Příspěvek: #861

No mužů mít jistotu, že odstranim tu starou matku...

Příspěvek: #862

Pokud je velký věkový rozdíl mezi matkami tak není žádný problém . Buď fungují obě nebo jen mladá.

---

Dvoji té síto na spojení vůně včelstev není vůbec potřeba . Stačí pouze jedna muší síťka a za 4-5 dní dát mřížku.Vyskoušeno na mnoha desítkách včelstev.

Příspěvek: #863

Dovedl by mi někdo vysvětlit rozdíly mezi liniemi Singer a Sklenar?

Včelařím u Kolína - polabská nížina, 200m.n., teplo. Teď zrovna nakvétá řepka.
Mám jednu matku Singer, jednu nějakou místní směs. Chtěl bych rozšiřovat a v blízkosti je jako možný zdroj oddělků farma, co chová Sklenar.
Díky moc

Příspěvek: #864

Ja som skúšal Sklenár, boli mierne, med mali, háklivé na nozemu pri potoku, neplodovali v decembri a ani v januári. Keď som im vzal z plodu v auguste okrem 1 rámika dáko stagnovali napredovať a v marci ich bolo za hrsť, nič to nevydrží a šli k Alahovi do šlaka. K ničomu plemeno pre mňa nezaaujímavé a dosť pokulhávali za včelou Talianskou a Karpatskou. Nič extra to nebolo.

Příspěvek: #865

Podívejte se, tohle Vám nikdo nezodpoví, kupte a vyzkoušejte je. Ne každé plemeno se hodí do Vašich snůškových poměrů a Vašeho způsobu včelaření. Merkurimu Sklenarky nevyhovují, mě třeba ano, Chci dlouhověké včely, které mají co nejdelší plodovou pauzu. To kvůli roztoči. Taky chci včely, co dokáží vyzimovat ve velké síle. 3-4 kg Ale i tak jen jedna Sklenarka z asi 10 splňovala tyhle požadavky, ale ty vlastnosti si drži i její asi 6 generace dcer. Na jedné matce nemůžete hodnotit vlastnosti plemene. Takže doporučuji vyzkoušet.

Příspěvek: #866

No jo. Tak to by chtělo zkusit (tyhle pokusy téměř šlechtitelské) až to rozjedu trochu víc ve velkém (cca 15 včelstev)...

Příspěvek: #867

Singer, Sklenar, Troisec, Wurm aj... plemena jednoho poddruhu vcel od davno mrtvych slechtitelu. Znackove chovy na zapade castecne jiz i bastardizovane Buckfastkou... Na tohle vubec nekoukej. Za me, zaklad kranku a nejlepe regionalne geny prizpusobenou vcelu z podobne nebo stejne oblasti kde chces vcelarit. Tyhle znacky jsou v podstate to stejne, regionalne prizpusobene vcely dobreho zakladu.

Příspěvek: #868

Taky bych doporučil od našich aktivních chovatelů. Buď Vigor nebo Praděd.

Příspěvek: #869

Je uplně jedno, jakou včelu máte a jak ji říkáte. Na 90% to stejně není pravda. Nevěříte-li - nechte si udělat morfometrii jako jsem to "neprozřetelně" udělal já. Vychovejte si z místní linie kvalitní matky - nejlíp rojové -a jestli bude výsledek víc ke Kraňce nebo k Vlašce je úplně šumák. Kde máte v okolí BF bude ve výsledku třeba matka dle morfometrie i 80% do Vlašky. Moje nejlepší matka je 33% AMM- nejspíš jako produkt rozpadu BF a bodavost nikde. Potom holt musíte selektovat - rozhodně nenechávat selekci jen na zimních úhynech - některý vlatnosti musíte zrušit sami, V dalších letech chovejte z nejlepších a nežádoucí vlastnosti hned vyřazujte....i s trubcema. Od dcer dobrých matek klidně odchovejte další matky ve stejném roce. To hodně zrychlí výběr. Bude trvat tak 4-5 let a máte včely jaký chcete, Pak snad jen některý vlatnosti fixnout inseminací...ale to už je jinej level než zájmové včelaření. Jen se obávám, že 15 včelstev(výše zmíněných) je na to žalostně málo. To se nechá praktikovat tak s 60ti a víc. Pokud pak budete zkoušet inseminaci a více variant připařování - sklouznete rychle k 120ti, tak zase opatrně.

Příspěvek: #870

(25.04.2019 15:44)Misoka napsal(a):  Taky bych doporučil od našich aktivních chovatelů. Buď Vigor nebo Praděd.

Nie vzdy to musí vyjst

Příspěvek: #871

Čo je ešte dobrá línia je Kývalka čo nemá problém v horár a má rýchli jarný rozvoj.

Příspěvek: #872

(26.04.2019 5:32)gusto napsal(a):  

(25.04.2019 15:44)Misoka napsal(a):  Taky bych doporučil od našich aktivních chovatelů. Buď Vigor nebo Praděd.

Nie vzdy to musí vyjst

Proč myslíš, že něco nevyšlo?

Na Matky p. Cimaly slyším samou chválu. Je to i uznaný rozmnožovací chov VúDolu.
I na ostatních, včetně šlechtitelských stanic dolu se pracuje s Ligustikou i Buckfastkou a připařuje se ke kraňce.
Co si budeme nalhávat kraňka Singer z dolu není kdovíco a je potřeba jí pomoci (spíše více, než méně).
Jde spíše o vlastnosti Matky a jejího včelstva (a dcer) a ne o to zda má čistý rodokmen.

Např. Singer z Dolu má pěkný výkon v prvním roce M. Populační exploze je značná a snadno přejdou do rojovky.
Ovšem je obrovsky náchylný na jakékoli patogeny. Dokáže ho zdeptat, dokonce i téměř zahubit jen pár set roztočů. Je nutno do nich cpát tvrdou chemii, po celý rok, jinak nepřežijí.
Druhým rokem, i když přezimování dopadne na výbornou mají obvykle podprůměrný výkon.

Mnohem lepší to bylo, když jsem vzal M z Liběchova. Byly odolnější (stačilo ošetření v pozdním létě v bezsnůškovém období) a výkon si zachovaly i další rok.

Zajímavé je, že když se zeptám na podrobnější vlastnosti chovaného materiálu přímo u chovatele uznaného rozmnožovacího chovu, tak neví.
Jen mi napíše ty všeobecné "kecy" - rychlý jarní rozvoj, nebodá, dobrá snůška a podobně. Jenže to je napsané u všech plemen, kmenů, linií.

Tedy opět zajíc v pytli.
Je možné, že ani uznaný rozmnožovatel neví co vlastně rozmnožuje? Nebo je mu to jedno?

Tak nějak jsem očekával, že rozmnožovací chovatel bude schopen říci jaký rozdíl má jeho materiál např. proti Singeru z Dolu, zvláště když chová něco jiného, než Singer.

Je tedy opravdu problém doptat se a pořídit materiál, který se vlastnostmi blíží tomu, co bych chtěl chovat.
V podstatě se ty vlastnosti ani nedozvím.
A teď babo raď, co koupit, když ani chovatel té které linie ji není schopen popsat.
V začátcích je nutné něco pořídit (zcela naslepo) a potom pořídit i něco jiného a opět něco dalšího a porovnávat a brakovat nevyhovující (což bývá většina toho draze nakoupeného).

Je bohužel smutné, že dopředu se o tom materiálu, který chceš koupit nic nedozvíš.
Občas něco utrousí náhodný včelař s tím kterým materiálem, ale to je tak všechno.

Příspěvek: #873

(24.04.2019 9:10)jirka.marx napsal(a):  Podívejte se, tohle Vám nikdo nezodpoví, kupte a vyzkoušejte je. Ne každé plemeno se hodí do Vašich snůškových poměrů a Vašeho způsobu včelaření. Merkurimu Sklenarky nevyhovují, mě třeba ano, Chci dlouhověké včely, které mají co nejdelší plodovou pauzu. To kvůli roztoči. Taky chci včely, co dokáží vyzimovat ve velké síle. 3-4 kg Ale i tak jen jedna Sklenarka z asi 10 splňovala tyhle požadavky, ale ty vlastnosti si drži i její asi 6 generace dcer. Na jedné matce nemůžete hodnotit vlastnosti plemene. Takže doporučuji vyzkoušet.

Ne každé plemeno se hodí do mých podmínek. Ano souhlas.
Ovšem které vybrat, když se vlastně neví co to které plemeno umí a jak se zachová.
Stále chybí popis toho, jak se jednotlivá plemena, kmeny, linie projevují.

Když vypíchnu větu "1 sklenarka z asi 10 splňovala tyhle požadavky".
Je zajímavé, že rádoby prošlechtěný materiál co se dostává do prodeje nemá ty vlastnosti, které jsou deklarovány.
Je smutné, že vlastnosti nejsou ukotveny a vždy jde v podstatě o náhodu.

I to vypovídá o kvalitách našich rozmnožovacích chovů.

Příspěvek: #874

Mal som dve pradedky z 2011,jedna nič moc,druhá výborná..potom 5 ks v 2015,to bola všetko bieda..ale tie boli z nejakej inej oplodnovacej stanice než z pradedu..bystrany,bystričany,či tak nejako sa to volalo..

Příspěvek: #875

.....

I na ostatních, včetně šlechtitelských stanic dolu se pracuje s Ligustikou i Buckfastkou a připařuje se ke kraňce........


Je pravda čo Tomáš napísal? Dá sa niekde overit táto informácia?

Příspěvek: #876

Nedá. Kdyby to byla pravda, nikdy by to nepřiznali. Dostávají slušný bakšiš za držení genofondu včely kraňské.

Příspěvek: #877

To, že jsi měl pokaždé matku od chovatele jiné kvality je běžné vzhledem k tomu co létá ve vzduchu. Aby kvalita byl relativně konstantní musel by chovatel mít svůj okrsek, ve kterém by měl převahu ve vzduchu. Další možností je, že by ti prodával po roce ověřenou matku, tak jak to dělají v Německu a Rakousku, ovšem za několika násobně vyšší cenu. Další možnost pro tebe je nákup inseminované matky, ale bohužel ani zde nebudeš mít jistotu, vzhledem k ostrosti potomstva některých inseminovaných matek.

Kraňka má definovaný standard, rovněž další plemena, ale jak už jsem napsal výše. Singer, Troisek, Wurm, Sklenar... to už dávno nic neznamená a proto to nemůže mít ani standard po kterém voláš. V ČR je několik zdrojů odkud proudí kvalitní materiál k chovatelům matek, tyto zdroje kříží mezi sebou. Podobně to funguje v zahraničí. Zde je již jen několik málo opravdu čistých starších linií. Mnoho chovatelů přišlo o kontinuitu nebo mají bohužel částečnou hybridizaci Buckfastkou. Potomstvo šedé a šedo oranžové s nevhodnými vlastnostmi.

Co se týče prznění Kraňky, které popisujete. Nějak si to u lidí honícími se za nejčistšími loketními indexy nedovedu představit. Sorry jako.

Příspěvek: #878

Ono kdyby se to se šlechtěním kraňky u nás myslelo vážně, tak už dávno vznikly oplozovací stanice a hlavně testační stanice.
Podobně jako to mají např. hned za hranicemi = v německu.

Jenže u nás se včelaří tak nějak jinak.....

Příspěvek: #879

(27.04.2019 11:49)gusto napsal(a):  Mal som dve pradedky z 2011,jedna nič moc,druhá výborná..potom 5 ks v 2015,to bola všetko bieda..ale tie boli z nejakej inej oplodnovacej stanice než z pradedu..bystrany,bystričany,či tak nejako sa to volalo..

Já jsem tady kousíček od Cimali a i Pekařova. Berem od Cimali hodně zralých matečníků . A z Pekařova hodně matek. Ze všech stran slyším jen chválu a spokojenost.
Já ze své dlouhileté praxe musím také jen a jen chválít. U nás na horách jsou osvědčený mnoho let. Já nyní upřednostňuji pekařovky proto že fungují i ve třetím roce a měněj si matky tichou výměnou. Cimalovky mají obrovský rozvoj ,a i pracovní nasazení ,jsou vhodné na řepku a jiné velké snůšky. Ve třetím roce se už je to trochu horší a matku si nevyměněj. Ve velkém prostoru jsou velmi nerojivé oboje. Cimala prodává kvalitní velké zralé matečníky každou sobotu ráno za 130kč Musíte je mít obědnané předem. Úspěšnost oplození v oddělcích je výborná. Vždycky se vyskytne horší matka to se prostě stává.

Příspěvek: #880

Oplozovací stanice je podmíněna oplozovacím okrskem. Tj. přísný zákaz dovozu cizích oddělků, matek, kočování pro všechny sousedy včelaře v poloměru 5km na všechny strany. Většina lidí, pokud z toho pro ně něco nekouká, kašlou na vyšší dobro a považují ho za nesmysl, na kterém určitě někdo jiný než oni vydělává. Jaký křik jen je občas kvůli léčení, co člověk to názor. Kolik zlé krve vyvolávají zainteresovaní v případě plemenářského zákona, který je zaměřen proti chovatelům buckfastky. Zkus svoji kritiku domýšlet do důsledků.

Zdeňku. Máš vyzkoušené regionální chovatele. Ale pokud by jsis měl objektivně utvořit názor, tedy klasifikovat vlastnosti včelstev, musel by jsi mít nakoupené ve stejném čase i matky od jiných dalších šlechtitelů. Vše by muselo proběhnout, alespon v 5ks matek od chovatele. To nikdo z Vás nikdy neudělá a tak nikdy nemůže říct, jaké vlastnosti matek má ten šlechtitel o proti jinému. Nedej bože definovat standardy různých kmenů, které již ani neexistují. Každý z Vás může pouze říct. Myslím si, že roce XY byly matky od toho kterého chovatele lepší v tom a v tom než matky z roku XY od chovatele XY. To, že šlechtitel v dalším roce začne chovat od jiné matky či jeho soused vymění trubce už v dalším roce zcela změní karty.