Příspěvek: #1

Přátelé,
Rád bych rozvinul diskusi inspirovanou bodem 7 tématu o smysluplnosti současné metodiky ošetřování proti roztoči.
("Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.")

Rád bych se podělil o názory a shromáždil co nejvíce informací o tom, jak by mohl vypadat rovnovážný stav mezi roztočem a naší včelou.
Inspirovaly mě k tomu veřejně přístupné informace zejména tady:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/rubrika/varoaza
http://dvorsky.leos.sweb.cz/
http://vigorbee.cz/files/MV1-2007-VT.pdf
http://user.mendelu.cz/apridal/text/p024.pdf

Do začátku zkusím opět svůj laický názor, utvořený na základě obecně známých informací o přírodním výběru a z uvedených článků.
Třeba se nám podaří shromáždit více informací a usměrnit směr uvažování o tomto tématu , pokud se tu objeví názory odporující realitě.

Má představa o rovnovážném stavu mezi roztočem a včelou vychází z těchto předpokladů:
- Uvnitř kraňského plemene včely medonosné i místní populace kleštíka je mezi jedinci kleštíků a jednotlivými včelstvy genetická rozmanitost, která se projeví různými vlastnostmi při vytváření rovnováhy parazit x roztoč. U roztoče to může znamenat různou vitalitu geneticky podmíněnou, které se projeví rychlostí množení ve včelstvu. U včelstev to znamená různou míru vlastností, které brzdí rychlost množení roztoče ve včelstvu.
- Prostředí, klimatické podmínky, a další vlivy (např zvýšená rojivost) mají nezanedbatelný vliv na rychlost množení roztoče ve včelstvech


Při vzniku rovnovážného stavu bude mít vliv dané prostředí, genetická výbava populace kleštíků, genetická výbava místní populace včelstev. Na množství roztočů budou mít vliv také další vlivy přímo nesouvisející s odolností proti roztoči např. počasí v daném období.

V daném místě budou pro dané podmínky více přežívat tím vitálnější kleštíci, čím budou včelstva odolnější proti roztoči. A naopak budou více přežívat i méně odolná včelstva, čím méně budou vitální kleštíci.

Při změnách podmínek mimogenetických zapřičiněných např. počasím, podporujících množení kleštíka, bude více docházet k úhynům. (hlavně u včelstev s více namnoženými roztoči – tzn. s menší odolností proti roztoči popřípadě s více reprodukce schopnými - agresivními - roztoči). K úhynům bude méně docházet u včelstev s méně vitálními roztoči popř. u více odolných včelstev.

Není možné počítat s tím, že v přírodních podmínkách bez léčení by nedocházelo k úhynům vlivem roztoče, ovšem postupně by stále více přežívala včelstva, která by byla jednak vybavena nějakými vlastnostmi odolnosti, jednak např. rojivější (popřípadě s dalšími vlastnostmi nepřímo souvisejícími s odolností).

Přírodní cestou by zřejmě nedošlo k úplné varroatoleranci včelstev, to by bylo možné pouze cílenou selekcí s odstraněním negenetických vlivů (podmínky, klima…), a při jednoznačně dané vitalitě kleštíků.

Plošné ošetřování účinnými prostředky proti roztoči dává výhodu vitálnějším (agresivnějším) kleštíkům (kteří se rychleji množí), a protože při účinném ošetřování neuhynou žádná včelstva zabraňuje tento postup zvyšování odolnosti včelstev.
Naopak individuální ošetřování pouze nejvíce zamořených včelstev s výměnou matek v nejvíce postižených včelstvech současně zabraňuje zvyšování vitality kleštíků a umožňuje zvyšování odolnosti včelstev.

1.Současná metodika přímo brání vytvoření rovnovážného stavu kleštík x roztoč.
2.Přírodní výběr v neoštřované populaci vede k vytvoření rovnovážného stavu postupně a s velkými ztrátami včelstev s tím, že v případě krizových roků dojde k úhynu nejvíce napadených včelstev a tím ke snižování procentuálního podílu nejagresivnějších kleštíků a ke zvyšování procentuálního podílu více odolných včelstev. Mohou více přežívat i včelstva s odolností způsobenou nežádoucími vlastnostmi (rojivost apod)
3.Individuální ošetřování nejvíce napadených včelstev s výměnami matek za odolnější matky s žádanými vlastnostmi může vést k vytvoření rovnovážného stavu tím rychleji, čím důsledněji se bude idividuálně přistupovat k jednotlivým včelstvům. Při současném šlechtění na varroatoleranci a nákupu alespoň částečně varratolerantních matek a ovlivnění genů místní populace takovými matkami by bylo možné zřejmě nejrychleji spět k rovnovážnému stavu při zachování žádaných vlastností včelstev a bez závažných ztrát na včelstvech.

Děkuji za případné korekce, doplnění, názory.

Příspěvek: #2

Zmienim sa o Priekopníckej metóde Warré na dosiahnutie rovnovážneho stavu medzi včelstvom a roztočmi Varroa.
Na mojom blogu opisujem tri spôsoby likvidácie klieštika vo včelstve bez použitia liečiv v úli. Sú to: nemecká Dekontaminácia - nájdete ju v archíve z októbra 2010, belgická Zelená metóda - november 2010 a anglická Priekopnícka metóda - marec 2011. Všetky tri pionierske metódy redukcie upíra Varroa vo včelstvách vychádzajú zo známych postupov pri predchádzaní chorobám plodu a Noseme. Všetky tri spôsoby ošetrenia včelstiev robíme po zbere jarného medu z nárazovej včasnej znášky.
Priekopnícka metóda včelárenia na prírodnom diele bez chemickej liečby včelstiev v úli Warré je veľmi podobná tvorbe zmetencov - umelých rojov v tom, že včely musia začať znova od nuly. To je dobre, pretože môžeme predpokladať zlom, prerušenie reprodukčného cyklu roztočov Varroa. Pri použití priekopníckej metódy udržania počtu roztočov Varroa vo včelstve pod kontrolou, vytlačíme včely z horných boxov smerom nadol pomocou dymu, pričom donútime včely obsadiť prázdne debničky úľa Warré, ktoré sú nižšie. Všetky plásty s plodom a medom, ktoré sú v horných poschodiach, s nadstavkami odoberieme a odvezieme. Plod z plástov vyrežeme, vosk vytopíme a med z plástov vylisujeme.
Väčšina drobných včelárov ošetruje prirodzenou cestou tri až päť úľov Warré. Prevažná väčšina z nich má prosperujúce včelstvá, ktoré pri použití "priekopníckej metódy" zásobujú včelárovu rodinu tým najkvalitnejším medom. Priekopnícku metódu včelárenia opísal v knihe "Včelárstvo pre všetkých" Abbé Warré ako cenný spôsob protirojových opatrení, zároveň pri jej používaní včelár predchádza nákazám hniloby včelieho plodu a Noseme, zvyšuje výnosy medu a znižuje počty roztočov Varroa na udržateľnú úroveň.
Pôvodným požadovaným účinkom priekopníckej metódy včelárenia, ako to Abbé Warré videl, bolo zvyšovanie výnosov medu. Včelstvo nemusí chovať plod, preto je oveľa viac robotníc uvoľnené pre prácu lietaviek pri znáške nektáru. Zároveň je vo včelstve potlačený pud k rojeniu. Dosiahneme efekt s rovnakým výsledkom ako pri metóde s vytváraním zmetenca, ktorá sa v súčasnosti hojne používa. Avšak dôvodom priekopníckej metódy včelárenia je, nahradiť všetky plásty v plodisku naraz, čiže skôr ako pri rozširovaní plodiska niekoľkými medzistienkami každý rok. Priekopnícka metóda včelárenia umožňuje všetky staré plásty odstrániť každý rok. To je v súčasnosti všeobecne uznávaný postup, pretože výmena všetkých plástov s plodom v jednej operácii môže pomôcť pri potláčaní chorôb včelieho plodu.
Priekopnícka metóda včelárenia má tiež veľký vplyv na populáciu roztočov Varroa na udržateľnej úrovni, pretože všetky štádiá včelieho plodu sú so všetkými štádiami vývoja roztočov zo včelstva odstránené. Vo včelstve zostanú len roztoče, ktoré sa držia na včelách. Ak takéto včelstvo potom ešte ošetríme kyselinou mliečnou, odstránime veľmi veľký podiel roztočov Varroa z kolónie.

Příspěvek: #3

Tyto metody zřejmě mají vliv na množství roztočů, ale nepřijdou mi moc přirozené.
Zřejmě jsou součástí pravidelného ošetřování všech včestev v tomto úlovém systému.
Včely tak v přírodě přirozeně nežijí (aby uprostřed rozvoje likvidovaly plod).
Takže tato metoda zřejmě nemůže postupně dovést včelstva k rovnovážnému stavu s roztočem, protože vytváří nepřirozené prostředí (likviduje u všech ošetřovaných včelstev roztoče), a zkresluje tak přirozené vztahy mezi včelstvem a populací roztočů ve včelstvu.
Je to spíš metoda na určitou redukci množství roztočů ve včelstvu bez chemie.

Příspěvek: #4

Radku, pokud chcete vytvořit onen rovnovážný stav přirozenou cestou, tak to jasně znamená přestat zasahovat do včelstva. Žádné léčení, ani kyselinami, žádné přesunování rámků, vyřezávání trubčiny apod. Jestli se nemýlím, tak to je Kefussova metoda.

Příspěvek: #5

Nejde mi teď o to, jestli to tak budu dělat, ale o teoretizování - jak by vypadal rovonovážný stav a jakým způsobem je možné se k němu případně dopracovat.
Z toho co jsem pochopil, tak ani současnou metodikou, ani warré ošetřováním to nejde.

Jde o pochopení souvislostí.

Příspěvek: #6

Ruská včelárska literatúra uvádza, že na Ďaleký východ, do Vladivostoku, zhruba pred 100 rokmi priniesli osadníci z južnej Ukrajiny a pobrežia Čierneho mora plemená včely kranskej, striebornej horskej kaukazskej, kubáňskej a talianskej. Tieto včely sa spontánne krížili medzi sebou a aj s čistokrvnou včelou Ďalekého východu, ktorá sa dokázala vždy zbavovať roztočov Varroa zo svojho tela pomocou stredného páru nôh a udržiavať tak rovnovážny stav medzi včelstvom a klieštikom. Vzniklo tak množstvo hybridov. Krížením sa presadili dve skupiny včiel Ďalekého východu. Jedna skupina včiel má výrazné znaky šedej horskej kaukazskej včely, druhá skupina zas kubáňskej a talianskej. Tieto dva hybridy však nedokážu udržateľne žiť spoločne s klieštikom ako Ďalekovýchodná včela, ktorá to má v génoch odjakživa. Bohužiaľ, G.D.Bilash dovolil ďalekovýchodné včely rozširovať v záujme získania rodokmeňa pre tieto hybridy. Od roku 1966 boli ich včelie matky rozposielané po celej ruskej krajine. Výsledok sa dostavil v krátkodobom horizonte v podobe šírenia roztoča Varroa medzi európskymi plemenami včiel.
Ak je uvedený príbeh pravdivý, tak Kefussove metódy trvalo udržateľného včelárenia si môže dovoliť komerčný včelár s tritisíc rodinami, pre ktorého každoročná strata nejakých šesťsto včelstiev a viac v skorej jari nemusí byť problémom. Drobný hobbista s desiatimi včelstvami musí v záujme trvalo udržateľného včelárstva uvažovať o eko-technikách, ktoré mu poznanie vo včelárskej praxi umožňuje.

Příspěvek: #7

(14.03.2011 8:46)architekt odpadu napsal(a):  Radku, pokud chcete vytvořit onen rovnovážný stav přirozenou cestou, tak to jasně znamená přestat zasahovat do včelstva. Žádné léčení, ani kyselinami, žádné přesunování rámků, vyřezávání trubčiny apod.

Možná, když to ještě doplním, potom by to u nejvhodnějších včelstev ještě znamenalo co nejvíce omezit zásahy, které při ošetřování snižují počet kleštíků (např. co nejvíce omezit tvorbu oddělků, zamezit rojení). Která to vydrží nejdéle bez nutnosti léčení, z těch zřejmě rozchovávat.
Ne tedy vůbec nezasahovat, ale zasahovat, až to včestvo začne ohrožovat. Ale kdo z nás to pozná.

Příspěvek: #8

Keď včelári pochopia, že klieštika nie je možné vyhubiť, že ani po storočnom výbere si s klieštikom kraňka bez pomoci človeka nevie poradiť, ako o tom hovorí ruský príbeh, poradí si možno talianska včela alebo včela afrikanizovaná, že sa každý včelár musí naučiť technológiu včelárenia s klieštikom, pretože klieštik tu bude naveky, až potom bude možné viesť odbornú diskusiu o tom, ako môže drobný hobbista včeláriť na udržateľnej úrovni bez likvidácie roztočov aj s tými klieštikmi pod viečkom. A takémuto riešeniu, ku ktorému patrí aj delenie včelstiev, či každoročná obnova diela v plodisku a mnohé iné nápady bez liekov a chémie, hovoríme Varroa udržateľné včelárstvo alebo rovnovážny stav včela x klieštik. Postupy tvorby zmetencov, obohatené o dnes nutné prvky, považujem tiež za krok zosúladený s udržateľným včelárením. Michael Bush už roky včelári na prírodnom diele, bez liečenia, s technológiou delenia včelstvá prežívajú bez liečiv a veterinárny úrad mu každý rok vydá certifikát o zdravotnej nezávadnosti jeho včelstiev. Na jeho stránke je k tejto problematike veľké množstvo informácií.

Příspěvek: #9

(14.03.2011 10:33)MilanBencúr napsal(a):  Bohužiaľ, G.D.Bilash dovolil ďalekovýchodné včely rozširovať v záujme získania rodokmeňa pre tieto hybridy. Od roku 1966 boli ich včelie matky rozposielané po celej ruskej krajine. Výsledok sa dostavil v krátkodobom horizonte v podobe šírenia roztoča Varroa medzi európskymi plemenami včiel.

Pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, tak rozšíření kleštíka pomohl člověk. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že za jakoukoliv nerovnováhu v přírodě může člověk. Je tedy opět na člověku, aby napravoval. A pro zodpovědného včelaře platí použití nápravných prostředků výše uvedených, aby se v souladu s trvale udržitelným rozvojem pokusil o rovnovážný stav

Příspěvek: #10

(14.03.2011 18:10)MilanBencúr napsal(a):  Keď včelári pochopia, klieštika nie je možné vyhubiť, že ani po storočnom výbere si s klieštikom kraňka bez pomoci človeka nevie poradiť, ....., že sa každý včelár musí naučiť technológiu včelárenia s klieštikom, pretože klieštik tu bude naveky, až potom bude možné viesť odbornú diskusiu o tom, ako môže drobný hobbista včeláriť na udržateľnej úrovni bez likvidácie roztočov aj s tými klieštikmi pod viečkom.

Myslím, že není jisté ani že,
- kleštíka není možné vyhubit (zatím to ale nikdo neumí)
Jisté je, že
- včela medonosná si s kleštíkem umí poradit i bez člověka (viz africká plemena,...) Jen by možná přírodní výběr vyšlechtil jiné priority u včelstev, než má člověk.

Myslím, že včelaření se včelami, které si ještě s kleštíkem neumí poradit, nestojí proti tomu vést diskusi o tom, jak dospět ke včelám, které už si s kleštíkem poradit umějí.
Ať už se ošetřuje chemií, nebo se jiným způsobem pomáhá včelám zbavit kleštíka, je zřejmě moudré najít způsob, který nebrání odhalit včely, které by si s kleštíkem uměly poradit bez ošetřování lépe než ty druhé.
A takové včely potom rozchovávat.
A ještě větší umění je zřejmě umět odhalit takové včely s co nejmenšími náklady a časovou náročností, dopřát při tom včelám co nejméně stresů, a co nejvíce přirozeného rozvoje.

Příspěvek: #11

Je zaujímavé premýšľať o tom, čo prírodné včelárstvo je a čo nie. Keď zanikne včelstvo v prírode na premnoženého klieštika, je to súčasťou prirodzeného procesu. Infikované hniezda včiel v dutinách sú upratané inými živočíchmi. Nové, menej náchylné včely sa nakoniec do dutiny vrátia a život pokračuje ďalej. Na včelnici to tak jednoduché nie je, keď chce včelár udržať svoje úle plné včiel v rovnovážnom stave s klieštikom. Trvá niekoľko rokov, ale aj iba pár mesiacov, aby včelstvo zomrelo z príčiny premnoženia roztočov Varroa. Rozchovávať včelstvá, ktoré si dokážu poradiť s klieštikom bez ošetrovania lepšie ako tie druhé, nie je také jednoduché. V auguste budete mať zakŕmené zdravé a vitálne včelstvá a v októbri alebo marci sa budete vyhovárať, že všetky uhynuli, vytratili sa, odtrhli sa od zásob, atď. Týmto stavom preťaženia sú postihnuté naraz včelstvá staré, ktoré sú v produkčnej sile niekoľko rokov a zároveň aj včelstvá mladé, ktoré práve začali nový cyklus od nuly, ako roje, zmetence a odložence.

Příspěvek: #12

Tomu nerozumím. Proč hynou na přetížení i výše citované včelstva mladé, když právě roj, smetenec a odloženec považujeme za jednu z metod jak stav kleštíka ve včelstvu snížit?

Příspěvek: #13

To je otázka minimálne na trojhodinovú prednášku. Kraňka sa proti tomuto votrelcovi nevie účinne brániť, preto premnožený klieštik skracuje život zimných včiel aj na polovicu a včelár musí robiť vo včelstvách do slnovratu a po slnovrate postupy, ktorými odľahčí včelstvo od vysokých počtov tohto upíra. Treba si preštudovať publikácie "Nástavkové včelaření v otázkách a odpovědích" a "Nie len pre učiteľov včelárstva" od Jindřicha Boháča, kde autor celú včelársku sezónu veľmi dôsledne opisuje a hovorí: "Včelařská technologie musí být podložena nejnovějšími včelařskými výzkumy, které mají rovněž značný vliv na vysvětlování  jednoduchosti  chovu  včel. Je nutno včelaře naučit zazimovávat jenom silná včelstva a jak je tvořit s ohledem na dynamiku jejich populace a jak včelstva případně posilovat. Již tato znalost značně zjednoduší chov včel. Základy výuky moderních technologií je nutno u nás již konečně  vytvořit."

Příspěvek: #14

Možná by bylo dobré, kdyby se Vám podařilo trojhodinovou přednášku vybráním klíčových momentů vtěsnat do půlhodinové názorné prezentace a tu pak nabídnout třeba na IV.setkání uživatelů VMS do Brna. Scházejí se tam lidé, kteří se tomuto problému věnují dlouho. Následná diskuze s erudovanými odborníky by jistě byla přínosem pro celou včelařskou obec.

Příspěvek: #15

(20.02.2011 19:43)miko napsal(a):  V těch slaměných stěnách se dokáže ledacos zabydlet,ne?

Žiadna živá bytosť nemôže žiť bez parazitov, navzájom sa dopĺňajú, je to synergia, symbióza. Experimentovaním pri stavbe úľových zostáv, liečením včelstiev a dezinfekciou úľov včelár odstráni z týchto uzavretých priestorov akúkoľvek hrozbu, akékoľvek ťažkosti a stabilizuje životné prostredie v priestore úľa s perfektnou vlhkosťou, ideálnou teplotou, včelstvo má k dispozícii dostatočné množstvo potravy, vody a vzduchu, neohrozuje ho žiaden dravec, žiadne parazity,vírusy alebo huby, perfektne sa o včelstvo stará a experimentuje, aby jeho včielky nič neobťažovalo, aby nepoznali nepohodu. Včelári robia chybu v záujme všeobecne uznávaných postupov a pre svoj osobný prospech, keď sa snažia vykoreniť so života včiel úplne všetko čo súvisí s prírodou a to len preto, že si to vyžadujú moderné technológie. Výsledok? Včelstvá kruto zomierajú. Včelári nemusia byť bezmocnými obeťami, keby používanie tejto filozofie včelárenia vynechali a umožnili v úli udržiavať životaschopnú mikrofaunu. Ak by sme z úľov doslava nedrancovali med, vosk, peľ, propolis, materskú kašičku, pravdepodobne by sme mohli mať so včelami rovnako nerušivé vzťahy ako s mravcami.

Příspěvek: #16

myslím,že koexistencia živočíchov v prírode je všeobecne známa,prečo by včely mali byť výnimkou,je len otázkou,či rôznymi opatrenia nenarušíme tu koexistenciu na úkor jedného druhu a tým,porušíme rovnováhu,ktorá umožňuje vzájomné prežitie

Příspěvek: #17

(23.03.2011 22:41)MilanBencúr napsal(a):  Žiadna živá bytosť nemôže žiť bez parazitov, navzájom sa dopĺňajú, je to synergia, symbióza.

Parazit nežije s tou "živou bytostí",jak píšete,v symbioze,ale naopak! Parazit vyčerpává svého hostitele.Myslím,že živý organismus se bez parazitů s klidem obejde.Nevím k čemu je včelám třeba varroa,nebo Paenibacillus larvae larvae.To ale odbočujeme od slaměných úlů.

Příspěvek: #18

Správne kolega Miko, niekto to prepálil! To čo predvádza akarid Varroa destructor na našich včelách nemá nič spoločné so symbiózou. Predsa symbióza je spojenie dvoch účastníkov deja a majú z tohoto spolužitia obaja prospech a pritom jedn z nci nechce zničiť toho druhého, Prípad Vd, je pravý opak symbiózy.

Neviem čo myslel autor slovom synergia v spojitosti s akaridom, toto slovo vyjadruje spoluprácu, súčinnosť dvoch subjektov a ja spoluprácu včely a akarida Vd nevidím, ten ju len ničí. Anton

Příspěvek: #19

Existuje vyše tridsať druhov roztočov, ktoré žijú v úli. Doteraz bolo v úli identifikované viac ako 8.000 mikroorganizmov, z väčšej časti prospešných, tie udržiavajú ostatné patogény v rovnováhe, a bez ktorých včely nemôžu žiť. Každé ošetrenie organickou kyselinou zabíja tieto mikroorganizmy. Každé ošetrenie amitrazom ničí všetkých článkonožcov žijúcich v úli, nie iba klieštikov. Antibiotiká ničia mikroflóru, ktorá je prospešná na udržanie rovnováhy v počte patogénov. Cukrový sirup má pH, ktoré škodí mnohým prospešným organizmom a vyhovuje mnohým patogénom /Nosema atď./, na rozdiel od pH medu, ktoré je oveľa nižšie, škodí patogénom, ale vytvára priaznivé prostredie pre mnohé známe užitočné organizmy. Ak ste dočítali moju reakciu 41 dokonca a zamysleli ste sa aj nad reakciou priateľa Micouche 42, malo by každému dôjsť, že rutinné aplikácie liečby včelstiev nanútené ostatným hobbistom z postupov vo veľkochovoch len vytvárajú čoraz priaznivejšie prostredie pre život škodlivých mikroorganizmov. Včely si - vo väčšej či menšej miere - kolektívne bránia svoj domov, svoju kráľovnú a ich zásoby potravín, a nútiť ich prispôsobiť sa nášmu správaniu im spôsobuje stres. Účelovo reagovať len na slovo symbióza v spojitosti len s jedným roztočom - Varroa, len s jednou baktériou - Paenibacillus larvae larvae a pritom sa vyhnúť významu myšlienky s ktorou som slovo symbióza spojil, považujem za nechápanie príčin zlého zdravotného stavu vo včelstvách. Varroázu a hniloby včelieho plodu dnes celý svet spája s používaním ošetrovania včelstiev Langstroth úľovým štýlom, ktorý vyvinul rozšírenú prax používania syntetických chemických 'liečiv' ako prostriedku na potlačenie výskytu ochorenia včiel. Zabíjanie mikroflóry a mikrofauny v úli chémiou je príčinou nárastu týchto najnebezpečnejších ochorení včiel. Intenzívny chov včiel spojený so snahou o maximálnu produkciu dosiahol hranicu svojej kapacity. Včelári, ktorí sa vybrali cestou prirodzenejšieho prístupu ku včeláreniu sa snažia, aby sa zabránilo používaniu syntetických chemických látok a liekov, a svoju pozornosť orientujú na vytváranie čo najlepších prirodzených podmienok, v ktorých ich včely môžu prospievať.

Příspěvek: #20

(03.04.2011 2:19)MilanBencúr napsal(a):  Včelári, ktorí sa vybrali cestou prirodzenejšieho prístupu ku včeláreniu sa snažia, aby sa zabránilo používaniu syntetických chemických látok a liekov, a svoju pozornosť orientujú na vytváranie čo najlepších prirodzených podmienok, v ktorých ich včely môžu prospievať.

Vážený příteli. pokud bych byl ochoten Vám ve všem dát za pravdu, tak zapomínáte na jednu podstatnou věc. V současné době se bojuje se" včelami" u nás, dle nařízení SvS a pomocí jejich postupů. Jiná řešení, je tedy jen akademická otázka, neboť "kdo nejde s námi, jde proti nám".