samotný výběr matek pro chov se stal obtížný nikoli tak pro velkochovatele kteří začali matky chrlit jako Baťa cvičky kdy zkušenější včelaři přestali matky od dříve prověřených chovatelů nakupovat ti se vrhli mimo chovu matek na chov oddělků a jelikož byl bom tak jimi zaplavili půl republiky v jaké kvalitě pak je otázkou a málo koho pak zajímalo že oddělky z nížin se stěhovali do podhorských oblastí.Pak přišlo to nejhorší co samotnou včelu devastuje dotace všeobecně a hlavně do zemědělství, podpora řepky a smrtící chemie když se pak tomu přičtou chyby samotného včelaře které pak jsou v takovém masivním oboru jako je dnes včelaření velmi viditelné tak se nedivím že je problém z úhyny včel tak omílané téma.Určitě bych pak nebral jako samozřejmost že kolaps včelstev ve velkém musí nutně pravidelně potkávat každého.

Příspěvek: #314

mně čeká kolaps včelstev letos,nemůže za to kleštík,ani bakterie a viry,ani hlad,může za to teplý podzim a 40ha svazenky,která kvetla do poloviny listopadu než ji zaorali,za 50 let(já aktivně 25 let) včelaření takovou katasrofu nepamatuji,doufám že některé snad přežijí,zatím to vypadá na apokalypsu

Příspěvek: #315

Ptám se asi blbě, ale copak svazenka je cement ?
Nebo v čem je vlastně tady problém ?
Abych věděl, až mě to potká.

Příspěvek: #316

svazenka je Ok ale nie v novembri/listopade...

Příspěvek: #317

problém je v tom že se zakrmené včely,připravené na zimu se začaly chovat jako na jaře,prostě šrumec,obrovský přínos pylu,sladiny,začaly plodovat,nešlo tomu zabránit,kdybych je zavřel udusily by se,musel jsem tomu nechat volný průběh,přišly mrazy,včelky se musely začít stahovat do chomáče,ty které zůstaly zahřívat plod prochladly a padaly na mřížku,dlouhověké včely se upracovaly a ted umírají,jestli něco zbude je ve hvězdách

Příspěvek: #318

Mě by třeba zajímalo jak se projevila ta kvetoucí svazenka na samotných včelstvách?Něco podobného se stalo loni takových 8 km ode mne ovšem tam ta svazenka kvetla na přelomu srpna a září a někteří dobráci si mysleli že není třeba včelstva dokrmit někteří dokonce ani krmit nezačali že budou ještě točit ale ta svazenka nemedovala včely z ní nosily jen pyl a začaly loupit vše ve svém nejbližším okolí co bylo nakrmeno nakonec to popadalo všechno a svezli se i ti kteří nakrmili.Většinou to potkalo ty kteří měli včelnice blízko u sebe a jeden krmil a druhý ne.Výsledek byl včelstva bez zásob i včelZajímavé je i to že některé stanoviště byť ve stejné oblasti to nepostihlo vůbec.Pokud sme pak tuto situaci diskutovali s těmy bez ztrát tak za prvé neměli poblíž sebe nějakého dobrodruha a za druhé byť věděli že svazenka pokvete přistupovali ke včelstvům jako jindy.Dalším příkladem je slunečnice kvetoucí ve vyších polohách která kvete sice dříve oproti zmiňované svazence ale třeba jen o dva týdny později než slunečnice v polohách níže položených, včely se na ní upracují kdo slunečnici následně vytočil a začal krmit tak o včely přišel kdo včelám tuto snůšku ponechal tam sice včelstva zeslábla ale přežila.
Také pamatuji lány kvetoucí vojtěšky na přelomu léta a podzimu a nikdy s tím nebyl žádný problém a přitom včely tyto pole přímo okupovaly.

Příspěvek: #319

Monarch, nelám palicu. Možno budeš na jar prekvapený, aké sú vitálne. Niektoré sa upracovali, niektoré narodili. Ak teda zazimovali zdravé. No ak boli spady vysoké, tak to nemuselo byť preto že ošetrovali plod, ten by v najhoršom prípade vyhádzali vonku, ale niečo iné možno nebolo "v poriadku"....

Ešte nadviažem na príspevok p. Skalu č. 313
Na jednej strane obrovské dotácie do agrárneho sektora a na druhej strane dotácie do včelárstva v snahe nielen udržať ale i zvyšovať stavy včelstiev v podmienkach, ktoré agropriemysel premenil v porovnaní s pôvodným , autentickým prostredím včely na mesačnú krajinu, v ktorej padá 2 či 3x do roka „mana nebeská“. So zdôvodnením, akú nenahraditeľnú a pre ľudstvo existenčne dôležitú úlohu hrajú včely opeľovaním priemyselných poľnohospodárskych plodín – čo je povedzme jemne : účelová propaganda. Však je to pre osud včiel v takýchto podmienkach „cesta do pekla“ a tá sa zdá je už skolaudovaná a začína na nej čulá premávka. Žiadna choroba, ktorú treba liečiť a je po probléme. Problém je natoľko komplexný a pre včely devastujúci, že ju zachráni len jedno: návrat domov.... Preto i smerovanie dotácií by sa malo začať riadiť zdravým rozumom. Včela do takýchto pre ňu mesačných krajín jednoducho nepatrí. Treba sa pozrieť realite priamo do očí . Tak akáže je to tá moderná včela? Účelovo zdegenerovaná, zdegradovaná vo svojej genetickej výbave, kde pri jej šľachtení sa preferovali gény, ktoré zo včely vyrábali automaty. Tiché, krotké, nerojivé a hlavne nesmierne pracantky, ktoré dokážu v kilách denne nosiť z toho, čo im štedro servíruje „všemohúci“ agrárny sektor, nie z lásky k včelám, ale pre znásobenie osobného prospechu. Preto by bolo prezieravé presmerovať hlavné ťažisko dotácií do priestoru, kde je včela doma, kde odjaživa patrí. Lepšie povedané tam, kde sa to na to jej domovské prostredie ešte aspoň trochu podobá. S podmienkou rozchovávať svoje prežívajúce línie. I z tohto dôvodu som ja sám už 5 rokov žiadnu matku od producenta dotovaných matiek nekúpil, rozchovávam tých tzv. zatracovaných „bastardov“, ktoré mi tu v pohode prežívajú a pre spestrenie génov som primiešal pár matiek od včelára z n.v. asi 650 m, ktorý 40! rokov rozchováva svoje matky... Možno včelstvá nemám až tak mierne a možno i sem- tam pichnú, preto promenáda v plavkách popred ne sa bežne nekoná, možno ani medu nebude od včelstva pár kaniev , ale keď na jeseň „zaľahnú“ a na jar príroda zavelí „ide sa“, tak v priestoroch pravidelne pred všetkými letáčmi nastáva poriadny „šrumec“. A i keď je v priestore včelnice 10 stupňov, ony už vedia, cítia, že kdesi hore sú už niektoré stráne hôr vyhrievané slnkom. A to je ono

Příspěvek: #320

ta svazenka bylo zelené hnojení,pokud by bylo počasí přiměřené k dané době nic se neděje,při teplotách 20 až 28° začala v říjnu kvést,včely se měly chystat k zimnímu odpočinku a místo toho se vysilovaly na svazence,nastal proces rozvoje včelstev se vším všudy,naráz mrazy a konec létání,v úlech plod ve všech stadiích vývoje,včely se chtěly starat ale podmínky se změnily ze dne na den,chtěly dál ven pro vodu a na svazenku kterou měli 20metrů od úlů,které vyletěly už se nevrátily,instinktivně pochopily že nastala změna a začaly se stahovat do chomáče,část plodu musely opustit,na mřížce jsem našel plod,spoustu mrtvých mladušek i starých včel