Příspěvek: #21

(30.10.2010 7:59)Adlef napsal(a):  ... Asi ho dnes rozeberu, podívám se, jestli je tam zavíčkovaný plod, jak vypadá, kolik ho tam je a zítra dám vědět.

Citace:To nemá smysl. Jestli je včelstvo na úbytě, tak ho nemá smysl v tuto dobu zachraňovat, spojovat a nevím co ještě. Nic se tím nezíská. Už tam je jen pár včel bez matky. Je třeba si občas připustit neúspěch.
Jestli je v pohodě, tak je dobré ho v tuto dobu nerozebírat, nebo už v pohodě nebude.

Citace:Adlef - typický postup začátečníka.

Klidně ho rozeber. Ruda i P. Holub to nemyslí zle - z jejich pohledu jde o jasnou věc, která se jich už víceméně netýká. Ty jsi ale jinde než oni - Tobě naopak tato prohlídka může hodně ukázat. Rady v příspěvcích na konferenci mají omezenou platnost - nikdo Tvoje včely neviděl... Učení přes vlastní zkušenost je jen velmi těžko nahraditelné.

A pokud by včelstvo mělo zahynout právě na to, že jsi ho jednou na přelomu října a listopadu rozebral... Mno, to by asi nebyla ta hlavní příčina, že?
Navíc počasí je víc než dobré... Nevrtej se v nich dlouho, plásty drž nad nástavkem (aby spadlé včely - včetně případné matky - neskončily na zemi) a pokud nenajdeš žádný plod a ani matku, buď optimista

Jinak - jestli máš Dadanty a chceš v nich pokračovat, najdi si na netu starou konferenci Dadantklubu - příspěvky od Rudy jsou jedny z těch hodnotných, z kterých se dá učit. Asi proto ho nebaví už je opakovat...

Příspěvek: #22

Citace:A pokud by včelstvo mělo zahynout právě na to, že jsi ho jednou na přelomu října a listopadu rozebral... Mno, to by asi nebyla ta hlavní příčina, že?

Tak nějak jsem uvažoval.

Jinak - vím, že to kolegové nemyslí zle. Jen kdybych já ve svém oboru každému začátečníkovi řekl, že dělá začátečnické chyby a nebavilo mě "100x" omílat stejnou a pro mě již banální věc dokola, to by to dopadlo... Myslím, že odpovědí na otázku má být něco ve smyslu "já bych to (ne)dělal protože a protože" nebo " myslím, že by se mohlo jednat o tohle a o tohle".
Odpověď ve smyslu jseš začátečník a děláš blbý chyby je sice pravdivá (začátečníci dělají blbý chyby, protože jsou začátečníci), ale nepřináší příliš ponaučení.

Než jsem si mohl pořídit včely, tak jsem 2 roky čekal na zrušení ochranného pásma kvůli MVP a za ty 2 roky pročetl co se dalo. Včetně konference Dadantklubu, celé konference Optimal klubu, různých soukromých stránek a když jsem dovezl oddělky, tak jsem sice věděl, že je musím krmit a přitom neukrmit, ale co to znamená v číslech, alespoň orientačních jsem nikde nezjistil a dodnes nevím, jestli jsem je zimoval dostatečně silné, když z 5 nízkých optimalových plástů jsem je za 1 sezonu vytáhl pouze na mezistěnách na 2 NN po 11 plástech, nebo jestli se daly vytáhnout na 3 NN

Příspěvek: #23

Pro Adlefa:
jsi už dost mimo téma vlákna... Tak jen krátce:

• podle mě jsi je 25 kg během týdne "ukrmil"...
• 2 NN po 11 plástech jsou na přezimování OK, přičemž cokoliv navíc by Ti pomohlo hlavně v příštím roce
• jestli chceš dál rozvíjet tato témata, založ si raděj nová vlákna nebo koukni, jestli už neexistují
  

Příspěvek: #24

Tak nevím, zda teď fumigovat podruhé. Dnes v Praze ještě teď v 16:30 je 19°C. Akorát jsem se od nich vrátil a lítají skoro jak v létě.
První fumigaci mají za sebou 26.10., ale ještě dnes jsem napočítal v jednom včelstvu (3NN) 59 VD a ve druhém (2NN) 26 VD za dva dny, což mi příjde hodně. Jen doufám, že to je stále spad po fumigaci.
U sousedů ve vzdálenosti 40 metrů je dalších 6 včelstev. Nemůže to reinvaze?
Dokonce jsem přemýšlel o nasazení KM v houbičce, protože teploty tomu vyhovují. Ostatně se mi vypařila i při teplotě pod 15°C.

Příspěvek: #25

Fumigovat můžete, až se včely vrátí do úlů, což je asi za stmívání. Důležité je, aby ve včelách nebyl zavíčkovaný plod, což se dá za pár dnů čekat, pokud se někde matky rozkladly v těchto teplých dnech.
To, že kleštíci padají po ošetření ještě řadu dnů, je běžné. Hlavně když je pod hnízdem prázdné dílo a když v době fumigace je chladno. Pak po oteplení včely postupně shazují mrtvé kleštíky uvízlé v buňkách plástů a na rámcích dolů. Také jsem to pozoroval. Uvízlých může být odhadem i 1/3 z usmrcených varrocidem.
Pojem reinvaze se podle mého mínění používá nesprávně. Velký počet kleštíků by mohl někdy Vaši situaci také vysvětlit, ale to by u některého souseda včelaře musela být včelstva hynoucí na varroózu, v agonii a ta Vaše je vylupovat. Pak by šlo o hromadnou imigraci kleštíků, kterou lze nazvat invazí.
KM v tuto dobu nedoporučuji vkládat. Jednak nevidím smysl toho, když jsou včelstva opakovaně ošetřována zřejmě Varidolem, jednak páry KM včelám zrovna moc nesvědčí. Je třeba myslet na to, že v úlech jsou už skoro jen zimní včely, které musí přečkat zimu a odchovat první jarní generace včel. Šetřeme je!

Příspěvek: #26

Odpověď pana Čermáka mne inspirovala k dotazu. Já jsem letos fumigoval Varidolem již 2x abych zabezpečil, že pro moje záměry příštího roku budou včelky fit. Jenže! Existuje nějaký exaktně prokázáno, za jakých podmínek je jaký počet v.d. včelstvo ohrožující?
Vycházím ze svých pozorování, kdy zazimovaný oddělek včelstva obsedající před zazimováním cca 9 rámků Langstroth NN 170 mm má po první fumigaci spad do 24h zhruba třetinový oproti spadu ze včelstva obsedajícího cca 25 rámků Langstroth NN 170 mm.
Existuje nějaké pozorování, ze kterého se dá odvodit že: při obsednutí x dm2 je pro včelstvo x v.d. počet a) přiměřený b) varovný c) destruující ? Popřípadě doplňte ozdravné kroky.

Příspěvek: #27

Právě, že se mi nechce, je zbytečně rozebírat a zjišťovat stav plodování.
Na možnost shazování již mrtvých VD ze spodních rámků jsem také myslel a bylo to to první, co mne napadlo. Zvláště pak, když jsem nenašel žádné světlé roztoče.
Myslím, že u souseda by snad problém být neměl. Prý je tam má léta a i další má na chalupě, takže předpokládám, že se o ně stará dobře.
Děkuji za nedoporučení KM. Také se mi nechtělo ji nyní již používat.
Počkám s fumigací tedy do druhé poloviny listopadu, kdy by již mělo být dostatečně dlouho chladné počasí.

Příspěvek: #28

(04.11.2010 23:49)architekt odpadu napsal(a):  Existuje nějaký exaktně prokázáno, za jakých podmínek je jaký počet v.d. včelstvo ohrožující?

Ono s tím roztočem je to složitější, podle veteriny je nebezpečné, když v zimní měli jsou více než 3 roztoči, pak bude nařízen nátěr plodu. To je jedno hledisko. Druhé je takové, že si limity stanovíte sám

Mantinely není jednoduché určit. Musíte vycházet z vlastností a stupně zamoření jednotlivých včelstev.
Odddělky - mají v roce založení méně roztočů než produkční včelstva, protože jejich plodová plocha byla menší, měl kleštík méně možností se množit, taky na začátku - vytvoření oddělku - v něm bylo jen několik kleštíků, kteří se začnou množit. Produkční včelstvo startuje s více kleštíky na jaře a ten "start" je už někdy v dubnu, kdežto v oddělku je to např. až v květnu - červnu - červenci, záleží na vytvoření oddělku. Dojde tedy k posunutí populačního maxima a prodloužení doby, něž k tomu maximu dojde.

U produkčních včelstev se nestačí řídit jen přirozeným spadem, je potřeba sledovat včeltvo jako celek. Pokud začně přirozený spad narůstat - klasicky během června, je více než pravděpodobné, že se kleštíci začali množit. Pak je potřeba sledovat jak moc jsou napadené úlové včely - kolik je foretických roztočů. Velké množství foretických roztočů i při velkém množství plodu, může značit velké množství kleštíků ve včelstvu. Je dobré sledovat příznaky viróz. Pokud najednou dojde k velkému úbytku úlových včel a není to vyrojením, je už za 1 minutu 12, nebo pár vteřin po 12.

Jsou včelstva která snesou i tisíce roztočů a nepoznáte to na jejich kondici, např. spad 4000 kleštíků po letním ošetření KM, jsou ale včelstva která kolabují i při spadu 1000 kleštíků po letní dávce KM.

Mám odpozorovaný takovýto výpočet (pro červen): přirozenný denní spad x 500 = počet kleštíků za asi 12 dní od odečtu spadu - ale je to jen orientační!

Já se řídím: dle významnosti: 1. spad, 2. počet foretických roztočů, 3. klinické přínaky viróz, 4. množství plodu a včel.

Příspěvek: #29

"Pokud začně přirozený spad narůstat - klasicky během června, je více než pravděpodobné, že se kleštíci začali množit."
Omlouvám se za méně přesnou formulaci. Samozřejmě, že se kleštíci množí, ale jejich rozmnožování začíná s plodováním včelstva, pak chvilku jejich početnost nenarůstá tak rychle jako později - viz. průběh exponenociální funkce. To, kdy jejich počet začne rapidně narůstat, je různé - záleží na rychlosti rozmnožování kleštíka a taky na počtu kleštíků na začátku plodování. Populační maxima kleštíků jsou v různých včelstvech různá - u některých už v červnu, u některých až srpnu... V souvislosti s tím je potřeba léčit.

Příspěvek: #30

(05.11.2010 9:16)Jiří Danihlík napsal(a):  Ono s tím roztočem je to složitější, podle veteriny je nebezpečné, když v zimní měli jsou více než 3 roztoči, pak bude nařízen nátěr plodu. To je jedno hledisko. Druhé je takové, že si limity stanovíte sám

U produkčních včelstev se nestačí řídit jen přirozeným spadem, je potřeba sledovat včeltvo jako celek. Pokud začně přirozený spad narůstat - klasicky během června, je více než pravděpodobné, že se kleštíci začali množit. Pak je potřeba sledovat jak moc jsou napadené úlové včely - kolik je foretických roztočů. Velké množství foretických roztočů i při velkém množství plodu, může značit velké množství kleštíků ve včelstvu. Je dobré sledovat příznaky viróz. ...

Jiří, to, co jste napsal, jeví se mi býti velmi podstatným. Dovolte k tomu otázku, která mně již dlouho vrtá v kebuli. A to: kolik je těch foretických roztočů? Jak to v dané chvíli zjistit? Máme tedy spad, to je cenné vodítko, ale je to jen část té informace ... co dál? Smyv? A jak se obě metody k sobě mají? Zdá se, že tenhle problém je dosti závažný. Pokud se mýlím, opravte mne, prosím.

Příspěvek: #31

Pane Danihlíku, děkuji za cenné rozkryv problematiky v.d. Právě jsem si přečetl biologii v.d., kterou jsem doposud neznal a to je taky hodně důležité. Holt jednoduchá tabulka to nespraví, škoda. Budeme pozorovat a zkoušet a zkoušet. Díky.

Příspěvek: #32

S těmi foretickými roztoči je to různé, resp. různé zdroje uvádějí různá čísla, podíl foretických roztočů se pohybuje mezi 40 - 60% z celkového počtu kleštíků ve včelstvu.
Můžete si to stanovit sám, možností je několik. Můžete vyzkoušet smyv, metodika byla uveřejněna v nějaké MV, také lze použí KM - krátkodobý odpar - např. 24 - 48 hodin, kdy je dost pravděpodobné, že napadaní kleštíci jsou z většiny foretičtí. Informace o Smyvu a spadu byly taky tuším v nějakém MV, nevím přesně v kterém čísle
Smyv nedělám, je mi totiž líto těch včel, raději používám KM, i když i ona má nějaké "mouchy".
V tom předchozím příspěvku jsem to myslel tak, že pokud už očima budu na včelách spatřovat hodně kleštíků, tak je načase zvážit léčení, nebo si alespoň včelstva více všímat.
Dost informaci ohledně VT má na svém webu ing. Čermák...

Příspěvek: #33

(05.11.2010 13:39)Jiří Matl napsal(a):  Jiří, to, co jste napsal, jeví se mi býti velmi podstatným. Dovolte k tomu otázku, která mně již dlouho vrtá v kebuli. A to: kolik je těch foretických roztočů? Jak to v dané chvíli zjistit? Máme tedy spad, to je cenné vodítko, ale je to jen část té informace ... co dál? Smyv? A jak se obě metody k sobě mají? Zdá se, že tenhle problém je dosti závažný. Pokud se mýlím, opravte mne, prosím.

Zjišťuje se to fumigací včelstva při jeho intenzívním plodování. Nejprve se zaklíckuje matka, po týdnu se provede fumigace. Sečte se po fumigaci (24 hodin) všechen spad,
po vylíhnutí zbylého plodu se provede opět fumigace. Matku lze vypustit nejdříve týden před druhou fumigací.
Je to také metoda, jak v létě totálně zlikvidovat populaci roztoče ve včelstvu ale na úkor více jak 14ti dnů výpadku plodování a případného následného medobraní.

Příspěvek: #34

(05.11.2010 21:38)Pavel Holub napsal(a):  Zjišťuje se to fumigací včelstva při jeho intenzívním plodování. Nejprve se zaklíckuje matka, po týdnu se provede fumigace. Sečte se po fumigaci (24 hodin) všechen spad,

Nějak nerozumím tomu, že se fumigace dělá až za týden po zaklíckování matky. Pokud chci zjistit foretické roztoče, tak mě zajímají jen ti foretičtí, nikoli ti na plodu. Když udělám fumigaci až za týden po zaklíckování matky, dojde k tomu, že se 7/12 zavíčkovaného plodu vylíhne a přitom matka nezaklade nový plod. Navíc má kleštík možnost zalézt na dělničí (a možná i trubčí) plod, který matka kladla 3 dny před klíckováním (v době klíckování byl ještě vajíčko).
Dojde tedy k velkému zkreslení poměru foretického kleštíka a kleštíka na plodu (snažícího se rozmnožit).

Příspěvek: #35

(05.11.2010 17:40)Jiří Danihlík napsal(a):  S těmi foretickými roztoči je to různé, resp. různé zdroje uvádějí různá čísla, podíl foretických roztočů se pohybuje mezi 40 - 60% z celkového počtu kleštíků ve včelstvu.
Můžete si to stanovit sám, možností je několik. Můžete vyzkoušet smyv, metodika byla uveřejněna v nějaké MV, také lze použí KM - krátkodobý odpar - např. 24 - 48 hodin, kdy je dost pravděpodobné, že napadaní kleštíci jsou z většiny foretičtí. Informace o Smyvu a spadu byly taky tuším v nějakém MV, nevím přesně v kterém čísle
Smyv nedělám, je mi totiž líto těch včel, raději používám KM, i když i ona má nějaké "mouchy".
V tom předchozím příspěvku jsem to myslel tak, že pokud už očima budu na včelách spatřovat hodně kleštíků, tak je načase zvážit léčení, nebo si alespoň včelstva více všímat.
Dost informaci ohledně VT má na svém webu ing. Čermák...

Díky za informaci. Se smyvem mám také trochu problém ... Krátkodobý odpar KM by problém nebyl, předpokládám tedy třeba houbičku a koncentraci 65 procent ... Pokud jde o oči, tak tu jsem vlastně ještě nikdy roztoče na včele nezahlédl ... Oči už nejsou nejlepší, mají ostatně odpracováno ... Pořídil jsem hlavovou lupu, dokonce se vejde i pod kuklu ... I tak to v tom mumraji nevidím ... Ale co není, může být ... chce to asi i cvik ... Ještě jednou díky.

---

(05.11.2010 21:38)Pavel Holub napsal(a):  Zjišťuje se to fumigací včelstva při jeho intenzívním plodování. Nejprve se zaklíckuje matka, po týdnu se provede fumigace. Sečte se po fumigaci (24 hodin) všechen spad,
po vylíhnutí zbylého plodu se provede opět fumigace. Matku lze vypustit nejdříve týden před druhou fumigací.
Je to také metoda, jak v létě totálně zlikvidovat populaci roztoče ve včelstvu ale na úkor více jak 14ti dnů výpadku plodování a případného následného medobraní.

Díky, Pavle, takže to v praxi znamená: vytočit, zaklíckovat a fumigovat? Jak potom s krmením? Tedy v případě, že se vytočí vše, já bych praktikoval mednou komoru, takže tenhle problém by asi odpadl. Ale i tak by to asi nebyl problém ... Jinak se připojím k dotazu kolegy Danihilíka stran těch 7 dnů ... No a stran té fumigace: předpokládám Varidol a co nejmenší dávky ...? Což ale v té chvíli vzhledem k systému znamená mít doma už někdy na konci června železnou zásobu Varidolu, předepsaného veterinářem bez ohledu na praxi ZO ... Což by asi nebyl až tak veliký problém ... No a nebyla by pro tuto situaci lepší KM? I když ta zřejmě zasáhne i některé kleštíky pod víčky na plodu? Promiňte, jestli se ptám na notoricky známé detaily ....

Příspěvek: #36

(06.11.2010 10:24)Jiří Matl napsal(a):  Díky, Pavle, takže to v praxi znamená: vytočit, zaklíckovat a fumigovat? Jak potom s krmením? Tedy v případě, že se vytočí vše, já bych praktikoval mednou komoru, takže tenhle problém by asi odpadl. Ale i tak by to asi nebyl problém ... Jinak se připojím k dotazu kolegy Danihilíka stran těch 7 dnů ... No a stran té fumigace: předpokládám Varidol a co nejmenší dávky ...? Což ale v té chvíli vzhledem k systému znamená mít doma už někdy na konci června železnou zásobu Varidolu, předepsaného veterinářem bez ohledu na praxi ZO ... Což by asi nebyl až tak veliký problém ... No a nebyla by pro tuto situaci lepší KM? I když ta zřejmě zasáhne i některé kleštíky pod víčky na plodu? Promiňte, jestli se ptám na notoricky známé detaily ....

Ne, ne, asi jsem to napsal příliš zjednodušeně. Optimální období je podle mne srpen. Musí být včelstvo dostatečně napadeno, spad nad 2/den, a ne zase moc, snad pod 10/den. Krmení na pokus má vliv jen ten, aby včelstvo, pokud je v něm matka kontinuálně plodovalo. Jinak na to myslím nemá vliv. Je jasné, že se po aplikaci varidolu nedá vytáčet, proto, pokud tam neco pro vytočení ještě je, tak to předem vytočit. Matka se klíckuje 7 dnů před první fumigací a zase vrací 7 dnů před druhou fumigací (fumigace - kapky dle návodu). První fumigace shodí foretické roztoče, pak se 14 dnů líhne plod, ze kterého vyběhnou roztoči na plodu a ty shodí druhá fumigace. Poměr spadu z druhé fumigaci vůči tomu spadu z první fumigace je poměrem BAR (brood adult ratio). - zase jeden z námětů pro včelařský kroužek Petra Kováře

Příspěvek: #37

Pěkný večer,
chtěla bych se na něco zeptat. A to na třetí léčení. Včelařím letos první rok a tak mě dostal na starost s léčením soused, který včelaří déle. A já bych se chtěla zeptat: poprvé mi varidolem léčil 10.10., podruhé 31.10. a teď mi volal, že by zítra přišel a zaléčil potřetí, aby se nemuselo aerosolem. Jde mi o to, že všude o léčení čtu že se potřetí léčí až v prosinci, prakticky měsíc před odběrem měli, tak jestli nevadí, když to bude zaléčený tim varidolem už teď?

Příspěvek: #38

Na školení v Dole vloni říkali - cca po měsíci varidol, potřetí před Vánocema M1-AER. V naší ZO se traduje po 14 dnech kouř.

Příspěvek: #39

Proč ten odpor proti aerosolu? Je mi 25, letos jsem se stal nákazovým referentem v naší ZO, ale můžu vám sdělit, že to bude ještě něco. Vyvíječe máme ve sdružení dva, oba téměř nové, jeden dokonce ještě zabalený v originální krabici. Aerosolem jsem léčil v naší ZO poprvé já vloni, naprosto bez problémů. Letos (protože zatím na to ještě nemám takříkajíc "koule") jsem všem členům navrhl, že v případě zájmu jsem ochoten jim jejich včelstva dojet zaléčit a v pozdějších dobách. No jejej to byla smršť, jak chci otrávit včely, ať si to dělám sám apod. Při osobním rozvozu varidolu jsem to s jednotlivci ještě jednou konzultoval, ale dostalo se mi téměř všude absolutně záporné odpovědi. To bylo jen samé, kdepak by se tady ten roztoč vzal, my ho tady nemáme, popř. důvody, které jsem napsal výše. Jeden včelař mi dokonce prozradil, že i to svinstvo - měl tím namysli KM, mu do úlu nesmí...Prý mu to poškodilo matky jeden rok a od té doby léčí jen fumigací varidolem. Taky mi pořád omílal o hlavu, jak to psali ve včelařství atd. atd. No, ještě hodně vody v potůčku uplyne, než se u nás situace změní (52 členů, téměř 500 včelstev), co úl to unikát. V poslední době dosti využíváme dotace na přednáškovou činnost, tak snad se mi podaří přednášející vždy nějak usměrnit i na problematiku léčení touto metodou a její "relativní" bezpečnost pro včely(samozřejmě nepočítám rezidua ve vosku apod.), o nassenheideru si myslím, že slyšelo tak pět procent z nich Nicméně na jaro už ho chci zakoupit a použít dle návodů Leoše Dvorského, kterému bych také chtěl tímto příspěvkem poděkovat za jeho skvělé stránky, které se mi staly inspirací do dalších včelařských let (letos jsem začal se čtyřmi oddělky na Lang 2/3 zatím vše ve dvou NN - i z toho je vidno, jak prestižní je u nás v organizaci fce nákazového referenta) i Vám pane Mirovský za perfektní forum

Příspěvek: #40

(12.11.2010 20:44)kristule napsal(a):  Pěkný večer,
chtěla bych se na něco zeptat. A to na třetí léčení. Včelařím letos první rok a tak mě dostal na starost s léčením soused, který včelaří déle. A já bych se chtěla zeptat: poprvé mi varidolem léčil 10.10., podruhé 31.10. a teď mi volal, že by zítra přišel a zaléčil potřetí, aby se nemuselo aerosolem. Jde mi o to, že všude o léčení čtu že se potřetí léčí až v prosinci, prakticky měsíc před odběrem měli, tak jestli nevadí, když to bude zaléčený tim varidolem už teď?

U nás to dělají také tak jak popisujete. Jak mi bylo řečeno, aerosolem to je prý zbytečné poté provádět, když se zaléčí správně Varidolem.