Příspěvek: #101

(17.01.2014 7:56)KaJi napsal(a):  1864 - když NN tak NN. NN je obykle bez mřížky.A nebo jiný systém - výšky rámků.

Mřížka v NN systému stírá jeho výhody a dělené plodiště zachovává jeho nevýhodu.

Když už tak na konci sezony stlačit mřížkou matku dolů a vše z horních pak vytočit.

Když NN tak NN - tedy využívat tento úlový systém v maximálním možném spektru jeho možností, což bez MM lze jen těžko dosáhnout a ve výše uvedené nadmořské výšce je to o to komplikovanější. Nedovedu si představit, jak racionálně včelařit po celých nástavkách (a právě o tom NN systém je především!) bez použití MM. Respektive nedovedu si to představit mimo hlavní snůšku a zejména při větším počtu včelstev.

Příspěvek: #102

Byl by to špatný způsob, položit kovovou mateří mřížku, bez uchycení v rámu, jen tak na rámky, když je včelí mezera mezi nástavky 8mm?
Prostavovaly by to včely a špatně by se jim to prolézalo nebo se to dá takhle dělat?
Díky, Pavel

Příspěvek: #103

Já to tak dělám. Využívám toho, že na horních loučkách mají včely vždycky nastavěný nějaký vosk, takže mřížka má od rámků dostatečný odstup.

Příspěvek: #104

(30.03.2014 19:59)pavelno napsal(a):  Byl by to špatný způsob, položit kovovou mateří mřížku, bez uchycení v rámu, jen tak na rámky, když je včelí mezera mezi nástavky 8mm?
Prostavovaly by to včely a špatně by se jim to prolézalo nebo se to dá takhle dělat?
Díky, Pavel

No Pavel, je to robím takto posledných 25 rokov, mriežky sú bez rámu, vymedzenie včelej medzery-žiadny problém. MMr (materská mriežka) bez rámu z musí byť presne odrezaná na vnútornú šírku a dĺžku úľa. MMr včely neprestavujú a keď, tak nie je problém ju vyčistiť, stačí ju položiť na plechové striešky, ktoré sa rozohrejú aj na 75°C (samozrejme len v lete), po chvíli stačí ňou buchnúť o podklad a je 100%-ne čistá. Mojim včelám neprekáža v preliezaní cez ňu, ak sú primerane silné.

Příspěvek: #105

Mřížka nemusí být zaříznutá na rozměr vnitřku nástavku!!

Jen blbě vypadá, když vyčnívá z obrysu úlu, ale když je nouze, klidně to tak lze. Mám na mysli nefalcovaný úl. "Větrání" úlu takto položenou mřížkou ničemu nevadí a včely to nijak nezalepují, tedy po obvodě nástavku.

Prostavují mřížku i v rámu kde je distanc a čas od času se musí MM vyčistit tak jako tak.

MM by měla být položena dráty rovnoběžně s rámky.

Jediné co hrozí je, že když je MM na včelí mezeru nad rámky, pak můžou včely prolézat i nad horními loučkami rámků, jestli na těch loučkách leží, tak mohou prolézat jen mezi těmi hornímu loučkami. Nikdy jsem ale nepozoroval rozdíl.

Příspěvek: #106

(01.04.2014 0:56)tom.50 napsal(a):  MM by měla být položena dráty rovnoběžně s rámky.

Jaký je důvod tohoto trvzení? Naopak se domnívám, že je to lepší kolmo na rámky.
Když je rovnoběžně, tak se může stát, že drát se trefí nevhodně do uličky a včely neprolezou.

Příspěvek: #107

Naprosto souhlasím s Borisem V životě by mne nenapadlo dávat mřížku souběžně s rámky.Pokud je mřížka v rámu tak je to snad jedno ,ale přímo na na loučkách rámků musí být jedině napříč.Pokud je souběžně vzniknou tam souběžné úzké škvýry kterými včela neproleze. Mřížkou na příč prolezou včely snadno v kterémkoli místě. Každý si to může na novém úlu názorně prohlédnout. Nevím kde se tady ten blud vzal,ale už jsem to tady na foru četl.

Příspěvek: #108

Nevím proč, tvrdila to moje máma, od mého nejútlejšího dětství se to tak dělalo. Nevím jaký k tomu měli předkové důvod. Dávám jak jsem to zvěděl já.

Teorie s novým úlem je teorie asi jako já jinde tvrdím, že nejlepší půdorys je čtverec a KaJi jasně dokazuje, že včely se spíš pohybují v rovině rámků než přes uličky a má pravdu a každý se o tom může přesvědčit.
Opravdu jsem nad tím nešpekuloval. Napadá mě, že zaprvé k situaci neprůchodnosti dojít nemůže při rozteči drátů a 100 mm mezeře a tím důvodem mohli mít předkové to, že když by se dávala MM bez rámu napříč, nikdy se nedá vložit přesně stejně a po nějakém čase by byla úplně prostavěná. MM byla drahé zařízení a předkové se asi snažili nemuset jí nijak čistit, vždy hrozila deformace a ztráta funkce.

Naučili mě že souběžně a já to dělám stejně mechanicky, jako děláme všichni spoustu jiných věcí. Omlouvám se za to.

Příspěvek: #109

No nám ukazovali na školení že MM dávat souběžně s rámky, tak asi na tom něco bude.

Příspěvek: #110

Je mnoho bludů, které se tradují na školeních i v odborných knihách. Včely to naštěstí nečtou ani neposlouchají a prolézají si klidně mřížkou danou podélně nebo napříč.

Příspěvek: #111

Zítra se chystám na přehození nástavků u svých 3 včelstev (klasická rotace u NN), jsou na 3NN. Proto se chci zeptat, zda mám nechat 2 spodní NN zatím jako plodiště a nad ně dát mřížku, nebo prostor zatím netrhat a dát ji až potom při přidávání 4. nástavku pod něj, tedy na třetí. Včelstva jsou průměrné, loňské oddělky. Plodují v dvou horních nástavcích.

Příspěvek: #112

Ja by som mriežku ešte nedával. Ešte je priskoro. Pokojne s tým treba počkať až do pridania viacerých nadstavkov. Ja osobne mriežku v NN nedávam pred slnovratom.

Příspěvek: #113

(02.04.2014 22:25)frojta napsal(a):  ...zda mám nechat 2 spodní NN zatím jako plodiště a nad ně dát mřížku, nebo prostor zatím netrhat a dát ji až potom při přidávání 4. nástavku pod něj, tedy na třetí.

nepíšeš či už kvitnú u vás čerešne/třešne, ale ak máš plod v dvoch nádstavkoch teraz, predstav si koľko potrebujú plástov na plod, keď zosilnejú! Podľa môjich skúseností, im ten prázdny nádstavok daj na vrch, pod strop.Matka tam bude plodovať a včely nosiť nektár. Ja si myslím, že keď bude tento horný nádstavok plný a budeš pridávať 4 nádstavok, môžeš dať materskú mriežku medzi 3 a 4.
Ak by si držal mriežkou včely len v dvoch nízkych nádstavkoch koledoval by si si možno o prvomájový roj

Příspěvek: #114

Goro, naozaj si myslíš, že materská mriežka roje robí? Ak jem včiel v úli dostatok, teda aj pre pridávaný nadstavok, tak ani mater. mr. včely nezastaví v jeho obsadení, ale ak dostane holé súše a zvonku nie je dostatočný prínos nektáru, tak včely nepôjdu, nemajú tam prečo ísť.

Příspěvek: #115

Tono, mriežka roje nerobí...
ale
frojta má optimály a dva nízke nádstavky na silné včelstvo sú málo, o tomto čase má tam okrem plodu aj zbytky zimných zásob a včely nanosili peľ, určite nosia aj nektár a on "odsekne" matku od možnosti klásť do prázdnych plástov....
- toto je riziko vzniku roja nie tá mriežka
(keby nechal ten dolný prázdny nádstavok tam dolu, dal mriežku a hore pridal štvrtý tak sa mriežky nebojím....)

Příspěvek: #116

Jan, ja som vchádzal z mojich skúseností včelstva, ktoré žije v kláte a nikdy nemali materskú mriežku, miesto na stavbu mali a predsa vyrojili každý rok trikrát. Prečo, keď mali všetko čo potrebujú k životu, zrejme rozmnožovanie je prirodzené právo, každého živočícha na zemi. Neviem prečo pisatelia kladú taký na to "že včely sa roja len preto, že človek zlyhá". Ja viem, že proces rojenia sa niekdy podarí včelárovi prerušiť, ale to neznamená, že rojenie, sa na včelniciach vyskytuje len preto, že niečo zbabre.

Rojenie sa dá čiastočne zo včelnici odstrániť výberom včelstiev s nerojivými matkami, čo niekedy podarí, ale i tak rojeniu je ťažké zabrániť preto, že skôr alebo neskôr rojenie prepukne, hlavne vtedy, keď je aj príroda "bujará"!

Příspěvek: #117

Veľkosť úľového priestoru je jedným z faktorov výrazne ovplyvňujúcich vznik rojovej nálady a následné vyrojenie. Včelárim na slovenskej miere B10
na dvoch plodiskách celoročne a postupne aj s dvoma medníkmi B10. MM dávam len veľmi výnimočne po prvom vytáčaní, ale väčšinou nie. Rojov mám minimum, o čom svedčí to , že ešte teraz mám zo 14 úľov jednu matku s modrou značkou a tri s bielou. Žltou som neznačil a červené mám dve. Do každého plodiska dávam po dva SR, ktoré nevyrezávam. Takže si myslím, že ak majú včely primerane veľký priestor, roja sa málo. Ak však musia žiť v dutine o objeme 50-60 litrov, tak inú možnosť nevidím, len dva tri roje každý rok.

Příspěvek: #118

MM dávam len veľmi výnimočne po prvom vytáčaní, ale väčšinou nie. Mňa by zaujímalo kedy je u vás to výnimočne, čo to znamená a prečo niekedy áno mriežku, ale väčšinou nie- trochu upresniť, aby sme pochopili aj my ženy- začiatočníčky!

Příspěvek: #119

Po vytáčaní je rozumné dať mriežku, nakoľko vytočené plásty sú lákadlom pre matku,tiež to tak robím.V slabej znáške má mriežka tiež opodstatnenie,pre istotu ju vo včelách podržím.No ak začne znáška a nadstavok nad plodom je čiastočne zanesený,mriežky odoberám celkom.
Ak pozorujeme prechod včiel cez mriežku,tak si musíme všimnúť že včelám sa cez ňu nechodí až tak ľahko a je to pre ne jednoducho prekážka.
Najmä v znáške včely s plným medným vačkom prechádzajú ako keby ťažšie,včela sa vzoprie nožičkami od spodnej latky a ak neprejde na prvý krát, tak sa vráti späť do plodiska a uloží sladinu tam.S toho často vznikajú zamedované plodiská a medníky poloprázdne a rojovka je aj napriek priestoru na svete.
Ten rozdieľ je poznať, no zrejme nie každý to vidí rovnako.Stačí ak v znáške odoberieme materské mriežky u časti včelstiev a môžme porovnávať rozdieľ s akou chuťou včely ukladajú prinášaný nektár tam kam s pohľadu včelára patrí s mriežkou, či bez nej.Ak znáška končí, tak môžme pre istotu mriežku znova založiť,aby včely nezačali matke vytvárať nový priestor tesne nad spodnými lúčkami rámikov v medníku.Matky nie je potrebné pracne hľadať, väčšinou sú v plodisku,pre istotu predymíme medník, čím sa matka stiahne nižšie.Potom už len stačí počkať kým vyzrie med a môžme vytáčať,takže takto nejak to je u mňa.

Příspěvek: #120

"...pre istotu predymíme medník..."
Nemůže med od kouře načichnout?