Příspěvek: #81

(26.04.2017 17:57)Scipio napsal(a):  Uz o tom boli rozsiahle studie a nezistili ziaden rozdiel medzi panenskym a starsim dielom co sa tyka kvality medu.

V příloze je zmíněna jedna taková studie, ale s opačným výsledkem.

Příspěvek: #82

A ako to zistí zákazník keď si kúpi med? Zhltne ho z predsvedčenie o tom že bol z panenského diela a ešte bude chváliť ...

Příspěvek: #83

Vždy když čtu nějakou studii o čemkoli, znehodnocuje jí informace, že každou studii někdo zadává a někdo platí.........

Příspěvek: #84

(26.04.2017 13:54)Krolth napsal(a):  ... asi jsem na to citlivější a některým to třeba vůbec přijít nemusí.

Já zas cítím z medu plast, pokud v něm byl skladován. To zní taky neuvěřitelně. Už mám proto jen nerez a sklo.

Příspěvek: #85

aké nádoby z nerezu? objemovo myslím..Ď.

Příspěvek: #86

(27.04.2017 14:37)Kohout napsal(a):  

(26.04.2017 13:54)Krolth napsal(a):  ... asi jsem na to citlivější a některým to třeba vůbec přijít nemusí.

Já zas cítím z medu plast, pokud v něm byl skladován. To zní taky neuvěřitelně. Už mám proto jen nerez a sklo.

No to ma pobavilo!
Keď v plastovéj nádobe na med bude gaštanový med alebo medovica z borovíc, červeného smreku tak potom čo? Kvaliný med keď je v plastovej nádobe na med
je len cítiť medom a inším nič, platí to aj pri iných medoch...

Příspěvek: #87

a ešte k tomu,plastová nádoba po lipovej medovici je navoňaná na hodne dlhú dobu..nádoby sú rôzne,z niektorých je cítiť plast aj keď sú studené a z niektorých nie,ani pri zohriatom mede..

Příspěvek: #88

Ono aj plast nie je ako plast, češi čo majú plastové nádoby na med sú šmejdové a tie cítiť, made in. Poland.
Pri Slovenských to nehrozí a tie sa vyrábajú pri Nitre a patrí to k mestu.

Příspěvek: #89

V čase "biznisu" nemožno garantovať nič. A vstupné suroviny na plastové výrobky ...?
Na socializme sa mi najviac páčilo že boli zrušené peniaze. Neboli takéto "problémy" kvôli ziskom... Ale boli iné problémy.

Příspěvek: #90

(27.04.2017 14:37)Kohout napsal(a):  

(26.04.2017 13:54)Krolth napsal(a):  ... asi jsem na to citlivější a některým to třeba vůbec přijít nemusí.

Já zas cítím z medu plast, pokud v něm byl skladován. To zní taky neuvěřitelně. Už mám proto jen nerez a sklo.

Co chrom necitite,co křemík já mám opačný názor na chrom já ho taky ciitím.
Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #91

Určitá pravděpodobnost nasvědčuje tomu, že ta pachuť bude z tmavého díla (košilky chutnat nemusí). Co jiného by to mohlo být? Jinak o této problematice psal Jindřich Boháč, budiž mu země lehká a doporučuje co nejsvětlejší souše nejlépe panenské!

---

Reagoval jsem na:

(23.04.2017 20:20)Milan Havelka napsal(a):  Tys někdy chutnal košilky?

Příspěvek: #92

Moje známá má alergiji na med, osype se. Ale po mém medu ne!!! Točím z jenom s panenských plástů. Proč asi !!!?:

Příspěvek: #93

Jaro ja si myslím, že tvoja známa má asi alegiu na peľ, pri prekladaní plástov s plodom ( z plodiska) do medníka je väčšia šanca dostať do medu viac peľu...
a
ten jej môže ubližovať...

Příspěvek: #94

(01.05.2017 20:57)Jaroslav Facek napsal(a):  Moje známá má alergiji na med, osype se. Ale po mém medu ne!!! Točím z jenom s panenských plástů. Proč asi !!!?:

na akú teplotu zohrievaš med? pár krát sa mi stalo,že zákazníkov med odomňa akoby škriabal v krku,a "med" z obchodu im nerobil problémy..ten pri spracovaní je zohrievaný na vysokú teplotu,tým sa denaturujú niektoré zložky medu,zodpovedné za uvedené problémy..

Příspěvek: #95

Ludia maju casto alergiu na med z obchodu, cize na tu chemicku zmesku. Kopec ludi co boli akoze alergicky na kupny med moj mohli jest na kila a nic.

Příspěvek: #96

Gust - u nás se říká - řepkoví med škrábe v krku - brzo dělá velké krystaly.
To neznamená,že když je tekutý , tak již tam nejsou krystaly.Někdo to řeší vyšší teplotou - jiný déle rozpouští. F.V.

Příspěvek: #97

Repkový med to ani náhodou neškriabe v krku, musí to biť niečo inšie.

Příspěvek: #98

(03.05.2017 9:07)vlcek napsal(a):  Gust - u nás se říká - řepkoví med škrábe v krku - brzo dělá velké krystaly.
To neznamená,že když je tekutý , tak již tam nejsou krystaly.Někdo to řeší vyšší teplotou - jiný déle rozpouští. F.V.

..ono to skôr bolo myslené nie mechanické škriabanie ale nejaké dráždenie..repka u nás kryštalizuje velmi jemne,problémy mali ľudia najviac s jarným medom pred repkou,ten niekedy býva ako štrk,naostro skryštalizovaný..

Příspěvek: #99

(26.04.2017 19:44)JKL napsal(a):  Teď už nevím jak to dopadlo s tím sericinem - druhem léčivé látky se právě v košilkach vyskytuje a z tohoto pohledu by mohl být opravdu med ze starých plastů zdravější, byť možná ne až tak chuťově lepší. Konec konců, léky, léčivé čaje mívají chuť všelijakou a také je nevybíráme podle chuti.

Ten článek byl zde:

http://www.modernivcelar.eu/clanky/obsah...ricin.html

Příspěvek: #100

(10.02.2020 23:05)David Tichánek napsal(a):  Dobrý den všem,jsem to nováček a rád bych nějaké info a rady ohledne léčeni.Ted momentalne řešim brouka.čim a kdy je nejvhodnějši léčba?
Je tu nějaká dobrá duše která poradi a neni třeba zastáncem tvrdé chemi a má dobré vysledky s nečim jinym? Děkuji za rady.David

A co se tak soustředit na úlový systém, kde nikdy není v úle v okamžiku léčení dílo pro med a tím odpadá starost o léčení nejúčinnější a nejpohodlnější "tvrdou chemií". Med z panenského, tedy bez výluhu výkalů karev včelího plodu bude bonus navíc. Mimochodem to je moderní trend a přesně tak to se včelařením dopadne = med jen z panenského. Jako si před 30 lety nikdo neuměl představit, že výkupce medu bude laborovat s vlhkostí a vodivostí medu, pak se bude vykupovat za vyšší cenu (a nebo jedině) takový, kde ty výkaly zařízení, které si já umím představit jako jednoduché, nenajde.

Soustředil bych se na včelaření a ne na protivné léčení, to je potřeba odbýt co nejrychleji, nejjednodušeji a neúčinněji jak jen to jde, nemyslíte?

Otázka pro pochybovače, zkusil někdo, že med z panenského v krku neškrábe a nepálí? Doporučuju pokus a pak teprve mluvte (pište) o pachuti výkalů včelího plodu v medu.

Neuměl jsem uhlídat, abych med na kšeft a pro vlastní konzum (své rodiny a svých přátel) dokázal oddělit a tak jsem přešel na to, že nikdy nevytáčím i třeba jen jednou zakladené rámky. Tím je taky neomylně poznám od těch, které byly v úle když se léčilo. Překvapilo mě, že pak je dokonce (řekněme na jeden kilogram vytočeného medu na včelstvo ročně) asi méně než polovina práce třeba proti NN systému. A přiznám se, že jsem si neuměl představit včelaření bez mřížky. Zjistil jsem, že měli pravdu všichni kdo tvrdili (Ptáček, Čermák, Kamler, Boháč a další, nověji Cimala, Sedláček), že mřížka připraví včelaře i o polovinu medu. A tak dále, a tak dál.