Příspěvek: #181

Tak tady - pokud se v tom orientuji to spíš odpovídá tomu co jsem slyšel na přednášce- je to odolný hajzlík a je to jako v té písničce: ANi sníh, ani mráz, na nosemu neplatí.
http://aem.asm.org/content/75/21/6886/T1.expansion.html
Jak jsem psal, -30°C jako bývalo kdysi tady sice nebylo, ale problém mi šel za dílem z úhynu 2014 signifikantně.
2015 jsem si toho všiml (jindy dílo a zásoby po úhynu nepoužívám), letošní zima to potvrdila. Dva oddělky co měly v sobě jen pár plástů do základů, vystavěly vše nové jsou taky v háji.

Ovšem nadějné je, že mnoho dalších ne.

Myslím, že ta teorie o tom, že je to oportunní parazit co potřebuje aby včelstvo kleklo od něčeho jiného a ona jen doráží mi tedy hodně nesedí.

Příspěvek: #182

Tú hnilobu si už vylúčil? Nechaj spraviť rozbory.

Příspěvek: #183

No, i když jsem to prohížel i fotil o stošest, tak loni nic. Mezerovitost vznikající v otevřeném plodu, proč to včely čistí jsem ale nezjistil. Tedy na jaře pak se v pozdním létě objevila mezerovitost jiná, při bližším zkoumání - odvíčkování plodu s fialovýma očima. A to stanoviště je vlastně nejproblémovější, kde se to objevilo. Ale jsou další kde je to v pohodě.

Ohledně rozborů. Jsou dobré na potvrzení kliniky, i když i tam mají problém. Včelstva kde byla detekována hniloba v měli na podložce, byla prohlédnuta, nalezena v nich klinika ale tu laborka nebyla schopná potvrdit. Takže když je negativní výsledek, může to znamenat cokoli. Dokáží to najít v té měli ale ne pak z plodu s klinikou. Takže značně nespolehlivé.

Takže hniloba je choroba kterou lze někdy najít, ale nelze ji za součassného stavu vědy vyloučit.
Prohlídky ji mohou najít, ale když jsou negativní, tak nevylučují, protože hniloba má kliniku jen někdy a laborka má výsledky tak tak na 80-90%.

Nehledě na to, že u nás to není jako na Slovensku, tady se i při nálezu hniloby pálí celé stanoviště včetně zdravých včelstev.

Příspěvek: #184

Dobrý den,
můžu se prosím zeptat na zkušenosti s užitím díla po uhynulých. Letos jsem měl na některých stanovištích také úhyny (některé až nyní). Poslal jsem vzorky na NC do Dolu a čekám na výsledky.
Není možné, že včelstva, které přežily jsou vůči NC imunní? Nebo je to tak, že užitím tohoto díla bych koncentraci NC mohl zvýšit nad zvládnutelnou mez?
U toho díla - týká se to jen zásob nebo i souší? Tedy raději nepoužívat ani souše?
Děkuju
S pozdravem
VN

Příspěvek: #185

Včelár, ktorý nevlastní svoje laboratorium z toho nevyjde. Ako zistí, že včelstvá uhynuli na vírusy prenesené klieštikom, alebo na NC, alebo nejakou kombináciou oboch patogenov. Prázdne úle so zásobami a bez včiel spravidla vyhodnocujeme ako úhyn na VD+výrusy. Existuje nejaký odkaz na výskum resp. štatistiku, že hlavným patogenom nie je NC. Ako tieto úhyny dokáže vyhodnotiť včelár bez laboratorneho vyšetrenia ?

Příspěvek: #186

Václav ja by som to neriskoval...
karel píše :

(28.02.2017 18:33)KaJi napsal(a):  ...ale problém mi šel za dílem z úhynu 2014 signifikantně.
2015 jsem si toho všiml (jindy dílo a zásoby po úhynu nepoužívám), letošní zima to potvrdila. Dva oddělky co měly v sobě jen pár plástů do základů, vystavěly vše nové jsou taky v háji.

a o čo ide? ..plásty si včelstvo vystaví, zásoby donesie (resp. za kilo medu máš zásob na úľ...)
Plásty ktoré ti zostali po nozematickom včestve
by som komplet zlikvidoval (vyvariť vosk, drevo spáliť) aj keď sú nové,
Nadstavok... vypáliť prípadne ešte dezinfikovať a použiť...

Příspěvek: #187

Promiň goro, ale proč pálit rámky, když NC hyne pří 60°C? Takže tavení ve slunečním tavidle stejně jako vyvařování ve vodě nebo páře vytvoří dostatečně vysokou teplotu.
Nemluvě o možnosti, což i dost lidí běžně dělá, desinfikovat rámky ještě i po vytavení.

Příspěvek: #188

cena rámika je zanedbateľná s cenou včelstva, neriskujem...
ale
každý si zvolí cestu, pre akú sa rozhodne...
aj ja dezinfikujem viacročné rámiky pri vytopení starých plástov
ale
rámiky s chorých (podozrivých ) rodín pálim... čo už...

Příspěvek: #189

Ve vyhlášce o moru a hnilobě.
Prevence nákazy
K preventivním opatřením proti moru včelího plodu patří:
a) zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev;
b) zákaz používání plástů, vosků, medu a pylu z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel;


Jak můžete vědět že ty včely neoslabila třeba hniloba????

---

Sterilizace vosku je tam asi jako až bod osmý. A každý se kolem sterilizace vosku vzrušuje, ale to hlavní skoro NIKDO NEDĚLÁ.

Příspěvek: #190

(01.03.2017 10:14)roslp napsal(a):  Promiň goro, ale proč pálit rámky, když NC hyne pří 60°C?

Petře, ale na tom právě nepanuje shoda. Vše ověří praxe a ruská ruleta. Doporučuje se velmi důsledná desinfekce louhem, ale ...
Bude to zajímavé téma pro další roky. Literatury přibývá (a teď nemyslím tu, kde jeden opisuje od druhého), ale půjde o ověřování v praxi a vždy to bude o konkrétní situaci - tady a teď ...
Jiří

Příspěvek: #191

Nevíte, jak dlouho vydrží připravený roztok na mikroskopování (rozředěné drcené zadečky) nemám možnost se dostat ke kloudnému mikroskopu, ale známý by mi to mohl práci pod pořádný mikroskop dát... jen nevím, jestli je třeba vzorek starý dva dny ještě použitelný. Snažil jsem se to někde dohledat a nenašel jsem nic

Příspěvek: #192

Dva dny nejsou žádná míra. Já posílal do Brna vzorek ke kontrole, a byl stejný s mým.

Příspěvek: #193

Pak by asi bylo lepší použít destilku ...
A lednice. Co zmrazit?
Jiří

Příspěvek: #194

(01.03.2017 12:57)Jiří Matl napsal(a):  

(01.03.2017 10:14)roslp napsal(a):  Promiň goro, ale proč pálit rámky, když NC hyne pří 60°C?

Petře, ale na tom právě nepanuje shoda. Vše ověří praxe a ruská ruleta. Doporučuje se velmi důsledná desinfekce louhem, ale ...

Jirko, na tom, že NC není nijak zvlášť teplotně odolný patogen shoda kupodivu panuje.
Řeší se odolnost do 50°C nebo 60°C, ale odolnost při 80-100°C? To snad nechceš zpochybňovat. Pokud ano tak vcelku nemá cenu pořádat žádné přednášky a zvát tady zahraniční odborníky.
Jo pokud se nezná příčina úhynu a dokonce je v podezření hniloba tak není o čem diskutovat, ale pokud se bavíme o NC v tématu NC tak desinfekce teplem je určitě řádově levnější než nové rámky.

Příspěvek: #195

Lidi, mezi námi odborníky , jak poznáte příčinu úhynu? Tedy že tam není další kterou nevidíte. Vynechám hladové včelstvo a myš atd?

Já to neumím, tedy poznat že tam není nic nebezpečného.

Druhá věc je, jaké jsem ochoten akceptovat riziko a jak to mám nastavené aby bylo třeba lokalizované na jedno stanoviště, atd atd.

Příspěvek: #196

(01.03.2017 15:23)roslp napsal(a):  Jirko, na tom, že NC není nijak zvlášť teplotně odolný patogen shoda kupodivu panuje.
Řeší se odolnost do 50°C nebo 60°C, ale odolnost při 80-100°C? To snad nechceš zpochybňovat.

Ok, Petře, já mám na mysli třeba tvrzení M. Kamlera při přednáškách, kdy říká, že spory NV vydrží i 3 měsíce teplotu 67 °C. Nevím, v jaké jsou pak stavu, ale říká, že "vydrží". Vím ale, že na tomto principu nepanuje zatím shoda.
OK, taky si myslím, že 110 °C ve slunečním tavidle je něco, co má v tomto diskursu váhu. Dělám to tak i já. Ale právě tím, jak se srovnávají mínění odborníků, se ukazuje, že to nemusí být občas jednoduché. Praxe ukáže, dělejme si dobrou dokumentaci. Já nic a priori za této situace nevylučuju.
Jiří

Příspěvek: #197

Malinko odbočím od diskuze, rád bych, až se budu s nějakým včelařem akademicky bavit na toto téma věděl, jak se správně vyslovuje ceranae. S Cé nebo Ká? Prosím Jirko o malou radu.

Příspěvek: #198

A já bych prosil jestli C....na nebo C....ne.

Příspěvek: #199

(01.03.2017 19:39)TomasoFernando napsal(a):  Malinko odbočím od diskuze, rád bych, až se budu s nějakým včelařem akademicky bavit na toto téma věděl, jak se správně vyslovuje ceranae. S Cé nebo Ká? Prosím Jirko o malou radu.

To C je před e a v tom případě se vyslovuje ceranae jako cerané, v některých verzích latiny si myslim, že by šlo i čerané

Příspěvek: #200

Pode me cerané