Příspěvek: #61

(22.03.2011 19:49)Tomáš Blecha napsal(a):  Ve vede se neda dogmatisovat! Co je N.apis? Prvok se schopnosti vytvaret spory. Kde se vyskytuje? V travicim systemu vcely a ve forme spor v ulovem prostredi, je i v okoli vcelstva. Co urcuje zda propukne ve vcelstvu nosemoza naplno? No imunitni system vcelstva jako superorganismu(coz je multifaktorialne zalozeno) a jednotlivych vcel. I pres velky infekcni tlak si nektera vcelstva dokazi poradit! Obmena dila je dobra vec, sam treba provadim modifikovane norske zimovani, ale nic neprehanim. Desinfekce ano pri propuknuti nejakeho onemocneni,ale ze by se melo vcelam vytvaret temer asepticke prostredi mi prijde jako kontraproduktivni. Krasny priklad mame u cloveka... v domacnostech, kde se nejvic luxuje, utira prach, desinfikuje, je u deti nejvetsi vyskyt astmatu, ruznych exemu a snizene imunity-zvysene nemocnosti.

Toto diskuzni forum se mi libi nejen proto, ze se stava stale vetsi studnici informaci, ale take tim, ze se tu postupne vytvari komunita lidi, kteri pratelsky spolu sdileji uzasne hobby. Chovame se tu k sobe myslim slusne -tak to ma byt a zustat.
Zrovna pr. Preslicka je zkuseny Pan vcelar a myslim ze ma hodne co sdelit ostatnim.

Ano to je pravda. Jak píšete, o infekčním tlaku. Ten se musí snižovat (k tomu slouží ta obměna díla), výsledkem snižování tlaku jsou silná zdravá včelstva. nosema má v současné době asi 6 známých podob. je přítomná vždy ve včelstvu. vždy tam nějaké spory jsou. pokud snížíme infekční tlak obměnou díla, ozdravujeme tak svá včelstva.
Boj s těmito nákazami se nenazývá léčení, ale potlačování nosemy, varoázy ... vždy tam něco je. varoáza i nosema jsou nebezpečné nákazy. proč tedy bojovat s varoázou?? vždyť se jí nikdy nezbavíte? Nezbavíte, ale snižujete tlak nákazy.

Příspěvek: #62

On je rozdil mezi roztocem a prvokem, nelze zahrnou pripadna opatreni proti obema nakazam do jednoho pytle. Svoji reakci jsem chtel vyjadrit spise to, ze neni nutne za kazdou cenu snizovat prave ten infekcni tlak, nebot infekcni tlak pusobi jako prvek selekce a zaroven take imunomodulace. Ja osobne nosemu za nebezpecnou chorobu nepovazuji-to je ovsem muj subjektivni nazor. Mate pravdu v tom, ze spory N.apis jsou ve vcelstvu porad, i vegetativni stadia v travicim traktu vcel. Na zacatku vcelareni jsem mel mirnejsi problemy s nosemozou, po zmene stanoviste(puvodni bylo v mrazove kotline) a selekci a systematickym rozchovavanim odolnejsich linii, nemam s nosemozou problem, ani zvapenateni mi nedela starosti. Vnitrek nastavku nedesinfikuji, stejne tak ramky, vcelstva jsou zdrava a vitalni. Pri osetreni nastavku den a vik natery, coz je tak jednou za 8 let nahrubo ucistim i vnitrky nastavku.
Tot ma zkusennost a pridam jeste jednu. Videl jsem uly, kde byly vcelky nepretrzite pres 50 let, nikdy se nedesinfikovaly, mely na stenach velke vrstvy propolisu, vcelky pekne-lec bodave-stary vcelar-vcelin.

Příspěvek: #63

ano, nelze házet do jednoho pytle. podobně jako s nosemou to platí u moru. Jen jedna vítka ... nemůžete vědět zda máte včelstva zdravá. Nosemu nemusíte poznat.
a co třeba CCD? jsou pouze teorie o příčinách a všechny se jeví jako kombinace různých onemocnění včel. Včely odolávají tomuto tlaku (varoaza, nosema, ....) a pak to zlomově vzdají... a přitom včelaři nezaznamenali žádné viditelné stopy nějaké nákazy..... takže opravdu nemůžete vědět co v těch včelách je. proto je důležitá obměna díla.
opravdu si přečtěte Mor včelího plodu od D.Titěry, zde se dozvíte souvislost mezi morem a obměnou díla. Toto je opravdu dobrý argument.

Ještě k těm šťouralům, co si myslí že obměna díla prospívá pouze výrobcům mezistěn... obměnou díla zvyšujete navíc výnostnost vosku. z 5-ti letého plástu nevytavíte skoro žádný vosk. to už sou snad jen košilky ...
moje výnosnost vosku je 120 procent. u černých plástů kolik to může být? 10 - 20 procent?

Příspěvek: #64

Tak jednak nepatrim mezi vcelare, kteri maji v oblibe plasty cernejsi nez bota. Kazde kmenove vcelstvo mi v sezone postavi 15-20 mezisten. Vyteznost tak jak ji popisujete je opravdu takhle nizka to je jasna vec. Kazdorocne si muzu sam vysetrit smesne vzorky mrtvolek na N.apis, neni to nic sloziteho-zakladni prace s mikroskopem a priprava preparatu. Takze vim jak na tom vcelky s nosemozou jsou. CCD bych videl v necem jinem-vice faktoru, patogenu a hlavne stres.
I v pripade, ze bych si vysetreni na N.apis neprovadel, tak to ze jsou vcelstva zdrava a jak na tom jsou, vidim i na prvni pohled-silna, s vysokou uzitkovosti, na jare zadne pokalene plasty atd. Jooo kdybych mel na jare pokalene chcipacky misto vcelstev tak bych zacal teprv plasit..asi tak.
Me jde jen o to neustale straseni... obmena dila, obmena dila, desinfekce atd. Pripomina mi to reklamu na vakciny proti pneumokokove infekci-coz je zrovna priklad psychickeho natlaku na matky deti-pro kseft. Ja to vzahuji jak na cloveka, tak i na vcely, v podstate jsme ze vsech stran neustale straseni, system se nas snazi maximalne dostat do svych rukou, Ideal dnesniho cloveka-konzument, co do sebe cpe tuny farmak, sterilizuje si domacnost, nemysli a hlavne se furt neceho boji-to ma byt spravne? Ja jsme zastancem vedy i selskeho rozumu. Nasi predci nam zanechali mnoha moudra-treba v bylinne lecbe, nebo apiterapii, proc bychom to meli zavrhnout kdyz to fungovalo? Ideal je zdravy sebevedomi a nebojacny clovek, ktery premysli do hloubky-to si myslim ze je spravne.. Mozna ted chapete o co mi jde, jaky postoj mam. Shrnuto-nic se nema prehanet...

Příspěvek: #65

no taková obměna díla je na místě. tak to má být. taky nejsem zastánce nějakého strašení, ale většina včelařů to potřebuje. v naší ZO je obměna díla u starsích vcelaru tak 1 az 2 mezistěny na včelstvo. takové lidi je třeba strašit, neboť sami nikdy nepochopí co a jak. každý má svůj systém. Ale nemělo by se veřejně propagovat, že obměna díla je zbytečná. Někteří včelaři si neberou léčivo na voroázu. taky říkají, že je to zbytečné (ani neví jak takové léčení vypadá) jsou zvyklí na 90 procent zimní úhyn a považují to za normální. takže pokud jim taková zdravotní situace vyhovuje, ať to tak dělají. Ovšem zde demokracie takto fungovat nemůže. Jejich lhostejnost ovlivňuje nákazovou situaci i u mých včelstev. a za tyto věci týkající se tlumení nákaz budu bojovat. (PS. nejlepší bylo stanoviště přestěhovat a intenzita varoázy poklesla na 5 procent původní)Ale opravdu by se podobné věci neměli propagovat.

no konečně sem se dopracoval k nějakým argumentům, tak sem zvědav co na to včelaři, co mě dali palec dolů

Příspěvek: #66

No u nas to funguje tak, ze nakazovy referent objizdi stanoviste a vcelstva leci ostatnim, funguje to dobre, nikdo se necuka a mame klid.

Příspěvek: #67

ano, ale povinne leceni je pouze fumigace, pripadne nater plodu dle vysledku zimni meli... nevim kolik mate v ZO vcelstev a kolik zvladne osetrit vcelstev naterem plodu a navecer, po skonceni letove aktivity provest fumigaci ci aerosol.

Příspěvek: #68

Stiha se to vse po nateru plodu, ktery u nas nebylo potreba delat casto, si kazdy vcelky zafumigoval sam-pokud to umel(vetsina umi), nebo prisel na to opet nakazovy referent(max. ke trem lidem).

Mimochodem proti cemu jinemu lecit? U ostatnich chorob, je to jen otazka vzdelanosti vcelaru. Nakazovy referent nemuze za nikoho resit, nosemozu, nebo zvapenateni..

Příspěvek: #69

nene, jedna se jen o varoazu, ale formidolem ci gabonem lecit nikoho nedonutite.

Příspěvek: #70

formidolem leci dobrovolne a objednavame ho pres ZO-kazdy si nahlasi kdo kolik chce, gabonem se leci podle narizeni KVS-povinne.

Příspěvek: #71

gabonem se povinne neleci ani nahodou. mozna mate zvlastni KVS, u nas ani omylem

Příspěvek: #72

No pokud je potreba na doporuceni KVS se zaleci gabonem. Ten se pres OV CSV objedna rozda se vcelarum a ti s nim zaleci. Nikdo nediskutuje, neresi a proste ho v terminu da do vcel.

Příspěvek: #73

lecit se ma komisionelne, ovsem nikde neni stanoveno kdo ma v komisi byt, takze staci kdyz si sousede sami poleci, ani nakazoveho referenta pustit k leceni nemusi. neni to tak jednoduche. ale mate to dobre zarizene. takovy vcelari jsou znali, nebo neodporuji. pokud ale odporuji necemu tak podstatnemu tak je treba jich strasit ...

Příspěvek: #74

Proste se dokazeme normalne dohodnout..

Příspěvek: #75

To je to co mi na vyhlášce značně vadí. Pokud je v ZO polovina takových lidí jak někdo popisuje, je to logicky většina a tato většina je v komisi, výboru, dělá nákazového a rozhoduje o situaci v ZO.

A historky jak důvěrník rozdává pokapané knoty, strká knoty do česna (zapálené), radí jak je zapálit v podmetu, ve sklenici, v kuřáku,..., má to rád odléčené už v září, říjnu, protože je pořádný

Takových hiostorek jsem od začínajících včelařů slyšel, .... bohužel dost.

Příspěvek: #76

(22.03.2011 8:29)lmdv napsal(a):  ...jak ste psali nosema se šíří výkaly. včely kálejí i v úle, teny na rámky. bez obměny díla tam zůstávají spory nosemy na plástech...

Vážený příteli.
Nutnost vyřadit ze včelstva pokálené plásty, o tom není pochyb. Kálení uvnitř úlu ale není přirozené chování včel. Vyskytuje se většinou koncem dlouhé zimy bez možnosti proletů u slabých včelstev. Při přeplnění výkalových vaků bez možnosti proletu dojde ke kálení uvnitř úlu. Včely pudově tyto výkaly pojídají a tím se nosema šíří. K pojídání výkalů vede včely i to, že nosematické včely mají poškozenou žaludeční výstelku. Potravu špatně tráví a výkaly jsou sladké. U normálního včelstva se toto nestává. Zastávám proto názor, že nosematóza je faktorové onemocnění a ne „nemoc tmavých plástů“.
To, že se doporučuje i poloviční obměna díla, je skutečnost. Že ještě nikdo neobhájil důvod proč také. Jmenujte prosím jedinou práci, která dokládá, že větší obměna díla vede k zdravějším včelstvům. Pokud jste jí někde objevil, jste dítě štěstěny. Intenzivně pročítám bez mála půl století veškerou včelařskou literaturu a zatím jsem nic na toto téma nenašel.
Norské zimování a tím 100% obměny díla jsem před mnoha lety také testoval. S ohledem na časnou snůšku v oblasti kde včelařím se projevil problém s pylem. Nedostatek pylu přibrzdil včelstva v rozvoji. Proto jsem tento postup opustil. Pro oblast s letní snůškou je tato metoda vhodná, ale pracná.
Osobně obdivuji Váš zápal pro věc a neomylnou víru v to, co někdo napsal. Prošel jsem si tím také. Když jsem absolvoval před třiceti léty kurz prohlížitelů, ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, že na roztoče je jedině chemie. Kyselina mravenčí byla utopie a varroatolerance výsměch. Když jsem se svým strýcem diskutoval tento problém, doslova řekl: "Příroda si pomůže sama. Hlavně do toho nezasahovat. To už tu jednou bylo s roztočíkem" (Acarapis woodi). Tenkrát jsem s ním nesouhlasil. Nyní vím, že měl pravdu. Bohužel mu to již nemohu říct. Proto, pokud si mohu dovolit Vám poradit, tak hledejte souvislosti mezi zveřejněnými poznatky a svou cestu. Mnoho zveřejněného má k pravdě hodně daleko.

Hodně úspěchů na cestě poznání.

Příspěvek: #77

Velmi podrobné a pro mě zajímavé informace o Nosema apis i N. ceranae lze najít zde:
http://www.scientificbeekeeping.com//ind...&Itemid=63

Zvláště doporučuji kapitolu Sampling a potom část 6, kde se diskutuje množství spor na plástech. Aby to nebylo tak jednoduché, u N.apis i N. ceranae se to chová rozdílně.

Letos jsem u svých včelstev asi po pěti čistých letech nosematózu zjistil, u leckterých včelstev i docela silné napadení. Jak jste na tom ostatní?

Ivan Černý

Příspěvek: #78

Přátelé,je tady spousta názorů. Určitě by pomohlo,kdyby se udělal takový test. Vzal by se nástavek a rámek dejme tomu 0,5roku starý,1 rok starý a 2 roky starý a zjístilo by se,kolik je v něm jednotlivých nemocí. Pak by jsme se nemuseli hádat a dávat si mínusové znaménka

Příspěvek: #79

to by bylo dobre
jeste by bylo dobre zjistit rezidua z leciv

Příspěvek: #80

(23.03.2011 0:54)lmdv napsal(a):  no konečně sem se dopracoval k nějakým argumentům, tak sem zvědav co na to včelaři, co mě dali palec dolů

Můj palec dolů byl za formu, ne za obsah.
Toto fórum si udržuje velmi dobrou úroveň diskuse. Tak ať mu to vydrží.