Příspěvek: #2121

To tak docela nemáš pravdu. Srazíš foretické roztoče, a pak další kdy? Roztoč v tuto dobu moc dlouho na včelách nepřebývá, maximálně týden. Pak musím za týden ještě jednou a za další týden potřetí. Jenom tak bych teoreticky zasáhnul všechny roztoče. Proto onehdá pan Veselý přišel se třemi fumigacemi po sobě.
Proto si myslím, že by bylo lépe počkat, až na bezplodé období, i když bude chladno, fumigace funguje stejně dobře.
Já v letním období podobně aplikuji odpar KM.

Příspěvek: #2122

Souhlas. Taky se snažím přesvědčovat včelaře, aby s fumigací nepospíchali a nechali první aplikaci nejdříve až někam na konec října, ale u mnohých to nepadá na úrodnou půdu Říjen byl prý nejchladnější z posledních pěti let, ale plod ve včelstvech pořád je.

Příspěvek: #2123

Toto bych podepsal.
Snažíme se 1. a jediné ošetření Varroa posunout až na Mikuláše. Dobu, kdy nemusím ve včelstvech hledat plod.
Prostě se pak udělá 1 zásah a finito.
Takto to praktikujeme už dobře 15 let a NIKDY!!!! (to zdůrazňuji) nebyli s Varroou problémy.
Ale říkat to některým včelařům je marný, je to marný ... je to marný.

iRP

Příspěvek: #2124

Pro Pešek.
Fumiguješ aerorosolem nebo zapalováním pásků? Takže nejsou problémy s teplotou (prosinec)? Já žiju v tom, že musí být minimálně 10 oC. Také bych radši počkal na pozdější termín.
Díky za info

Příspěvek: #2125

Pokud chcete mít jistotu, že i při venkovní teplotě pod 10 st nebudou včely sevřeny v chomáči, poklepejte ,,hlasitě" ze všech stran na úl.

Příspěvek: #2126

(08.11.2021 10:07)NitraM napsal(a):  Souhlas. Taky se snažím přesvědčovat včelaře, aby s fumigací nepospíchali a nechali první aplikaci nejdříve až někam na konec října, ale u mnohých to nepadá na úrodnou půdu Říjen byl prý nejchladnější z posledních pěti let, ale plod ve včelstvech pořád je.

Kdysi, co by nákazový referent, jsem rozdával Varidol klidně až začátkem listopadu. Aby to tam necpali hned, kdy bylo v Praze ještě stále dost plodu.

Příspěvek: #2127

Zacnu to tak asi priste taky delat. Kdyz to na zacatku rijna rozdavam, kazdymu rikam, at zafumiguje az tam nema plod, prirpadne at se presvedci prohlidkou. Davam davku na dvoji fumigaci. Nebylo ani 20.10 a vola mi jeden, ze provadel fumigaci a ze jsem mu toho dal malo, ze mu to sotva stacilo na jedno osetreni. Votevrel jsem hubu udivem (do telefonu) a sel jsem se podivat, kde mam varidol pro sebe (pouzivam jako křížovou kontrolu, takze ho mam dost). Pri predani jsem ho zkousel usmernit a neco vyzjistit - jede v NN, vcelstvo je na ctyrech nastavcich, tak na jednu fumigaci dava na vcelstvo a jedno osetreni 8 kapek...
Diky tedy za napad jak to trochu usmernovat.

Chose

Příspěvek: #2128

no ja taky uz fumigival 2x protoze se ridim pribalovymi pokyny ohledne venkovni teploty nad 10 stupnu. a misto treti fumigace bude v prosinci aerosol.

jak psal kolega Sumera, tak predpokladam, ze mel na mysli poradne zatluceni na ul, aby se vcely fakt rozlezly, protpze co sem tak cetl, tak poklepani na ul zpusobi "jen" vyruseni vcelstwv a slouzi k zjisteni, zda jsou vcely zive.

tu podminku vice jak 10 stupnu chapu tak, ze vcely jeste vyletuji a proto jsou po ule rozlezle, respektive netvori natesno shlukly chomas a dym z fumigace se snadneji dostane ke kazde vcele, nez kdyz vcely podle venkovni teploty jsou shlukle natesno.
nevim jak silne rany na ul to musi byt, aby "rozpustily" chomac a vcely se rozlezly po plastech stejne jako v pripade, ze je venku pres 10 stupnu a vcely letaji a volne se pohybuji po prostoru ulu.

Příspěvek: #2129

Tomáš tesnosť zomknutia včiel v chumáči je pri + 5 až 10 oC rozhodne oveľa nižšia ako pri mínusových teplotách. Včelí chumáč nie je vrstva nehybných včelích tiel, pri plusových teplotách má chumáč jednu či dve vrstvy včiel tvoriacich izolačnú vrstvu, teda orientovaných hlavou do chumáča a tisnúcich sa telo o telo. Táto tesná vrstva včiel udržuje teplo v chumáči ale vo vnútri chumáča sa včely voľne pohybujú, najmä pri plusových teplotách, čo bolo dokázané pomocou termovízie.
Chumáč musí do svojho stredu cez vonkajšiu vrstvu včiel priviesť kyslík (čerstvý vzduch) a odviesť vznikajúci CO2. Vzduch cez letáč (či sito v dne) stúpa okolo chumáča , ktorý dokáže rozvoľniť izolačnú vrstvu včiel tak, aby teplo, vlhkosť a CO2 z neho unikli do medných zásob (nahrejú ich a odviečkovaný med v bunkách nariedia) a na ich miesto chumáč vpustí medzi včely čerstvý vzduch. Prebytočná vlhkosť a hlavne CO2 klesnú popri stenách úľa na dno úľa a tak ho opustia. Tento mechanizmus prúdenia plynov v chumáči aj v celom úli si včely dokážu regulovať a riadiť bez ohľadu na to aká je vonkajšia teplota a ako tesne je chumáč zomknutý!
Ak niekto neverí, že dym vnikne do chumáča, ktorý včely vytvoria pri plusových teplotách pod 10 oC, tak nech po fumigácii zdvihne vrchnák a skontroluje úľ pohľadom cez fóliu. Včely ktoré mali chumáč pod zásobami a nebolo ich vidieť, sa na určitý čas objavia vo vrchných uličkách. Skús si to odsledovať ! Bežne fumigujem posledný krát v novembri ba niekedy aj v decembri a teplota nad 10 oC je väčšinou skôr výnimka, takže ak by fumigácia nefungovala pod 10 oC, už by som včely zrejme nemal! Rozhodne nie som sám, ktorý má takéto skúsenosti, moji priatelia Tóno, Jožko a mnoho ďalších postupujú rovnako a klieštika zlikvidujú fumigáciou aj v novembri či decembri. Zdravý včelársky rozum by mal každému „našepkať“, že včelstvo musí dýchať aj v zimnom chumáči (aj keby bolo mínus 30 oC !) a ak sa do chumáča dostáva vzduch dostane sa tam určite aj dym pri fumigácii!

Příspěvek: #2130

ok, tomuhle rozumim, a diky za podrobne vysvetleni. je mi jasne, ze se ke kazde vcele musi nejak dostat cerstvy vzduch/kyslik a taky ze musi byt odveden CO2.
coz mi ale pripomina, nekde jsem nedavno cetl, ze bylo nejakymi pokusy a pozorovanimi jiz drive zjisteno, ze vcely "preferuji" urcitou zvysenou koncentraci CO2 pri zimovani, protoze jim to pry zpomaluje metabolismus.

chapu, ze mas ty a ostatni overeno, ze ta pozdni fumigace pri teplotach pod 10 stupnu funguje, pro me je to ale novinka. Pribalove pokyny jsem chapal tak, ze ty teploty nad 10 jspu podminkou pro optimalni pusobeni.
kdyz jsem letos fumigoval tak jsem pokazde poslouchal zezadu podmetem reakci vcel, a nektere hucely fakt poradne. dokonce asi u 4 vcelstev jsam pak nasel zpoloviny nedohorele pasky (pokladal jsem je do podmetu slozene do A)....tak mi prijde, ze ty vcely delaj vse proto, aby se mezi ne ten dym nedostal, snazej se to odvetrat a pripadne uhasit. A z tohohle duvodu jsem mel zato, ze je doporucovano delat fumogaci kdyz je vic jak 10 stupnu prave proto, ze se ten dym vcelam podari hur "odklonit" aby jich zasahl co nejmin a naopak jich zasahne co nejvic.

mozna si to vysvetluju blbe, ale vychazim z toho, jak ty vcely na ten dym reaguji a ceho asi tak prirozene chtej dosahnout - aby sel co nejvic mimo vetsinu z nich.

Příspěvek: #2131

...no k tomu ako sa to dostalo do návodu bol robený "experiment"...
citujem:
“ Jednoznačne sa ukázalo, že cez 50 až 100 mm vrstvu nakopených mŕtvych včiel dym z jedného knôtu prenikne iba vo veľmi nepatrnom množstve. Z toho sa dá usúdiť, že dym neprenikne vôbec do vnútra chumáča cez vonkajšiu vrstvu včiel v chumáči.“
Skutočne môžeme akceptovať takýto „pokus“ ako niečo relevantné?

Příspěvek: #2132

aha...

Příspěvek: #2133

(08.11.2021 10:47)pecka napsal(a):  Pro Pešek.
Fumiguješ aerorosolem nebo zapalováním pásků? Takže nejsou problémy s teplotou (prosinec)? Já žiju v tom, že musí být minimálně 10 oC. Také bych radši počkal na pozdější termín.
Díky za info

Děláme to aerosolem.

Příspěvek: #2134

Pokusníci z Dolu to uvádí záměrně proto, aby mohli prodat daleko lukrativnější zboží, aerosolové vyvíječe. Ty ale při mínusových teplotách fungují ještě hůře a do centra chomáče pronikají méně. Aerosol nefunguje takto bezprostředně přímo jako fumigant, ale akaricid je následně kontaktně roznášen a působí dlouhodoběji. V podstatě úl, dílo a včely jsou postříkány fixírkou.

Příspěvek: #2135

(08.11.2021 7:53)Jiří H napsal(a):  Pavle pokud ale provedu 2 x fumigaci ve správný čas, s dostatečným časovým odstupem, tak pokryju celý vývojový cyklus kleštíka.
Mám 3 stanoviště, na jednom jedu šťavelku, na zbylé klasická fumigace.

Dovolím si taky reagovat. Proč do včel cpát Amitraz 3 krát podle návodu, když většinou stačí jednou.
Teď do včel ani náhodou nelezu. V neděli mi nějakej přírodní metrostav podvrtal na rychlo udělaný stojan a úly skončily na zemi. Proto potvrzuji, že mám taky dost plodu. Slunečné počasí, stále nějaký přínos pylu, nic divného.
Sousední ZO mě taky překvapila, už mají hotové dvě fumigace asi před 14 dni, vše na povel. A jak si to dovedou zdůvodnit!

---

(08.11.2021 17:46)TomasK1 napsal(a):  poradne. dokonce asi u 4 vcelstev jsam pak nasel zpoloviny nedohorele pasky (pokladal jso, aby se mezi ne ten dym nedostal, snazej se to odvetrat a pripadne uhasit. A z tohohle duvodu jsem mel zato, ze je doporucovano delat fumogaci kdyz je vic jak 10 stupnu prave proto, ze se ten dym vcelam podari hur "odklonit" aby jich zasahl co nejmin a naopak jich zasahne co nejvic.

mozna si to vysvetluju blbe, ale vychazim z toho, jak ty vcely na ten dym reaguji a ceho asi tak prirozene chtej dosahnout - aby sel co nejvic mimo vetsinu z nich.

Ano, včely na dým reagují, v náš prospěch! Stačí mít prosklenný kus úlu. Zapálíš pásek a kouř se začne v úlech doslova vařit, míchat. Určitě kouř nedokážou cíleně jednosměrně odvětrat. Podle mě se dostane všude i za menší teploty. Včely kouř rozruší a určitě dojde i k rozvolnění.

Příspěvek: #2136

Dovolím si otázku teď na podzim jaké máte spady po fumigaci MP 10 nebo Varidolem u mne vyrazný rozdíl.

Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #2137

Těžké kovy žádný ošetřující přípravek neobsahuje, tak s tím jděte do jiného vlákna.
Co se týče fumigace amitrazem, nejsem jejím vyznavačem, ale z mého pohledu je to nejšetrnější aplikace amitrazu, která zanechá nejméně reziduí v díle a pylových zásobách. Pokud se provede v bezplodém období, stačí jen jedna aplikace. Dílo medných zásob je chráněno medem a víčky, plodiště včely do značné míry včely vyčistí. Pylové zásoby, nebo alespoň zasaženou svrchní část včely spotřebují. Z tohoto pohledu je nejhorší jarní postřik aerosolovým vyvíječem.

U mne v tomto týdnu byl podle spadu ve dvou včelstvech ze 30ti ještě plod. V těchto dvou včelstvech spad stále významně roste a jejich spad značně převyšuje součet spadu ostatních včelstev. Kdybych již provedl třeba i tři fumigace vím, že bych byl s těmito včelstvy na jaře v potížích. V poměru 2 ku 28 bych s velkou pravděpodobností prošel kritériem do 3 ks v zimní měli. Právě tak se rodí maléry na vašich včelnicích.

Příspěvek: #2138

" Bez chemie to nejde."
https://www.tvnatura.cz/archiv/video/338...va-vs-ecka

Příspěvek: #2139

(14.11.2021 20:52)Pavel Holub napsal(a):  Těžké kovy žádný ošetřující přípravek neobsahuje, tak s tím jděte do jiného vlákna.

(14.11.2021 21:20)TomasK1 napsal(a):  Pavle, jestli tady je vlakno o kontaminaci pylu, tak se omlouvam, zacalo to vlivem leciv na plastovy pyl a rozsirilo se to obecne na kontamimaci pylu, prosim Gora kdyztak o presun tam, kam se to lepe hodi.

Diskusia k peľu je tu
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ziska...#pid260009

Příspěvek: #2140

(08.11.2021 20:33)Medak napsal(a):  Dovolím si otázku teď na podzim jaké máte spady po fumigaci MP 10 nebo Varidolem u mne vyrazný rozdíl.

Ať se daří Zdeněk

Ja nepoužívém ani jedno, ale jak to myslíte?? Jako ze po varidolu padá méně??