Příspěvek: #101

Jiří, já bych byl pro ... dobrý nápad ...
Jiří

Příspěvek: #102

chtělo by to s tím něco udělat neb těch šedých ťupek je tam nějak moc

Příspěvek: #103

Tak tak ... Šedé ťupky se nejlépe ovšem odstraňují tak, že se zadá spad ... Já nějak jiné řešení nevidím ...
Uvidíme holt na jaře ... Kéž je líp!
Jiří

Příspěvek: #104

Taky by se hodila kolonka: Ze zimní měli jsem odstranil tolik a tolik roztočů, abych měl na jaře klid před natěrači.

Příspěvek: #105

Koukám, že jsem také šedá ťupka. Je nutné zadávat monitoring i v zimě? Od posledního léčení Varidolem mám spad minimální (2 roztoči za týden), tak mi přijde zbytečné toto zadávat. V zimě ale do včel radši nelezu. Má vlasně vůbec nějakou cenu sledovat spad, když jsou včely v chomáči?

Příspěvek: #106

já naposled zadával 16.12 a zatím sem zelenej - tak uvidímer jestli mě to vydrží do toho 16. ledna až budu zbírat měl na prohlídku než proschne, dám ji zdravotníkovi a než se dosatne organizovaně na veterinu tak to bude akurát

Příspěvek: #107

Na celém systému se mi nelíbí nutnost mít zasíťované dno celý rok "ucpané" podložkou. Nevím, proč se ta zasíťovaná dne vůbec doporučují, když jejich výhoda - vzdušný úl je podložkou úplně znehodnocena. Zabránit včelám mrtvé roztoče vynášet by šlou určitě i jiným způsobem. Zasíťované dno je pracnější na výrobu a je dražší.

Příspěvek: #108

Nejsem si úplně jist, zda někdo prokázal výhodnost volného síta pro včely.

Možná v zimě, ale to stejně nařizuje vyhláška podložku po celé ploše.

Příspěvek: #109

(01.01.2012 23:43)S-ladek napsal(a):  Na celém systému se mi nelíbí nutnost mít zasíťované dno celý rok "ucpané" podložkou. Nevím, proč se ta zasíťovaná dne vůbec doporučují, když jejich výhoda - vzdušný úl je podložkou úplně znehodnocena. Zabránit včelám mrtvé roztoče vynášet by šlou určitě i jiným způsobem. Zasíťované dno je pracnější na výrobu a je dražší.

Myslím, že je to z nepochopení funkce zasíťovaného dna. Povinnost "ucpání" zasíťovaného dna není nikde nařízena. Je to způsobeno tradovanou iterpretací nařízení o vložení podložek ještě z dob "pevných" úlových den. Zasíťované dno je pochopitelně možno mít otevřené po celý rok. Jeho funkce spočívá jednak v odběru měli bez styku včelaře, při manipulaci s podložkou, se včelami a jednak v možnosti větrání úlu v období zvýšených denních teplot. Podložka je pod sítí a vzduch do úlu proniká ponechanou mezerou mezi podložkou a vlastním spodním rámem dna. Velikost této mezery, nebo uzavření, si včelař může zvolit, záleží na konstrukci úlového dna. Před léčebnými zásahy do včelstva je zde i možnost síť svrchu jednoduše uzavřít vhodnou podložkou, např. ruberoidovou lepenkou, abychom zamezili nežádoucímu úniku léčiva, pokud nám konstrukčně funkci uzavření neplní podložka pod sítí. Pro zimování včelstva je však vhodné mít umístěnou podložku svrchu síta zejména z důvodu "čtení podložky". To proto, že spad mrtvolek na síť zamezuje propadu měli na podložku, měl zůstává na mrtvolkách a vlastně tím znemožní čtení podložky - délka řádků, jejich počet, přehledné rozložení všeho, co na podložku ze zimujícího včelstva má spadnout. Abychom společně se svrchu na sítu položenou podložkou nevytahovali i zimující včely, je vhodné tento aspekt řešit buď výškou úlového dna, nebo podloženým nástavkem tak, aby zimující včelstvo neviselo a "necouralo" podložku. Snad to stačí k osvětlení funkce zasíťovaného dna. Investice do vyšších nákladů a vyšší pracnosti zasíťovaného dna se nám vrátí v podobě snadnější obsluhy při letním monitoringu a i včely lépe zvládají vysoké letní teploty. Také při kočování má zasíťované dno svoji dnes již nezastupitelnou úlohu.
JK

---

Příklad možné konstrukce a využití zasíťovaného úlového dna.



JK

Příspěvek: #110

Podložka má dle vyhlášky pokrývat celé dno.
To znamená že pokud použiji podložku nad síto, je celé síto pokryté - tudíž vzduch se do úlu skrs síto nedostane.
Pokud dám podložku pod síto na šuplíku, tak spára je pouze v čelech úlu - mezi šuplíkem a spodním rámem dna (dna zkonstuovaná dle plánků zde na fóru vedených). To se mi zdá málo.

V literatuře, konkrétně Dr. Gerhard Liebig, Včelačíme jednoduše se na straně 19 píše: Proč drátěné dno? ... Nezplesniví vám žádné plásty, když je včelstvo celoročně, také v zimě a na jaře na otevřeném drátěném dně...

Příspěvek: #111

Celá ta vyhláška je nesmyslná ve více bodech.
Proč si lámat hlavu zrovna s tímto?

Příspěvek: #112

Jasně, já nechal celý rok včely na drátěném dně, jen jsem tam vždy na krákou dobu dal podložku - při aplikaci KM a Varidolu a teď jsem jí tam dal 15.12. a 15.1. jí zase vyndám.
Plesnivnění krajních plástů uváděné nekterými zde na fóru mě přímo děsí.

Příspěvek: #113

Víš, Pavle, co je nejhorší? ... Trpaslíci ... ( i když: ... trpaslík je dobrý plavec ..., ale nevydrží ... )
Já přiznám, že jsem starý zpátečník, nemám drátěná dna, mám pevná se zasíťovaným rámkem, ale větrání s holkama zvládáme taky, nic neplesniví a tyhle problémy neřešíme. Nejsou tak podstatné. V rámci monitoringu a problémů a otázek, které se k němu a k VMS vážou (a že jich je nějak furt víc, než odpovědí, jak se mi momentálně zdá ... ) je to fakt víceméně myslím prkotina. Kolega Křapka výše napsal, že se vždycky dá někde udělat nějaká škvírka ... Fakt dá ...
Hlavně, abychom na jaře měli co monitorovat ... K čemuž nám dopomáhej Matka Příroda. (a VMS ... )
Jiří

Příspěvek: #114

Mám dna s výsuvným síťovým dnem a výsuvným dnem plným po celé ploše - 40x40 cm. U plného spodního dna je vzadu úlu možnost odělávat těsnící lištu a zajistit částečné větrání, nebo plně celým vysunutím. Mrtvolky včel ze síta se odstraní vysunutím a oklepáním během minuty.

Příspěvek: #115

Mám u všech úlů varroadna a pakliže nechám přes zimu zavřená očka,tak rámky plesniví v horním nástavku i přesto,že dna jsou síťovaná a bez podložky.Toť má zkušenost.Mám studenou stavbu (Langstroth).Trochu nechápu princip celého systému,protože každý výrobce ta dna vyrábí po svém.Někde se vsunutím podložky dno odspodu v podstatě utěsní u jiného je jen podložka lehce zasunutá a s otevřeným prostorem mezi sítem a samotnou podložkou u dalších je to tak na půl.....atd.Navíc pokud tam mám vloženou podložku,tak to značně omezí větrání dnem,ne-li úplně uzavře a zůstane průchod pro vzduch jen česnem.

Příspěvek: #116

Zpočátku jsem měl monitorovací podložky neustále zasunuty, tuším, že Zdeněk Bretner mi tady na fóru vysvětlil, že je to zbytečné. U produkčního včelstva je pěkná hromada měli a kdo se má v tom přehrabovat. Teď dávám podložky na víkend jednou za 14 dnů a samozřejmě v domě léčení a sběru měli pro veterinu.

Příspěvek: #117

Já bych s dovolením jeden námět měl a to zabudování on-line služby pro automatické vyhodnocení počtu VD z nahrané fotografie varroa podložky. Princip podobný on-line úpravám fotografií v kombinaci s tím programem pana Čermáka pro vyhodnocování na PC. Algoritmus tudíž existuje a asi by šla ta vyhodnocovací část zabudovat do CGI skryptu. Pokud by byly zároveň s vyhodnocovaným obrázkem zadány údaje o datu odpočtu a počtu vyhodnocovaných dní pak by se to mohlo hned uložit jako odpočet. Vyhodnocování by mohli využívat jen registrovaní co pravidelně zadávají. Takto by odpadlo počítání. Záleželo by na každém zda spočítá nebo vyfotí a nechá vyhodnotit. Bylo by to tak trochu odstranění diskriminace lidí se slabším zrakem. Já vím, asi namítnete, že větší význam to má spíš pro vyhodnocení po léčení, kdy mohou padat stovky ale při standardním monitorování padá jen pár, které lze docela snadno spočítat, ale stejně - za úvahu to snad stojí. Ekonomickou stránku - tj. zakoupení algoritmu nebo části programu za účelem využití pro VMS ponechávám stranou - tady by nějaké ty dotace byly asi na místě a účelně využity.

Příspěvek: #118

Opět se setkáváme u stejného námětu, ale na jiném vlákně. Tentokrát jsem jednoznačně pro, mohlo by to znamenat novou etapu činnosti VMS.
U vyšetřování měli pro všechny včelaře jsem byl skeptický, ale VMS by to pro své aktivisty zvládnout mohl. A jejich počet by se možná značně rozrostl.
Pro každého, kdo mámožnost digitálního snímku je snadnější nacvakat fotky a mailem je odeslat, nežli počítat roztoče na podložce na posílat o tom zprávu.
Možnost podání zprávy dosavadním způsobem bych ponechal, aby toho nenechali ti, kteří nefotí.

Příspěvek: #119

K nápadům jsou obvykle potřební lidi. Tak kdo se hlásí? Dát to do VMS není určitě problém.

Saloních vynálezců je dost /taky byl VMS vynaleze již mnohokrát před tím, než jej PSNV okopírovalo , a to myslím bez ironie, pouze jako na vysvětlenou, že to vždycky čeká na ty co to udělají /.

Pokud je mi známo, tak funkční program si nechal udělat Ing. Čermák - ale jak je v ČR u včel zyvkem, za své, i když peněz je prý dost, že se až nevyužitá mega vracejí státu.

Takže zkušenosti jsou, je to ale hodně závislé ma standardní expozici.

Pokud někdo dělá s "inspekčními kamerami" - to jsou ty co kontrolují že je něco správně nalepeno či smontováno v seriové produkci tak asi tuší "o čem to je".
Ale tato oblast se momentálně velmi rychle rozvíjí. Naše firma nyní zahajuje výrobu laciných kamer do aut, které budou sledovat a vyhodnocovat obličej řidiče a předávat info palubnímu systému.

Takže proč to nezavést u včel, prozatím na VD na podložce.

Později můžeme dát kamerku na česno a každou včelu či trubce co si ponese VD na sobě odfouknout. A v případě vysoké invaze vyhlásit polach a otevřít ventily s kyselinou mravenčí. Pokrok se nedá zastavit.

Příspěvek: #120

Karle to už je snad extrémismus. Ještě navrhni u té kamery robotickou ruku, která včelu nesoucí VD chytne, VD odstraní, postříká kyselinou, hodí do pytlíku, započte do svých statistik a denně údaje odešle do VMS ke zpracování. Ano již existují kamery které by to stíhali a to i v potřebném rozlišení - firma kde pracuji je také využívá a detekuje s nimi závady velikosti 0,1mm to by ale sklenice medu musela stát pak řádově tisíce.
Já bych se držel při zemi.
Realizaci by ale museli udělat asi budovatelé VMS za spolupráce s pachatelem vyhodnocovacího programu VD z podložek. Tu expozici, rozlišitelnost a vhodné osvětlení by si každý na svém foťáku musel vychytat sám.

Vladimíre, žádný e-mail by se neodesílal. Prostě by si se přihlásil to VMS, najel na příslušnou stránku, vybral soubor ze svého lokálního PC a systém by ti ho zobrazil. Pokud by bylo méně než 100VD tak bu to mohl zakroužkovat jinak by ti napsal jen počet. Ty by si se pak mohl přiblížením nebo SW lupou přesvědčit zda to detekoval správně. Nakonec by se jen doplnil další pomocné údaje (den pořízení - šel by doplnit automaticky z informací v tom obrázku, doba spadu, stanoviště, včelstvo, kontext (léčení (čím a za jak dlouho od léčení) nebo přirozený spad) ) a potvrdil to jako záznam do VMS a sbohem šáteček.