Příspěvek: #141

Úly, které vyrábím jsou z třívrstvé smrkové desky, SWP, nebo taky šalovací desky - to jsou různé názvy pro stejný materiál (šalovací deska má navíc povrchovou úpravu melaminovou pryskyřicí). V nábytkářském průmyslu se vžil spíše název Biodeska.
Jak již napsal Bobr, moje úly jsou z desky určené k bednění ve stavebním průmyslu. K tomuto účelu ho předurčuje až ta povrchová úprava, která je provedena melaminovou pryskyřicí žluté barvy. Melamin se běžně používá desítky let všude kolem nás, např. v nábytkářství běžně používané lamino (dřevotřísková deska potažená melaminovou fólií), laminátové podlahy, umakart na kuchyňských pracovních deskách. Dokonce jsem viděl i melaminové nádobí.
Kdo zaznamenal spuštění mých stránek si možná pamatuje, že něco podobného jsem měl v popisu na úvodní stránce napsáno. Později jsem toto širší popsání materiálu vypustil, protože se mi zdálo zbytečné. Nicméně jsem dnes na moje stránky umístil technickou specifikaci a hodnoty emisí, které tento certifikovaný materiál splňuje. Odkaz zde.
To, že materiál prezentuji jako třívrstvou smrkovou desku je proto, že tento název podle mne nejlépe vystihuje co je zač. Já znám např. šalovací desky z vodovzdorné překližky a to je opravdu něco jiného.
Na otázku "Ale proč tedy výrobce nepřizná, že to dělá přímo z toho?" jsem vlastně již odpověděl.
Jirko, pokud by jsi chtěl umístit potraviny do skříně z tohoto materiálu, tak by tě nic nepostihlo, žádné záření ani nebezpečné výpary se z šalovacích desek (nepoužitých) neuvolňuje. Myslím tím desky od mého výrobce, který na ně má snad všechny certifikáty co jdou (za jiné výrobce neručím). Řekl bych, že běžné lamino kuchyňské linky na tom bude s emisemi hůře.
Co se týká hmotnosti tak ta je necelé 4kg u NN Optimal. Neznám hmotnost nástavků ze smrku, nikdy jsem je nevážil i když jich pár mám, ale váhový rozdíl v nich nepoznám. Takže ani křehké dámy nemusí mít obavy, že by nástavky z třívrstvé smrkové desky neunesly.
Nevím přesně co máš na mysli dotazem "jak taková deska dýchá", ale pokud to myslíš v souvislosti s vlhkostí tak kudy se do dřeva dostala tudy může ven - můj názor. Šalovací deska je u jiného výrobce tohoto materiálu prezentována jako "vlhkosti přiměřeně propustná" což prezentuje jako výhodu, kdy deska část vlhkosti dokáže z tekutého betonu pojmout.
Tento materiál je určen pro daleko větší namáhání mechanické i vlhkostní než je včelí úl, což se podle mne nedá říct např. o úlech z polystyrenu, nebo dřevovláknitých desek Sololit, OSB-éček a jiných materiálů, které jsem už na jiných úlech viděl. Tím se nechci dotknout majitelů úlů z těchto materiálů, každý má přece svobodnou volbu jaké úly použit, jakým způsobem v nich včelařit a to je přece krásné. Vedle těchto úlů nabízím i dalším včelařům tuto svou alternativu. Mne osobně k tomuto materiálu přivedla zkušenost s nástavky z běžného smrkového řeziva. Věřte, že i je jsem si vyráběl s láskou a precizností, ale přesto pracují více než bych si představoval.
Pokud máte k třívrstvé smrkové desce nějaký dotaz neváhejte se zeptat, rád odpovím, co nevím zkusím zjistit přímo u výrobce.

Příspěvek: #142

Libore, díky, oceňuji rychlou a přesnou reakci a vážím si jí. Tohle je poctivé a fair ...
To "dýchání" - to byl jen dotaz, zda nemá někdo zkušenost, vzhledem k stálým debatám o tématu natírání či nenatírání ... . Ještě jednou díky!
Jiří

Příspěvek: #143

(12.02.2011 22:41)Anton Turčáni napsal(a):  Takýto úľ vyrábajú aj v Maďarsko pod názvom Hunor

Zde jsou i výkresy.
http://www.mehesz.aspnet.hu/Hasznos.aspx...kaptar.txt

Mají i (pro mne) neobvykle řešenou boční loučku rámku.
http://www.mehesz.aspnet.hu/Keptar/Kepek/keret4.png

Příspěvek: #144

..aj na slovensku http://www.kadex.webnode.sk.

Příspěvek: #145

Zdravím všechny příznivce úlu typu Optimal
na jednu stranu nechci nikomu dělat žádnou reklamu, ale na stranu druhou chci ocenit preciznost výrobce pana Libora Podhajského u kterého jsem si objednal na jeho stránkách http://www.uloptimal.cz několik kompletních úlů. Musím říct, že s jeho výrobky jsem velice spokojen (vše přesně opracované, vše krásně do sebe zapadá...). Vážím si lidí co ještě umějí v dnešní době dělat poctivou a precizní práci! Co se týká povrchové úpravy, musím přiznat že tuto otázku jsem v prvopočátku také velice řešil. Kdy jsem si dopisoval s několika včelaři nebo dokonce i s lidmi pracujícími v gastronomii. V závěru jsme došli k tomu, že včelkám tato povrchová úprava doopravdy nevadí! Dále také chci ocenit nabízené příslušenství k tomuto typu úlu, které je na shora uvedených stránkách rozsáhlé.
Takže, pokuď někdo uvažujete o modernějším nízkonástavkovým úlu než je úl typu Langstroth, kdy jeho vývoj se zastavil okopírováním bedny od whisky před více jak cca 150lety, tak vřele doporučuji se rozhodnout pro moderní úl typu Optimal 42x17, který svým čtvercovým půdorysem rozhodně včelkám více připomíná svůj původní domeček v dutinách stromů.

Příspěvek: #146

Viděl jste někdy tu dutinu ve stromě?

Příspěvek: #147

(27.05.2013 15:05)Antonín Laslop napsal(a):  okopírováním bedny od whisky

Seš si tím jistej?

Příspěvek: #148

(27.05.2013 15:05)Antonín Laslop napsal(a):  Takže, pokuď někdo uvažujete o modernějším nízkonástavkovým úlu než je úl typu Langstroth, kdy jeho vývoj se zastavil okopírováním bedny od whisky před více jak cca 150lety, tak vřele doporučuji se rozhodnout pro moderní úl typu Optimal 42x17, který svým čtvercovým půdorysem rozhodně včelkám více připomíná svůj původní domeček v dutinách stromů.

Nepochybuji o kvalitách Optimalu, ani výrobce. Sám jsem o něm dokonce přemýšlel. Ovšem ta poslední věta je trochu blábol, že? )

Příspěvek: #149

Hlavně kmeny s průměrem dutiny 44cm,. těch bylo.

To moje včely jsou leckdy zvyklé na původní dutiny pralesních velikánů 47cm. (12r langstroth).

Jen to byly speciální šlechtěnci na výrobu řeziva s minimálním odpadem - čtverový profil.

A moje Brennery 30*30, to byly asi semenáčky. Tak na co byly ty včely zvyklé?

---

A Optimal okopíroval 11r farrovu bednu od whisky. Na tu jsem zae zvyklý já. Proto mám Langa.

Příspěvek: #150

Máte pravdu, to jsem se ze svým příspěvkem dostal někam jinam než mělo
To hlavní co jsem chtěl svým příspěvkem ostatním sdělit, bylo mé zjištění o nezávadnosti povrchové úpravy úlu typu Optimal a doporučení určitého výrobce. Chtěl jsem jen ostatním ulechčit při rozhodování se mezi jednotlivými výrobci. Toť vše, tečka

Příspěvek: #151

Antoníne nějak nechápu co chtěl básník říci, o nezávadnosti materiálu se diskutovalo o stránku zpět, o tom zdali Langstroth je opravdu jen bedýnka od whisky se diskutovalo zde. Pokud chceš diskutovat o určitém výrobci založ si vlákno zde. Možná by bylo lepší se nejdříve seznámit s fórem, než po dvaceti minutách zde strávených začít zakládat flame Langstroth vs. Optimal.

Příspěvek: #152

Diskusi kolem rámků jsem přesunul do tématu Rámkové přířezy.
V diskusi pokračujte tam, prosím.

Příspěvek: #153

Jsem zkušený začátečník. Dvacet let jsem včelařil, pak toho na dvacet let nechal a v tomto roce jsem rozhodnut se k včelám vrátit. Začínal jsem v Moravských univerzálech, pak jsem od někoho dostal Budečák a začátkem 80let mě kamarád přesvětčil na Optilál. Dvacet let včelaření v 10 až 12 úlech různé základní konstrukce (zadovák, kombinovaný, nástavkový) mi aspoň trochu dovoluje říct, že jsem zkušený. Během té dvacetileté pauzy jsem postupně vše zlikvidoval, tek že začínám úplně od nuly.
Protože začínám na zelené louce, přemýšlel jsem do jaké úlové sestavy jít. Tak jsem pročítal zdejší forum, proše stránky výrobcuů, pročetl články týkajícíse práce v jednotlivých úlových sestavách. Nakonec mě ,,válka" Langstrone x Optimál a opodál stojící Dadant přivedla k jedné kacířské myšlence. Prošel jsem si historii včelaření a došel k závěru, že veškeré dohadování, který úl je pro včely lepší je pouze akademická debata. Každému člověku, včetně včelaře jde o jedno jediné. ,,Za málo peněz, hodně muziky." Každá konstrukce úlu, každá rámková míra vznikla jako důsledek někajé snahy. Jednou pro ulehčení práce v úlu, podruhé jako snaha o sjednocení, potřetí jako snaha udělat úl co možná nejjednoduším způsobem. Již staří řekové donutili včely pracovat tak jak chce včelař tím, že jim vnutili horní loučku. Rámeček to jenom dovedl k dokonalosti. Spor o studenou či teplou stavbu včely vůbec nezajímá. Dřív to včelaře také netížilo, studenou stavbu neznali. Staré úly byly pouze přístupné zadem a více méně tam musela být teplá stavba. Sdudená stavba mohla vzniknout až když byl úl přístupný z hora to znamená mít nástavky. A že Lang. vznikl z bedny od whisky? Jestli je to pravda tak to pouze ukazujea na kreativitu člověka v tom nejlepším slova smyslu. Dokážu si představit jak americký osadník s krytým vozem projede pláně, vybuduje malou farmu a chce tam mít včely, které mu opylý jeho malý sad. Nějaké zkušenosti má a ví, že v úlu musí dodržet dvě mír šířku plástu a mezeru mezi plásty. V kapse obrací každý cent a zaplatit stolařovi nemá jak. Pak si všimne za bare hromady nepotřebných beden od whisky. Vezme metr papír a tužku, se znalostí těch dvou základních měr načrtne rámeček který tam bude pasovat a má po problému - úl za pár centů je na světě. Kdybi zastavil u jiného baru, kde bude dodavatel whisky někdo jiný, tak by rámečk pro Lang. měl trochu jiný rozměr. Možná to bylo úplně jinak, ale představa je to pěkná. On Ford to vyřešil podobně, od dodavatelů požadoval zásilky v bednách přesných rozměrů a ty byly takové, že se hodily pro výrobu jeho aut (v té době bylo auto z velké části dřevěné). Obdélníkový nástavkový úl šel účelně stavět po čryřech vždy dva a dva zády k sobě. No a v tomto uspořádání je výhonější studená stavba, protože k úlu přistupujeme při práci z boku.
Každý nový úl vychází ze zkušností a nějakým způsobem se přispůsobil včelařům té které doby. V každém novém úlu objevíme něco, co již někdy někdo v nějaké situaci použil, vysoký podmet připomíná sklípek Spolkového úlu Moravského z druhé poloviny 19. století (mimochodem vznikl u nás v Adamově a byla to první snaha o sjednocení úlové sestavy a rámkové míry), jednoduchá stěna úlu - bedna od whisky, u nás nejrozšířenější rámek 39x24 vznikl pouze spojením dřívě používaných rámků v jeden (také vznikl v Adamově). Ale vždy to bylo je a bude, aby si ulehčil práci včelař. Včely si s tím musí poradit.
Proč jsem sepsal tuto úvahu. Chtěl bych ukázat začínajícím včelařům jak si vybrat v čem včelaři. K problému se musí přistoupit s většán odstupem. Většinou se řeší pouze jednotlivé aspekty - nízký x vysoký rámek, studená x teplá stavba, čtverec x obdélník atd.
Pro mě je to jednoznačně Optimál. Je to úl v kterém se zúročily zkučenosti mnoha generací včelařů.
Na závěr pár mých poznámek a zkušeností proč Optimál.

• proč používat v Optimálu vysoké rámky? Komplikovat si život při výrobě, 2x přípravek na sbíjení rámků, 2x regál na ukládání, nemožnost převěšovat rámky jak potřebuji z medníku do plodiště a naopak
• že má Optimál studenou stavbu a při práci musím přes nástavek? To jsem vyřešil již u Morav. univerzálů (původně z jiného důvodu - měl jsem včelník pro pět úlů a špatně jsem viděl na česna těch prostředních - z dění na česně se dá ledacos poznat o dění v úle aniž do něho zasahuji) - stojan pro dva úly, stoupnu z boku, jsem kousek od česna a nestojím v letové dráze. U Optimálů je to z hlediska studené stavby ideální a má to ještě další výhodu. Rozšiřuji včelstva - púlený nástavek s dvěma oddělky na prostředek stojanu a až přijde správná chvíle postavím vedle sebe dva úly pravý oddělek v pravo, levý v levo a zalétání včel? neznám!
• přechod na novou rámkovou míru? postupů je popsáno mnoho, jen se nebát, mě nejvíce vyhovovalo ,,norské zimování" hlavně u rojů které mají silný stavební pud a rychle vystaví nové dílo co při přechodu na nové rámky potřebuji a u smetenců to není také problém. Argument, že jsem zdědil takové nebo onačí úly, jedná-li se o nějakých 10 včelstev není co řešit, ta investice do mového úlu se mi hodně ryhle vrátí (Vzpomíná, když přišel včelařský důvěrník sepisovat počty včelsev připravených na zimování, u úlu s rámky 39x24 to museli být 4 obsazené rámky a já mu ukázal Optimál s 2nástavky (to jsem šel od 0, na jaře jsem na čisté mezistěny smetl pár rámků z Morav. univerzálu), tak nevěděl jak to má počítat, to včelstvo vydalo za pět. Když se ptal jak sem toho dosáhl, měl jsem pro něho jedinou pravdivou odpověď. ,,Nic!" Pak jsem mu to vysvětlil. Při klasickém včelaření musím do včel pomalu každý týden, rozšiřovat po rámku, převěšovat, při medobraní smetat včely, potom postupně včelstvo zužovat tak že včly měly každou chvíli jinak velké a jinak uspořádané obydlí. U Optimálu jsem pouze přidal nástavek. O rok později, když jsem vytáčl z Optimálu poprvé med, jsem mu informaci o včelaření v Optimálu s menší nadsázkou upřesnil. ,,Byl jsem v nich dvakrá. Na jaře jsem jim dal čisté nástavky a v létě jsem si vzal med. Jinak si to dělají posvém."
• argument že na Optimál je méně doplňků a dalších věcí okolo, to platilo před pár lety, stačí prolistovat internet

Příspěvek: #154

Lubano, jak v 60 letech zvládáš nošení plných nástavkú? Jak to budeš zvládat za 5 - 10 let?
Já zvažuju výrobu optimalů zúžených na 9 rámků. Na čtvercovej průřez kašlu, stejně jako včely. Viděl jsem takové úly a moc se mi líbily.

Příspěvek: #155

Když jsem tuto otázku, výška rámku a jejich počet v nástavku řešil, také jsem si myslel, že při nízké rámkové míře a počtu 10 plástů v nástavku to bude "brnkačka" nadosmrti. Po pár letech jsem vystřízlivěl a vyrobil manipulační zařízení, bez kterého bych v současnosti obsluhu včelstev nezvládal. Takže, ono to není jen o té úlové soustavě. Lubano, přijmi i moji poklonu, hezký referát k úlové otázce.
JK

Příspěvek: #156

Jirko J., proč myslíš, že včely kašlou na čtverec?

Příspěvek: #157

(04.01.2014 23:12)lubano napsal(a):  - že má Optimál studenou stavbu a při práci musím přes nástavek?

Myslíš original čtvercový?

Příspěvek: #158

Jirko, kdybys viděl ten kopec od domečku k včelnici, to bys řekl, že jsem se dočista zbláznil.
Mládež si to spískala, hold bude muset dědečkovi pomoct. Mám štěstí, bydlí poblíž a na zahradě jsou ,,pečení, vaření“. Syn se kolem mě motal jako malý, když jsem lezl do včel, vnoučata se motají také (i když zatím včely nemám). U nás pořádáme ,,Adamovské medobraní“, seznamujeme zájemce s výrobou perníků, výrobou svíček atd., máme v organizaci prosklený úl, kroužek mladých včelařů, tak k tomu také přičichla. Proto doufám, že to není investice na 5 let.
Každý to řeší tak jek mu to nejlépe vyhovuje, ty zmenšením úlu, Pepa si vyrobil manipulační zařízení, no a já budu používat ,,otroky“.

---

Neříkej, že to nejde, přijde nějaký blbec a uděláto!

Příspěvek: #159

(05.01.2014 11:41)Milan Havelka napsal(a):  Jirko J., proč myslíš, že včely kašlou na čtverec?

Milane, kdyby jim na čtverci záleželo, byl by langstroth nejrozšířenějším úlem?

Příspěvek: #160

To nejspíš nebude mít s Langem nic společnýho..... Například Tachov má 9r., a nejrozšířenější není ani u nás.....ale to je úlová otázka...... Ale myslel jsem, že máš názor, proč se včelám nelíbí čtverec.....že si to myslíme my včelaři, nebo máme výhrady, to chápu.