Příspěvek: #1121

Takže poprvé odfumigováno. Výsledky víc než pozitivní....a když porovnám s loňskem, tak skoro k neuvěření. Spad od 9 do 87ks VD.....a to jsou včelstva, až na několik pozdních oddělků, úplně bez plodu. Izolované stanoviště bez "pomoci" kočovníka a po likvidaci divokých včelstev je absolutně vynikající. Takže pokud to shrnu: po jarním nátěru spady živých VD okolo 20 ks....Dále již bez KM...a chemie..... Od začátku července bez zásahů do kmenových včelstev.... Poslední medobraní konec září a začátek října s ponecháním značného množství vlastních zásob a minimální dokrmení.....max.8 kg cukru.... Výsledek je skoro třetina včelstev plně obsedajících 3N 39x24.... A maximální roční spad VD 176 ks. Oproti jiným letům, kdy byly včely v dosahu jiných včelstev, a kdy spady neklesly pod 1000 ks je tohle , řekl bych, zanedbatelné.

Příspěvek: #1122

Pročítal sem vlákno dozadu, a ty spady které jsme psali rok/dva zpátky jsou opravdu k neuvěření. Dělal sem druhou fumigaci. Většina včelstev je opravdu bez plodu-rozebrány dvě včelstva(produkční a oddělek) na každém stanovišti.
spady 3-4ks, krom dvou včelstev(24ks a 27ks).
Dělal sem křížáky MP10 FUM a Varidolu. žádná známka poklesu učinosti. Třetí fumigaci určitě těch 20a víc.

Příspěvek: #1123

No hlavně to s tím Varidolem nepřehánějte aby vašim potomkům nenarostli čtyři nožičky a dvě hlavičky.

Citace:Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

---

Citace:n MRL for amitraz (200 ppm). while
the lowest tested dose of amitraz (0.035 μM/L) is 5.75 times lower than that allowed. All tested concentrations of amitraz are lower than the recommended doses in beekeeping. The risk of direct exposure is related to the amount of the active ingredients used by beekeepers, and current findings indicate the importance of education of beekeepers on the use of amitraz and to implement protection measures, especially because beekeepers are at increased risk of amitraz exposure due to application of amitaz by fumigation. Besides the results presented here, additional experimental data are needed in order to elucidate all possible mechanisms underlying genotoxic effects of amitraz.

viz. http://www.ias.ac.in/jbiosci/mar2013/53

Info : http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/docu...010419.pdf

---

(18.10.2015 10:43)Jiří Matl napsal(a):  

(17.10.2015 20:50)joseff napsal(a):  Ahoj Jiří.
Nezabývám se legislativou na zavádění nových léčiv, ani moc nesleduji nové kandidáty na možná nová léčiva. Již tak nestíhám své aktivity. Zajisté nepatřím také mezi ty, kdo by chtěl do ČR uvést nová léčiva. To chce určitě někoho "většího". Myslím si však, že SVS nám žádná nová léčiva zajišťovat nebude. Je třeba, aby se toho chopil nějaký větší soukromý subjekt. Dokud se tak nestane, můžeme být rádi, že tady máme "alespoň" ten DOL.
Veterinární nařízení však na něco takového myslí a to je snad správně? Dveře jsou tedy otevřeny.

No ale to je právě ten problém, Joseffe, protože žádný subjekt se toho za své neujme za ostatní. Ono to něco stojí, on to prosadí, vydá prostředky a ti další na tom pak budou vydělávat.
Takhle se tady argumentuje. Ty další důvody precizně shrnul výše Pavel.
Proto si myslím, že by to měl podpořit stát. Je jedno, jestli třeba SVS, SZIF či MZe, které je řídí.
Jak dlouho, tedy kolik let trvala jen obyčejná registrace VLP obsahujících thymol .... A co u toho bylo za tanečky! ... P. Löffelmann by mohl vyprávět ...
Vždyť už se nám všichni v zahraničí smějou ... Napřed si ovšem myslí, že jde o vtip. Rozesmějou se až poté, kdy pochopí, že to není vtip ani černý humor, nýbrž realita ...
Jiří

Ano dveře jsou přiotevřeny, ale pokud se třeba schválí API BIOXAL a bude se aplikovat v prosinci nebo lednu dle letáku, tak to je v konfliktu se sběrem zimní měli.

Jinak pro info i ve Francii ten API-Bioxal zaregistrovali (ne jako KŠ biocid). Viz https://translate.google.cz/translate?hl...rev=search A povšimněte si toho žlutě zvýrazněného textu a podtržené věty nad ním. Možná naše aplikace jako potravinového levného doplňku je vlastně výhoda Takže ne aby to někdo registroval

Příspěvek: #1124

Tak jsem také poprvé začmoudil. Spady od 46 do 150 kousků, jeden úl 340 blech. Včelstva jsou v nadprůměrné síle.
Jaro bez nátěru, léto KM jen v jednom úlu (ten vykazoval větší přirozený spad) a tam spadlo nyní 120 VD. Jinak celou sezónu od loňského podzimu bez zásahu. Dlouhodobě sledované přirozené spady byly naprosto minimální. Používám, nebo se snažím používat metodu LBV-chov trubců. I tak letos VD pod kontrolou (pozdní trubčí plod nevyřezávám).

Příspěvek: #1125

Diskusi obecně kolem metodiky jsem přesunul do tématu Současná metodika léčení proti Varroa destructor.
V diskusi pokračujte tam, prosím.

Příspěvek: #1126

(20.10.2015 22:55)Radek Krušina napsal(a):  Josefe,
mě by zajímalo, jak se při tom ošetřování přes zimu 3x varidolem apod. snažíš dozvěděl něco o odolnosti svých včeltev proti VD, virům a nosemě, popřípadě o odolnosti včelstev ve vašem spolku?
To je podle mě největší problém tohoto účinného ošetření proti VD.
Nebo si myslíš, že to není důležité,nebo je to méně důležité, než vybít roztoče?

Zdravím do Hustopečí.
Pro odolnost včelstev proti VD, virům a nosemě dělám spousty důležitých činností. Zcela jsem však nepochopil tvou otázku, píšeš v hádankách: při ošetřování Varidolem se něco dozvědět..... ? To je největší problém tohoto ošetření proti VD.
Nevím, rád se nechám poučit. Já zatím úhyny neměl, ty s nimi již máš zkušenosti. Jsem tedy jedno velké ucho.

Příspěvek: #1127

Pokračuji v:
Současná metodika léčení proti Varroa destructor.
Další diskuse tedy tam.

Příspěvek: #1128

(21.10.2015 20:38)joseff napsal(a):  

(20.10.2015 22:55)Radek Krušina napsal(a):  Josefe,
mě by zajímalo, jak se při tom ošetřování přes zimu 3x varidolem apod. snažíš dozvěděl něco o odolnosti svých včeltev proti VD, virům a nosemě, popřípadě o odolnosti včelstev ve vašem spolku?
To je podle mě největší problém tohoto účinného ošetření proti VD.
Nebo si myslíš, že to není důležité,nebo je to méně důležité, než vybít roztoče?

Zdravím do Hustopečí.
Pro odolnost včelstev proti VD, virům a nosemě dělám spousty důležitých činností. Zcela jsem však nepochopil tvou otázku, píšeš v hádankách: při ošetřování Varidolem se něco dozvědět..... ? To je největší problém tohoto ošetření proti VD.

Omlouvám se, ale nechtěl jsem psát v hádankách.
Jsme v sekci fumigace.
Já souhlasím s tím, že toto ošetření je účinné, stále ještě funguje.
Ale upozrňuji na fakt, že při vybití roztočů k 0 je tu problém s tím, jak poznat odolnost včelstev proti roztoči, a při určitém napadení kleštíkem také proti virům a nosemě. Je tu nepřímá úměra - čím účinnější ošetřní, tím horší možnost poznat odolnost.
Proto ta otázka - jak potom chceš poznat odolnost včelstev a jestli si myslíš, že poznat odolnost je méně důležité, než pravidelně účinně vybíjet kleštíka na 0 aby nic neuhynulo?
Jen tak na okraj - má otázka nebyla, co pro zvýšení odolnosti děláš, ale jak poznat odolnost?
Ale to už třeba v jiném tématu

Pokud tě to zajímá víc, zkus si třeba počíst v tématu
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Smyslu...ti-roztoci
[/quote]

Příspěvek: #1129

Fumigace nebude potřeba.
http://www.firebrno.cz/pozar-znicil-mari...se-vceliny

Příspěvek: #1130

po včerejší fumigaci spady 5 - 30 na včelstvo - takže tam jsou... při tom, jak jsem letos skoro nic nenacházel na podložkách to skoro vypadalo, že stačilo letní ošetření...

Příspěvek: #1131

Jo , taky jsem očekával jiný výsledek než byla skutečnost.
Dost podstatně bylo nutné přehodnotit moje úvahy - závěry.
Představa byla, že osamocené stanoviště po likvidaci kleštíka, už tak na vždy zůstane.

Příspěvek: #1132

tak po dnešní fumigaci spad cca 10 ks, u druhého 5 ks, opravdu tam jsou i když od léta byl spad téměř na nule, uvidíme po druhé fumigaci

Příspěvek: #1133

(25.10.2015 0:27)Radek Krušina napsal(a):  

(20.10.2015 22:55)Radek Krušina napsal(a):  

Jsme v sekci fumigace.
.... toto ošetření je účinné, stále ještě funguje.
.....čím účinnější ošetřní, tím horší možnost poznat odolnost.
Proto ta otázka - jak potom chceš poznat odolnost včelstev ?

A aby toto ošetření ještě v budoucnu fungovalo a nezničila se příliš rychle jeho účinnost , není dobré hazardovat nevhodnými technikami s budoucím snížením jeho účinnosti .
A to se děje .
Ještě ho budeme potřebovat . Potom až bude zle , tak se rozhodnutí dělají pod tlakem a bývají to proto rozhodnutí zkratová , špatná .

Proto pro toho kdo chce mít vůči tomuto čisté svědomí , ale necítí se na to vysadit ošetření , tak jedna z možností je kys. šťavelová sublimace , např. oxomat .....1x stačí . Je to reálná možnost .
To si potom člověk hned po prvním roce začne důsledněji dolaďovat genetiku i techniku blíž tomu , aby matky přestaly přirozeně klást zhruba 10. září , nebo v nížině 12.9. , a jde to ! , aby se také i správná účinost vychytala ještě za tepla .Protože první týden v říjnu je vždy pěkně , ideálně na ošetření , ani úl nebývá prochladlý .
V nížinách ošetření šť. sublimací dobré , na horách včely z části podsekne , ale možná by to šlo víc vychytat .

I amitraz , později při chladnu nezabírá tak jak se občas mylně tvrdí i tady .
Stačí rozebrat ten den před fumigaci včely a spad je oproti nerozebraným větší .
První fumigace je nejúčinnější , ty ostatní razantně padá účinnost dolů , uvádí se různě - na polovinu, na 60% a potom dál až na 30 % z toho zůstatku co tam zbylo .Rychle si zvykají .
Proto se ta první fumigace musí načasovat do nejoptimálnějšího období a podmínek .

Příspěvek: #1134

Jardo, to může být i tak, že příliš důsledným ošetřováním daleko efektivněji dospěješ díky těm pár přeživším nejodolnějším k rezistenci vůči použitému akaricidu. Pokud se bude používat více druhů akaricidů či chovatelských technik, přežijí jedinci, kteří vybudovanou rezistenci budou kazit.
To, co máš na mysli ty a celý Dol tým, to předpokládá 100% účinnost aplikace. Ta je v praxi nereálná a výsledky se projevují. Úspěšně šlechtíme parazita a vůbec ne hostitele.

Příspěvek: #1135

Neřekl jsem , že mám na mysli zrovna jen 100% úspěšnost aplikace , to dnes už ani nejde ,
jen jsem uvedl některé fakta užitečná pro minimalizování množství jedů, at´se někteří nemusí třeba časem divit a nabídnul , pobídnul k uvážení i mnou a jinými odzkoušenou jednu jinou možnost , kterou také cíleně k nevytvoření odolnosti používám . Proto abych nemusel jít k fiktivním 100% , užít amitraz , či následně jiné dolské pochutiny . Trochu říkáš , že je to zbytečné.Zaznamenal jsem , že určití jedinci s tímto přístupem v mém okolí se propracovali k tomu , že už nevčelaří , nemají s čím .
Tu možnost , že nevybírám včely , tu si u mne můžeš škrtnout .

Příspěvek: #1136

Letos roztoč překvapil. V oddělcích spady na 0 až do října a najednou to vyskočilo na 3 roztoče/den. Po fumigaci spady kolem 100-300ks-v oddělcích a to jsem monitoring sledoval skoro denně. Takže podzimní reinvaze. Nejvíc se mi letos osvědčil systém Hobrafiltu-3x po sobě (tam byly spady minimální), dokonce ani dlouhodobý Liebig v srpnu nebyl tak účinný. Po horkém létě sem to nečekal.

Příspěvek: #1137

Furt nerozumím tý reinvazi. Když furt nic a najednou padaj, proč se tomu říká reinvaze?
To by museli padat, pak přestat a pak zas padat. Nebo jak to je?

Příspěvek: #1138

Žiadna reinvázia. Žiadny prípravok nie je 100%.

Příspěvek: #1139

(26.10.2015 13:30)Kohout napsal(a):  Furt nerozumím tý reinvazi. Když furt nic a najednou padaj, proč se tomu říká reinvaze?
To by museli padat, pak přestat a pak zas padat. Nebo jak to je?

Když furt nic a pak najednou padaj, je to invaze přece

Příspěvek: #1140

Fumigovať sa má, keď je teplota nad 10 °C, keďže pod túto teplotu sú už včely v zimnom chumáči. Ako dlho musí byť teplota nad túto hranicu, aby sa zimný chumáč rozvoľnil a fumigácia bola účinná, respektíve ako veľmi musí byť chumáč rozvoľnený, roztiahnutý?