Příspěvek: #1

(06.03.2013 21:04)Petr Lichý napsal(a):  V plodišti postupně upouštím od mezistěn a přecházím na volnou stavbu (v rámku).
V medníkách mívám dílo i o něco starší, dokud je dostatečně(subjektivní názor) světlé a hezky voní.

Tvoje povídání se mi moc líbilo, až do tohoto okamžiku. Nedokážu si představit, že bych do medníku dával jiné jak nezaplodované čisté plásty. Vím, je to stará pověra, že takové plásty se v medometu rozpadnou, ale není to pravda. Navíc, z tvých pěkně tmavých plástů vytáčíš určitě jen "lesní med". Nevyužíváš předností, které poskytuje DS.

Příspěvek: #2

Řekl bych,že Petr nikde o pěkně tmavých plástech nemluvil.

Příspěvek: #3

(06.03.2013 21:47)Zdeněk Kučera napsal(a):  Nedokážu si představit, že bych do medníku dával jiné jak nezaplodované čisté plásty. Vím, je to stará pověra, že takové plásty se v medometu rozpadnou, ale není to pravda. Navíc, z tvých pěkně tmavých plástů vytáčíš určitě jen "lesní med". Nevyužíváš předností, které poskytuje DS.

Není pravda, že ze zaplodovaných plástů je tmavší med.
Pověra je právě to tvrdit.
Ještě nedávno (tedy tak před 30 lety) naopak bylo běžné, že do medníku šlo již zaplodované dílo. NA velkých farmách v zahraničí (pokud tam tedy zřejmě neamjí právě dadanty), to taky neřeší.

To samozřejmě neznamená, že nezaplodované dílo v medníku je něco špatného, ale když se například podíváme do posledního včelařství i moderního včelaře, tak právě tam je inspirace a motivace pro zaplodované rámky do medníku poměrně velká.

Příspěvek: #4

(07.03.2013 8:09)Radek Krušina napsal(a):  Není pravda, že ze zaplodovaných plástů je tmavší med.
Pověra je právě to tvrdit.

To jsou takové promiskuitní řeči. S obojtakým významem. Chtít něco vědět, znamená nkoho nakopnout aby udělal nebo zjistil si to nebo ono, jenže nakonec se dojde k tomu, že jeden neudělá vůbec nic krom toho, že tomu druhému vrátí kopanec místo svého bádání a práce. Zkrátka kecy a žádný poznatek.

Takže chtěl jsem tím říci, že do medu přeci jenom něco z plástu přechází a tvrdím to jasně a podle toho, že změna chuti a vůně je dokonce po změně z otevřeného voskového hospodářství na uzavřené.

Už končím nebo budu za blbou starou bábu co neví co říká. Že, Radku.

Příspěvek: #5

(06.03.2013 21:47)Zdeněk Kučera napsal(a):  

(06.03.2013 21:04)Petr Lichý napsal(a):  V plodišti postupně upouštím od mezistěn a přecházím na volnou stavbu (v rámku).
V medníkách mívám dílo i o něco starší, dokud je dostatečně(subjektivní názor) světlé a hezky voní.

Tvoje povídání se mi moc líbilo, až do tohoto okamžiku. Nedokážu si představit, že bych do medníku dával jiné jak nezaplodované čisté plásty. Vím, je to stará pověra, že takové plásty se v medometu rozpadnou, ale není to pravda. Navíc, z tvých pěkně tmavých plástů vytáčíš určitě jen "lesní med". Nevyužíváš předností, které poskytuje DS.

Žijem a včelárim v agátovej oblasti, preto som problematiku získania typického agátového medu sledoval. Dospel som k názoru, že v plástoch, v ktorých bol po tri roky plodu sa vyliahlo v nich asi 12-14 generácií včiel, čiže v každej plodovej bunke ostalo 36 až 42 košieľok (nie je to úplne presná cifra), vtedy zostanú ešte plásty mierne priehľadné. Včely plásty pred znáškou opravujú a bunky leštia a poťahujú propolisovým filmom, takže obsah pod košieľkami nemôže ovplyvniť farbu medu.

Vytočený agátový med žiari iskrou a opalizoval do zelena, ak nebol ničím dodatočne ovplyvnený. Áno aj agátový med nebol vždy želateľnej farby a iskry, ale je to vysvetliteľné, do agátového medu bol primiešaný repkový med, pretože posledných 20 rokov kvitnutie repky prechádza do začiatku kvitnutia agátu, čo sa prejavuje kryštalizovaním agátového medu (asi po 5-7 mesiacoch) a stratou typickej agátovej farby, iskry a chuti.

Takže podľa mňa staršie plásty neovplyvňujú farbu medu iné činitele, ako som neznačil vyššie. Zakladať si na panenskom diele je pri väčšom počte ťažko splniteľné, ja osobne som na tom nikdy nebazíroval, nemá to význam, med som vždy predal a nebolo ho málo. Priznávam, že v konečnom dôsledku môže mať každý oponent pravdu, pretože všade sú iné prírodné podmienky.

Příspěvek: #6

Antoni propolisový film. Co to je? Jak může vzniknout? Propolis je těžko rozpustný v silném alkoholu. Nebo sliny včely jsou silnějším rozpouštědlem? Vezmi si hrudu vosku, vytvoř z něj nádobu v podobě hrnku. Vylož hrnek velmi tenkými dalšími vrstvami vosku smíchaným signalizačním barvivem. Stále dusej další vrstvy o stěnu nádoby. Potom nevím jakým způsobem zhotov ten propolisový film. Nakonec nařeď med a při teplotě okolo 32 stupňů vlej břečku do nádoby. Vem si ventilátor, brko nebo bažantí úzké péro a zahušťuj dusavým pohybem o tu hladinu medné břečky do medné podoby. Přilívej enzym, např. pár zrnek kyseliny citrónové a stále dusej a větrej.

Přeci mi nechceš tvrdit, že při takovém náročném zahušťovacím manévru a výrobě medu, se nic nedostane z voskových stěn do medu. Jedině, žeby košilky a ten pomyslný propolisový film, byl inertní vůči enzymům.

Naopak, podle mne právě košilky mohou za rychlejší výrobu medu, protože obsahují štěpící složku, která z nektaru rychleji pomáhá vyrábět med.

Máme tady VÚ, máme tady laboratoří, co hledají stovky příměsí v medu a dedukuje se co je a co není povoleno a co už není medem, prostě bandu lidí, co nic neřeknou na toto téma, protože nic nedělají jen melou pantem, takže Antoni proto se dosmrti asi nedozvíme jak to je s tím přechodem látek do medu když ho včela vyvrhne z volátka do buňky, zahušťuje a dokonce co přechází z víčka do medu když je pokaždé jiného odstínu a ztřebas z rozžvýkaného okraje díla... _gp_

Příspěvek: #7

(09.03.2013 2:03)gupa napsal(a):  ...Přilívej enzym, např. pár zrnek kyseliny citrónové ...

Kyselina citronová není enzym.Ať mne někdo opraví,jestli se pletu.

Příspěvek: #8

To jsem se sekl, kyselina citrónová není enzym, myšlen byl enzym a náhrada např. nějaká kyselina, která se podílí na výrobě medu z nektaru a zrychluje tak štěpení cukrů. A to v případě spíše rozmíchané sacharózy. Jenže podstatu přechodu látek do medu poznámka ke kyselině citronov miko nemění. To by mohli například vinaři své sudy zahodit, protože při výrobě kvalitního vínam, jejich vinný kámen spolu s tím oným dřevem mají také vliv jako obal na kvalitu. A med má větší schopnosti jako osmotikcý tlak, své různé pH, různé obsahy těch aminokyselin potažmo enzymů, pylu který má pokaždé po vlivem živin jiné složení. ..._gp_

Příspěvek: #9

(08.03.2013 21:11)gupa napsal(a):  Takže chtěl jsem tím říci, že do medu přeci jenom něco z plástu přechází a tvrdím to jasně a podle toho, že změna chuti a vůně je dokonce po změně z otevřeného voskového hospodářství na uzavřené.

Gustave.
Řeč byla o tom, že ze zaplododovaných plástů má být tmavý med a to není pravda.
Pokud ty vytáčíš tmavý med ze zaplodovaných plástů, možná je to tvou technologií vytáčení.
To, že z díla něco může přecházet do medu se tu zatím neřešilo.
Právě v posledním včelařsví a moderním včelaři je stejný článek, že by mohlo přecházet, a že by to mohly být látky nelmi cenné.

Příspěvek: #10

JJ, zrovna jsem na to dneska při čtení myslel. To jsou paradoxy pane Vaněk.
Za chvíli se budeme předhánět v co nejtmavším díle a vosková lobby bude muset přidat na propagandě. A žvýkat staré plásty s medem bude zdravé, Celkem tomu věřím, vše co je zdravé je obvykle nechutné až odporné. Proto je mi taky ten med podezřelý - je tak dobrý že snad nemůže být zdravý.

Příspěvek: #11

(07.03.2013 8:09)Radek Krušina napsal(a):  Není pravda, že ze zaplodovaných plástů je tmavší med.
Pověra je právě to tvrdit.
Ještě nedávno (tedy tak před 30 lety) naopak bylo běžné, že do medníku šlo již zaplodované dílo. NA velkých farmách v zahraničí (pokud tam tedy zřejmě neamjí právě dadanty), to taky neřeší.

Milý Radku, stačí malý test: Takový plást, co dáváte do medníkového nástavku (jak říká pan Turčány „ještě trochu průhledný“) naplň vlažnou vodou a nech ji tam pár dnů při normální teplotě. Pak uvidíš, jestli je obarvená nebo ne.
Tmavé plásty mnohokrát zaplodované stále používá v mednících většina našich včelařů. Naopak máš pravdu, že v zahraničí tuto otázku neřeší ani malí včelaři, ani na velkých farmách. Patrně proto, že ji mají vyřešenou.
Vzpomínám si na přednášku p. Kocha z Německa, kdy mluvil o jejich rodinné farmě (tuším 400 včelstev) a jeden z posluchačů se ho zeptal proč striktně používají mateří mřížky. S úsměvem odpověděl: „Včelař, který nepoužívá MM nemůže prokázat, že lesní med, který prodává je skutečně lesní“.
Ale, ať si vlastně včelaří každý jak chce, stejně se všechen med dobře prodá. a i ten „lesní“ nejlépe.

Příspěvek: #12

(10.03.2013 23:57)Radek Krušina napsal(a):  Gustave.
Řeč byla o tom, že ze zaplododovaných plástů má být tmavý med a to není pravda.

Podívej, děláš ze mne starou bábu což jsem očekával. Ozvy se mi prosím na SZ a vysvětli mi problematiku chodníku a vlhkosti, proč jsi nechal a necháváš takové šlompáctví ve špatně provedené práci do soukolí a zubů byrokracie, která tě živí.

Díky a ostatním se omlouvám, ale bábu ze sebe nechci dělat a nesmysly jakože med nemůže kvůli obsahu buněk podle nějaké ideologie vůbec ztmavnout je taková kravina, jakože nemůže ze špatně provedené práce z chodníku zvlhnout dům.

Omlouvám se ostatním za problémy které mám a že je tu prostě vypíšu jak jsou.

Občas totiž mne napadá, že jsme jen takoví přicmrndávači do včel, protože nic vlastně o životě včel nevíme a jen klábosíme nesmysly. _gp_

Příspěvek: #13

(11.03.2013 19:23)gupa napsal(a):  ...... a nesmysly jakože med nemůže kvůli obsahu buněk podle nějaké ideologie vůbec ztmavnout je taková kravina, jakože nemůže ze špatně provedené práce z chodníku zvlhnout dům.

Gustave,
pokud chceš diskutovat, měl bys argumentovat.
Moje zkušenost je taková, že při mém způsobu vytáčení (běžné vytáčení na tangenciálním medometu při odívčkování vidličkou) nepoznám z jak tmavých plástů med vytáčím. A vytáčím z nezaplodovaných i ze zaplodovaných.

Myslím, že stejnou zikušenost tu popsal i Anton Turčány a je to běžná zkušenost tradičního způsobu včelaření.

---

(11.03.2013 11:45)Zdeněk Kučera napsal(a):  Ale, ať si vlastně včelaří každý jak chce, stejně se všechen med dobře prodá. a i ten „lesní“ nejlépe.

Zdeňku, takovéto narážky jsou důvodem, proč jsem vůbec na ten příspěvek zareagoval.
Moje zkušenost je právě opačná - během těch 30let co vytáčím med jsem si nevšimnul rozdíl v barvě medu vytočeného ze zaplodovaných a z nezaplodovaných plástů, podobně jak píše Anton Turčany.
Pokud by to nebylo podáno tak, že ten kdo vytáčí med ze zaplodovaných plástů, tak vlastně falšuje med (prodává květový zabarvený do tmava jako lesní, popřípadě někdy se používá variantní tvrzení, že med ze zaplodavaných plástů je nekvalitní), potom by to mohlo vést třeba i k zajímavé diskusi,co se vlastně může k košilek dostat do medu, zda to někdy někdo už v medu taky našel, a tda je to vůbec negativní.
Třeba se to dál může podařit, pokud se do toho někomu bude chtít. Mě už to připadá zbytečně vyhrocené.

Pokud jsme v rovině faktů, potom je třeba je předložit.
O barvě a kvalitě medu ze zaplodovanýcj plástů jsem četl možná tak tři pojednání, kde to někdo zkoumal a nic o změně barvy či kvality jsem tam nenašel. Jeden článek vyšel možná cca před rokem asi ve včelařství, a pokud si to dobře pamatuji tak to zkoumali někde v Anglii, ten druhý je třeba tu:
http://www.pv.sk/vcely/aktualne010.asp
Další už si asi nevzpomenu.

Tak přeju dobrý začátek včelařského roku.

Příspěvek: #14

Barva je pro zákazníka který si myslí že každý tmavý med je medovice tento fakt neobstojí u většiny včelařů přeci rozdíl v medu květovém medu medovicovém je někde jinde i tmavé medy z panenských souší ještě nedávají záruku že se jedná o med medovicový.Setkal jsem se s tmavímy ale i světlímy medy kolem 6-8 a pořád to je med spíše květový.Rozdíl v točeném medu v barvě se staršího pokud mluvíme o normální obměně díla a nového je spíše zanedbatelný a jen včelař ví z čeho točí a zákazník to určitě nepozná.Je to tedy spíše na svědomí včelaře jak se zachová zda zákazníka obalamutí nebo přizná skutečnost.

Příspěvek: #15

Je dokázané,že farba plástov nemá vplyv na farbu,chuť a vôňu medu.Včely propolisujú každú bunku,či je v staršom,či v novopostavenom diele.Najlepšie je to vidieť na tmavších plástoch,ako sa prázdne bunky pred naplnením medom lesknú od propolisu.Propolis je vo vode nerozpustný.

Příspěvek: #16

Treba si asi položiť otázku, čo spôsobuje tmavú farbu starých plástov ?
Ak je to propolis, tak ho namočme do liehu a získame biely vosk a propolisovú tinktúru.
Mohol by to byť povlak z "fermentovaného" peľu, ktorý vylučujú zaviečkované larvy.
Z pohľadu včelára medu z hliníkovej konvy nič nie je, tak prečo ho dávame do skla.
Pre niektorých včelárov z južnej Europy, ktorí včelária v DS je vytáčanie z iných než panenských plástov neprípustné. Ale zrejme sú fajnoví...
Podľa témy nejde o farbu, ale o predsudky a svedomie včelára. Pokiaľ sa na liečenie budú bezhlavo používať pesticídy, tak je táto téma len druhoradá akademická dišputa o hygiene včelárenia.
Ale čo iné môžete v takomto psom počasí robiť

Příspěvek: #17

Skúsil niekto vytočiť "cukrové" zásoby po zime? Samozrejme zo "starých" plástov (Ja tiež sa snažím zimovať na tmavých plástoch.) To by možno poskytlo odpoveď. Alebo ešte jeden experiment - zaliať propolis medom a nechať stáť mesiac. Agátový med vytáčame pomerne skoro. Mne sa zdá, že med zo starších plástov má takú "drsnejšiu" chuť. Škrabe v hrdle viac, ako med zo svetlých plástov.

Příspěvek: #18

Vojto, dostal si bod za svoj príspevok, ale môj agátový med ma z trojročných plástov nikdy v hrdle "neškrabal". Ale odpúšťam Ti. Ja som už dávnejšie napísal, že agátový med je princom vytáčaných medov na Slovensku, kráľom je však medovicový med z východného , z vrchov kde rastú tie najkrajšie jedle.

Příspěvek: #19

(13.03.2013 11:52)Albert Gross napsal(a):  ......Pre niektorých včelárov z južnej Europy, ktorí včelária v DS je vytáčanie z iných než panenských plástov neprípustné. Ale zrejme sú fajnoví...

Zvláště pokud ty panenské plásty jsou stále panenské, 5 roků, 10 roků...
JK

Příspěvek: #20

Pepo, viem, že je to v našich končinách nezvyklé, ale u nich je to zrejme hygienický štandard. Panenský plást je nezaplodovaný a je jedno ako dlho z neho vytáčajú med.
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.