Příspěvek: #61

(29.11.2011 11:39)František Kašpar napsal(a):  Jako relativně nejméně toxické se jevilo použití sublimací. Tedy i fungující sublimátor existuje, stejně jako případná metodika. Za sebe doufám, že kys. šťavelovou nebudu muset nikdy používat.
Formidol 80 se bude zřejmě ještě příští rok zkoušet v dalších variantách.

Děkuji Františku za odpověd.
Nic proti F 80 nemám a trh s léčivy to jistě obohatí...jen je škoda ,že na trhu nebyl alespon o 5let dříve..
Co se týka sublimace na větším počtu vč. např. u mě ,včely se zdají být po sublimaci o.k a jen tiše "pobrukují".. ( 2 g. na včelstvo-žádný úhyn ani zeslabení) viz . foto ze soboty 26.11 / kontrolní skupina je po 3 fum. na tom podobně.



Možná by se k tomu mohl vyjádřit Gupa ,ten stím má delší skušenost...

Příspěvek: #62

Bylo by velmi zajímavé myslím, aby pan Kašpar,nebo někdo z kolegů z Dolu uvedl, jak při testování sublimační metody kys.šťavelové postupovali. Jakou gramáž, kolik minut, jak rychle došlo k sublimaci - kolik hodnocení bylo provedeno (kolik sezon testováno). A jaké byly zjištěny nedostatky při aplikaci i co do subjektivního poškození včelstev, např.podle početní síly ve srovnání s jinak ošetřenými, případně, jestli se sledovala nějaká objektivní kritéria - hmotnost včelstev, úrověň nosemy, úroveň probiotických bakterií ve střevě atd...

Případně, jestli je více včelařů, kteří se nebojí svoje zkušenosti předat ostatním

Měl by to asi admin přešoupnout do kys.šťavelové...

Příspěvek: #63

(29.11.2011 13:40)Brtník napsal(a):  Co se týka sublimace na větším počtu vč. např. u mě ,včely se zdají být po sublimaci o.k a jen tiše "pobrukují".. ( 2 g. na včelstvo-žádný úhyn ani zeslabení) viz . foto ze soboty 26.11 / kontrolní skupina je po 3 fum. na tom podobně.

Jen ještě poznámku na doplnění. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme použili podobnou dávku, ale vícekrát- místo fumigace. Ošetřená včelstva měla větší spad zimních mrtvolek a zimující generace včel se na jaře podezřele rychle vytratila. Tím jsem kys.šťavelovou jako náhradu fumigace pro sebe vnitřně zavrhl a přestal se o ni zajímat.
Zdraví Tě
FK

Příspěvek: #64

(01.12.2011 8:12)František Kašpar napsal(a):  Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme použili podobnou dávku, ale vícekrát- místo fumigace.

Františku a co třeba kombinace :

Srpen KŠ (po posledním vytočení)
Říjen Amitraz (dle potřeby..třeba i koncem září)
Listopad - KŠ
Jaro - KM

---

Ad. Zdenda ..přesně ..bylo by to potřeba vyhodnotit.

---

Pokud by jste měli zájem o pokusy,dodejte léčivo ......dodám včely,(KŠ mám).. varroadna taky.JM

Příspěvek: #65

Chtěl bych se zeptat. Jak odvažujete 1 nebo 2g? Na kuchyňské digitální váze se mi to nezdá příliš přesné. Děkuji

Příspěvek: #66

Brtnik: zatim co jsem četl, tak všude pišou používat KŠ pouze v období, kdy ve včelách není plod, tj prosinec/začatek ledna. Tak či onak poškozuje plod a musi byt nad +4°C...

Osobně jsem ji požerem vyzkoušel začatkem řijna a mrtvy plod jsem nesledoval, ale ruku na srdce zas jsem jel jinam a nemohl jsem to sledovat delší období...
Spiše od dubna do srpna několikrat KM...

Jiří: ja použil vahu na dopisy...

Příspěvek: #67

(01.12.2011 8:12)František Kašpar napsal(a):  

(29.11.2011 13:40)Brtník napsal(a):  Co se týka sublimace na větším počtu vč. např. u mě ,včely se zdají být po sublimaci o.k a jen tiše "pobrukují".. ( 2 g. na včelstvo-žádný úhyn ani zeslabení) viz . foto ze soboty 26.11 / kontrolní skupina je po 3 fum. na tom podobně.

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme použili podobnou dávku, ale vícekrát- místo fumigace. Ošetřená včelstva měla větší spad zimních mrtvolek a zimující generace včel se na jaře podezřele rychle vytratila. Tím jsem kys.šťavelovou jako náhradu fumigace pro sebe vnitřně zavrhl a přestal se o ni zajímat.
Zdraví Tě
FK

Ale kys.šťavelová sublimací není určena pro vícenásobné ošetření včelstev. Nelze to napasovat slepě na metodiku fumigací. Je určena pro ošetření v bezplodovém období, kdy má podle studií často vysokou účinnost i před 95%. Při dalším opakování je toxický efekt na včely příliš velký. Je s podivem, že to včelstva při trojnásobném ošetření vůbec přežila.
Podle mě to byla chybná metodika.

Příspěvek: #68

Tedy, abych to ještě upřesnil - dá se toto dozvědět z literatury. Osobní zkušenost ale nemám, takže jestli toto vlákno sleduje někdo,kdo ji má, bylo by fajn, aby nám osvětlil, jestli s opakovanou aplikací má stejnou zkušenost jako František Kašpar.

Příspěvek: #69

Už jsme se tohoto tématu dotkli v debatě výše, někde od č. 10, ale nějak to vyšumělo, takže je dobře, že se k tomu zase vracíme. Zajímavé postřehy k tomu jsou na Bienenforum, kde to pořád nějak řeší (http://www.bienenforum.com/forum/showthr...at/page3).
Zajímavý je např. mail citovaný v příspěvku č. 30 atd.
Tam se píše o onom t.zv. Blockbehandlung, o němž jsme se tu už výše zmínili:

Citace:Meine Vorgehensweise: Direkt nach der Abschleuderung mache ich je nach Varoabefall 3-4 Behandlungen im Abstand von 4 Tagen um den Völkern den Varoadruck zu nehmen.
Ende Oktober beginne ich die eigentliche Behandlung, immer im Abstand von 4 Tage und zwar solange bis nicht eine einzige Varomilbe mehr fällt. Trotzdem mache ich im End Dezember noch eine Kontrollbehandlung. Der Aufwand lohnt, ich habe keine Völker verloren. Es gibt auch kein Risiko das durch Verdampfen eine Königin verloren geht oder die Brut geschädigt wird.
Gerne stehe ich für weitere Fragen bereit.

Rychlíkem převedeno:

Citace:Můj způsob: hned po vytočení provádím podle spadu roztočů 3 - 4 ošetření v odstupu 4 dnů, abych včelstvům zmírnil varroa tlak. Na konce října začínám vlastní ošetření, vždy v odstupu 4 dnů, a sice tak dlouho, dokud nepadá žádný roztoč. Přesto provádím na konci prosince ještě jedno kontrolní ošetření. Náklady (práce) se vyplatí, neztratil jsem žádná včelstva. Není ani riziko ztráty matky nebo poškození plodu při sublimaci. Rád zodpovím další otázky ...

Samozřejmě jde o sublimaci, většinou pomocí Oxamatu ...
Jasně: nejsou to jaksi vědecky zacílené a provedené metody a experimenty, ale praktické zkušenosti tam jsou ...
Jiří

Příspěvek: #70

Mel bych dotaz na Zdenka B., jak vypadaji pokusy a hlavne zkusenosti s KS aplikovanou Grifinem. Sam Grifina vlastnim, ale od te doby co mam OXAMAT a KS, tak je definitivne ve skrini nevyuzity.

Diky

P.

Příspěvek: #71

Pavle, neříkám, že by s tvým Grifinem nešlo aplikovat šťavelku(sám jsem s ním v loni pokusy dělal) ale je to dost velké riziko. Pro někoho, kdo jej měl párkrát v ruce, nedoporučuji. Nové provedení má novou českou olejničku a silnější nerez trubičky. Zatím se stále více méně testuje. Zkušenosti s aplikací stejné jako s olejem nebo vodou.
V loni jsem začal testovat až v srpnu, letos již celoročně. Vzhledem k tomu, že při aplikaci jde do prostoru podstatvě méně kyseliny než při sublimaci, dá se přeléčit 5-6x za rok. V loni jsem si nechal udělat na včelstvech se šťavelkou, oficiálně přeléčení aerosolem(aceton) a bylo to celkem zbytečné. Letos jsem "rád" za spady Vd. Po druhém letním přeléčení mám spady 3Vd ale taky 250 a z toho je poloviva světlých. Sám víš, že doba účinnosti je minimálně 3 týdny a i spady v té době jsou podobné. V létě jsem dělal i zkoušky na plodu u nejvíc zasažených včelstev, ale žádné masivní rozšíření. Otvíral jsem 2-3 plodové plásty, po 10-20buňkách. Ve dvou, ve třech byli Vd. Horší bylo, že z některých vyběhlo až šest Vd. To je to křížení Vd o které nemáme zájem.
Na testování účinnosti již nejsem sám a tak bude podstatné, co i ostatní.
Takže doteď jsem pouze usměrňoval stavy Vd. Léčení začne příští měsíc, ale v loni jsem měl včelstva po šťavelce v nejlepší kondici.
Pokud to letošní rok potvrdí......co víc si přát.

Příspěvek: #72

Sublimátor som si amatérsky vyrobil zo žhaviča. Odpar bol veľmi rýchly / vysoká teplota/ a nešťastne som si pričuchol k tejto dobrote pri snahe vyvetrať dielňu. Tak som sublimáciu vyradil z liečebných postupov.
Vyžaduje si naozaj profesionálny prístup, maximálne sústredenie a predpísanú ochranu.
Zdeněk, akú koncentráciu roztoku KŠ ste skúšali v Grfine a aké množstvo je v dávke ? Zaujímalo by ma koľkými dávkami je potrebné aplikovať 2 g KŠ do úľa. Ak používate do Grifinu roztok, tak už vlastne nejde o sublimáciu.
Za lepšiu alternatívu by som považoval použitie aerosolu s roztokom KŠ, ale chcelo by to overiť v praxi,
technicky upraviť VAT a určiť dávkovanie. Bohužiaľ, nie som fanúšikom amitrazu ani vlastníkom tohto prístroja. Tento spôsob by mohol byť účinnejší ako kvapkanie a netreba otvárať úľ.

Příspěvek: #73

S Grifinem doopravdy nejde o sublimaci, ale o aerosol Oxalgrifu, což je etanolový roztok s kyselinou šťavelovou. Žádný methanol.
2gr kyseliny použité v listopadu při sublimaci, se pomocí Grifinu dostane do úlu při 4-5 aplikacích během roku. Léčení probíhá podobně, jako léčení s olejem nebo vodou. Na použití Oxalgrifu není Vat dostatečně připraven
Koncentraci vypočítal ing.Pavel Holub, i když to bylo pro použití s vodou. To se ukázalo jako nefunkční. S etanolem se používájí jeho stejné výpočty. Ukazuje se, že dávkování se musí stanovit dle použitého prostoru úlu.

Příspěvek: #74

Ospravedlňujem sa, všetko je tu: http://www.vcelarskenoviny.cz/vcelarske-...tvrta.html

Příspěvek: #75

Jen bych k tomu dodal - hasící přístroj či dva kýble s vodou v dosahu a neaplikovat tam, kde by mohlo dojít ke vznícení par. Ostatně s aerosolem acetonu při aplikaci vyvíječem je to podobné.

Příspěvek: #76

Diky Zdenku za zpravu,

tak jeste pockam az to doladis. Tvoji lonskou zkusenost mohu potvrdit, na pokusne skupine jsem udelal pro sicher aerosol kolem vanoc, vsechny vcelstva jsem jinak lecil pouze stavelkou, na tech pokusnych 10 jsem po aerosolu nasel 3 roztoce, ostatni ve vesnici meli po aerosolu( a predchozich fumigacich varidolem) vyrazne vetsi spady. Aerosol jsme delali M1. Prece jenom v listopadu by se mi vice libilo chodit kolem vcelstev s grifinem, nemuset sundavat strechy a vika a netravit s kazdym vcelstvem 4 minuty. Ale stoji to zato, mohu rict, ze tak silne vcelstva na zimu jako letos, jsem jeste nemel. Jeste budu premyslet investovat do varoxu, pokud by se to s Grifinem nedarilo.


P.

Příspěvek: #77

pozrel som na vcely.sk

nieco sa tam pise o kys. štavelovej, kedze tam nie som prihlaseny, tak pisem sem, konecne uz aj ludia vyskusali kys stavelovu zriedenu, na pokapanie uliciek, objavuju sa prve lastovicky ktore to vyskusali a tvrdia to iste co aj ja, funguje to

Vysvetloval mi to jeden chemik a kys stavelova sa rozklada na kys. mravciu a tym padom je pokapanie v ulickach neskodne, nevyrusujuce vcely, a bezpecnejsie ako praca v lete, i pocas celeho roka s kys mravcou. Po mojom pouziti kys stavelovej v tomto roku zaciatok jun, polka jula, koniec augusta, a neskor v polke oktobra som pouzil amitraz a moje prekvapenie bolo, ze som v oktobri z 25 ulov nenasiel ani 10 kliestikov. Tak iba preto pisem, ze niektory neveriaci Tomasi by k tomuto tvrdeniu potrebovali niekolko vedeckych kapacit a schvaleny bezpecnostny program. Neviem preco sa lieci amitrazom ked chemici tvrdia, ze amitraz sa rozklada na bojovo-otravny plyn sarin alebo soman, to si uz presne nepametam. Toto vysvetlenie mi podal dlhorocny chemik. Nejde mi o to co je co, ale aby si ludia vyskusali liecenie za 4 Eura kupia 1kg kys stavelovej, zriedia ju a z 1 kg kys stavel sa da spravit 20 davok jedno litovych cize 20 litrov lieciva, na jedno vcelstvo ide pol deci zriedenej kys stavelovej. Cena lieciva je zanedbatelna, v porovnani s Hime live, ktory toto liecivo okopiroval pridal nieco svoje npr propolis a ine, a predava pol litra za 10 az 18 Eur. Moj nazor, naco lacne liecivo ked fyrmy chcu zarabat a zvazy tiez. A zrazu vam aj zvaz preplati 80 percent pripravku? Sak s cudzieho krv netecie ze? Ale tie dotacie sa daju aj inak vyuzit ako ich pchat firmam zadarmo. Na com sa najlepsie zaraba aj v sukromnom zivote? No na lieceni jak ludi tak vsetkeho ineho. ZAMYSLITE SA..

Příspěvek: #78

(14.11.2012 21:44)11macik napsal(a):  pozrel som na vcely.sk

nieco sa tam pise o kys. štavelovej, kedze tam nie som prihlaseny, tak pisem sem, konecne uz aj ludia vyskusali kys stavelovu zriedenu, na pokapanie uliciek, objavuju sa prve lastovicky ktore to vyskusali a tvrdia to iste co aj ja, funguje to

Vysvetloval mi to jeden chemik a kys stavelova sa rozklada na kys. mravciu a tym padom je pokapanie v ulickach neskodne, nevyrusujuce vcely, a bezpecnejsie ako praca v lete, i pocas celeho roka s kys mravcou.

Zdravím!
Ano, léčení KŠ pokapáním do uliček funguje. Mám vyzkoušeno, ale netroufl bych si víc než 1x za rok. Účinnost v bezplodém období vysoká, měl jsem kolem 95%. Nechávám si to místo 3.fumigace, kdy už bývá u fumigace problém s teplotou. KŠ pokapáním lze použít, i když je pár stupňů nad 0 a včely jsou v chomáči - papání si vzájemně předají.

Ovšem zdůvodňovat neškodnost ošetření KŠ jejím možným rozkladem na KM asi není úplně v pořádku. Jednak proto, že KM v té koncentraci, ve které ji používáme k léčení, není pro včely žádné žužo. Za druhé, KŠ není KM, je to jiná kyselina, složitější, takže i účinky na včely nebudou stejné. K rozkladu KŠ na KM je zapotřebí vysoká teplota, k tomu asi při léčením pokapáním uvnitř včel nedochází. O rizicích (způsobuje odvápnění) je možné dočíst se např. zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_%C...elov%C3%A1

Příspěvek: #79

liecenie kys stavelovou o ktorom som pisal, je liecenie s minimalnymi koncentraciami pre vcely. Jete doma ocet? Tiez je skodlivy. A predsa ho jete v roznych potravinach. Nejak takto funguje aj kys stavelova v tych koncentraciach, ktore sa pouzivaju pokapanim v ulickach. Tak neviem preco sa s kys stavelovej roby BU BU BU.

nebudem vam oponovat ale:

V tom google neni amitraz, preco? Staci sa zamysliet. ale Můžete stránku Amitraz vytvořit nebo požádat o její vytvoření.

kys stavelova je tam, ale verite vsetkemu co vedci napisu? ja nie, doteraz napisaly tolko blbosti, źe sa rozum zastavuje, jeden priklad, ani vo fyzike neplati vsetko co nas ucili v skole. A to mam vsetkemu verit? Verim tomu co som si vyskusal a tomu, ze su vcielky v pohode a kliestika nemaju.

Takze nejakej wikipediiii mam verit? Je to na vas samych comu uverite.

Vedsina ludi hnoji hnojivami, ja nie, hnojim kompostom, takze ak vedsina skoci do studne ja nie, nechce sa mi rozoberat hnojiva ciste ci zmiesane, to si kazdy moze zistit sam, nieco som napisal co som vyskusal, a ci si to vyskusaju aj iny, je len na nich.
A neni to len o ekonomike ale aj o zdravi vciel, nakolko amitraz je bojovy otravny plyn a z neho su vcielky urcite zdravsie ze?

Příspěvek: #80

Srovnávat šťavelku s octem nejde. Nadarmo není kys.šťavelová klasifikována jako jed. Jedovatá je především proto, že tato kyselina reaguje velice ochotně s vápníkovými ionty za vzniku šťavelanu vápenatého, tím se snižuje plazmatická hladina vápníku se všemi dusledky pro teplokrevné živočichy. Metoda kapaním vyšla skoro ve všech studijích jako nejméně příznivá pro včely. Dá se použít jednou za sezonu bez vážnějšího poškození včel. Opakovaně podstatně snižuje životaschopnost zimní generace včel. Nejšetrnější varianta aplikace je sublimací(např.varox).
Princip jejího účinku není v tom, že by se rozkladem na kys.mravenčí zabijel V.D., neb se rozkladá na HCOOH až tavením. Dříve než se rozloží sublimuje.... Principem je "poleptání" roztoče mikrokrystalky kys.šťavelové.