Příspěvek: #121

Sice tato otazka neni primo k tématu,ale souvisí.Kdo z vás obhájců zaplodovaneho dila videl divocinu a podrobne mel moznost ji prozkoumat??? Vážně si stojite za tim ze vcelstvo které neomezuje svojí omezenosti včelař, ukládá dlouhodobě med v zaplodovanych buňkách??
Jinak k otazce propolisu,BF ho dokaze sebrat nasobne vic,presto ho pouziva bud v plodisti,nebo v mednikach v poslednim na horni loucky,aby ucpaly strop,nebo matce ohraničují kde může klást ale určitě nepotahuji bunky panenskych mednikovych ramku propolisem,,,k tomu absolutne neni duvod a to ze nekde zatmeli dirku namichanym voskem s propolisem tak to mnozstvi propolisu je smesne minimalni oproti jedinemu zakladenemu ramku v medniku.

Příspěvek: #122

Nečekal jsi že ti, co těží med s výkaly larev nadšeně opustí, co se naučili a začnou se učit něco jiného, že ne.

Já věděl 20 let že v západním světě u některých zákazníků vznikla poptávka (a jak tvrdil tehdy Boháč i ochota za takový med víc zaplatit, což u nás nehrozí a proto to většina dělat nebude) než jsem to uznal a začal to praktikovat sám. Kor když jsem ještě kouřil a nedokázal to sám zjistit.

A já mám i podezření, že se "panenský" med i méně kazí - mělo by to i logiku - výkaly = živná půda pro mikroby. Ale to nemůžu nijak dokázat a Dol zkoumá jak bohatnout na Formidolu a jiných aktivitách, jen ne výzkum, který by měl pro lidi nějaké praktické využití.

A taky se zapomíná na patogeny, které v zakladených plástech nemůžou nebýt. Podceňuje se to, jasně, ale co když je to jedna z maličkostí, které v součtu s jinými zanedbatelnostmi pak decimují včelstva?

---

Aleberte, ono to spolu úzce souvisí a dokonce vyplývá jedno z druhého, nemyslíte?

Příspěvek: #123

(12.02.2020 16:56)tom.50 napsal(a):  A taky se zapomíná na patogeny, které v zakladených plástech nemůžou nebýt. Podceňuje se to, jasně, ale co když je to jedna z maličkostí, které v součtu s jinými zanedbatelnostmi pak decimují včelstva?

---

Aleberte, ono to spolu úzce souvisí a dokonce vyplývá jedno z druhého, nemyslíte?

Súhlasím. Patogeny, aj zbytky liečiv sa v diele a v zásobach /aj v mede/ neustále kumulujú. Ak by ste nemali na jar žiadneho klieštika, vírusy tam sú stále. Ide len o to, v akej koncentrácii. Vírusy už potom pôsobia aj bez účasti klieštika ak perpetum mobile. Ak sa snažíme vynechávať liečenie až na hranicu kolapsu včelstva, počet VD je vysoký a s ním aj koncentrácia vírusov. Takáto selekcia včelstiev je už potom kontraproduktívna. Včelstvá padnú, alebo len živoria.

Příspěvek: #124

(12.02.2020 16:03)palmer napsal(a):  

(12.02.2020 15:57)Medak napsal(a):  

(12.02.2020 9:55)goro napsal(a):  Med tiež obsahuje viac ako 16% vody...

Co bude dělat med když bude mít víc jak 22% vody ? Ať se daří Zdeněk

ten ti zkvasí....

S tím plně sohlasím já se ptal Gora přečíst předchozí příspěvky co napsal o díle namočení do vody a vypití . A teď otázka rozpouští med při 18 % vody košilky???
Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #125

Tomu,kdo tomu věří,ano.......Taťka a synek.

Příspěvek: #126

hovnový med, čo sa tu človek nedozvie

Příspěvek: #127

(12.02.2020 23:43)Medak napsal(a):  A teď otázka rozpouští med při 18 % vody košilky???

Zdenek, odpovedať ti na presnú otázku bez faktických skúšok dokáže len niekto kto má neomylné pravdy...
Ja ti môžem odpovedať len nepriamimi dôkazmi...
Pri skúmaní ukladania rozkladných produktov amitrazu (metabolitov ako 2,4 dimethylanilín) boli namerané hodnoty asi v 1/10 vzoriek v rozsahu od 0,005 do 0,012 mg.kg-1, priemerná hodnota bola 0,009 mg.kg-1.
Je to síce vysoko podlimitná hodnota ale aj tá voda v množstve 16-20% z objemu medu dokázala z plástu kde sa metabolidy ukladali niečo rozpustiť ( dimethylanilín je čiastočne vo vode rozpustný).
Z uvedeného si dovolím urobiť názorovú skratku, () že aj "voda v mede sa správa ako voda" a je reálna šanca že podobne ako dokáže med rozpustiť metabolidy dokáže vylúhovať aj "dačo" z čierneho preplodovaného plástu...

Prv než budete reagovať, chcem upozorniť, že som neraz videl krásny priesvitný agátový med točený z čiernych preplodovaných plástov preložených do plodiska. Z tmavých plástov sa netočí tmavý med....

Ale aby sme sa držali diskusnej témy vlákna, môj názor je, že ak sa na boj s klieštikom používajú syntetické akarcidy či organické kyseliny a včelár chce mať chutný a kvalitný , ničím nezaťažený med mal by v medníku používať opakovane len "panenské" medné plásty, nie tie plodiskové čierne, ktoré sú ešte naviac zaťažované chemikaliami z boja proti k liestikovi.
Uf....
Prepáč Zdenek, jednoduchá otázka a pomaly odpovedám rozsiahle ako ....

Příspěvek: #128

Med má nízke ph a teda voda v ňom je vlastne kyselina a kyselina dokáže rozpúšťať kadečo. Možno?

Příspěvek: #129

Tak jsou ty hovna v medu nebo ne?

Příspěvek: #130

Díky Gorovi za odpověď s lečivy v medu nebo vosku plně souhlas to jsme tam dodali my včelaři.To ostatní jen domněnky ničím nepodložené, včely po vylihnutí plodu buňku vyčistí a potahnou vrstvičkou propolisu a ten není rozpustný ve vodě.Med obsahuje kyseliny gluonovová, citrónová, jablečná a jantarová. V malém množství pak kyseliny octová, mravenčí, máselná, mléčná, šťavelová, glykolová a alfa-ketoglutarová a taky by mohl říct ,že med je samá kyselina což je blbost. Jedna taková perlička spolužák si objednal 20kg medu tak protekčně jsem mu dovezl medovicový med (u nás vyjimečně) on mi ,ale řekl nemáš květový ja ty hovna nechci tož jsem mu to vyměnil.Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #131

Včelaříme v NN systému vetšinu roku bez mřížky a med vytáčíme jenom z plástů kde nebyl plod a které nebyly v úle při léčení, není to žádný problém, v průběhu roku a hlavně po sezóně souše přeberu, zakladené jdou do oddělků, případně na výměnu za černé staré souše do spodních nástavků Ty pěkné co nebyly zakladené a jsou bez pylu zpátky do medníkových nástavků, přes zimu skladuji jenom souše nezakladené a bez pylu - nejsou starosti se zavíječem, včely obvykle postaví 2 NN za sezónu, takže plástů je spíš přebytek, není důvod syslit staré plásty a bojovat přitom se zavíječem, samozřejmě netvrdím že se zaplodovaný plást nikdy nedostane do medníku, ale je to spíš vyjímka, ono je to i nepraktické, když včelaříte bez mřížky a dáte plást, který byl zaplodovaný třeba i do šestého nástavku nahoru tak tím lákáte matku k zakladení , dělal jsem pokusy a dost často mi matky zakladly takové plásty, i když pod nimi byly dva nástavky s medem, stejně fungují i plásty s pylem.

Příspěvek: #132

(13.02.2020 12:01)Medak napsal(a):  To ostatní jen domněnky ničím nepodložené, včely po vylihnutí plodu buňku vyčistí a potahnou vrstvičkou propolisu a ten není rozpustný ve vodě.

zdenku,
propolis je málo rozpustný ve vodě, silně rozpustný v etylalkohole a glyceríne...
ja ťa o ničom nepresviedčam, nečítal si čo som ti radil...?

(12.02.2020 9:55)goro napsal(a):  taký preplodovaný plást (kde sú vykaly po larvách "bezpečne" prekryté vrsvičkou propolisu) namoč na pár dní do vedra s čistou vodou....

...skutočne ti tá voda neztmavne, nezčerná? skús to a až potom píš odpoveď...

Příspěvek: #133

Ty dáš černý rámek do 100% vody a zčerná souhlas. Já dám do medu s obsahem vody 20% a nezčerná .Tím chci říct ,že různé koncentraci chovají jinak a oba obsahují vodu.Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #134

Neviem či sledujete stránku vcelarisobe.cz, ale mali by ste. Je super

Myslím že toto sa týka aj toho medu s hovienkami

The relationship between comb age and performance of honey bee (Apis mellifera) colonies

Taha EA, Al-Kahtani SN
Saudi J Biol Sci. 2020 Jan;27(1):30-34. doi: 10.1016/j.sjbs.2019.04.005. Epub 2019 Apr 8

Provedený experiment zjišťuje vztah mezi stářím plástů a aktivitou hybridů kraňské včely v oblasti intenzity sběru pylu, produkce dělničího plodu, síly včelstva a množství medu. Včelstva s plásty starými 1, 2 a 3 roky významně předčila včelstva s plásty starými 4 roky v počtu vracejících se dělnic, počtu dělnic vracejících se s pylem, míry ukládání pylu, míry produkce dělničího plodu a velikosti populace včelstva. Včelstva s plásty starými 1, 2 a 3 roky přinesla významně více medu než včelstva s plásty čtyřletými (5,25, 4,9 a 4,65 kg/včelstvo oproti 4,45 kg/včelstvo). Závěrem studie je zjištění, že míra sběru potravy, sběru a ukládání pylu, produkce plodu, síly včelstva a množství medu významně závisí na stáří plástů. Výměnou starých plástů za nové může včelař zvýšit produkci plodu i medu.

Příspěvek: #135

Pre medáka...

(13.02.2020 9:59)goro napsal(a):  ... chcem upozorniť, že som neraz videl krásny priesvitný agátový med točený z čiernych preplodovaných plástov preložených do plodiska. Z tmavých plástov sa netočí tmavý med....

Příspěvek: #136

Já jsem jednou slyšel nebo četl, že z tmavšich plastu je tmavší med.Takže to mám brát opravdu jako nepravdivou povídačku?Akát tady neznáme, tak se ujišťuji plně vážně?

Příspěvek: #137

(13.02.2020 12:01)Medak napsal(a):  Jedna taková perlička spolužák si objednal 20kg medu tak protekčně jsem mu dovezl medovicový med (u nás vyjimečně) on mi ,ale řekl nemáš květový ja ty hovna nechci tož jsem mu to vyměnil.Ať se daří Zdeněk

Akorát mám pocit, že jste kámoše nepochopil. Někde se říká medovici hovna, protože méně vzdělaní lidé výměšky producentů medovice pokládají za výkaly. Váš kámoš neměl jistě na mysli to, co tu tvrdím já. O tom odborná literatura cudně mlčí.

Prostě med ze zakladeného voští je kyselejší, natrpklý, pálí a škrábe v krku. Proč asi? Co byste řekl?

Příspěvek: #138

Prostě med ze zakladeného voští je kyselejší, natrpklý, pálí a škrábe v krku. Proč asi? Co byste řekl?

Fakt?
A čím to je Tome? Já za celou dobu chovu včel nic takového nepozoroval. A to ten med také jím.
JK

Příspěvek: #139

I já jsem se setkal s medem který měl mírně nahořklou chuť. Jen bych mírně popravil to zakladené voští. Setkal sem se s tím spíše u voští které bylo zaneseno nejen sladinou ale hlavně pylem a to především u vystavených srdíček kde bývá med ostrý a zároveň nahořklí. Tedy příčina nahořklého medu je dle mého soudu pyl. Určitě pak zvláštní chuť medu ovlivní rostliny nakonec kdo by neznal med lipový nebo méně známé medy pohankové,třezalkové či starčekové mimochodem starček býval hojný a když zamedoval tak to byli žně dnes se z lesů úplně vytratil. Samozřejmě že jsou ještě i jiné rostliny které podstatně ovlivní chuť medu.

Příspěvek: #140

Môžem potvrdiť, že tieto popisované senzorické vady a iné prejavy (v chuti a pachoch) sa vyskytujú, niekedy výrazne v mede. Takže viem označiť med z plodových plástov, z medníka resp. panenských plástov. Takže keď sa hodnotia v klasifikácií medy body, umiestnenie idú dolu. To isté platí pri medovine. Hygiena plástov má výrazný vplyv na senzorický profil medu pred spracovaním (mimo charakteristík druhových medov). Med je obrazom gazdu.