Příspěvek: #1

Je to dlouhé a složité, ale to je každé vzdělávání. Naštěstí to není nudné. Pokud přispějete, je to chválihodné, za mezistěny také platíme a prevence je vždy levnější.

Příspěvek: #2

může za vše Varroa?

ttps://www.youtube.com/watch?v=Z20k7WOoSbE

---

Příspěvek: #3

Zaujal mě Tomášův postřeh o předčasném, teplém a suchém jaru v úhynových letech. Mě tohle sedlo do sezóny 2023, kdy jsem sám měl nejhorší rok a nepřežilo nic. Následující rok jsem měl samé "mlaďochy", které se neměli od koho nakazit zalétáváním a úhyny se mi vyhnuly. Tento rok bylo jaro i léto chladnější a zatím jdu do zimy v plném počtu.

Příspěvek: #4

JJ. A v tom lonskem roce uhynovem? Vsechno rozkvetlo prilis brzo a najednou a pak zmrzlo, vcetne javoru. Tezko rict jak presne, ale mohlo to mit negativni vliv na vyzivu vcel v kritickem obdobi a pozitivni vliv na mnozeni nemoci v tomto obdobi.
Ty vlny premnozeni nejakeho organismu mivaji prave takove klimaticke zaklady. Nemusi to byt uplne primocary... zasah jednoho organismu, ktery v prirode pusobi proti jinemu organismu atp.

Příspěvek: #5

To je přeci logické, každý brzký jaro udělá u roztoče o 1 nebo víc generací navíc, proto padaj včelstva....nic s výživou to nemá společného.

Příspěvek: #6

(10.11.2025 19:11)Louky napsal(a):  To je přeci logické, každý brzký jaro udělá u roztoče o 1 nebo víc generací navíc, proto padaj včelstva....nic s výživou to nemá společného.

Dovolím si oponovat s tím, že s tvrzením "o generaci kleštíků víc" máte pravdu.
Ovšem na dostatku a pestrosti pylu záleží, je to hlavní zdroj bílkovin. Snad není pyl, který by obsahoval všechny esenciální aminokyseliny. Část bílkovin snad mají z kvasinek žijících v nektaru, ale kvantitativně to je zanedbatelné. Nedostatek některých bílkovin snižuje imunitu a odolnost, potom se rozvíjejí i nemoci, se kterými nemají včelstva běžně problém.

Příspěvek: #7

viz mottopodpis Detrich Danek

---

aha a on me dokonce predbehl

Příspěvek: #8

Podle mne taky hodně dělá jarní pyl. Ono totiž pylu a jeho producentů je pořád stejně, ale když je mimořádně teplé jaro, roztáhne se období, kdy včely plodují a intenzívně spotřebovávají pyl na jaře až na dvojnásobek a potom je na stanovištích občas delší období, kdy není v okolí včel žádný zdroj pylu, předchozí už skončil a nový ještě nezačal. Včelstva trpí přechodným nedostatkem pylu a jsou podvyživené. Naopak když je chladná zima a krátké jaro, je teplo a včely začnou plodovat až tak v polovině března a potom všechny zdroje pylu postupně jdou bez větší přestávky. Včely tak mají skoro pořád pyl.

Příspěvek: #9

Jakože nedostatek pylu na jaře může za přemnožení kleštíka a úhyny na podzim.....hmmmmm je to s vámi těžké chlapci....já v 520m mám při studeném jaře takové problémy s pylem a nijak to není na síle a kvalitě včelstev znát....to bych podle vaší teorie měl včely každý rok pěkně v pr.....a ještě při takovém počtu

Příspěvek: #10

Nedostatek pylu na jaře když současně není ve včelstvu pyl z minulého roku může za slabou imunitu a rychlejší šíření virů. Aspoň tak si to myslím.
S tím potom koresponduje třeba horší ochrana včelstev proti loupežím a tím větší šíření varoa. Takže ano, nedostatek pylu na jaře může napomáhat k přemnožení varoa a tím k úhynům na podzim.

Příspěvek: #11

(11.11.2025 10:17)randy23 napsal(a):  Aspoň tak si to myslím.

Myslet znamená ho+no vědět. Prosil bych uvádět fakta. Ne výmysly, domněnky, předpoklady a jiné fabulace. Buď vím, znám a uvádím fakta, a když nevím, tak se nevyjadřuji. A zrovna ty, Randy máš potřebu se vyjadřovat v podstatě ke všemu i za cenu toho, že píšeš nesmysly čí výmysly.

Příspěvek: #12

Louky: ne, nepochopil jsi to

---

Ona to vubec byla prednaska jen pro nekolik desitek jedincu. Nebyla to typicka vcelarska prednaska, ale spis takove uvahy + neco ze zakladniho vyzkumu,
+neco z jeho vlastniho praktickeho vyzkumu, jak je to u nas a jak jinde a co bude v budoucnu nebo nebude...
Uz chapu, proc se v te prednasce zaklinal ve smyslu "toto neni navod, jak to mate delat" a "mozna se to ukaze uplne obracene",
protoze lidi stejne cekaji konkretni navod nebo radu od autority "a kdo za to teda muze? to mame teda premest na MZ? mame se smirit s uhyny 40%?"
Ale o to mu neslo. Je to mirene tem... kteri neco hledaji. A otevrit pripadne mysl / dostat na svou stranu vic lidi

Příspěvek: #13

Tak jsem tu přednášku konečně dokoukal do konce a nevím na koho teda Klíma narážel, že tu přednáší, že za úhyny nemůžou roztoči.....ale ještě jednou pro Kajiho....můžou za to roztoči máš to v čase 3:00:00 a dál....

Příspěvek: #14

po delší době zase něco poutavého a velmi cenného.
Pomoci org. kyselin se dá zajistit velmi slušný výsledek zimování i v problémových letech.
Na druhou stranu, když by se podařilo postupem času získat testováním včelstva, která umí detekovat a odstraňovat kukly za včas, než se roztoč resp. viry rozjedou do nekontrolovatelné spirály, tak by to velmi usnadnilo celé obhospodařování - léčení včelstev.
V každém případě má Zdeněk Klíma pravdu, že to není cílem včelaření v ČR. Prodej oddělků a vyzimovaných včelstev, všech těch léčiv je výborný byznys a vzdát se ho postupně by se mnoha profesionálům, kteří to mají s úhyny zmáknuté, nelíbilo.
Mě to vcelku nakoplo, až bude testovací látka v EU a bude za rozumný peníz, tak bych to klidně začal zkoušet. Klasické léčiva nepoužívám již mnoho let, rozchovávám dlouhodobě to nejodolnější co se u mě najde. Tak třeba bych našlo něco, co by se tvářilo nadějně vzhledem VSH.

Příspěvek: #15

Protože VSH testuji dnes už více jak 9 let,tak si můžu udělat obrázek kam se to posunulo. Nadšení je sice dobré ,ale je to jenom hodně práce a s touto látkou ještě hodně hodně peněz.To si asi autor příspěvku nedokáže představit.
Jinak za sebe doporučuji nebát se testovat VSH včelstva .Dnes už mají velice dobré vlastnosti .
Je dobré ,že se toto téma dostává do širšího povědomí.
MK

Příspěvek: #16

K tomu VSH - nešíří se tím viry? Tedy vybíráním larev.
Samozřejmě že za všechno nemůže roztoč.
Proč tedy radši nepoužívat mladušky z odebraného plodu po přemetení i když je zbavím roztoč" A když tak to nedávat na zdravé stanoviště? A proč to funguje Lokymu?

Dejte si to od Milana celé - a doufám že jste poslali pár drobných
Tady 20. minuta
A všimněte si krátké zmínky o roztočích z Blatné kde mají soustavně školní úhyny i když do těch včel lejou všechno možné.
Byl tam i Mirek Sedláček a rozebral to tady

Příspěvek: #17

Ano, viry se šířily i před roztočem. A lék na ně nemáme. V tom se shodneme.
Nikde jsem nečetl, že by za úhyny mohl jenom roztoč, to nikdo netvrdí. Jsou zde viry, herbicidy, insekticidy. Ovšem tyto tři věci ovlivnit neumím. Proto se o nich nemluví tolik.
Problémy s roztočem jsou dva. Když se moc přemnoží, zničí včelstvo. Navíc přenáší viry. Takže pokud hubím roztoče, neuhynou mi na něj včelstva. Navíc to má ten bonus, že snížím šíření virů ve včelstvu na rychlost běžnou před příchodem varoázy. Proto ten důraz na hubení roztoče. Ne, že by za vše mohl, ale situaci zhoršuje.
Pokud jsou včelstva co se týče promořenosti varoázou na jaře na stejné úrovni a některý měsíc až do konce července zjistím mnohonásobně více roztočů v některém včelstvu než v ostatních, nebude to loupením, ale bylo by vhodné dát novou matku. Tak se mohu pokoušet zlepšit genofond. Nebo koupit Vigorku, tam se snaží je šlechtit na hygienu a otvírání napadnutých buněk.
Pokud zjistím větší počet varoázy na podzim, může to být loupením, donesly si. S tím pravděpodobně i viry. Zkusit KM, zavirované včely to nepřežijí, přežijí jen zdravé. Ale to vše víte.

Příspěvek: #18

Ja nesouhlasím ani s tím, že když ti včelstvo někde něco vybere, tak na to padne, pokud je zdravé a čisté....pokud už je nalomené svým roztočem a viry, tak samozřejmě padne a to vyrabování jiného vše jen urychlí. A to že má někdo včelstva s 5000 roztoči a bez virů tak na to nevěřím viry už jsou dneska všude a roztoč je jen pomáhá šířit, což tam mimochodem taky KLíma celkem pěkně vysvětluje.

Příspěvek: #19

KaJi: Pokud vám včelstvo bez virů přežije 5000 - 10 000 VD a s viry nepřežije 1000 tak tomu se opravdu nedá říkat že za to může roztoč.
To je o terminologii.
A hledání jak zvýšit odolnost a nebo ozdravit populaci. Třeba i za cenu že vám těch +1000 roztočů v zimě zlikviduje zavirovaná včelstva
. Jak chcete selektovat bez úhynů???
Bez průběžných úhynů?
Klieštik od r. 1978? vyšlachtil výrusy a včely nedokázali za takú krátku dobu vytvoriť obranu, tak im musíme dať šancu. Akékoľvek liečivá a umelá selekcia predlžujú obdobie adaptácie. Iba 100% BT a prirodzená selekcia dokážu v najkratšom čase nájsť včelstva pre budúcnosť. Zrejme to budú krížence, ktoré nájdu genetickú výhybku a budú prosperovať aj s vírusmi.
Je veľa včelárov so stovkami včelstiev a s neomylnou metodikou, ktorí skončili s veľkými stratami, ale sa hanbia priznať úhyny. Majú vyselektované, ale pre kšeft budú liečiť a kupovať odložence stále a tým si pokazia úspešnú selekciu.
Bez vírusov môžem prezimovať aj 50 VD a dokážem ho regulovať aj v plodovom období. Viroza zabije včelstvo bez jediného VD a dokáže sa akumulovať do smrteľnej hodnoty aj 2 roky genetickým a alimentárnym prenosom. Ak zmárnite chrobáčika varoa destruktor, tak ešte ste nevyhrali. Takže nie je to priama úmera a VD je dnes len katalizátor úhynov. Nechcem byť za Hujera, treba vyhodnotiť fakty.

Příspěvek: #20

Nemyslím, že vyšlechtil virusy, ale poskytl výhodu agresívním formám a mutacím.
Dřív když byl virus anebo jeho mutace příliš agresívní tak v zimě odešel i se svým hostitelem. Není v zájmu virů zabíjet když to není výhodné pro jejich šíření.
Teprve když kleštík svým přemnožením začal likvidovat včelstva v podletí tak tak mu v tom pomáhali ty agresívní formy a když zlikvidovali včelstvo a bylo loupené tak měli výhodu a šířili se.
Kleštík tady byl ale ty problémy dle mého přicházely ze západu a jen tady v ČR trvalo několik úhynových vln než se nám přestali na severní Moravě smát že to neumíme.
To by bylo zajímavé dosledovat.

K těm dosud úspěšným včelařům co se to k nim dostalo a pak zjistili že to není v jejich metodice ale v tom, že s ek nim dostal problém - proto si myslím, že je to v otázce kterou my z průmyslu známe jako:

Proč to měříte? Jaké máte limity? Jak jste je stanovili?
A ted mi řekněte jaké jsou limity pro roztoče?

Je zajímavé sledovat, jak se pak ti co přišli o včely chovají. Věří že udělali chybu v hubení aby nakonec pochopili že je to marné a někdy už i přestali včelařit.

Nejazjímavější je, když tady v okolí vidím jak se to posouvá. Sousedi vyzimovali, dřív se smáli sousedům bez včel, dneska jen čekají až to dojde k nim a to se po úhynech vede chemická válka. Přesto se pak úhybny posouvají - proč? Roztoč po úhynech moc není a i kdyby všichni opo něm jdou.

---

(14.11.2025 13:09)Louky napsal(a):  Ja nesouhlasím ani s tím, že když ti včelstvo někde něco vybere, tak na to padne, pokud je zdravé a čisté....pokud už je nalomené svým roztočem a viry, tak samozřejmě padne a to vyrabování jiného vše jen urychlí. A to že má někdo včelstva s 5000 roztoči a bez virů tak na to nevěřím viry už jsou dneska všude a roztoč je jen pomáhá šířit, což tam mimochodem taky KLíma celkem pěkně vysvětluje.

Dva ze dvou dktorů ti to na vidjích tvrdí
Aťti to vydrží. Pokud to to zase někdy uvidím, tak ti to nafilmuji a pošlu fotky oddělku - tedy rozřezaného plodu který bude bez výkalů VD.
Tady když to předloni přišlo tak to bylo plošné loupení. Sousedi navtájem koukali jak se loupí a pak se stanoviště vyprázdnují. Je to vlna co tay jde údolími - tady jsou osídlená a zavčelené kontinuálně mnoho kilometrů- To není jako od vesnice k vesnici ve vnitrozemí. A stanoviště na kopsích jsou méně zasažená.