Příspěvek: #361

(06.11.2015 12:01)vcelky.cz napsal(a):  Nevěřím tomu argumentu o zjednodušení výroby, unáhlené to nebylo.

A nemyslíš, že kdybych to považoval za přínosné, tak takové přířezy dávno vyrábím?
Nehledě na to že jejich výroba je pro nás jednodušší?
Já jsem odpovídal na dotaz MJ ohledně těchto přířezů, a myslím, že z hlediska profese i "včelařské způsobilosti" jsem k tomu měl co říct.
Určitě jsi si všiml, že se specializuji na Optimal a rámečky 39x24 v nabídce nemám, takže tvrzení, že se vyjadřuji ke konkurenci je zavádějící. Nechápu, proč bych se jako výrobce neměl k tomuto vyjádřit. Snažím se poradit a né tady zbytečně vyrypovat.

(04.11.2015 16:31)Martin Jadrníček napsal(a):  Objednal sem si rámkové přířezy 39x24 Hoffmany a přišly mi s tou širokou boční loučkou. V čem je výhoda, popř. nevýhoda této loučky? Mám je už z loňska a zdá se mi že široké loučky kryjí vstup mezi plásty očkem. Máte s tím někdo zkušenosti, díky!

Debata na tento dotaz se svezla jiným směrem proto se k tomuto dále nebudu vyjadřovat.

Příspěvek: #362

Dobrý den,
můžete mi doporučit výrobce, kde se dají koupit kvalitní hofmann přířezy 39x24?děkuji

PetrM upravil 07.12.2015 23:11 tento příspěvek z důvodu: Přesunuto do vhodnějšího tématu.

Příspěvek: #363

Mohu doporučit www.drevovyrobakotrla.cz

Příspěvek: #364

Já preferuji: http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelars...zy-a-ramky
Mám jich několik tisíc, teda jiný rozměr, ale hofmanny.

Příspěvek: #365

Našel jsem video, jak na vyrobu hoffmmanů, pokud už to tu je tak se omlouvám.

Příspěvek: #366

Máte prosím někdo zkušenosti s rámky vyrobenými z borovice? Zatím jsem měl smrkové a jsem celkem spokojen, občas se něco štíplo při sponkování ale celkově ok. Sen je lípa, ale to se u nás na vsi nevede. Teď se mi naskytlo pár akorátních prken z borovice. Někde jsem ale četl, že pak včely můžou být kvůli tomu bodavé, že jim snad borovice smrdí. Ale nevím jestli to není jen nějaký mýtus. Používáte někdo rámky z borovice? Myslím teď normální běžnou borovici lesní. Máte případně nějaký fígl, aby se při sponkování neštípaly?
Díky,
HI

Příspěvek: #367

Mám z borovice některé úly i část rámků. Nevím jaké mají zkušenosti jiní, ale nepozoruju rozdíl mezi smrkem, modřínem a borovicí. Toť můj názor

Příspěvek: #368

Rozdil je jeden podstatny, borovice kurevsky zanasi a tupi nastroje. Je o neco tezsi nez smrk a diky vysokemu obsahu pryskyrice trvanlivejsi pro venkovni pouziti. Modrin se dobre opracovava, smrk take. Modrin je pomerne tezky, ale z tech 3 nejtrvanlivejsi pro venkovni pouziti. Problem je, ze se velmi lehce stipe, takze na ramky neni prilis vhodny. Ale jinak je to celkem jedno, akorat tam budou urcite ztraty. Na ramky bych volil, lipu, smrk olsi. Borovici nebo modrin jen kdyz nic jineho zrovna neni. Ale pokud mas jen tu borovici, tak to neres a udelej to z ni.

Příspěvek: #369

Ramiky z borovice vyslovene nerobim ale ked sa zamota do materialu aj borovica urcite ju nevyhodim. Cize mam aj ja z borovice a nevsimol som si ziaden rozdiel.
K tomu pachu borovice.... Borovica je najkrajsie vonajuce drevo co poznam, hovorit o smrade az ma striasa. Smrdiet moze styrodur, polystyren, drevotrieska, lepidla ale nazvat smradom vonu borovice je asi hriech.

Příspěvek: #370

Díky. Mě borovice taky moc voní, jde o to, že včely to můžou vidět (cítit) jinak.
Někomu třeba voní zralý banán, ale zkuste si ho jít oloupat a slupnout ke včelám.

Příspěvek: #371

Fu tak to s tým banánom počujem prvý krát, a že ich pri včelách zjem dosť ....

Příspěvek: #372

vidíš, vidíš a zrelý banán vylučuje isopentylacetát, čo je v podstate látka, ktorá sa pri bodnutí včelou, vylučuje zo žihadlového ústrojenstva...(je to alarm pre ostatné... )

Příspěvek: #373

O tom pachu dřeva - podle mnoha vypravěčů to mělo být i příčinou rojení - myslím si že včely bydlely i v borovicích - o jedné pěkné jsem věděl - už není- a včely i proto asi mají propolis. Když to potáhnou tak pak mají klid a vůni. Mezi námi, z čeho je ten propolis - pryskyřice?

Je pěkné koukat na rámky co byly bílé a včely je začnou pěkně propolisem žlutit.

V té souvislosti mě napadá, že jsem neviděl potažené plastové rámky - že by jim nesmrděly

Příspěvek: #374

Banány keď sa rozšlahajú s meliciozov a dá skrmiť, banánový med To som sekal v Pieštanoch po 300SK, úspech som mal viac než istí na nedelních burzách. Med totálna banánová chuť Najlepšie boli na to banány až čierne pred rozkladom čo boli aj riadne sladké.

Příspěvek: #375

Viete mi vysvetliť čo majú rámkové přírezy spoločné s banánovým medom ? Alebo boli na bambusových rámkoch ???

Příspěvek: #376

(12.02.2016 15:36)stefanos689 napsal(a):  Rozdil je jeden podstatny, borovice kurevsky zanasi a tupi nastroje. Je o neco tezsi nez smrk a diky vysokemu obsahu pryskyrice trvanlivejsi pro venkovni pouziti. Modrin se dobre opracovava, smrk take. Modrin je pomerne tezky, ale z tech 3 nejtrvanlivejsi pro venkovni pouziti. Problem je, ze se velmi lehce stipe, takze na ramky neni prilis vhodny. Ale jinak je to celkem jedno, akorat tam budou urcite ztraty. Na ramky bych volil, lipu, smrk olsi. Borovici nebo modrin jen kdyz nic jineho zrovna neni. Ale pokud mas jen tu borovici, tak to neres a udelej to z ni.

ako je na tom vejmutovka s hmotnosťou? stále som bol v tom,že je ľahšia ako smrek,ale plemenáče čo mám teraz z nej,sa mi zdajú ako z dubu

Příspěvek: #377

Aj takto sa dajú uložiť rámiky:

           

Příspěvek: #378

Gusto. Vejmutovka je lehci nez smrk. Problem je v tom, ze je pravdepodobne nemas z vejmutovky, ale z obycejne borovice. Vsiml jsem si totiz, ze mnoho vyrobcu deklaruje nastavky z vejmutovky, ale v realu je nakonec vyrabi z obycejne borovice. Vetsinou borovice lesni (sosna). Par nastavku mam i z borovice cerne a ta je jeste mnohem tezsi, opravdu skoro jako dub. Ono te vejmutovky na pilach zase tolik neni a je pomerne draha. Nemusi to byt umysl, ale uz jsem to zaznamenal vicekrat. Pro overeni staci zvazit nastavek a spocitat si mernou hmotnost. Pokud je pres 500, tak to urcite vejmutovka neni.

Příspěvek: #379

Máte někdo zkušenosti se sponkováním horních louček, ve kterých je vyřezaná drážka? Pohrávám si s nápadem udělat do horní loučky drážku, do které se bude dát vlepit proužek mezistěny nebo ještě radši napořád vrazit dřevěná lištička jako základ pro vedení volné stavby díla. Jenže používám horní loučky o průřezu 10x25 mm (stejné i boční, bez plecek). Když bych drážku udělal třeba 3-4 mm hlubokou, nebude pak problém se sponkováním rámečků? Mám ve zvyku (stačí to) střílet do každého spoje jen 1 sponku (nízké rámky 39x17), ale nevím co sponka udělá, když se jí budu snažit prohnat skrz loučku, ve které je taková drážka... Nebude se to nadměrně štípat, případně kinklat jako špatný spoj? Neštípe se pak takový rámek o hodně víc při uvolňování rozpěrákem?

Chtěl bych víc využít výhod malých rámečků, když už je používám, a vyškrtnout z provozu drátkování.

Jak široká může být hrana té latičky pro volnou stavbu, aby na ní spolehlivě stavěly - stačí cca 3 mm jako pilový kotouč (jako drážka), nebo je třeba jí nějak zužovat - vytvářet na ní dole ostřejší hranu? Jak vysoká by optimálně měla ta latička být?

Díky,
H.

---

(13.02.2016 20:20)Rasťo 71 napsal(a):  Aj takto sa dajú uložiť rámiky:

Máme podobné uložení rámků, ale doporučuju vynechat ty kolmé vzpěry - při použití "c" profilů bohatě stačí jen je přišroubovat rovnoběžně vedle sebe na strop, únosnost je dostatečná. Kolmá vzpěra brání hromadnému posunu rámků jako po kolejnicích, což se při manipulaci a přebírání rámků hodí!

Příspěvek: #380

u mě dobrý, měl jsem z toho obavy. Ale mám sponky šíře 10mm. Dokonce, protože to mastím z latěk co mám "zadara" tak některé jsou i jen 8mm. A dávám dvě sponky za sebou, neboť boční mám 23*23mm.
Ale co s tím udělá sponka 6 - bude záležet asi i na seřízení.

Ale je to "normální" dřevo, smrk, borovice atd. Ne lípa.