Příspěvek: #81

aj moje včely,napriek výpočtom výskumníkov,napriek veľkému počtu článkov,v ktorých sa píše,že ako ľahšie a rýchlejšie sa im prechádza cez MM keď je osadená v ráme a má droty pozdĺžne-oveľa rýchlejšie,ochotnejšie mi obsadzujú medník ak mám mriežku položenú nemoderným sposobom,priamo na rámikoch a s drotmi priečne voči vrchným latkám rámikov.. takže sa vraciam spať k tomuto uloženiu..

Příspěvek: #82

(29.01.2013 20:48)S-ladek napsal(a):  

(29.01.2013 15:44)Spede napsal(a):  

Neplánuješ to uříznout obráceně? Dráty mají být souběžně s rámky.

Neviem prečo si myslíš, že drôty mriežky majú ísť súbežne so smerom plástov, veď ak by tak malo byť, tak potom prečo MMr rozmer každej MMr (okrem štvorcovej) je obdĺžnikový? Navyše ak budú drôty orientované súbežne s plástami, včely budú mať len jeden otvor, cez ktorý budú môcť prechádzať. Šírka uličiek je 10-11 mm, šírka otvoru pre včely je 4,2 mm, take včely budú ešte viac obmedzené, ale aj cez jeden otvor, včely do medníka prejdu, ak budú mať čo nosiť, ale pre mňa je výhodnejšie ju dávať priečne. Je to aj vec názoru.

Příspěvek: #83

To souhlasím, ať si ji každý dává jak chce. Jen jsem jej upozornil na to, že jde dát taky opačně. O tom, že by tomu tak být mělo jsem načetl mnoho článků a diskusí, ovšem i zde platí, že si každý hájí to své.

Příspěvek: #84

Pri uložení mriežky je podľa mňa podstatné ,aby bola dodržaná včelia medzera medzi mriežkou a latkami rámikov.Keď včela prechádza cez mriežku, tak neprejde cez ňu celkom hladko.Zadnými nožičkami sa väčšinou snaží vzoprieť o plást pod mriežkou a tak ľahšie hrudníček pretlačiť cez otvor v mriežke.Niektoré včely to ale vzdajú a vracajú sa do plodiska späť a uložia med tam,poprípade svoj pokus opakujú, väčšinou úspešne.
Čím viacej je v mriežke otvorov, ktoré umožňujú včelám prechod,tým zrejme mriežka pôsobí ako menšia prekážka,čo podľa mňa spľňa kovová mriežka v ráme.Plastové mriežky ale kladiem priamo na rámiky,no pri tomto osadení sa mi vidí jednoznačne lepšia priechodnosť, ak drôty smerujú priečne voči vrchným latkám rámikov.Pri mriežkach v ráme,to je zrejme jedno,tam som žiadny rozdiel nepozoroval.

Příspěvek: #85

(18.12.2012 22:41)S-ladek napsal(a):  Ahoj, jak dopadla mřížka po testování? ....

Tak po začátku sezóny jsem s mřížkami spokojený, průchodnost se zdá být dobrá, neprostavijí ji skoro vůbec. Na úlech ji mám bez rámu, tak, jak jsem ji koupil.
Položil jsem ji plochou stranou plechu dolů, podle obrázku - zdá se mi lepší včelí mezera nad mřížkou, pod mřížkou OK.

Nakonec jsem je koupil na všech 8 úlů.

Příspěvek: #86

Dostal se mi do rukou leták, který přikládá pan Kolomý k zakoupeným úlům.
Je tam mimo jiné psáno, že na druhou snůšku včelstva stahuje mateří mřížkou na plodiště o velikosti jen jednoho nástavku 39x24 a další nástavky nad mřížkou jsou medníky.
Pochopil jsem to dobře?
Stačí vůbec matce jen takhle velké plodiště?
To dělá proto, aby ze včel vytřískal co nejvíc medu nebo proč?
Nebyl jste u něj někdo na nějaké exkurzi, aby jste to vyvrátil nebo naopak rozvedl, jestli to tak opravdu dělá a proč.
Nebo nejlépe, nemluvil jste s ním o tom někdo?
Díky za reakce, Pavel.

Příspěvek: #87

No to netuším, proč tohle píše..... Letos by to byla docela katastrofa, protože včely měly tou dobou letos spodní nástavky zaneseny pylem, a už i to omeovalo matky v kladení, takže jsem v každém včelstvu odebíral 3-4 pylové desky a nahrazoval mezistěnama. Jedno plodiště se může nechat, pokud po první snůšce uděláš odděkek se srarou matkou a do plodiště vložíš matečník a necháš včely odchovat novou mstku. Tenhle tah dokáže zvednout výnos....protože včely se nemusí starat o plod a věnují se snůšce.....ale je to min. 14ti denní pauza v kladení....

Příspěvek: #88

Pokud mám čas a náladu , dělám to také.
Včely nestahuji do spodního nástavku, ale do druhého "nadzemního" a ten spodní použiji jako medník. Pokud jsou v něm pylové desky, nahradím je soušemi, nebo MS. Včely jsou v tu dobu ještě klidné, proto je (z jejich strany)na to čas.
Matka už v té době neklade více než 2000 vajíček denně, proto jí stačí plocha odpovídající maximálně 7 plástům. Ta zbylá plocha může být zaplněna pylem a zásobami.
Při sundavání medníků vrátím plodišti druhý nástavek vystrojený světlými soušemi a 2 - 3 plásty s pylem. Nástavek nedávám na dno, tvoří 2.podlaží.
Tento zásah se mi osvědčuje jednak proto, že výnos v takto ošetřených úlech je v průměru větší, než u ostatních a také proto, že pro přezimování a pro jarní rozvoj zůstávají v plodišti kvalitní plásty. Dolní nástavek byl v tomto roce vystavěn a horní vyberu z těch nejlepších vytočených plástů.
Je samozřejmé, že zásah je možno udělat pouze v úlech s rámkovou mírou minimálně 39 x 24.

Příspěvek: #89

Mám za to, že matka naklade maximálně zmíněných 2000 vajíček za den. Pravda, nepočítal jsem to, jen to jsem přečetl v literatuře. Pak by jí měla stačit plocha 7 plástů 39x24 vždy. Když započítám nevyužité části plástů pro zásoby a pyl, tak s jedním nástavkem 39x24 by měla v pohodě vystačit stále. Proč to tak není? Kde je v úvaze chyba?

Příspěvek: #90

V době, kdy matka začíná na jaře naplno klást, je v úle ještě v průměru 4 - 5 plástů zásob a 2 - 3 plásty pylu. Navíc v té době včely naplno nosí další pyl. Takže matce v té době zbývá na kladení plocha odpovídající 3 - 4 plástům a to je málo.
Navíc beru průměr u včelařů, kteří krmí tak max. 15 kg. Někteří ale dávají minimálně 25 kg a to by už matka neměla na kladení prostor skoro žádný.

Příspěvek: #91

Borisi, počítej jak chceš...jsou to jen počty. Realita je jiná včelstvo od včelstva, matka od matky a rok od roku. Kdyby včelstvům stačilo na plodiště 11 rámků, tak bych dodneska včelařil s budečákem....Nemyslíš?

Příspěvek: #92

Kluci ja u čechoslováků mám plodiště tj 11rámků 37x30, a pak rovnu mřížku a medník/y. Kdybych jim dal plodiště+medník jako plodiště a až pak MM, tak zas by toho prostoru měly hodně, nebylo by to kontraproduktivní ?

Příspěvek: #93

Ta metodika není úplně blbá, pokud nemáte zájem mít včely na 5 VN tak to je možné. Když přejde plodový vrchol, tak to matce stačí a ve velkoprovzu, kde každý nástavek navíc představuje v násobku tisíců docela hodně manipulací, práce, peněz atd. to může být velmi efektivní.

Když mám do sto včelstev, tak je to maximálně pár hodin práce.

Zažil jsem, že včelstvo co dalo rekordní výnos, zaneslo z jednoho N24 6Nástavků a některé jsem točil dvakrát mělo druhý nástavek pod mřížkou panenský - přidal jsem tehdy na jaře nad vyzimovaný oddělek celý nástavek mezistěn. Matce stačil k tomuto výkonu dobrovolně jeden a trocha trubčiny v podmetu po celou sezonu.

Příspěvek: #94

Zimuji včely v průměru na čtyřech nízkých návstavcích Langstroth, v sezóně přidávám zhruba dva jako medníky a dostávám se tak na šest až sedm nástavků. Při odběru nástavků při medobraní již nechci každý rámek ometat a podstupovat zde v diskuzi již zmíněné problémy (ztráta matky, proplodování apod.). Rád bych vyzkoušel mateří mřížku a výkluz. Poraďte prosím, jaký prostor nechat v mém případě matce a kam umístnit MM. Nad třetí NN nebo až nad čtvrtý? A lze položít rám s výkluzem přímo na MM? Díky.

Příspěvek: #95

Zdravím !

Velkosť úľového priestoru je primo úmerná sile včelstva a samozrejme i mednému výnosu.Včelárim na rámikovej miere 37 x 30 v mladosti som včeláril ako v tom čase všetci dvojnádstavkovo /1 plodisko,1medník/ a môj priemer na včelstvo i v dobrom roku nebol väčší ako 30 kg.Keďže som kontroloval pomocou váhy denný prínos,tak som zistil,že váha sa po určitom čase nezvyšovala,napriek tomu ,že znáška pokračovala.Na základe tohoto zistenia som na budúci rok mal zostavu plodisko a 2 medníky a keďže bol priaznivý rok,tak môj priemerný medný výnos bol viac ako 50 kg. Ako sa hovorí, jedlom rastie chuť, tak som pridával nádstavky tak,že v súčasnosti včelárim na 5 nádstavkoch a v priaznivom roku nie je problém mať trojciferný medný výnos,len je potrebné podporovať včelstvá vo vývoji tak aby,aby bez problémov obsadili pridávané nádstavky.

Bojo.

Příspěvek: #96

1864
Predpokladám, že v n.výške, kde včeláriš, nemáš "eldoráda", ako je repka, agát, slnečnica. Tak je pravdepodobne v prípade prispievateľa predo mnou a ktorého príspevok trošku zaváňa chválenkárstvom / ale to nie je „chyba krásy“/.... No Ty asi budeš „iný level“. Máš asi miernu, skoro kontinuálnu znášku. Čiže znáškovým portfóliom sa približuješ k nám- horalom. 2 roky včeláriš na uvedenej miere- čiže si NN včelár. Z tvojho príspevku sa dá vydedukovať, že nie si nadšený z „vandrovania“ matky hore-dolu úľovou zostavou, vyvolané výraznými výkyvmi teplôt, či už deň-noc, alebo počas ochladení zjari, na jar, ba i začiatkom leta, ktoré sú pod horami- čiže i v Pošumaví bežné. Príklad- koncom apríla, zač. mája je 2-týždňová perióda krásneho, teplého počasia, silnejšie včelstvá máš 4-5 NN, včielky nosia z prírody jedna radosť, chytá ťa eufória, lebo sa zdá, že už veľa netreba a budeš môcť vytáčať horný nadstavok, no ešte chvíľu počkáš na dozretie medu v ňom. No vzápätí príde daždivé obdobie, čo v horách znamená automaticky i prudké ochladenie, stačí pár dní, potom zasvieti pár dní slnko, je teplo, ty s nádejou , že budeš horný NN vytáčať, do neho vlezieš a čo zistíš: 3-5 plástov v strede horného nadstavku má nad dolnou latkou polkruhy plodu o rôznom polomere. A je po nálade... Tak čo teraz ďalej... MM by to sčasti vyriešila, no veľa toho pri NN včelárení u teba nerieši. Dáš ju zjari a i pri pomerne dobrej znáške bude sladina nosená do plodiska, až nakoniec bude ňou obmedzený matke priestor pre plodovanie. Medník/y/ budú prázdne! Včely to majú v génoch, dokiaľ nie je jarná znáška bombastická ako napr. z repky alebo nekonečných záhradkárskych osád v Prahe, alebo nekonečných ovocných sadov , tak sladinku nosia do bezprostrednej blízkosti plodu- nádeji pre budúcnosť rodu a rodiny- čiže do plodiska, v tvojom prípade predimenzovaného, čiže pod prípadnú MM...
Takže- ako ďalej u Teba: Ak ostaneš pri terajšej úľovej zostave: Buď dáš MM nad 2-3 nadstavok a budeš neúnavne prekladať rámiky s medom, či sčasti i so starším plodom nad ňu, po naplnení medníku dáš namiesto nej výklz, alebo MM nedáš, vo vhodnú chvíľu preložíš do horného NN všetky medom zanosené plásty z nižších poschodí a potom dáš výklz- a vytáčaš. No uvedom si, že tým pádom celá filozofia NN včelárenia u teba „dostala na frak“ čím i Tvoja snaha o „moderní ponětí včelaření“ skrachovala.. Alebo pouvažuješ nad tým, či NN – tenkostenná technológia nie je predsa len v Tvojich podmienkach zralá na prehodnotenie a či by nestálo za to pouvažovať či „nenačrieť radšej do iného súdka“. Možností je viacej, jedna z nich je napríklad Dadant systém, poprípade „chlouba“ dadantistov v Čechách a na Morave- Eurodadant....
Nech sa darí!!!

Příspěvek: #97

včelárim na RM 420/170 9 R v nadmorskej výške cca 380 m.n.m. Včelsvtá zimujú na 3 NN, v apríli je 1 NN bez včiel. Uvažujem nad dvoma alternatívami použitia mriežky :

1. 1.NN odoberiem, na 3.NN položím MM a nad ňu 1.NN ako medník. Po zaplnení medníka podstavím pod MM nadstavok s medzistenami a tým rozšírim plodisko. Včely by mali vytlačiť med do medníka, ale mám obavu že im 2 madstavky ako plodisko budú málo.
2. 1.NN odoberiem, nad 2a3NN položím nadstavok s medzistenami a súšovým jadrom, MM. Podľa situácie o niekoľko dní medník. Tu sa obávam, že včely uložia med do plodiska a nebude sa im chcieť prechádzať mriežkou do medníka. Prevesovať plásty z plodiska do medníka nad mriežkou nechcem. Pri medobraní používam výklzy. Budem vďačný za každú radu a názor priateľom, ktorý včelária na rovnakej, alebo podobnej RM.

Příspěvek: #98

1864 - když NN tak NN. NN je obykle bez mřížky.A nebo jiný systém - výšky rámků.

Mřížka v NN systému stírá jeho výhody a dělené plodiště zachovává jeho nevýhodu.

Když už tak na konci sezony stlačit mřížkou matku dolů a vše z horních pak vytočit.

Příspěvek: #99

Díky za odpovědi, pomohly mi ujasnit si několik věcí. MM je v mém případě opravdu pro včely omezující (snažím se nechat včely žít bez větších zásahů) a je tu riziko neochoty ukládat sladinu nad MM. Použiji tedy jen výkluz (o jeho výhody mi jde v první řadě) a před jeho vložením těch několik možných zaplodovaných rámků v mednících převěsím do nižších NN, aby se včely nedržely na plodu nad výkluzem.

Příspěvek: #100

Na ktorý nadstavok zakladám mriežku záleží najmä od toho, aké mám ktoré včelstvo silné.Príliš veľké plodisko u slabšieho včelstva totiž vedie k tomu,že včelstvo si med uloží do plodiska a až keď zosilnie a v plodisku nie je miesto,tak zbytok vytlačí do medníkov a mi tak môžme prísť o jarnú znášku.
Ak na jar po rozvoľnení chumáča včelstvo plne obsadzuje dva nadstavky či viac,tak včelstvo je silné a je škoda mu neponechať priestor plodiska v troch NN nadstavkoch,pretože v menšom priestore sa prevesovaniu rámikov do medníka nevyhneme,inak si koledujeme o rojovú náladu.Rozširujem spravidla tak,že do plodiska ak sa ozve stavebný pud vkladám SR v pozícii druhý s kraja.Ak sú rámiky vystavané,to je signálom pre pridanie nového nadstavku z medzistenami,do ktorého preložím SR a po krajoch súše.Ak začne lepšia znáška a včely ovládajú vrchný nadstavok,tak zospodu plodiska odoberám nadstavok z najstarším dielom ktorý bude mať funkciu medníka a oddelím ho od plodiska mriežkou,takže plodisko 3NN,mriežka a medník.U slabších včelstiev postupujem inak,plodisko ponechávam na 2NN nadstavkoch a do tretieho nad mriežku teda medníka klasicky prevesujem zámenou za medzisteny,s tým že plod netrhám a je vždy nad sebou.Ako včelstvo silnie, tak mu úmerne zväčším plodisko o 1NN nadstavok,ale až neskôr a tak mi jarná znáška končí väčšinou v medníku.
Mám skúsenosti aj bez mriežky,včely si určia veľkosť plodiska samé podľa toho kde plod stlačí med,stavba medzistien či obsadenie nadstavkov ide pozorovateľne rýchlejšie,má to svoje čaro a výhody,ale aj nevýhody.Čo u koho prevažuje,podľa toho sa rozhoduje.