Příspěvek: #121

Zdravím, na jednoduchou otázku dostaneš minimálně od 100 včelařů 100 různých odpovědí. Kdo je ve čtverci bude propagovat čtverec, kdo má Langstroth ti zase řekne, že včely stejně v zimě 10 uliček neobsadí a proto 11 rámků se zásobami nepotřebují a mají radši zásoby na deseti s delší rámkovou mírou.

Optimalisti mě ukamenují, "ale úl medu nepotí" a žádné divoce žijící včely nejsou přece ve čtverci ani v obdélníku, nejpřirozenější je kruh. A ani si neotáčejí stavbu ze studené na teplou-podle hlášení předpovědi počasí. To jen my řešíme neřešitelné.
Na Optimalistech mi vadí jediné, to co uvádějí na web. stránkách v http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?...&showid=79 je kruh vnitřního rozměru nástavku. A tím argumentují své přednosti.

JÁ TO VNÍMÁM ZA NEFÉROVÉ ARGUMENTY, VŽDYŤ TO JSOU PODLE MÉHO NÁZORU ZKRESLUJÍCÍ INFORMACE. U Optimalu nemůžete vycházet z rozměru 435x435 mm. Není zde odečteno zmenšení, které způsobí rámek na délku. Kolik má vnitřní délka rámku Optimal 400 mm? Takže ze čtverce je obdélník 400x435 mm. U Langstroth obdélníku je vnitřní rozměr 375x465 mm, vnitřní délka rámku 428 mm - takže obdélník o rozměrech 375x428 mm, který vznikl náhodně jestli se nepletu zužitkováním beden (snad od whisky), které p. Langstroth upotřebil pro nástavkový úl. Tak a teď je na každém z vás aby si dopočítal kolik je v kterém úlu "hluchého prostoru a odklonu od IDEÁLNÍHO čtverce".

CO BY ASI ŘÍKAL P. LANGSTROTH NA NAŠE MALICHERNÉ - LANGSTROTH (originál) verzus OPTIMAL (česká kopie Langstrothu). VČEM BY VČELAŘIL V ORIGINÁLU NEBO KOPII, A NEBO BY S TÍM RADŠI PRAŠTIL A ŠEL OD VČEL?!

Příspěvek: #122

Pro tebe bude nejlepší vlastní rozhodnutí. Ostatně, tak je to v životě zcela normální. Alespoň nebudeš v budoucnu házet vinu na někoho jiného.
Jinak, už jsi se asi i dočetl tady na Fóru, že je to skoro stejné. A zjistit co je lepší? Tak to chce oboje vyzkoušet. U včel nikdy nebude rada jednoznačná. A ani včelaři a ani podmínky nejsou stejné. Tak ti držím palce v rozhodování.

Příspěvek: #123

(04.05.2012 22:34)KaJi napsal(a):  ... - horní nástavek poootáčí, aby pracoval s rámkem pohodlně. Ale pohodlná práce je vždy když jsou rámky rovnoběžně s rameny, u Studené stavby prostě musím stát bokem k úlu. A Optimál i Lang je na studenou.

Co se týká provedení - mám vždy to co si zaplatím, pokud kupuji to nejlevnější, je to nejlevněšjí, pokud si objednám úl u u truhláře, můžu mít vychytaný každý úl.

No v tom je jádro pudla, zase diskuse, jestli je lepší stavba studená nebo teplá, jestli lang, nebo Optimal, tedy čtverec.
Ono to celé je o více aspektech. Včela neřeší, jestli studená nebo teplá, dokonce neplatí ani pověra, že staví divokou stavbu úhlopříčně. Kdo měl možnost vidět divokou stavbu ve volném prostoru, jistě mi dá za pravdu. Dále je to o tom, zda stavím na stanovišti úly volně, mám je ve včelíně, nebo postaveny na stojanech včelnicově.......
My už před cca 25 lety jsme přijali jeden závěr:

1. Vzhledem k tomu, že včela nestaví ani studenou, ani teplou ani úhlopříčku (je jí to jaksi jedno), je tedy možná (a vlastně nutná) volba na včelaři.
2. Protože máme úly na stanovišti uspořádány včelnicově, tedy na stojanech po 5 - ti úlech, je možný přístup jen zepředu nebo zezadu. Vzhledem k nalétávajícím včelám do česen tedy vlastně jen zezadu.
3. Nebaví mne pracovat celý den zkroucený, páteř mám jen jednu a není mi 20 (a asi už nikdy nebude, ale zatím jsem se neptal). Po práci ve včelách mne čeká další "směna" doma v dílně a ne ležení na posteli a mazání otoků zkrouceného těla.
4. Při vyjímání jednotlivých plástů na studenou stavu musí vždy jedna ruka dopředu. Tento pohyb nad včelstvem většinou včely "odmění" 1 - 2 žihadly. Naproti tomu při teplé se ruce pohybují jakoby mimo úl a k dráždění včel zbytečným "přejezdem" ruky nedochází.
5. Při manipulaci u rámků na teplou stavbu vždy vyjmu zadní velmi málo obsednutý rámek a pak mohu pohodlně ostatní jednotlivé rámky jen jakoby přelistovávat. Už jen po částečném povysunutí vidím, co na tom kterém rámku je. Naproti tomu u studené stavby dokud rámek nevyndám ven celý, abych ho mohl po pootočení prohlédnout - nevidím nic (vytahování se děje ne kolmo k očím, ale v ose!!!!!)
6. Kde případně vyvrtám očko, je u tenkostěnného úlu naprosto lhostejné a u čtvercového Optimalu už úplně.
   Do této diskuse může samozřejmě vstoupit celá řada dalších názorů a úhlů pohledu. My jsme to jednou provždy právě pro vyjmenované faktory vyřešili teplou stavbou a měnit už nebudeme. Ale ti kdož začínají, by se nad uvedenými fakty mohli zamyslet.

U nás jednoznačně zvítězila tato volba, zejména díky bodu 1, 3 a 4.
iRP

Příspěvek: #124

P. Pešek - úplně dokonalé pojmenování problému ve vašem příspěvku. I když já jsem zastáncem sjednocenné rámkové délky a prací s celými nástavky, než si hraní po rámcích (ty vytahuji jen namátkově při jarní prohlídce - kontrola kladení). Prostě u včelaření je potřeba udělat víc než jen sednout na VF a čekat, že jiní utvoří komplet metodiku a volbu úlu, medometu, způsobu odvčelování, odvíčkování atd.

Uvedu jeden z příkladů: Když bude mít začátečník třeba starší medomet (a nedostane do něj Lang.), bude chtít chovat pár včelstev ze záliby a produkovat med pro sebe a nejbližší příbuzné tak je nerozumné kvůli úlu kupovat další vybavení. Prostě je to individuální a na dálku se nedá ani odpovědět, když neznáme detailněji včelaře/začátečníka.

Prostě už jste to tady dokonale dříve psal jak postupovat při hledání řešení-volbě úlu.

Příspěvek: #125

(05.05.2012 13:28)NB1 napsal(a):  P. Pešek - úplně dokonalé pojmenování problému ve vašem příspěvku. I když já jsem zastáncem sjednocenné rámkové délky a prací s celými nástavky, než si hraní po rámcích.....
Prostě už jste to tady dokonale dříve psal jak postupovat při hledání řešení-volbě úlu.

Já také nejsem zastáncem hraní si po rámcích, jenže ať se to komu líbí nebo ne, na ten jednotlivý rámek občas musíme, ať chceme nebo ne. Příkladem je třeba rozšiřování teď na jaře. Pokud z plodiště nevyndám 2 - 3 rámky s plodem a nepřevěsím je nad mřížku náhradou za mezistěny, včely nahoru půjdou jen velmi neochotně a těch mezistěn postaví podstatně méně. No a zakladený zavíčkovaný plod pohromadě v jednom bloku - prakticky jistota roje. Tvorba oddělků, vytáčení, uspořádání úlu před zazimováním..... Prostě těch zásahů s jednotlivými rámky je v sezóně docela dost.
Plně chápu problematiku rozhodování při volbě úlu. Začátečníkovi už jen názvosloví (plodiště, mřížka, medník, varroadno, studená stavba, stavební rámek atd.) většinou nic neříká a co včelař to názor.
Je to stejné, jako při výběru nového auta - stačí navštívit autosalon v Brně a jsem si jist, že si nic nekoupíte. Ale navštívíte první značkový autosalon ve Vašem městě, prodejce Vás nechá svézt a vsadím se, že odjedete v tom, v čem bude prodejce chtít. Prostě jen tupě převezmete jeho argumenty.
Každá liška chválí svůj ocas a když ho nemá, říká, že je lepší bez něj. A tak je to se vším. Naučil jsem se používat selský rozum a nenechám se vodit na vařené nudli. Naslouchat a přemýšlet, naslouchat a zase přemýšlet, skládat argumenty a zase přemýšlet. A naučit se včely číst. Jsou jako otevřená kniha, jen to musíte chtít vidět. Podle mne lépe rok naslouchat, než všechno pak pracně předělávat. I když 2 - 3 včelstva v čemkoli, co jen trochu připomíná úl k získání zkušeností je nenahraditelné.
iRP

Příspěvek: #126

(05.05.2012 9:27)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  ........
5. Při manipulaci u rámků na teplou stavbu vždy vyjmu zadní velmi málo obsednutý rámek a pak mohu pohodlně ostatní jednotlivé rámky jen jakoby přelistovávat. Už jen po částečném povysunutí vidím, co na tom kterém rámku je. Naproti tomu u studené stavby dokud rámek nevyndám ven celý, abych ho mohl po pootočení prohlédnout - nevidím nic (vytahování se děje ne kolmo k očím, ale v ose!!!!!)
......

Např. tento bod je třeba pro mne naprosto stěžejní. Dělám to přesně takto jak píše p.Pešek.Totiž,že vytahnu ten krajní jedenáctý rámek (říkám,že mi tam včely "ošetřují soušku" ) a pak v pohodě prohlédnu zbytek.U langů to je však jiné.I když se postavím k langu bokem,takže mám pak rámky k ruce stejně jako při teplé stavbě,stejně je to jiné. Mají to tam včely totiž jinak uspořádané a já si to musím v hlavě "převexlovat" abych si uvědomil,že jsem na studené stavbě o 90° jinak. U langů zakladou nejdříve rámky na straně úlu,kterou větší část dne osvětluje slunce. Mám některé úly česnem na východ a všechny langstrothy mají zakladené rámky na jižní straně úlu.U teplé se stejně orientovaným česnem klade vyrovnaně zhuba ve středu úlu.vysvětluji si to tím,že teplo z jižní ohřáté stěny úlu lehce prostupuje uličkami a navíc očko je "zakryté" krajním plástem....

Příspěvek: #127

Já u studené vyndávám prostřední rámek, z něj vidím jak a kam včely vylezly, či slezly.

Očka mám průměr 35mm asymetricky jak u Mor. univ. - přiblíží se to uhlopříčné stavbě v přírodě.
Na odvrácené straně není tak husto a usandňuje to obměnu díla u vyšších rámků.

Optimál je dobrý a kdo jej chce ať jej má. Je jiný než Lang.

Například lze říci:
chceš slabší rámky, aby včely neměly moc dřeva v cestě - Optimal nebo plast.lang 2/3
chceš bytelné rámky kde odvčelíš bouchnutím o hranu - Lang.
Chceš řešit různé výšky rámků, kombinované včelaření /Dadandt/ - Lang
Chceš to mít jednoduché bez možností a přemýšlení - Optimal

Chceš si to komplikovat jako já - oboje Optimal i Lang
Není jednsoznačně výhodnější ani jeden z nich.

A když jsme u toho kruhu a přírody - pak Brenner, Kučera, Warré - tam je kruh o průměru necelých 30cm. To má trochu logiku. Ale zase spousta rámků a opravdové komíny - vedle úlu je třeba mít bednu snástavky na ní šplhat. Takže taky žádná výhra.

Příspěvek: #128

K diskusi je třeba dodat, že Lang, který dodávají Matelovi a většina výrobců je malinko "počeštěný" hybrid, což je dáno převážně včelnicovým uspořádáním stanoviště. Původní lang, který používají v anglicky mluvících zemích, je bez oček a úchopy má na čelní a zadní straně, nikoli na bocích. Stojí po čtyřech na paletě a obsluhuje se z boku.

Příspěvek: #129

(05.05.2012 14:40)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Já také nejsem zastáncem hraní si po rámcích, jenže ať se to komu líbí nebo ne, na ten jednotlivý rámek občas musíme, ať chceme nebo ne. Příkladem je třeba rozšiřování teď na jaře. Pokud z plodiště nevyndám 2 - 3 rámky s plodem a nepřevěsím je nad mřížku náhradou za mezistěny, včely nahoru půjdou jen velmi neochotně a těch mezistěn postaví podstatně méně. No a zakladený zavíčkovaný plod pohromadě v jednom bloku - prakticky jistota roje. Tvorba oddělků, vytáčení, uspořádání úlu před zazimováním..... Prostě těch zásahů s jednotlivými rámky je v sezóně docela dost.

Moje metodika, kterou jsem si vybudoval mi zakazuje převěšování plodových rámků (které byly i několikrát chemicky ošetřeny) do nástavků určených k vytáčení (ale to už je na jiné téma). U mě med jen z panenského díla. To samé mají v kombinovaném včelaření a včely med do PN uloží nesyslí ho v CN a neutlačují plod. Jinak hodně dřeva na horní loučce rámku nemám a problémy s prostavováním nejsou - dal jsem na rozum a rady p. Nerada (zde na VF NERY) z Balkovy Lhoty, který příčinu můstků má rozluštěnou.

Takhle bych asi s čistým svědomím, že jsem vám odpověděl ukončil diskuzy.

P.S. Mám v chovu ještě pár 39 na teplou stavbu na dožití a jako vzpomínku na mého předchůdce - a když se pracuje po rámcích a né právě vhodnou dobu (kterou víkendový včelař vždy nedostane) tak se nějakému žihadlu taky neubráním a po zimě se na něj právě naopak těším - probudí mě ze zimního útlumu.

Příspěvek: #130

V zimě jsem si vyrobil optimaly a taky hofmanovy rámky,kde šířka boční loučky je 38mm.Zimoval jsem na třech nástavcích a čekal na jaro.Bohužel v mém okolí jsou asi jen dva včelaři kteří mají stejné úly a tak zkušenosti sbírám systémem pokus omyl.Určitě je to zdlouhavé, ale vidím v tom jedno pozitivum..a to, že nemám čas a vlastně ani moc chuť zjištovat rozdíly v metodice jednotlivých druhů úlů, ale naopak posuzovat tu svoji metodiku a snažit se těch omylů vyrobit co nejméně. Původně jsem měl za to, že postupy v Optimalu se dají řešit z velké části jen přesunem jednotlivých nástavků, ale zjištuji, že rozšiřování bez dostatečného počtu souší takto jde jen pomalu a je lepší jednotlivé rámky převěšovat do medníku.Včelám se prostě do nástavku s holými mezistěnami moc nechce..i když po čase s přibývající snůškou stavět začnou, ale mám pocit jako bych něco promeškával a oddaloval.Chci říct že každý včelař si nutně musí projít vývojem, pokud nemá v okolí ochotného a dobrého učitele který mu poradí. Jistě pár rad a postřehů z tohoto fora je pro mě přínosem, ale bohužel každý tu hrajeme s rrůznými vlivy svého okolí které nikdy nemohou být stejné a proto i jednotlivé názory jsou různé a co platí na Vysočině neplatí na Pálavě a naopak a to je asi dobře, protože pokud by ty názory byly stejné nebyla by diskuze.

Příspěvek: #131

Příspěvky o zatepleném Optimalu přesunuty do tématu Tenkostěný nebo zateplený úl.

Příspěvek: #132

(06.05.2012 5:58)NB1 napsal(a):  Jinak hodně dřeva na horní loučce rámku nemám a problémy s prostavováním nejsou - dal jsem na rozum a rady p. Nerada (zde na VF NERY) z Balkovy Lhoty, který příčinu můstků má rozluštěnou.

A aka je ta pricina stavby mostikov? Narychlo som to v starsich prispevkoch nenasiel.

Příspěvek: #133

Vdaka NB1 za odpoved v SS. Podakovanie pisem sem, lebo "Osoba NB1, které se pokoušíte zaslat soukromou zprávu, si tuto možnost vypnula. Vaše zpráva jí tedy nemůže být odeslána."

Příspěvek: #134

Příspěvky o volbě mezi Optimalem a Langstrothem přesunuty do tématu Optimal x Langstroth

Příspěvek: #135

Nezkoušel jste prosím někdo úly od této firmy nebo z tohoto materiálu?? http://www.uloptimal.cz/index.php

Příspěvek: #136

Ahoj, mám od něj koupena dna a ramky , zpracování luxus , ale zatim bez zkušeností jak odolávají a ty ostatní věci. Uvidim po teto sezoně.

Příspěvek: #137

Koupil jsem jen dna a musím říci precizní práce. Spokojenost!

Příspěvek: #138

Trochu mě zaráží některé dosti vágni informace v informacích na onom webu. Proč není výrobce konkrétní? Např. v informací o barvě, jíž části úlů natírá? Navíc zevnitř ... Proč? (Jestli jsem špatně hledal, pak se omlouvám, ale já to na tom webu nenašel ...)
Jiří

Příspěvek: #139

Materiál ze kterého jsou dna a nástavky vyrobeny jsou šalovací desky do betonářských systémů vyráběných (kromě jiného) i ve Ždírci nad Doubravou. S tohoto důvodu jsou tyto desky již z výroby opatřeny oboustranně povrchovou úpravou, která zabraňuje pronikání vlhkosti do materiálu. Pokud se podíváš pozorněji je vidět, že stěna je tvořena ze 3 vrstev křížem slepených. Tím se dá dobře udržet tvarová a rozměrová stálost včetně zvýšení plošné tuhosti, ale na druhou stranu je i materiál lehce těžší oproti klasickému masivu. Takže asi tak nějak k materiálu.

Kdysi jsem také uvažoval o výrobě nástavků s tohoto materiálu, ale nakonec jsem je udělal z vejmutovky a jsem spokojen

Příspěvek: #140

Díky za upřesnění! Tohle je právě ono ... Sám ten princip křížení a (pochopitelně) lepení vrstev je zajímavý a podpoří zmíněnou stabilitu tvaru i rozměru ... Ale proč tedy výrobce nepřizná, že to dělá přímo z toho? Opět - a tím spíš - je to o informacíh o užitém nátěru, navíc také o informacích o užitých lepidlech. Jedná se přece o materiál, který je určen k něčemu jinému než na úly pro včely a styk s potravinami ... Možná tedy zkušební dotaz: udělali byste si z takové desky něco, do čeho si v kuchyni dáte potraviny? Ptám se naprosto neutrálně, nechápejte to, prosím, jako návodnou otázku ...
U plného nástavku Optimalu je i váha docela důležitým faktorem ... Asi nic pro dámy ... Ale to už je na osobní volbě ...
Mimochodem: jak taková deska "dýchá"?
Jiří