Příspěvek: #21

Možným důvodem je, že by mohla být dovezené včelstva nakažena, pokud nejsou dohledána všechna ohniska. Stát poskytuje náhrady, tak nemá zájem zvyšovat počty ureacených včelstev. Neobhajuji, pouze vysvětluji možný důvod tohoto omezení. Broněk Gruna

Příspěvek: #22

Možná můj dotaz byl unáhlený, brod daleko, nač tedy stahovat kalhoty. Rád bych však slyšel relevantní důvod, jaksi principiálně, protože podmínkou povolení je, že včelstva, ověřeně laboratorním rozborem nejsou nakažena. I když ověření z místa dovozu mám, pořád ještě potřebuji písemné povolení pro místo dovozu.Že by tedy naopak ochrana zdravých včelstev kvůli přesunu do ohrožené oblasti?
Domyšleno ad absurdum: bude-li každoročně v dané lokalitě potvrzena nákaza MVP, nakažená včelstva odstraněna, povolení obnovy neuděleno, bude časem daná lokalita zcela odvčelena. Pouze mor zůstane, neboť jeho spory budou přežívat i v zemině na osiřelých včelnicích. To je samozřejmě „přitažené za vlasy“ a svědčí o pisateli, že sleduje moc katastrofických filmů.
Brtníkova poznámka je ovšem velmi praktická a vyvolává další souvislosti.

Příspěvek: #23

(19.02.2011 12:30)Brtník napsal(a):  Neexperimentovat,tzn. nerozchovávat "moru tolerantní" včelu, jak někteří včelaři rádi prosazují. Na tyto pokusy tu nejsou izolované oblasti !

S tím nemůžu souhlasit.
Proč nerozchovávat včelstva, která v přímém kontaktu s nakaženými včelstvy obstála a neonemocněla? Jaký může být přesnější test odolnosti?
Ani to, že nemáme izolované oblasti, není důvod k riskování ztráty cenných genů. Když nic jiného, tak trubci odolných včelstev způsobí dílčí posun v populaci k žádoucímu genotypu. Není přeci bezpodmínečně nutné volit strategii šlechtění výběrem a rozchodem nadprůměrných jedinců. Stejně účinný může být i postup vyřazování podprůměrných. V takovém případě je zachované daleko pestřejší genetické spektrum a vlastnosti jsou v populaci daleko pevněji fixované. Je to způsobeno tím, že jednu vlastnost může tvořit několik rozdílných genů.
Jak se dědí odolnost proti MP nevíme. Může se také dědit po mateří linii. Je to přenos genetické informace pomocí mitochondriální DNA. Tato DNA se nenachází v buněčném jádře, ale jak samotný název napovídá v mitochondriích vajíčka. V takovém případě otec do přenosu vlastnosti vůbec nevstupuje a izolované stanoviště je naprosto zbytečné. Pomocí mtDNA se dědí i jeden typ tiché výměny matky.
S postupem spálení včelstev s klinikou a ostatní na mezistěny bez výhrad souhlasím.

Příspěvek: #24

U nás ( Šumpersko ) je už nějakou dobu problém s morem, ochranné pásmo se neustále přesouvá po regionu. Letos jsme opět v ochranném pásmu a podle mých zjištění není zakázáno dovést včelstva z oblastí vně ochranného pásma, pokud byla vyšetřena na MVP. Že by záleželo na postoji místní veterinární stanice?

Příspěvek: #25

(27.02.2011 22:35)Jiří Přeslička napsal(a):  S tím nemůžu souhlasit.
Proč nerozchovávat včelstva, která v přímém kontaktu s nakaženými včelstvy obstála a neonemocněla? Jaký může být přesnější test odolnosti?

Jiří je to právě s toho důvodu,že tady nejsou izolované oblasti, stanoviště jsou tady "nalepena" půl kilometru od sebe ,někdy ještě méně. Naposledy šlechtil "moru toerantní" včelu včelař 5 km ode mého stanoviště ,než nakazil další včelaře ve svém okruhu,nakonec šlo stejně všechno na popel, ale i s nevinými včelaři ,které stačil nakazil.
Jistě ,at tuto včelu šlechtí,jak říká Vít Marada: někde na pustém ostrově,daleko od mích včel,ale at to dělají odborníci,ne kdejací chytrolíni - plně sním v tomto souhlasím.

---

(27.02.2011 20:38)Bronislav Gruna napsal(a):  Možným důvodem je, že by mohla být dovezené včelstva nakažena, pokud nejsou dohledána všechna ohniska. Stát poskytuje náhrady, tak nemá zájem zvyšovat počty ureacených včelstev. Neobhajuji, pouze vysvětluji možný důvod tohoto omezení. Broněk Gruna

..asi jsme se trochu špatně pochopili, mam tím namysli, že pokud mám vyšetřeny včely na MVP jako negat. nic by nemělo bránit prodeji těchto včelstev do ochraných pásem.
Co by se mohlo zavést je to,že by měli být k různým jednáním standartně zváni prof. včelaři ,jak organ. tak i neorganizovaní, určitě by to bylo jen k prospěchu věci a nevznikalo by tím mnoho paskvilů.

---

(28.02.2011 7:50)Havelka Jan napsal(a):  U nás ( Šumpersko ) je už nějakou dobu problém s morem, ochranné pásmo se neustále přesouvá po regionu. Letos jsme opět v ochranném pásmu a podle mých zjištění není zakázáno dovést včelstva z oblastí vně ochranného pásma, pokud byla vyšetřena na MVP. Že by záleželo na postoji místní veterinární stanice?

..ano je to právě ta nejednotnost postupu KVS.

Příspěvek: #26

(28.02.2011 9:22)Brtník napsal(a):  ... Naposledy šlechtil "moru toerantní" včelu včelař 5 km ode mého stanoviště ,než nakazil další včelaře ve svém okruhu,nakonec šlo stejně všechno na popel, ale i s nevinými včelaři ,které stačil nakazil.
Jistě ,at tuto včelu šlechtí,jak říká Vít Marada: někde na pustém ostrově,daleko od mích včel,ale at to dělají odborníci,ne kdejací chytrolíni ...

Po takové zkušenosti určitě většina včelařů v okolí zaujme názor vše spálit a tím nemoc zlikvidovat. Nemoc ale zlikvidovat nelze. V celé historii lidstva se to u žádné nemoci nepodařilo. Snad s jedinou výjimkou neštovic. Je jisté, že čím kvalitnější je zdravotní péče, tím je každá další generace méně a méně odolná. A naše péče je přeci na světové úrovni. O tom není pochyb.
Problém s reinvazí byl asi v tom, že včelstva zůstala na kontaminovém díle a nebyla provedena asanace úlů. Kdo toto nedokáže zajistit, tak si nezaslouží nic jiného něž vše spálit. Kdo má podmínky a schopnosti docílit účinné očisty, mohl by se pokusit o alternativní postupy. Kdo očistu není schopen udělat, šlo by to udělat tak, že včelstva bez kliniky sesypat do paketové bedničky a všechno vybavení spálit. Včely v paketové bedničce nechat hladovět až spotřebují všechny zásoby. Když začnou první včely hynout hlady tak pokrmit a usadit jako roj do nového úlu. To by již šlo udělat na izolovaném stanovišti. Riziko reinvaze téměř nulové.
Ve šlechtění odolné včely bych na odborníky moc nespoléhal. Ti totiž žijí mimo jiné z výroby léčiv a provádění rozborů.
Zajímavá informace SVS na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
K 17.1.2011 jsou v celé ČR 4, slovy čtyři aktivní ohniska.

Příspěvek: #27

(27.02.2011 21:03)architekt odpadu napsal(a):  Rád bych však slyšel relevantní důvod, jaksi principiálně, protože podmínkou povolení je, že včelstva, ověřeně laboratorním rozborem nejsou nakažena. I když ověření z místa dovozu mám, pořád ještě potřebuji písemné povolení pro místo dovozu.

Ono by to logiku mělo, ovšem je otázka jestli to je opravdu tento důvod:

• v oblasti kde se nachází původce moru, hrozí více propuknutí nemoci.
• v oblasti kde se vyskytuje mor, se pálí klinicky nemocná včelstva (ta která se nakazí a která proto mají menší odolnosot proti moru). Měla by tu tedy začít převažovat ta odolnější (která se nanakazí a nejsou tedy spálena)
• u včelstev mimo morových oblastí nevíme, jak jsou proti moru odolná. Proto paradoxně jejich dovoz do oblastí s morem, může napomáhat znovupropukání onemocnění, protože mezi dovezenými, i když zdravými, mohou bý včelstva více citlivá na onemocnění, kde může onemocnění propuknout při menším počtu spor, než u včelstev, která pocházejí z dané oblasti a klinicky dosud neonemocněla..
• popřípadě by asi mělo logiku povolit tam dovoz pouze včelstev s vysokým čistícím pudem, kde by mohla být větší šance i na větší odolnost proti moru. To se ovšem asi ve vyhláškách neobjevuje.
  

Z dlouhodobého hlediska je asi dobré si přečíst co píše přítel Přeslička. Pokud si v oblastech kde je mor - tedy tam kde jsou včelstva přirozeně testována na odolnost proti moru, vybijeme i ta včelstva, která jsou v bezprostřední blízkosti nemocných a přitom neonemocní, potom zřejmě můžeme likvidovat geneticky velmi cenný materiál.
A nahradíme ho neprověřeným, hned jak to orgány povolí.

Příspěvek: #28

(28.02.2011 11:59)Jiří Přeslička napsal(a):  Po takové zkušenosti určitě většina včelařů v okolí zaujme názor vše spálit a tím nemoc zlikvidovat.

..asi jak kdo,osobně bych dal přednost a tak to i u nás funguje jen likvidaci klinických včelstev 10 na 3 (kliniky). Včelstva 10 na 2 přemetením na mezistěny a asanaci ulů.
Je otázka jestli je tuto asanaci a přemetení včelstev 10 na 2 takový včelař poctivě schopen udělat, pokud ano ,nevidím v tom problem,ovšem pokud není mělo by jít vše na popel. S tím plně souhlasím.

---

(28.02.2011 12:50)Radek Krušina napsal(a):  

• popřípadě by asi mělo logiku povolit tam dovoz pouze včelstev s vysokým čistícím pudem, kde by mohla být větší šance i na větší odolnost proti moru.

..jde o to kdo by tuto práci dělal a rozhodoval o tom, která včelstva mají vysoký čistící pud a která ne.
Veterináři nemají pomalu, když to tet přeženu ani čas vystavit osvědčení na prodej včelstev natož ,aby dělali právě tyto kontroly.

---

pochopitelně,nalezení ohniska je základ...jinak je práce zbytečná.

Příspěvek: #29

Hmmm další šlechtitelé.... Stanoviště kde je mor, tak tam se dá jenom pálit, on se mor nepřenáší jen včelami.... stačí i rukavice a spol... Před časem se dělaly pokusy s parafinovanim nastavku a stejnak se zjistilo, že funguje zase jen oheň... Na novém zelandě, funguje model, že je každý včelař zodpovědný za svoje včelstva a když objeví nakažené včeli spali je automaticky sam....

Apropo přemetat a přesypat včely... no ty jsou na celem ule tou nejlevnější položkou....., ale vždy je nejduležitější najit ohnisko moru, jinak je vam to prd platný a pořád se to vrací....


Kež by se tak dala vyšlechtit člověkotolerantní včela.....

Příspěvek: #30

Pokusy, které se prováděly zjistily, že parafinováním lze efektivně asanovat kontaminované nástavky. V příloze přikládám grafy.
Návod jak postupovat je na:
https://rirdc.infoservices.com.au/items/01-051
Jinak v nařízení Krajské veterinární správy definují zdolávací opatření:
Čl. 2
Opatření v ochranném pásmu
9. Chovatelé včel v ochranném pásmu jsou dále povinni:
h) vosk získaný od včelstev v ochranném pásmu tepelně ošetřovat při teplotě 117°C po dobu
60 minut či 150°C po 5-10 minut, či jej používat výhradně k jiným než včelařským účelům.
Z toho lze vyvodit, že 150 °C a 10 minut expozice je bezpečné.
Co se týká názoru, že včely jsou při likvidaci to nejlevnější, tak ten nemůže obstát. Je to pohled velice zjednodušený. Na geny žádoucích vlastností se musíme dívat jako na zrnka zlata, které když se ztratí, jsou nenávratně pryč. Vzpomínán na dobu před asi 35ti lety, kdy jsem začal chovat pouze F1 od inseminovaných matek. Takový byl trend. Vyřadil jsem z chovu matku a několik její dcer, které každý 3-4 roky udělaly tichou výměnu. To se dělo po mnoha generací. Tato vlastnost se dědila mtDNA. Přitom to byla včelstva s vynikajícími vlastnostmi, nerojivé, prostě „fest bombe und idiote resistent“. Dodnes mi není jasné, jak jsem mohl něco takového udělat. S takto pevně fixovanou tichou výměnou jsem se již nikdy nesetkal.
Spálením celého stanoviště může lehnout popelem celoživotní šlechtitelská práce, která může být koncentrovaná do několika málo včelstev. V těchto včelstvech je „nainstalovaný software“, jehož cena několikanásobně převyšuje cenu vybavení celého stanoviště. Vždyť existují chovatelé, kteří požadují licenční popletech za prodej matek původem z jejich dodaných inseminovaných matek. Nepovažuji na tom nic divného. Naopak, je to známka nevyšší kvality. Je to jako s kopírováním CD. Akorát u včel je nosič DNA. Tak to vidím já. Proto považuji za nesprávné likvidovat zdravá včelstva. Je to asi způsobeno i tím, že SVS nemá dostatečný počet pracovníků, kteří by dokázali prohlídnout a kvalifikovaně posoudit zdravotní stav včelstev. Vše spálit je prostě pohodlné.

Příspěvek: #31

Tady vedle nás se pár let likvidovalo jedno hluboce zažrané ohnisko - podle všeho zde byl mor nejmíň pět let před jeho objevením.

Zpočátku se likvidovala jen positivní včelstva, ale jak se stále hledalo, bylo toho pořád dost a hlavně se nacházela klinika i mimo původní OP. Vznikly z toho iniciativy pálit vše, hrozně rychle se to šíří (ale ono se to poměrně pomalu dohledávalo salámovou metodou - každý rok o 5km dál od okraje původního OP) a pořád se to vrací atd. A to je z toho, že se nepálí vše atd, atd.

Ale podle všeho to nebylo nedůsledným pálením, ale nebylo možné nalézt hned všechna pozitivní včelstva, úly atd. I po třech letech se našelo jedno neevidované a dosud neprohlížené a pozitivní stanoviště.

Pohledem na mapu se dá zjistit, že šíření moru zabránil 5km lesní pás bez včelařů, nikoli bez včel.

Zajímavé je se kouknout nejen na Nový Zélend - kde se osvědčuje pálení jen klinicky nemocných včelstev, ale taky na Slovensko, kde se přihlíží, zda včelař provádí obnovu díla po 1/3 - pak se pálí jen něco, nebo má dílo starší jak 3 roky a pak se pálí vše.

Podle mě se není třeba dívat na druhou polokouli, ale za Beskydy taky stačí. A jsou na tom na SLovensku hůř jak my?

Příspěvek: #32

U nás sa nasadilo ťažké delostrelectvo. Platí to však len pre objavené, alebo priznané ohniská. Melivo musí odovzdávať len obmedzený počet včelárov. Veľa ohnísk je ilegálnych a MVP sa likviduje len na základe klinických príznakov a bez laboratornych testov, ktoré by potvrdili účinnosť ich opatrení. Nie je mor ako mor a existuje viac genotipov s rôznou agresivitou a vývojom / http://www.pv.sk/vcely/ / a preto je nemožné posúdiť nákazovú situáciu len na základe klinických príznakov. Najviac baktérii a spor je v nakazenom plode a za šírenie je zodpovedný výhradne včelár a spravidla robí škodu iba ám sebe - posilňovanie, tvorenie odložencov a zákazníkovi pri predaji včelstva. Druhým najväčším zdrojom je plást s medom z nakazeného včelstva po jeho uhynutí. Ak sa takýto úľ neuzavrie, stane sa cieľom rabovky silných včelstiev zo svojej včelnice, alebo z včelníc okolitých včelárov. Preto sú zanedbané a opustené úle nebezpečné a mali by sa preventívne likvidovať. Až daleko za týmito dvomi zdrojmi spor MVP je náradie, včelíny, pôda, odevy a pod. Na základe programu eradikácie je možné dosiahnuť podstatné obmedzenie šírenia MVP, ale musí sa vykonať dôsledne. Veterinári nedokážu svojimi silami kontrolovať všetky úkony pri ozdravovaní včelstiev a veci by prospela odborná pomoc včelárov pri odstraňovaní ohnísk aj prevencii. Niektorí včelári nemôžu, niektorí nevedia a niektorí nechcú. Prvým dvom sa dá pomôcť, ale tá tretia skupina vie všetko najlepšie a vykoná opatrenia bez spätnej laboratornej kontroly a bude čakať na klinické príznaky v dalšej sezone a... dokolečka - dokola. Mala by sa znížiť hranica na posudzovanie pozitívnych včelstiev a mal by sa uzákoniť štandart na minimálnu starostlivosť o včelstvá a minimálnu kvalifikáciu včelára. Taktiež by mali po včelniciach pobehovať nejakí žoldnieri z radov včelárov, ktorí budú pomáhať.

Příspěvek: #33

Nutnost obnovy 1/3 díla ročně se opakuje tak dlouho, že o tom již skoro nikdo nepochybuje. Podívejme se ale na „problém tmavého díla“ z pohledu šíření nemocí jaké připadají v úvahu.
Nosema – mladuška se líhne zdravá. Nemůžou proto po vylíhlé včele v buňce zůstat spory. Nosema se šíří výkaly nemocných včel. Je-li dílo světlé nebo tmavé na to nemá vliv.
Zvápenatění – je to způsobeno geneticky. Špatný čistící pud.
Mor – Výskyt moru není vázán na světlé nebo tmavé dílo. Pokud je stanoviště bez moru, je naprosto zbytečné přehnaně často obnovovat dílo. Dojde-li na stanovišti k výskytu moru, je zajímavé se zamyslet co se stane při naší snaze ve vytvoření co možná nejlepších zdravotních podmínek chovu. Každý rok zamícháme 1/3 rámků !!! Tento nekontrolovatelný pohyb rámků je podle mého názoru největším nebezpečím pro rozšíření moru na stanovišti. Nebylo by tomu tak, pokud by rámky byly před zatavením mezistěn vysterilizované. Ale upřímně, přihlaste se, kdo máte horkovzdušný sterilizátor. Je vhodné rozdělit stanoviště s větším počtem včelstev na několik menších. Potřebuji-li např. udělat plodovou zkoušku, tak použiji plod ze včelstva jednoho provozně izolovaného celku. Protože i na Strakonickém okrese je to s morem jako všude jinde, praktikuji to již několik let. S přihlédnutím k nové vyhlášce a pálení celého stanoviště při výskytu moru, mám tato stanoviště rozdělena nejen provozně, ale i z pohledu centrální evidence. Bylo by asi lépe věnovat se čistícímu pudu než nákladné obměně díla. Pokud bude včelstvo schopné rozpoznat a odstranit mrtvý plod dříve než se rozpadne na miliardy spor, je problém moru vyřešen.
To je můj názor na nutnost obměny 1/3 díla ročně. Jsem připraven v něm provést korekci, pokud k tomu bude rozumný důvod. Pokud někdo o nějakém víte, prosím o zveřejnění.

PS: Větší zisky výroben mezistěn jako důvod neberu.

Příspěvek: #34

Tímto si jistě koleduju o červené palce, sem s nimi!
Patogeny a parazité se šíří tam, kde je živná půda. Kde jsou oslabená včelstva, kde jsou rozchovávaná méně odolná včelstva, kde je vysoká koncentrace včelstev, kde je vysoká koncentrace negramotných včelařů, kde se řídí předpisy bez ohledu na přírodní zákony. V takovém případě je např. MVP vynikajícím selekčním prvkem, je paradoxně ozdravným činitelem. Když tuto filozofii nepochopíme, tu zpětnou vazbu mezi patogenem a včelou, nikdy ta válka neskončí. Takové peníze vkládáme do vyšetření měli na MVP a nejsme schopni tento vklad efektivně využít. Někteří Slováci včelaři si ztěžují na svou vyhlášku o eradikaci MVP, kéž bychom se jejich znění vyhlášky dočkali my viz http://www.cvzv.sk/ziv/Narrefprogmorvciel.pdf

Příspěvek: #35

K JP 33. Co vlastně způsobuje ztmavnutí díla? Předpokládám, že včely by měly vždy buňky vyčistit od zbytků (košilek) po vylíhnutí. Kdyby tomu tak nebylo, vnitřní průměr buňky by se zmenšoval. Je buňka před novým plodem vždy dokonale vyčištěna?
Pokud ano, potom by častá výměna díla nebyla nutná, ovšem pouze u těch, kdo nepoužívají k léčení chemii, jejíž rezidua se na vosk váží.

Příspěvek: #36

Samozřejmě, že včely buňky čistí. To by jsme za chvíli měli mrňavé včely, protože by v buňkách při vývoji měli málo místa.

Příspěvek: #37

Tmavnutí díla způsobují košilky z vylíhlého plodu jak dělničího tak trubčího. Košilky jsou defacto pozůstatky z fáze zakuklení následující po zavíčkování (přeměny larvy v kuklu).
Tyto zbytky kolšilek včely nejsou schopny odstranit (pokud jsou, nedělají to), a proto se ukládají (vrství) na stěnách buňky, čímž jednak zmenšují buňku a současně ztamvují dílo.
Přesně toto je živná půda pro potencionální nebezpečí vzniku včelích nemocí, MVP nevyjímaje.
Honza

---

(01.03.2011 11:25)Havelka Jan napsal(a):  Samozřejmě, že včely buňky čistí. To by jsme za chvíli měli mrňavé včely, protože by v buňkách při vývoji měli málo místa.

Nemyslete si přátelé, že tloušťka košilky po vylíhnutí jedné včely je 1mm....
Košilka je tenká blána. Jedna buňka je schopna nechat vylíhnout několika generacím včel. Zmenšení včely je nepatrné a snad i nezměřitelné.
Honza

Příspěvek: #38

(01.03.2011 10:52)architekt odpadu napsal(a):  Je buňka před novým plodem vždy dokonale vyčištěna?

Pokud není ,tak může při dalším zakladením a další košilce vzniknout právě ten problém..
I proto tolik preferovaná obněna díla..

Příspěvek: #39

Košilka je po stranách buňky včelami zcela vykousána. Zbytek zůstává jen na dně. V řezu tvoří profil projektilu. Jak se vrstva na dně zvětšuje, dochází k zmenšování mezery mezi jednotlivými plásty. Když je to pro včely příliš těsné, plást vykoušou a postaví znovu. Před časem to bylo dost podrobně popsané na stránkách VUVč Zubří. Pokoušel jsem se to najít. Bohužel bezvýsledně.

Příspěvek: #40

(01.03.2011 13:39)Jiří Přeslička napsal(a):  Košilka je po stranách buňky včelami zcela vykousána. Zbytek zůstává jen na dně. V řezu tvoří profil projektilu. Jak se vrstva na dně zvětšuje, dochází k zmenšování mezery mezi jednotlivými plásty. Když je to pro včely příliš těsné, plást vykoušou a postaví znovu. Před časem to bylo dost podrobně popsané na stránkách VUVč Zubří. Pokoušel jsem se to najít. Bohužel bezvýsledně.

http://vigorbee.cz/clanky/