Příspěvek: #241

(15.08.2013 21:21)Josef K napsal(a):  

(04.08.2013 10:45)Tomáš Blecha napsal(a):  Nevím, zda je to štěstím, ale u nás už melecitozní snůška není...konečně..

Tome, prosím Tě, a takto přepracovaný med už neztuhne a je bez melecitózy?
Díky, Josef.

Podsazení...aktuálně vyhodnocuji. Dílo zachraněno, opravené, vyčištěné a to co je v medníkových nástavcích se dá podstatně lépe vytáčet. I tak, ale zůstává cca 20% nevytočitelných buněk+ pyl ten včelky nepřenosí..., což ale neřeším. Tyhle plásty už nevracim do včel, ale uskladním je a podsadím je až na jaře.

Příspěvek: #242

Mám dilema, v NN nástavcích/mednících s panenským dílem je dost plástů kde zůstal cement.
Mám risknout že to budu skladovat na jaro, nebo rovnou vyřezat, než to zkvasí - tedy pokud by to zkvasilo.

V září až se k tomu dostanu budu vyřezávat panenské dílo na MS s cementem co tam je v mednících pořád aby to nezanesly do plodiště, tak to mohu vzít najednou.

Ale zkvašený med v plástech to asi musí být pořádný humus.
Na druhou stranu, mám v medárně nástavky od loňska - povětšině ale zavíčkované, které jsem vloni ani neodvíčkoval, protože to byla zjevně melecitoza od předloňska. Byly tam uskladněny v zásobě, kdyby bylo nutno na jaře nutné doplňovat zásoby. A medu nic není.

Příspěvek: #243

Ještě tedy k tomu podstavování nástavků s plásty melecitózního medu pod plodiště. Mám na mysli plásty, které před tím byly namočené ve vodě.
Když to pak včely přepracují a přenesou nahoru do medníku a pak to jde vytočit, tak ten med už tedy melecitózu neobsahuje a neztuhne?
Jestli jste to někdo takto dělal již dříve, mohl by jste napsat, jestli pak tento vytočený med vydržel třeba více jak rok ve sklenici tekutý?
Děkuju, Josef

Příspěvek: #244

(16.08.2013 21:41)Josef K napsal(a):  Jestli jste to někdo takto dělal již dříve, mohl by jste napsat, jestli pak tento vytočený med vydržel třeba více jak rok ve sklenici tekutý?
Děkuju, Josef

Je nějaký med který rok netuhne kromě akátu?

Příspěvek: #245

Tak alespoň půl roku tekutý.
Medovicové medy vydrží podstatně déle tekuté, než třeba jarní nebo řepkový.
Najde se tedy někdo, kdo odpoví?

Příspěvek: #246

Těžké je odpovědět, snůška a složení medu je lokálně velice odlišné. To, co jsem točil já teď na dolní Mži, je sice medovice jako řemen (smíchaná s melecitózou, lípa, smrk, modřín?), ale za cca 14 dní po stočení do sklenic už začíná krystalizovat. Jindy ta medovice vydrží třeba do jara. Závisí to na složení, na tom, z čeho to nanosí. Může to být každý týden jiné ...
Jiří

Příspěvek: #247

Souhlas s Jiřím. Včera jsem zkusmo natočil 2 kg medu pro jednoho zákazníka přímo od "medometu", t.j. po vycezení. Už to nikdy neudělám - vysloveně vzhledově hnusný med. Kalný, plný vzduchových bublinek, které jen velmi neochotně stoupají nahoru (studený med).
Opravdu raději počkat, rozpustit a pak hurá za zákazníkem. Tohle bych si jen uřízl ostudu - tak špičkový materiál, který se nyní dotáčí si to opravdu nezaslouží. Holt za nedočkavost se tvrdě platí.
iRP

Příspěvek: #248

Josefe, těžko ti někdo odpoví a když, k ničemu ti to nebude. Protože na ... otázku ... odpověď. Jen mezi stanovišti je velký rozdíl, a mezi způsoby jak jednotliví včelaři ošetří med je ještě významnější.
Ale když chceš, dá se dosáhnout toho že med dlouho nezkrystalizuje - ale to je šičoký pojem - má být čirý jako ten za 80 v supráku nebo to má být med od včelaře kde je krystalizace zárukou správného ošetření a stačí když do medu zatlačíš lžičku a nabereš i když je matný?

A Rosťo, neplatí se za nedočkavost, ale za nedodržení technologické kázně. Nesměšuj to.

Příspěvek: #249

(17.08.2013 6:08)KaJi napsal(a):  Josefe, těžko ti někdo odpoví a když, k ničemu ti to nebude.

Kájo, nemůžeš říct, že mi těžko někdo odpoví, když Jirka už mi dal plně dostačující odpověď, která mi pomohla:

---

(16.08.2013 23:16)Jiří Matl napsal(a):  cca 14 dní po stočení do sklenic už začíná krystalizovat. Jindy ta medovice vydrží třeba do jara.

(17.08.2013 6:08)KaJi napsal(a):  Protože na ... otázku ... odpověď.

Nechápu, proč by to měla být blbá otázka , když tady zjišťuju, jestli včelami přepracovaná melecitóza již melecitózu neobsahuje.
Zajímá mě to kvůli včelám. Letos jí tady taky mám a mají jí něco v plodišti a nedá se přesně odhadnout kolik, tak mě to zajímá kvůli zimování, jestli se mám strachovat, že budu mít na jaře jen třetinu včelstev.
Jinak ale děkuji za odpovědi, Josef.

Příspěvek: #250

Jirkova odpověď byla ale poněkud neurčitá.

A pokud se ptáš kvůli tomu zda to můžeš nechat v plodišti - to z otázky nebylo jasné, vypadalo to na sklenice.

Tak pak je to otázka trochu jiná. Nikoli na to zda to zůstane tekuté. Včelám nevadí zkrystalizovaný med v zásobách.
Těm vadí nestravitelné zbytky, pokud nemají možnost proletu.

A pak je to o něčem jiném - moje mají plné plodiště melecitozy a neřeším zda to zůstane v plodišti, ale zda to budou mít v zimě k "jídlu".

A teď dávat rámky s cementem pod plodiště, hlavně když krmím, tak je to jednak do jiné kapitoly - zimní pokálení, ale podle mě něco co zajistí, že se ta melecitoza dostane do zimních zásob, pokud krmím. SIce naředěná ,ale bude tam.

Příspěvek: #251

Dá se risknout i toto: nezakrmit ještě a teď, když třeba už není snůška, je nechat velkou část melecitózy spotřebovat. A zakrmit až za nějaký čas. Ale to se musí hlídat, což má taky své nevýhody, neb se do nich furt musí lézt a navíc pozdější krmení taky není to pravé ořechové ... Ale když ono je to letos celé jaksi vykolejené ...

Jiří

Příspěvek: #252

V současné době stále vytáčíme, hlavně tu prokletou melecitózu.
Rámky se důsledně třídí - úplně suché a olemtané od medu z medometu, ale bez melecitózy vracím včelstvům s tím, že dozadu na poslední 2 pozice (teplá stavba) dávám vždy 2 s melecitózou. Dávám je jak do plodiště tak nad mřížku. Tam totiž mohou bezproblémově zůstat - tam se v zimě zimní chomáč s vysokou pravděpodobností nedostane a tudíž včely nepoškodí. Ostatní rámky s tímto "darem" zatím zůstávají v nástavkách.

Přemýšlím, že po zakrmení je dám jako čtvrtý nástavek, tedy nad cukerné zásoby. Sem se zimní chomáč opět neproploduje, tudíž zde nevadí. A na jaře je podložím pod mřížku s tím, že je včely budou muset vyčistit, jinak matka nebude mít kde klást.
Ještě ale budeme nasazovat spoustu nástavků na oddělky, takže to možná nakonec nebude tak horké.
Všechno to ale znamená mít dostatek rezervních souší.
S vlastním nakrmením se zatím starost nedělám, to se dokáže (když na to přijde) udělat i kolem 10. září během několika málo dnů.
iRP

Příspěvek: #253

(17.08.2013 11:38)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Dávám je jak do plodiště tak nad mřížku. Tam totiž mohou bezproblémově zůstat - tam se v zimě zimní chomáč s vysokou pravděpodobností nedostane a tudíž včely nepoškodí.

Rosťo, jak mám rozumět tomu, že dáváš rámky nad mřížku. To jako teď?
To jí tam necháváš i na zimu?

Příspěvek: #254

Včelstva mají stále ještě nasazen medník. Mřížku odnímám, až když je vlastně nakrmeno, tedy klidně někdy koncem září. Ta mřížka tam totiž ničemu nevadí. Odstranění mřížky spojuji zároveň s vyjmutím gabonu a poslední jen letmou kontrolou před zimou s případnou korekcí.
Smyslem tohoto ponechání do tak pozdního data je, že včely MUSÍ!!!!!! veškeré dodané zásoby uložit "do medníku", protože jinde není místo. Zároveň to brání matce, aby založila (byť i část) plodového tělesa do volného prostoru v nejvyšším nástavku. Ten vznikne po vytočení posledního medu a vrácením prázdných rámků zpět.
Zaručuje to, že zásoby mají včelstva celou zimu VŽDY!!!!! "nad hlavou" a já nemusím řešit úhyny včelstev hladem, kdy včely z jakéhokoli důvodu uložily dodaný cukr pod plod.
O téhle fintě jsem ale už někde psal.....
iRP

Příspěvek: #255

Zdravím, slíbil jsem Honzovi J., že sem napíšu svůj způsob, co se mi osvědčil. Vzhledem ke stalemu nedostatku souši, jsem začal melecitozu likvidovat podle fyzikálních zakonu. Když může ultrazvuk čistit od brýlí počínaje a např. V pekarnach a cukrarnach bedny a nádobí konče, zkusil jsem i cementak. Jde to. Stále vyladuji časy a hledam nejvhodnější typ a frekvenci. Letos to asi Uz nemá cenu, ale jak to vychytam, podelim se článkem s uvedením typů čističek v některém z včelařskych časopisu. Hledám a vybírám i odpovidajici poměr výkon/cena. Zatím jsem ve fázi, kdy je lepší vytáčet tímto způsobem zavickovane ramky, kde po odvickovani je hned plný kontakt medu s vodou jako cisticim médiem. Při vytáčení lze vychytat tak, že část se rozpustí a zlehka se v medometu odcakne s vodou a polorozpusteny med se dá dotocit následně a i jako med použít.

---

Buňky se dají takto vyčistit řádově během 10 až 20 min podle mnou používaných typů čističek a počtu cistenych ramku. Ještě. hraje roli hustota vody. Čím je nižší koncentrace, tím se krati čas. Kvalita je pak stejná jako u ramku, které Jsou 2 dny namočene a pak vytocene. Připomínám, že čistí médium je voda, jenž přenáší ultrazvuk. Proto se u nezavickovanych plastů musí rámeček ponořit pod hladinu sw nalevanim vody z vysky vypudit vzduch z buněk. Jinak to nefunguje. Musí být přímý kontakt s vodou.

Příspěvek: #256

Dobrý den.
Možná někteří znáte přednášky pana Vydry z Brna.
Jak souhlasíte s přesvědčením pana Vydry, že pro silné včelstvo je melecitoza pohoda?
Díky.

Příspěvek: #257

No já som o tých prednáškach ani nechyroval.
Není melicitioza ako melicitioza, z modřinu není až tak strašná.
Najhoršia je z dubov, tam kapitulujú aj silné včelstva. Takú melicitiozu dokáže rozpustit jedine bod varu. Tomu sa neda už povedat med, je to jedine sladidlo. Da sa to použit jedine na pečenie zákuskov a medovích koláčov.

Příspěvek: #258

(03.12.2013 15:12)krajcvajc napsal(a):  Jak souhlasíte s přesvědčením pana Vydry, že pro silné včelstvo je melecitoza pohoda?

Bohužel přednášky pana Vydry neznám, ale byl jsem na přednášce pana Nerada a ten naopak říkal že záleží na typu včely, že měl na jednom stanovišti klasické Singerky a ty měly s melicitózou značné problémy. Na tom samém stanovišti měl Buckfatky a ty si s melicitózou poradily a ty vyšší cukry rozštěpily. Zdá se mi to logické, neboť v Budkfastkách je krev včely AMM, která zde byla po tisíciletí a specializovala se na pozdní (tedy medovicovou) snůšku, tedy za ta léta se s ní musela naučit nějak žít.

Příspěvek: #259

Na přednášku p. Vydry si určitě zajdi, je to zážitek na celý život, něco mezi kabaretem a tragédií.

Příspěvek: #260

(04.12.2013 12:14)Mlha napsal(a):  ... ale byl jsem na přednášce pana Nerada a ten naopak říkal že záleží na typu včely, že měl na jednom stanovišti klasické Singerky a ty měly s melicitózou značné problémy. Na tom samém stanovišti měl Buckfastky a ty si s melicitózou poradily a ty vyšší cukry rozštěpily. Zdá se mi to logické, neboť v Budkfastkách je krev včely AMM, která zde byla po tisíciletí a specializovala se na pozdní (tedy medovicovou) snůšku, tedy za ta léta se s ní musela naučit nějak žít.

Tohle se teď mezi včelaři hodně řeší, je řada chovatelů, kteří mají AMM a tvrdí, že s medovicí či melecitózou nemají problém. Že tyto včely (na rozdíl od kraňky) dokážou jednak tuto snůšku najít, ale také i využít. Ostatně se těmto zkušenostem věnovalo nedávno i číslo 1/2012 Moderního včelaře. Je to hodně zajímavé a čas asi ukáže. Rozhodně to ale nelze absolutizovat. Medovice jsou různé, melecitózy vlastně také. A každé stanoviště je jiné. ... je to hodně subtilní.
Ostatně ČSV (ačkoli ještě před rokem hystericky brojil proti snahám chovat zde AMM) si právě založil sdružení pro chov tmavé včely, tož se určitě brzy dozvíme výsledky srovnávacích testů a studií ... Sám se na to moc těším ...
Jiří