Příspěvek: #41

J.Kefuss :
https://poorprolesalmanac.substack.com/p...medium=web

Po 30 rokoch môžeme byť tam, kde je on teraz.

Příspěvek: #42

Jako cesta dobrá a dala by se aplikovat za předpokladu zapojení více včelařů, kdy jeden bude porvádět tento šlechtitelský chov, ale ostatní mu musí dodávat maso. Jestliže v prvním roce dojde k vyřazení 90% včelstev, na další rok je třeba dodat tomuto včelaři smetence, ty se osadí matkami z přeživších včelstev a zase spadne třeba 85% a takto stále dokola než se dostane na míru přežití alespoň 50%, jenže to bude trvat určitý čas. 50% už je udržitelný a snadno obnovitelný stav.

Příspěvek: #43

"Jako cesta dobrá a dala by se aplikovat za předpokladu zapojení více včelařů, kdy jeden bude porvádět tento šlechtitelský chov," ... ano, ano ... mívaj svůj rajon, mají svý roky ověřený matky, který klidně zdarma poskytnou včelařům v okolí (aby jim neprznili jejich chov) ... Jenže to v CR nejde ... Money talk ...

Příspěvek: #44

Mě v Klímově přednášce zaujala jeho zootechnika. Dvě věci, přemetení včelstva z plodiště na mezistěny těsně před rojovkou. A průběžné krmení několika včelstev už od jara, s cílem udělat z nich "dojné krávy". Po posledním vytáčení pak jejich nízké nástavky plné zásob rozdat produkčním místo medníku nad plodové hnízdo. Tím eliminovat nežádoucí rozplodování způsobené zakrmováním v červenci a srpnu. Zkoušeli jste to někdo?

Příspěvek: #45

Zvláštne, cele roky sa doporucuje práve podporiť plodovanie v mesiacoch 7 a 8 (hlavne ked nebola znaska) aby matka kladla aspon 50-60 dm plodu z ktorého sa v tomto období liahne aspon 70 perc. dlhovekých včiel.

Příspěvek: #46

(03.12.2025 9:38)Tanguero napsal(a):  Mě v Klímově přednášce zaujala jeho zootechnika. Dvě věci, přemetení včelstva z plodiště na mezistěny těsně před rojovkou. A průběžné krmení několika včelstev už od jara, s cílem udělat z nich "dojné krávy". Po posledním vytáčení pak jejich nízké nástavky plné zásob rozdat produkčním místo medníku nad plodové hnízdo. Tím eliminovat nežádoucí rozplodování způsobené zakrmováním v červenci a srpnu. Zkoušeli jste to někdo?

Já letos zkoušel nechat polovinu včelstev jenom na medu bez přikrmení, polovinu jsem dokrmil 5 litry roztoku (Už několik let včelařím s mednou komorou, takže jsem vždycky doplňoval cca. 5-8 litrů roztoku). Snůška u mě končí cca. na přelomu července a srpna po slunečnici (když z ní něco je).

Ta polovina bez přikrmení byla bez plodu cca 20. září. Ta přikrmená o měsíc později. Včelstva bez přikrmení mě přijdou trochu slabší, ale uvidím na jaře na jejich rozvoj. Všichni na přednáškách tvrdí, že je lepší. I kdyby začali díky teplému jaru plodovat na konci ledna, tak je to 4 měsíce bez plodu. Jestli je to dobrý výsledek nebo ne, neumím posoudit. Ale na jižní Moravu to asi není úplně krátká plodová pauza.

Příspěvek: #47

Krmím (a naposledy vytáčím) v polovině sluněčnice, cca půlka července, 8l roztoku, další zásoby si doplní snůškou, i když v plodišti jich mají vždy dostatek, protože tam nikdy nesahám.
Výsledkem je, že se uměle neroztahuje plodování a včely mají většinou zářijovou plodovou přestávku, což je ideální pro jejich zdravotní stav. Ty co ji nedělají jdou větsinou z kola ven.
Jsem taky na Hustopečsku.

Příspěvek: #48

(03.12.2025 12:16)edo napsal(a):  Zvláštne, cele roky sa doporucuje práve podporiť plodovanie v mesiacoch 7 a 8 (hlavne ked nebola znaska) aby matka kladla aspon 50-60 dm plodu z ktorého sa v tomto období liahne aspon 70 perc. dlhovekých včiel.

Ano, doporučuje. Zatím jsem nenarazil na výzkum, který by byl zaměřen na otázku, kdy se zimní včely líhnou. Moje poslední představa je, že si včely množství zimních včel nějak regulují a to tak, aby jich nebylo moc a zásoby jim vydržely. Takže usilí o silná včelstva má své limity.
Někteří kolegové mají zářijové podzimní snůšky medovice (v zahraničí vřesu) a také zvládnou vyzimovat. Jak se na tohle připravit a zvládnout nakrmit zásoby cukru zatím nevím. Ovšem dokazuje to, jak jsou včely plastické.
Z toho mi vyplývá, že plodová přestávka izolací matky těsně po slunovratu je možná bez ohrožení přezimování a je výhodná z hlediska snížení varoázy. Samozřejmě s léčbou bez plodu.

Příspěvek: #49

Zkoušel jsem pozdní krmení v září až listopadu a pokud není obzvlášť nepřiznivé počasí v září, je možné včely na zimu v těchto měsících zakrmit. Pokud nejsou nakažené viry. A s určitým dopadem na sílu včelstva. Podmínkou je zřejmě taky dostatečná pylová snůška v době krmení i pozdě na podzim.
Je sice těžko takhle říct, jestli se dlouhověké včely z většiny vylíhly v době červencové snůšky z pozdních lip nebo v době zbytkové srpnové snůšky, případně podněcování nebo jestli se vylíhly už za krmení na zim zejména v září, ale včely takhle provozovat jde. Ostatně jako je šlo provozovat kdysi, kdy poslední snůšky byly do poloviny srpna a na zimu se včely krmily v druhé polovině srpna a dokrmovaly v září až do října do podzimního ošetření na varaózu.
Pro plnou sílu včelstva příští rok by při pozdní snůšce asi bylo potřeba zpracovat tak třetinu, 2/3 zásob zásob na zimu předem nebo v jiných včelstvech a po pozdní snůšce je tam vložit a dokrmit jen ten zbytek.
Síla včelstev má určitě limit, protože ve snaze na jaře dosáhnout silnější včelstva jsem zkoušel spojování včelstev v zimě a ukázalo se, že sice zimní včelstvo se posílí, ale na jaře se zase posílená a neposílená včelstva v podstatě téměř srovnají.

Příspěvek: #50

Síla včelstev má určitě limit, protože ve snaze na jaře dosáhnout silnější včelstva jsem zkoušel spojování včelstev v zimě a ukázalo se, že sice zimní včelstvo se posílí, ale na jaře se zase posílená a neposílená včelstva v podstatě téměř srovnají.
.......................................................................

S tím se dá souhlasit,ale zkus je spojit v brzkém jaře.

Ať se daří.

Příspěvek: #51

(09.02.2026 10:09)Dětřich Daněk napsal(a):  Ano, doporučuje. Zatím jsem nenarazil na výzkum, který by byl zaměřen na otázku, kdy se zimní včely líhnou.

Dobrý den.

Už jsem to tady psal a možná i 2x.
Takový výzkum byl prováděn a prezentován na jedné univerzitě ve Švýcarsku!
Kdo chce číst jen orginál musí hledat tam. Není to novinka je to pár let staré.
Odkaz na tento výzkum byl i na stránkách jednoho včelařského spolku z Korutan.
MK

Příspěvek: #52

Medak: To jsem nestihl vyzkoušet.
Tam je pak otázka, jestli případné zesílení není pak na vrub toho, že spojené včely ovládnou úl a vytopí ho a nespojené ne.
Jinak při správném spojení na jaře by podle mých zdrojů měly v úlu nějakou dobu fungovat a klást obě matky. Pokud jsou oddělené a kladou v různých uličkách a nestřetnou se. přirozeně čím je tepleji, tím víc se matky hýbou a tím snadněji se setkají.
A spojení časně v předjaří by taky mělo být snadné pouhým sestavením plástů obsazených včelami do jednoho úlu - nástavku. Včely by neměly proti sobě bojovat.

Příspěvek: #53

(10.02.2026 13:31)mik1278 napsal(a):  

(09.02.2026 10:09)Dětřich Daněk napsal(a):  Ano, doporučuje. Zatím jsem nenarazil na výzkum, který by byl zaměřen na otázku, kdy se zimní včely líhnou.

Dobrý den.

Už jsem to tady psal a možná i 2x.
Takový výzkum byl prováděn a prezentován na jedné univerzitě ve Švýcarsku!
Kdo chce číst jen orginál musí hledat tam. Není to novinka je to pár let staré.
Odkaz na tento výzkum byl i na stránkách jednoho včelařského spolku z Korutan.
MK

https://scientificbeekeeping.com/underst...ne-part-2/

---

Pozorne si všimnite, že generácie včiel sa prelínajú a vekové zloženie včelstva závisí od zemepisnej šírky. Nie je to tak, že zimná generácia sa vytvorí od júla do zimy a vydrží do konca apríľa. Zimné včely sa liahnu aj v zime. Zimné plodovanie je preto žiadúce.
Izoláciou matky /hlavne dlodobou/ odstrihnete z palety farieb včely, ktoré sú dôležité.
Selekcia včiel na plodovú pauzu=neplodovanie, alebo proti rabovaniu=neznášku je pre včely neprirodzená a nakoniec sa vždy vrátia k svojmu prirodzenému režimu.
Tento graf som sem vložil už 2x krát a stále sa objavuje otázka, Kedy sa liahnu dlhoveké včely ? Uložte si to

Příspěvek: #54

(11.02.2026 7:24)Albert Gross napsal(a):  Zimné včely sa liahnu aj v zime. Zimné plodovanie je preto žiadúce.

veľmi zaujímavý graf..
trochu ide o pojmy, často si zamieňame pojem "zimné" včely, teda tie ktoré sú určené na zimovanie za "dlhoveké"...
...podľa toho grafu sa včely liahnu aj v zime, teda sú "zimné" ale ťažko by som ich nazval dlhoveké... tie vyliahnuté v januári sa dožijú 12dní, februárové tvoria skoro 1/3 včiel v úli ale nedožijú ani do prelomu marec apríl, vtedy klesne počet zimných, teda v zime vyliahnutých včiel skoro na minimum a v úli sú hlavne tie skutočne dlhoveké, z minulého roka.. ale už sa začnú liahnuť "letné"

ja som vždy chápal ten zimný plod len ako výchovu dojčičiek, teda včiel v správnom veku schopných vyrábať kŕmnu kašičku pre plod ktorý sa začína chovať (už prichádza aj peľ z vonku a ten rozhodne umožňuje zvýšiť počet včiel nahrádzajúcich tie zimné)...

Příspěvek: #55

Goro, myslím, že špatně interpretuješ ten graf. Není v něm informace o tom, že včela vykuklená v lednu, se dožije 12 dní. Je tam informace o tom, v určitém čase je v celkovém množství včel určitý podíl včel, které jsou 0-12 dní staré. Ty samé včely se ale během dvou týdnů posunují do kategorie 13-24 dní. Pokud podíl 0-12 v tomto čase klesá, znamená to, že bylo nižší množství zavíčkovaného plodu, tudíž nižší množství nově vykuklených jedinců. Žádná informace o věku včely při úmrtí, tam není.

Příspěvek: #56

(11.02.2026 7:24)Albert Gross napsal(a):  ...
Pozorne si všimnite, že generácie včiel sa prelínajú a vekové zloženie včelstva závisí od zemepisnej šírky. Nie je to tak, že zimná generácia sa vytvorí od júla do zimy a vydrží do konca apríľa. Zimné včely sa liahnu aj v zime. Zimné plodovanie je preto žiadúce.
Izoláciou matky /hlavne dlodobou/ odstrihnete z palety farieb včely, ktoré sú dôležité.
Selekcia včiel na plodovú pauzu=neplodovanie, alebo proti rabovaniu=neznášku je pre včely neprirodzená a nakoniec sa vždy vrátia k svojmu prirodzenému režimu.
Tento graf som sem vložil už 2x krát a stále sa objavuje otázka, Kedy sa liahnu dlhoveké včely ? Uložte si to

Dal som páčik v čase keď bol v poste len ten graf. Nebol by som ho dal, ak by tam bol aj ten text. Text je totiž zavádzajúci. A veľmi.
Aj dlhoveká aj krátkoveká včela sa liahnu z rovnakého vajíčka. Rovnako ako matka. To ktorá včela bude ako dlho žiť spôsobujú vonkajšie faktory a nie kalendár. Aj keď ten s tým súvisí.
Je dokázané, že včela, ktorá nekŕmila plod sa dožije až 11 mesiacov. Dokonca je zistené, že to ovplyvňuje to, aké množstvo juvenilného hormónu (hormón plodu) alebo vitalogenu (hormón matky) má v tukovom teliesku. Teda čím menej je v úli plodu, tým menej sú včely vystavené hormónu plodu a viac matky a stávajú sa dlhovekejšími. Po slnovrate plodu aj prirodzene ubúda a tým pribúda včiel, ktoré sa dožijú viac. Žiaľ namiešaním včiel, ktoré v pôvodnom prostredí plodujú viac, do našich pôvodných včelstiev a s otepľovaním, ktoré je nevyvrátiteľným faktom, sa zvýšilo množstvo plodu a natiahla doba počas, ktorej včelstvá plodujú. Dovolím si tvrdiť, že vo väčšine prakticky k zimnej plodovej prestávke nedochádza a obdobie bez plodu v zime je skôr výnimkou, ako pravidlom.
A z tohto uhla je zimné plodovanie nie žiadúce, ale škodlivé. Skracuje život včiel, ktoré sa o plod starajú. Vďaka tomu, že mlaď je kŕmená z tukových teliesok krmičiek a nie z rôznorodého peľu, tak aj ona za veľa nestojí. No a celozimná prítomnosť plodu v úli je prospešná v podstate len pre klieštika a choroby.
Z jednej Poľskej prednášky mám zapamätané také, že včela vyliahnutá do 15.9. sa dožije do mája, do 15.10. sa dožije do februára a novembrová sa ani Vianoc nedožije.
No a v tom grafe by bolo dobre pohľadať, v ktorom období sa začínajú objavovať tie modré včielky

Příspěvek: #57

" ktorá včela bude ako dlho žiť spôsobujú vonkajšie faktory a nie kalendár. :huh:Aj keď ten s tým súvisí.
Je dokázané, že včela, ktorá nekŕmila plod sa dožije až 11 mesiacov. Dokonca je zistené," - dajte odkazy.

OK, vložil som sem graf, kde je spektrum včiel podľa veku. Je to prirodzená strategia a rotácia včiel. Modré farby začínajú v novembri a končia v apríli. To je podľa mňa zimné plodovanie. Bez včiel vyliahnutých v 1.-3. by zostalo v úli 200 g včiel. Takže je to vrkoč včiel rôzneho veku, ktoré sa liahnu a hynú priebežne. Možno som ten graf nepochopil.
Len jeden paradox:
Ktoré včely nekrmia plod, ked je tam stále plod ?
Ak by ste v auguste zaizolovali matku, tak Vám včely vydržia 11 mesiacov, lebo nemusia krmiť plod ?

Příspěvek: #58

Já to v současné době vidím hodně na dostatku pylu. Kde je dostatek pylu (sladinu může dodat včelař), tam včelstvo optimálně rozděluje populaci nových včel na dlouhověké včely, které jsou řekněme "vypasené", mají tukové tělísko a zůčastňují se jen minimálně prací ve včelstvu. A žijí až do dubna a začátku května dalšího roku. A na krátkověké včely, které jsou primárně určeny na okamžité využití na práce ve včelstvu a bez práce žijí tak dva, tři měsíce. Pokud se ty včely vylíhnou v červenci, srpnu až možná i září, tak utvoří zimní generaci včel. Pokud včelstvo nemá dost pylu nebo je zamořené viry tak dlouhověké včely netvoří a pak logicky se na podzim postupně zmenšuje až je nakonec buď vyloupeno nebo vyhyne úplně.
V zimním a časně jarním plodování včelstvo dělá jenom nebo převážně jenom krátkověké včely. Ty mohou být i mně kvalitní než krátkověké letní včely. Mohou ale žít i déle než krátkověké včely v létě, protože je krátký den a dlouhá noc a včely vyletují jen pár hodin denně. Takže pokud se neupracují na plodu a vnitřních pracech v úlu, většinu svého život jen vyčkávají v úlu.
Ty zimní a jarní včely jsou krmeny z tukových tělísek hlavně když včelstvo nemá v plástech žádné zásoby pylu. Když má, tak snad mimo zimní plodování prakticky uvnitř zimního chomáče jsou podle mne nové včely dělány převážně z pylu uloženého v plástech. Tukové tělísko starých včel se na tom krmení podílí mnohem méně. Pylu z přírody v předjaří není zas tak moc a je nezpracovaný, takže je výživově horší než pyl uložený a fermentovaný v plástech.

Příspěvek: #59

[quote='randy23' pid='286528' dateline='1770724642']
Medak: To jsem nestihl vyzkoušet.
Tam je pak otázka, jestli případné zesílení není pak na vrub toho, že spojené včely ovládnou úl a vytopí ho a nespojené ne.,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Kamarád který se na včelaření dívá už z všelařského nebe postupoval takto.Po prvním proletu ,když bylo počasí setřepal včely ze dvou nastavků jednoho včelstva v jeden ,rozškrábal zásoby tim včely nastartoval k plodováni .Za nějaké dva tři týdny přidal šesti rámkový přezimovaný oddělek do druhé nástavku doplnil soušemi a přidal na ten první. Neřešil matky ty ať si vyberou ,některé obě kladly až do května. Pak přidával třetí čtvrtý nástavek tyto včely využily i velmi ranné snůšky. V květnu odebral zase včely do šesti rámkového oplodňáčku ,kde produktoval matky a zase na podzim oplodňaček zazimoval. Měl oproti včelách zimovaných ve dvou nástavcích o třicet pět procent více medu. Jen se mi zdálo ,že byl pořád ve včelách.Zimoval okolo šedesáti včelstev nimo oplodňáčky. Jelikož ke včelám dojíždím tak jsem to nezkoušel,ale kdyby měl včely doma tak by do toho šel.Jen potvrzuji ,když na podzim spojím dvoje včelstva tak na jaře se ty včely redukují jako jedno možná silnější včelstvo.

Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #60

(11.02.2026 14:05)Albert Gross napsal(a):   "
Možno som ten graf nepochopil.

Ktoré včely nekrmia plod, ked je tam stále plod ?

Ak by ste v auguste zaizolovali matku, tak Vám včely vydržia 11 mesiacov, lebo nemusia krmiť plod ?

Zdravím,
graf je super vec. Preto som dal páčik. A jeho autora radím medzi top odborníkov v súčasnosti. Okrem vizualizácie k pochopeniu problému veľa pomôže aj text, ktorý je k danému grafu napísaný. Anglické texty síce čítam len translatorom preložené a nemusím dospieť k správnym záverom, no tu som si závermi istý.
Odkazy zatiaľ nedám, aby som motivoval k hľadaniu. Mám za to, že čo ma nič nestojí, zaveľa nestojí. Napriek tomu nasmerujem. To o tých 11 mesiacoch zistila Anna Maurizio niekedy v 1950 r. O mechanizme cez feromóny hovoria novšie štúdie (prezentácia aj českom jazyku). Uvedené potvrdzuje svojou praxou napríklad Milenin, bez toho , aby bol vedcom.
V každej časti roka je v úli skupina včiel, ktorá sa starostlivosti o plod nevenuje. Čím je toho plodu menej, tým početnejšia je táto skupina. Ak v úli nie je žiadny plod, tak tá dlhovekosť sa prakticky prejaví u všetkých.
Áno, som presvedčený, že ak by som v auguste zaizoloval matku (to mimochodom už od 2018 r. robím), tak prevažná časť včiel prežije 11 mesiacov. Samozrejme nie všetky - neboli rovnako kŕmené, rovnako napadnuté klieštikom, rovnako ... Zatiaľ som túto vedomosť nepodrobil exaktnému testu a vzhľadom k tomu, že na včelstvách nebadám nejaké poškodenie a jarný rozvoj nabieha takpovediac raketovo, to ani overovaniu podrobovať nemienim.