Příspěvek: #641

Děkuji Borisi,
s tou podložkou jsem to podcenil. Jinak úly byly utěsněny dobře. Proužky dávám pod víko na krajní rámek, takže látka by měla unikat minimálně.
Příště dám na tvou radu s tou podložkou a nějak ji k sítu přidělám.

Ještě jednou dík za radu

Příspěvek: #642

(28.12.2013 0:23)MatesP napsal(a):  s tou podložkou jsem to podcenil. Jinak úly byly utěsněny dobře. takže látka by měla unikat minimálně.
Příště dám na tvou radu s tou podložkou a nějak ji k sítu přidělám.

Keďže sranda stále trvá, skúsim Borisovi vysvetiť ako pôsobí fumigant. Po zapálení knôtu sa dym rozťahuje všetkými smermi v úli ale hlavne stúpa nahor, kde sa odrazí a klesá ku dnu a keď si ty mal otvorené dno, tak podstatná časť liečiva unikla spodkom. AK by si tam mal pevné dno, dym sa odrazí a stúpa hore a zase sa to opakuje niekoľkokrát. Preto sa má úľ aj uzatvoriť pomaly vzduchotesne na 1 hod. , aby tam látka účinkovala čo najdlhšie a neunikala.
Navrhujem ešte raz urobiť fumigáciu alebo aerosol (pri aerosóle nie je až také podstatné uzatvorenie úľa ako pri fumigácii a veľa včelárov pri aerosolovaní nezatvára úle na tých predpisových 15 minút) ale treba utesniť každú fugu a každý otvor.

Příspěvek: #643

Dobře jaro,
nehledám tu konflikty, ale právě rady, jelikož nemám mnoho zkušeností a něco se vždy opomene. Až budu včelařit několik sezon, určitě se tu nebudu ptát na takové pro Vás už běžné věci. Pro mě jsou to věci nové.
A když neumíte dát dobrou radu, tak alespoň nepiště ty vysmívající se komentáře, to mě ani mým včelám nepomůže.
Díky

Příspěvek: #644

MatesP,

neber si to tak. Ja osobne napríklad poznám ľudí, čo úle pri fumigácii zatvárajú len na 15 minút, poznám aj takých, čo večer fumigujú a úle otvárajú až ráno. Obe skupiny majú podobné spady klieštika. Podľa mňa sa pri fumigácii amitráz vyzráža a obalí všetky časti úľa, inak by sa jeho deriváty nemohli nájsť vo vosku. A podstate je to kontaktný jed. Takže neboj, určite klieštika zasiahne. Obával by som sa však vytvorenia rezistencie vplyvom nižších rozptýlených dávok.

Příspěvek: #645

Tak nevím, jestli fumigovat po čtvrté jak radil jaro nebo to nechat být.

Příspěvek: #646

MatesP, já to dělám podobně jako Boris, co se oček a česna týče. Dno mám celozasíťované a podložku pod sítem, takže tam je mezera, nijak jí neutěsňuji. 1. rok jsme fumigovaly spodem, ostatní roky horem. U nás 2x fumigujem, 1x aerosol. A výsledky v zimní měli vždy stejný "0". Přesto 100% vyhubení kleštíka ve včelstvu je utopie. Byl jsem na přednášce o varroáze a tam přednášející říkal, že 3x fumiguje vždy přesně po týdnu, poslední fumigaci bez plodu (vyřezává) a na jaře preventivně ještě natírá plod a stejně má kleštíka. Mnohem důležitější je potírání kleštíka v létě, na podzim už by to měla být jen taková dorážečka

Příspěvek: #647

(28.12.2013 0:23)MatesP napsal(a):  ...Příště dám na tvou radu s tou podložkou a nějak ji k sítu přidělám.

Já na zajišťované dno jednoduše dám podložku - nemusím nic přidělávat. Osvědčil se mi list z nástěnného kalendáře obrázkem dolů.
p.s.: Z těch pichlavejch odpovědí si nic nedělej, je dobře, že se ptáš. Ale uznej, že když se člověk zamyslí nad vyjádřením - ucpu vše a dle nechám díru 40x40 - jde to trochu proti sobě. Ale jak je vidět z dalších reakcí, názory jsou různé

Příspěvek: #648

Klid Mates, dělat kraviny není jen výsada začátečníků. To bys koukal co se všecko nechá udělat.....Já jednou zapoměl v jednom včelstvu při první fumigaci zapálit proužek s Varidolem, a při druhé jsem po najití toho proužku ještě vynadal otci, co se mi leze do včel.....
Teď už to víš a určítě to s tou podložkou bude příště ok. Možná by to stálo zamyslet se nad tím, zda neudělat jednu fumigaci pořádně, nebo nepoužít pokap KŠ......Jo, a to uzavření úlu při fumgaci není hodina, ale (podle návodu) 30 minut.

Příspěvek: #649

maci01 napsal(a):Jestli jsem dobře pochopil fumigaci, tak se léčivo rozředí nosnou látkou a objeddou se včelaři konkrétni ZO

Fumigace je nakapání Varidolu na pásek, který se dole zapálí a umístí do včelstva. Tam je nosným mediem teplý vzduch a kouř. Žádný aceton se přitom neuvolňuje.
To, o čem mluvíte, je léčba aerosolem a tam se aceton používá při velmi nízkých teplotách.
To důležité je, že Vás k léčbě aerosolem nikdo nemůže nutit. Pokud tedy máte polystyrenové úly a přijde Vám někdo provádět aerosolovou léčbu
s acetonem, tak ho prostě ke včelám nepustíte.

Příspěvek: #650

A to jsem to popletl, je vidět, že jsem to nikdy neviděl - prostě začátečník. Aerosolová léčba tedy není povinná. To je jen fumigace. Děkuji.

Příspěvek: #651

ani fumigace není povinná - pouze je potřeba dodržet nařízení místně příslušné KVS

Příspěvek: #652

Přátelé, jako technik a člověk který musel kdysi na škole odpovídat na otázky jak to funguje a popisované funkce musely být v souladu s nějakými poučkami co nás učily - kromě marxismu i fyzikálními zákony - jsem se snažil od samých počátků, kdy mi byla svěřena důvěra a lahvička a mohl jsem si sám nakapat a zapálit / pocit srovnatelný s první cigaretou - taková včelařská dospělost asi po pěti letech včelaření / tak jsem se nažil zjistit něco o tom co vlastně je na tom knotu a co se stane až to shoří. (Třeba když někomu důvěrník nakape na knoty a rozdá - jak dlouho dopředu se dají připravit atd.)

A ty otázky jestli se to odpaří, shoří, vysublimuje a kdy se to zase vysráží, usadí, uteče ven a při jaké teplotě a kde, tak takové otázky tam byly a přiznám se v případě knptů stále jsou. Já nevím.
A jak tak čtu ty odpovědi, je vám to jasné.

Prosím, doplňt to při svých odpovědích - kouř obsahuje amitráz, ten se odpaří při teplotě X, kondenzuje při teplotě Y a a rozloží se nebo nerozloží do kdy a jak vlastně působí, proto je opravdu důležité doržet toto .... .... ...


Já vás nezkouším, jen jsem za 20 let používání fumigace nedostal od nikoho odpověď a že jsem se ptal i hlav nejlepších.
Proto je mě divné, že to všichni vědí tak přesně a jak je to jinak blbě, ale asi je to jen nějaká expírie, o nějakém fyzikálním zdůvodnění stále nevím.
A když tady čtu ty "sebejisté" odpovědi tak je mi jasné, že je to všem jasné.
Tak jen pro začátek, co se to vlastně děje s tím amitrázem? Děkuji.

Příspěvek: #653

Amitraz se neodpařuje ale sublimuje. "Bod sublimace" není, dalo by se to nazvat nějak jako pásmo sublimace, kde sublimuje intenzívně. Sublimuje i při pokojové teplotě (nepoznatelně, nepatrně viz parciální tlak par při pokojové teplotě). "Srážení" se nazývá desublimace. Voda také desublimuje při velmi nízkých teplotách asi -10 a níž. Vzniká takový třpytivý prach. Amitraz desublimuje do prachu, kouře (mikroskopické krystalky). Ten po spojení s kapénkami oleje (pokud se spojí) se zase může rozpustit - pak by vznikal podobný aerosol, jako z aerosolového vyvíječe. Desublimace může probíhat při daleko nižší teplotě než sublimace. Zajímal jsem se o to a zjistil, že se tímto problémem nikdo nezabýval a asi už nikdy nebude.

Příspěvek: #654

Měl jsem za to, že amitraz je rozpuštěný nebo jinak obsažený v kapalině (Varidolu). Při zahřívání se kapalina a s ní i amitraz odpařuje.
Kde je amitraz v pevném skupenství, aby mohl sublimovat?

Příspěvek: #655

Pavle jaký je tvůj názor na prezentaci na vMS v Brně o amitrázu? Ta teplota varu co tam zazněla je poblíž té co myslíš, že dochází k zrychlené sublimaci?

Příspěvek: #656

S tím amitrazem je to nevyjasněné. Někde se uvádí bod tání 87°C, pak by měl mít i bod varu a pokud ho nemá a předčasně se rozkládá, pak by se asi ani nemohl z pásku odpařit, tedy by "shořel" nebo se rozpadl. Fázový diagram není dostupný, asi ani neexistuje. Kdyby byl udán alespoň trojný bod. Z toho, co jsem o tom za pár let zpátky načetl, tak si myslím, že je trojný bod někde vysoko a bod tání je pravděpodobně trojným bodem při nějakém vysokém tlaku. Pak to všichni od sebe opisovali do bezpečnostních listů a už nedopsali ten tlak, při kterém bylo kapalné fáze dosaženo. Z toho předpokládám, že amitraz při normálním tlaku přechází z pevné do plynné fáze sublimací. Jak rychle sublimuje? to by měl zobrazit diagram průběhu parciálního tlaku par amitrazu. Ten nikde není dostupný. Nemám breviář fyzikální chemie, ale pochybuji, že to v něm bude, snad tu je nějaký student či absolvent VŠCHT, co by v tom mohl pomoci.
Takže nevím.
Ten termodynamický děj při fumigaci nikdo nepopsal, tak se asi vůbec neví, co se při hoření pásku děje, a přesto se ta aplikace schválila.
Přednáška o amitrazu byla jen konstatováním známa a neznáma (tedy popisem něčeho, co není popsáno, jak píšu výše). Hovořilo se o odpařování, ale bod varu je ???

Příspěvek: #657

Citace: .Trojný bod udává teplotu a tlak, při kterých existuje rovnovážný stav mezi všemi třemi skupenstvími současně, tedy mezi pevnou látkou, kapalinou a plynem.

Příspěvek: #658

Takže je vám to jasné, na poloze pásku při fumigaci záleží, musíte to přesně dodržovat.
Taktéž dobu zavření úlu na minutu přesně a těsnost zkoušejte přetlakovou metodou, maximální únik 5cm3/min.
A ne aby vás napadlo experimentovat nebo dělat něco nelegálního.

A neptejte se proč. Prostě to dělejte a nemyslete.
Je to něco jako VĚDECKÝ KOMUNISMUS.

Příspěvek: #659

(08.01.2014 19:32)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Trojný bod udává teplotu a tlak, při kterých existuje rovnovážný stav mezi všemi třemi skupenstvími současně, tedy mezi pevnou látkou, kapalinou a plynem.

stačí dopsat teploty a tlaky a je jasno

Ještě je jedna teoretická varianta, a to, že kritický bod leží někde pod normálním tlakem a kapalná fáze přechází v plynnou bez bodu fázové přeměny.

Příspěvek: #660

(18.11.2013 20:42)Boris napsal(a):  

(18.11.2013 17:21)roslp napsal(a):  A nařízení je dodrženo? Především v bodě d) Čl. 2 Podzimní ošetření
Cituji: "d) provést odstranění zavíčkovaného plodu vyřezáním nebo rozdrásáním před druhým nebo třetím ošetřením podle písm. b)."

Pokud tam byl ponechán plod (a výsledky na to ukazují) tak šlo dle mého o zbytečnou práci ...

Nařízení dodrženo nebylo. Upřímně řečeno si neumím představit, že bych toto měl dělat. Nejsem si ani jistý, jestli včelám víc uškodím rozdrásáním plodu nebo dvěma fumigacemi navíc. Jsem si ovšem velmi jistý tou pracností obou variant...

Ještě k problematice odstranění zavíčkovaného plodu.
Ti z vás, kdo to děláte (při fumigaci např. během října) - jakým způsobem odstraňujete zmíněný plod? Vyřezáním? Rozdrásáním? Nebo jinak?
Neptám se proto, že bych to taky chtěl dělat, ale spíš kvůli zamyšlení:
Kolik stresu včelám způsobí taková paseka na prahu zimy?
Musejí mít přece moře práce s úklidem mrtvého plodu. A taky co s rozbitým dílem? To vše v době, kdy se připravují na stažení do zimního chomáče...
Nevím. Ptám se.