Příspěvek: #21

Detail nosemy tu http://www.vuvb.utc.sk/Zoology/zoo_web/protozoa.html alebo tu http://www.ponyfarma.pavcina-lehota.sk/v...semaI.html

Příspěvek: #22

Chtěl bych si upřesnit jestli můj postup byl správný.

30 oddělených zadečků jsem "drtil" v misce. Uvozovky proto, že obal jsem nerozdrolil a víceméně šlo o vymačkání obsahu zadečků a smíchání s vodou. Je to takto technologicky správně?
30 včel je tedy 15 ml. Tím vznikl poměrně dost vodnatý materiál žlutohnědé barvy. Z ní jsem vzal kapku a dal na sklíčko.
Ptám se proto, že někde zase bylo uvedeno cca poliční množství vody.

Příspěvek: #23

na tom, kolik vody přidáš až tak moc nezáleží. Samozřejmě tak nešoupneš panáka vody. Jde o to vytvořit vodný roztok obsahu žaludku, který je možno mikroskopovat. Já to moc neprožíval, zadečky jsem dal do třecí misky, kapátkem nakapal trošku vody, rozetřel, pipetou nabral kapku roztoku a mikroskopoval.

Příspěvek: #24

(11.12.2013 14:21)Havelka Jan napsal(a):  Na Nosemu je potřeba mikroskop se zvětšením min. 400x, lépe 600x. přikládám pár snímků z loňského vyšetření, které jsem si doma dělal. Zvětšení tuším 600x, jsou místy vidět i jednotlivá pylová zrna, která byla v trávícím traktu.

Jaký používáš mikroskop?

Příspěvek: #25

Mám dlouhodobě zapůjčený profi mikroskop Olympus CX21 + snímací kamera a sw. Ale na Nosemu je to zbytečné, stačí průměrný školní mikroskop nebo z Lidlu (zrovna je na něj akce za 1790,-). Zvětšení 600x je na Nosemu dostačující.

Příspěvek: #26

Máte někdo osobní zkušenost s tímto mikroskopem z Lidlu (Bresser Biolux NV -200 až 1280x) pro vyšetření Nosemy? A jakou?

Příspěvek: #27

Kolega z NASA na něm mikroskopoval pyl. Chvíli trvalo, než ti zvládl (to i mě na profi mikroskopu) a pak už dělal pěkné preparáty.

Příspěvek: #28

Já mám obyč školní. Ten Besser je namakanější. A taky mě to chvíli trvalo. Dva dny. A to ještě blbě vidím. A s nosemozou mi pomohl ing. Přidal.
Bez něj bych nevěděl, co vidím. Měl jsem 3 vzorky a každý byl jiný. A to starýho blba, uvede do pochybností.

Příspěvek: #29

Ano, základ je vůbec vědět, jak to co hledám vypadá.

Příspěvek: #30

Na ukázku vzorek ze 30 zadečků jednoho včelstva.

   

Pak jsem udělal 4 vzorky po jednom zadečku a všechny byly negativní. Ani jedna spora. Bohužel jsem neměl čas dodělat zbývajících 6, abych viděl přesnější procentuální napadení.

Příspěvek: #31

Díky, Petře!
No a teď jak to vyhodnotit?
Jíří

Příspěvek: #32

Hodnotit bych mohl, kdybych měl výsledky těch 10 jednotlivých zadečků, abych měl 10% na zadeček.
Vzhledem k tomu, že jsem zkontroloval jen 4, je možný rozptyl napadení 10-60%.

MVDr. Dvořák odhadl napadení na 2,5 křížku a doporučil přendat včelstvo do vydezinfikovaného úlu a stávající úl dezinfikovat. A sledovat.
Uvidím, co mi pošlou z Dolu, kam jsem posílal vzorky na vyšetření na nosemu.

Příspěvek: #33

Vždy záleží, když si to děláte pro sebe, zkusit dodržet stejný poměr včel (zadečků) a vody ve směsném vzorku. Pak si to pro sebe nakoukáte co je na jeden křížek nebo na tři. Pokud bych to dělal tak, jak jsem zvyklý já, bylo by to co si poslal na dva křížky. Nedělj z toho předčasné závěry. Samotná přítomnost nosemy není celý problém, důležité jak bude včelstvo dál zimovat a jak se bude rozvíjet na jaře. Jsou včelstva, která jsou na jaře na +++, třeba i s klinickým projevem pokálení, ale perfektně se rozvíjí, jdou do síly a v červnu už není po nosemě ani památky. Pokud by měl chovatel matek z takových včelstev celé stanoviště, podle současných veterinárních podmínek by prodávat matky nemohl, ale já bych si k němu pro takový materiál přijel ...snad si rozumíme..

---

Rozhodně pokud nevidíš klinické projevy v podobě pokálení, zejména uvnitř, tak včelstvo nestresuj přesunem do vydezinfikovaných nástavků, ničemu tím nepomůžeš, když není klinický projev - spory jsou pouze ve včelách a ty je třeba nezatěžovat. Jak jsem psal, nic to nemusí znamenat, takových včelstev s tímto nálezem bez klinických projevů jsou tisíce.

Příspěvek: #34

Díky Zdeňku. Ono to je focené mobilem přes okulár mikroskopu a není vidět celé zorné pole. Bylo tam toho podstatně víc.

No vzhledem k tomu, že ty 4 vzorky byly úplně čisté - jezdil jsem se vzorky sem a tam a ani jedna spora, nechává mne to celkem klidným.
Uvidím, co ukáží výsledky z Dolu. Když jsem aplikoval KŠ pokapem, horní loučky pokálené neblyly.

Příspěvek: #35

Pokálení by bylo pouze při Nosema Apis, pokud jsem doteď studoval správně. Je to tak? Jde z těch fotek poznat o jakou nosemu jde? Mě ty válečky zatím přijdou celkem stejné.

Příspěvek: #36

Mikroskopem rozezná spolehlivě ty dvě nosémy od sebe jen pár lidí, kteří už těch vyšetření provedli stovky - raději tisíce. A musí přitom koukat do mikroskopu nebo mít profesionální snímek.
Pomalu začíná převládat N. ceranae. Ta má údajmo snášet ještě vyšší teploty, než včely, proto termoterapie nemají moc smysl.
Obávám se, že ačkoliv o nutnosti léčení včel mluvíme převážně v souvislosti s varroózou, bude nám dříve či později působit nosemóza větší problémy a ztráty než roztoč.

Příspěvek: #37

Ona už spôsobuje,zotávajú po nej prázne úle,ako pri varroáze...Pri noseme Cerana nie sú rámiky pokalené.

Příspěvek: #38

Zkuste třeba tohle. Je to velice dobře popsáno.
http://eagri.cz/public/web/file/142451/Z..._final.pdf
Pro nás laiky jedinečné.
JK

Příspěvek: #39

A tady je záznam téhož vzorku. Opět mobilem přes okulár, takže ne moc ostré.

Citace:Spory N. apis jsou větší (průměrná velikost je 5,8 x 3,3 µm a jsou oválného tvaru) oproti sporám N. ceranae, které jsou menší (průměrná velikost 4,6 x 2,5 µm a jsou spíše cylindrického tvaru) (Kamler et al., 2011).

Tak nevím...

Příspěvek: #40

Kamarád našel doma starý mikroskop, který je ochoten mi půjčit. Ale nevíme jaké má možnoti zvětšení, ani pro jednoho z nás to není jeho parketa.
Zde je co jsme vyčetli :
objektivy 4, 10, 45, 60, 100.
Okuláry H 8x, 0 10x, 0 15x, 0 20x

Můžete někdo fundovanější poradit, jestli to bude mít potřebné zvětšení na diagnostiku nosemy?