Příspěvek: #2901

do druhého dne bezpečně za každého počasí (jiné zkušenosti nemám). takže netřeba být nervózní, když vím, že včera tu nebyl.
Při pěkném počasí to bude asi hodně záviset na tom, jaké potencionální úkryty pátračky objeví.
Takže pokud jsem na služební cestě, je dobré mít v předstihu v dosahu svých úlů nějaké prázdné "lákavé" úly, ideálně ve větší výšce nad zemí.
Myslím.

Příspěvek: #2902

Zajimaji me extremni zkusenosti.
Resp. jak dlouho dojkaze prezit v obdobi destu...

Příspěvek: #2903

Upřímně? Nevím.
Jestli platí, že si roj vezme zásoby na 2-3 dny, potom (přidá-li se k tomu vaše šumevské sněžení během kvetení lípy) asi déle ne. Po 2-3 dnech buď najde úkryt nebo začne neodvratně skomírat. Jestli zeskomírá z 2,5 kg na 1 kg a pak se oteplí, snad se zvetí.
Zkušenosti nemám, v minulém životějsem nebyl včela ale ryba.

Příspěvek: #2904

Minulý rok příšel soused, že se mu na stromě právě usadil roj. Nejdříve jsem si ho šel tedy prohlídnout a pak zase domů připravit roják a vybavení. Bylo to odpoledne asi kolem druhé. Byl jsem přesvědčen, že ten den už nikam nepoletí a ani jsem moc nechvátal. Když jsem asi po hodině dorazil s bednou na místo, tak už po roji ani památka. Prý se po chvíli zase zvedly a odletěly. 'To odpoledne bylo docela horko a jasno. Nevím jak by se chovaly za deštivého počasí jako dneska.

Nyní mi taky jeden visí na stromě. Zjistil jsem to až před soumrakem. Doufám, že nebude v noci moc pršet a zítra se je pokusím sklepnout. Je to docela pytel, ani nevím jestli jsou moje.

Příspěvek: #2905

Tak to jsme dva. Ja si toho vsimnul vcera vecer, oknem vidim, ze na vrsku smrku je oborvska siska. Chcije na ne uz dva dny, dve noci. Dneska jsem dal dohromady stozar s ramenem, 9m vysokej kmen z jinyho smrku, ale kvuli bource jsem pokus nestihnul.

Příspěvek: #2906

Napriek odobratiu matky do oddelku sa mi vyrojili. Podcenil som asi množstvo peľu v plodisku. Tento rok bol u mňa veľmi intenzívny na peľ. Veľa rámikov cca 30% peľ, cca 40% plod, cca 30 zásoby. Už som ich nemal kde previesť.
Nechcem rozširovať včelstvo, ako najlepšie spojiť roj z pôvod včelstvom, kde vložiť roj, do ktorej časti, aby som potom nenaháňal matku po celom úle ?
Mám plodisko B, mriežka, medník E, Medník B
Keby som dal po cca 10 dňoch na plodisko noviny, na to roj, potom mriežku,+ noviny a +pôvodne medníky ? Nikdy som zatial roj nespájal.
Čo by bolo ideálne ?

Příspěvek: #2907

Moja skúsenosť. Odobral som 4r. Žiaden peľ iba zasoby,2 roj.matečníky,plod. A vyrojili sa z oddielku.

Příspěvek: #2908

Já včera prohlížel oddělky. Mám je v NN, 39x17. Oddělky jsem letos dělal ze dvou zavíčkovaných + jeden otevřený i s vajíčky a z každé strany dva zásobní, mám dost zásob po zimě. Po vytočení řepky před třemi týdny jsem produkčním sebral plod, aby se měli čím bavit, když nebyla snůška. A přidal do oddělků další dva zavíčkované do každého. Před týdnem kontrola a včel všude dost na přidání NN nástavku mezistěn. Včera jsem je už prohlédl důkladně, mezistěny vystavěné a všude možně zakladeno, dole už i larvičky a první zavíčkovaný nový plod. Ale taky hromady pylu a sladiny. Takže se nedivím, že pokud někdo má silný oddělek na jednom nástavku a včas ho nerozšíří, tak mu zdrhne na strom.

Příspěvek: #2909

Borová šiška na smrku

Příspěvek: #2910

Nejakej napad jak je dostat dolu?
Krome pokaceni stromu

Příspěvek: #2911

Borova siska, pokracovani. Zaroven odpoved pro T. (btw. kde tam je roj?)

Příspěvek: #2912

Za těch pár let jsem sbíral 5 rojů. 3 na vinohradě tak 60 cm vysoko, dva na třešni u sousedů. Jen jednou jsem potřeboval žebřík.

Příspěvek: #2913

Smrková větev jde krásně uřezat (někdy i ustřihnout).Taky jsem měl včera jeden (letos druhý).Po boji se zablokovanými žebry jsem postavil žebř,pod roj vystrojeny úl na nataženou plachtu a večer skoro po tmě za chládku se tam po boji vydrápal,udělal cvak nůžkama na tyči.Spadl na plachtu,začal pochodovat do česna.Po páté ráno jsem nástavek se dnem nasmýkal na trakař a z něj stáhl na stojan.Už pracují.Je to brutalní metoda,ale napodobuje matku přirodu,kdy se pod rojem ulomí větev,žuchne na zem a usadí se jinde.
Takhle už nevzlétne,ale napochoduje do úlu.
Loni jsem takhle dostal roj z 25 metrů,střihal jsem o půl paté ráno.Důležitá je podle mne ta plachta na trávě,která tlumí náraz roje o zem.Ani loni,ani letos tam moc mrtvých včel nezůstalo.Z těchhle výšek je to lepší než nechat roj uletět nebo sám spadnout ze smrku a přizabít se.Po pravdě,být fit,ten letošní bych na ustřižené větvi hravě snesl.Byl v 9-10 metrech.

Příspěvek: #2914

ten roj je na obrázku vyznačenej červeným kruhem.
po několika pokusech vstyčit tyč a na ní provázkem vytáhnout rámek se plodem jsem to vzdal, ten rámek na tak dlouhé tyči je velká páka.
Strom se mi nechce ořezávat a mít na zahradě po několika rojích nesouměrný pahýl.
Někde v lese, kde na kráse tolik nesejde, bych to asi zkusil uříznout, ale to zas by byl problém, že to není můj strom.
V úle mi zůstaly 3-4 zavíčkované matečníky, beru to něco za něco, budu mít doufám 3-4 kvalitní matky, když se oplodní a vrátí.

jen pro úplnost...tohle včelstvo bylo od jara spíš podprůměrné v rozvoji tím, jak do zimy šlo slabší. Jarní snůšku jsem z něj nevytáčel, stále měly s bídou půlku medníku zanesenou, nevím,z čeho na ně přišla rojovka, Ten rozvoj byl opožděný, hodně zaplodováno měly až poslední týdny.

A když se k tomu přidala teď lípa, která v praze kvete cca druhý týden, jestli mi paměť slouží dobře, tak to dobhromady mohlo tu rojovku vyvolat. A ani dnes ten medník nemají plný (tedy pokud to, co v něm chybí, není to, co si odnesl roj).
Každopádně překvapily, vůbec jsem jim nekontroloval, jesti mají naražené matečníky.

---

nevíte, jestli již teď můžu ty rojové zavíčkované matečníky dát do takového toho malého polystyrénového oplodňáčku (se včelama)? Není to moc brzo? díky za zkušenost/radu.

---

doteď jsem vždycky ty rojové matečníky vyřezal a dal do klícek a nechal vylíhnout v tom jejich včelstvu a až pak rozděloval. Mám ale cukání vyzkoušet ty malé oplodňáčky, ale nechci něco pokazit.

---

Daste, jakým chvatem jsi ten stožár vztyčil ze země?

Příspěvek: #2915

Tak ten roj jsem tam taky neviděl dokud jsi ho neoznačíl, vylézt by tam šlo po větvích stromu , ale do Prahy kvůli němu nepojedu. Rojové matečníky dej do oploďáčků co nejdřiv chvíli po zavíčkování to jde, potom už hrozí při manipuaci utržení a ztráta té matky, potom zase před líhnutím...

Příspěvek: #2916

Pořád se to dá zaklíckovat pletivem přímo na rámku a pak panušky dát do těch plastových oploďňáčků...

Příspěvek: #2917

Coze jakej roj? Asi uletel, nez jsi dosel pro fotak. Petre, nerikej mi, ze tma neco vidis!
Ten stozar, to bylo se stestim. Mel uz vyschlou tu kladu, takze vazi nakejch 50-60kilo. Surova by mela 150, a to bych ani nezved ze zeme. A ten jsem proste vztycil. Vibrovalo to, jaxvin, alenejak jsem to ustal, abych neshodil ten roj (protoze tam visel 3 dny v desti a bal jsem se, ze uz by se nezved)
A ten provazek jde po stozaru, tam jsem dal 3 ocka. Ten druhej provazek, co je videt, je jen manipulacni.
V tvym pripade bych asi zkusil vylezt na ten strom a na provazku závaží, prehodit pres tu vetev.
No a nebo jenom nechat navnadu v koute zahrady a doufat, ze na to skoci

Příspěvek: #2918

Ta fotka je z blbyho uhlu pohledu, musel jsem to fotit, abych nwfotil proti slunci. Z tyhle strany hsou jakozectrochu schovany za svislou vetvickou.
V noci prselo, furt tam sedej ted kdyz to pisu. Kolem ty sisky se mota par vcel, ale provoz patracek hledajici novou dutinu bych si predstavoval jinak.
Rano jsem po zahrade umistil na ruznych mistech (orientace vuci osluneni a svetovym stranam) 4 uly, tak uvidim, ale zadny vcely se kolem nich nemotaj.
Uvazuju ze bych tam vylez a nejakym raznym uderem do ty vetve bych se je pokusil sklepnout na zem, ale obavam se, ze by to byl tvrdej dopad.
Jak daleko od toho roje muze byt plodovy ramek, aby si ho vsimly? Ja to parkart zkousel, ale vzdycky byl roj snadno dosazitelny, talze ramek jsem dal primo k roji.
Ten roj na vetvi je takovy 3 metry od kmene.

---

Jeste jedna moznostvje, zkusit je "sestrelit" nejakym kouskem dreva. Pamatuju si, ze to tu jednou radil JosPr a i jsem to pak vyzkousel....trefit tu vetev a ten roj se pak zvedne a doufat, ze se usadi na nizsi vetvi. Tehdy se mi to asi po hodine povedlo. Sem si pripadal jak opice.

Příspěvek: #2919

Nakonec jsem dlouhou, nastavovanpu a vyztuzenpu hlinikovou nekolikadilnou trubkovou tyci s hskem na konci roj probral z poklidneho nicnedelani a vyprudil je k preletu na vetev jineho stromu, asi tak do 10 metru od puvodni vetve, ale podstatne niz. Takze pak jsem po staflich n3jsriv zkousel nalakat na plast s ote renym plodem, ale to soce na nej nalezly, ale asi po hodine s nej slezly (musel jsem jit mezitim neco vyridit).
Takze jsem to zkusil pak znovu, asi trikrat, bcely na nej nalezly, ale furt ne vsechny.
Tak jsme nakonec vzal rojopytel na tyci a do nej se vesel nejvetsi kus roje, drcnul jsem do vetve, bcely spadly do pytel, pytel vysypal do nastavku a kupodivu v tom byla matka protoze vcely drzely tvar chomace a pak uz zacly vetrat a sletat se do nastavku.

---

No tak velkej OMYL..... ted jsem se byl podivat a vcely se z toho ulu vydaly ven a zase krouzej nad zahradou.
Ach jo.

---

Ale na ten strom, vetrv kde visely, se nevracej....nechapu.

---

Ale furt se drzej taky kolem toho ulu a na cesne.

---

A ted se na ten ul zase ve vetsim mnozstvi prilepily.

Příspěvek: #2920

A uz sou zpatky v tom ulu. Asi se jim nelibili, jak jsem je tam nasypal, tak vyletely ven a postupne se tam zacaly "skladat" zpusobem, jakym to vyhovovalo jim.

---

Derocerosi - dik za tip.jen si vubec nevybavuju, ze bych v bauhausu zahkid tak jemny pletivo, aby jim neprolezla neoplodnena matka. Sjedu se tam podivat.
Jinak tech matecniku mam na 5 ramcich, vzdy v pravem a levem (tepla stavba) dolnim rohu po dvou, plus nekde mozna jeste dalsi.
Blby je, ze jak jsou po dvou, tak jsou snad z 90% vzdy jako dva prsty do "V"...jeden na kazde strane plastu, dole v rohu....tak to bude trochu piplacka je od sebe oddelit nebo zaklickovat tak, aby se ani ty dve matky nepopraly.